Rychlejší? Přehlednější? Zkuste nový web ČT sport spuštěný v testovacím režimu.

ČTsport

ČTsport
neděle 16. prosince 2018 Albína

Největší momenty 100 let českého sportu: dekáda 1969–1978

Velikost textu:

Zvolte největší moment uplynulých 100 let českého sportu. Hlasovat můžete po desetiletích –  pro památné okamžiky z let 1969–1978 od pondělí 13. srpna od 10 hodin do půlnoci v neděli 19. srpna. Nominace a představení každé dekády budou oznámeny vždy v pondělí v pořadu Otakara Černého na ČT sport. O absolutních vítězích jednotlivých dekád rozhodne v kombinaci s názorem diváků hlasování odborné akademie, složené z předsedů sportovních svazů a spolků, sportovních legend, sportovních novinářů a organizátorů velkých sportovních projektů. Všichni vítězové budou slavnostně vyhlášeni v podvečer 28. září v živém vysílání ČT sport.

Největší momenty 100 let českého sportu
Největší momenty 100 let českého sportu
975

MS v severské kombinaci 1970: Ladislav Rygl (zlato)

Titul mistra světa Ladislava Rygla byl bleskem z čistého nebe. V roce 1970 se při mistrovství světa v klasickém lyžování na Štrbském Plese daleko víc čekalo od jeho sdruženářského kolegy Tomáše Kučery či skokanské party v čele s legendárním Jiřím Raškou. Ale byl to právě Rygl, který se tehdy jako jediný český reprezentant radoval ze zlaté medaile. Rodák z Polubného po skoku, který se uskutečnil za špatného počasí, vstupoval do běžecké části závodu až na 8. místě, ale vynikajícím během všechny soupeře předběhl.

ME v atletice Helsinky 1971: štafeta mužů 4x100 m (zlato)

Už v roce 1969 na mistrovství Evropy v Aténách získali českoslovenští reprezentanti bronzovou medaili ve štafetě na 4x100 metrů. O dva roky později na evropském šampionátu v Helsinkách zde vybojovali zlaté medaile. Kvarteto ve složení Ladislav Kříž, Juraj Demeč, Jiří Kynos a Luděk Bohman zaběhlo trať v čase 39,3 s. Druzí skončili Poláci, třetí Italové.

ZOH 1972 v Sapporu: Ondrej Nepela – krasobruslení (zlato)

Je nejúspěšnějším československým krasobruslařem všech dob. Získal tři tituly mistra světa, pět zlatých medailí z mistrovství Evropy a devět titulů mistra Československa, ale vrcholem jeho kariéry byl olympijský triumf v Sapporu 1972. Startoval zde jako největší favorit a po oblíbených povinných cvicích si vybudoval značný náskok. Na začátku volné jízdy sice upadl při trojitém rittbergeru, své vystoupení však bravurně dokončil a získal zlato. V roce 2000 byl vyhlášen nejlepším slovenským sportovcem 20. století.

Zlaté hokejové šampionáty Praha 1972, Katovice 1976 a Vídeň 1977

Od roku 1949 čekali hokejoví fanoušci v Československu marně na titul mistrů světa. Dočkali se až v roce 1972 na světovém šampionátu v Praze zásluhou takových osobnosti, jako byli Jiří Holeček, Vladimír Dzurilla, František Pospíšil, Ivan Hlinka, Vladimír Martinec, Milan Nový nebo bratři Jaroslav a Jiří Holíkové. V pořadí čtvrtý titul získala tato mimořádná generace v roce 1976 v Katovicích, ale hned rok poté na něj znovu navázala ve Vídni, kde už opět startovaly týmy Kanady a USA i s bývalými profesionály z NHL v sestavách.

LOH 1972 v Mnichově: Ludvík Daněk – hod diskem (zlato)

V Tokiu 1964 vybojoval stříbro, v Mexico City 1968 bronz, ale pořád mu chybělo olympijské zlato. Mnichov 1972 byl pro diskobola Ludvíka Daňka poslední příležitostí. Při závodě pršelo, kruh klouzal – tohle počasí nemiloval, a tak před závěrečnou sérií bylo jeho jméno až na pátém místě. Do posledního pokusu však vložil všechna léta dřiny, odhodlání i vůle. Disk letěl daleko, téměř o metr dál, než hodil dosud vedoucí Američan Jay Silvester a druhý Švéd Ricky Bruch.

přehrát video
Sportovní momenty: Dekáda 1969–1978

LOH 1972 v Mnichově, LOH 1976 v Montrealu, MS 1974 a 1977: Vítězslav Mácha – řeckořímský zápas (zlato, stříbro, zlato, zlato)

Byli si tak jistí, že finále vyhraje řecký zápasník Galaktopoulos, že se do haly dostavil sám řecký král Konstantin II., aby svého krajana dekoroval zlatou medailí. Tím spíše, že Vítězslav Mácha na samém začátku mnichovské olympiády přechodil chřipku, takže mu chyběly síly, a v boji o finále proti Němci Pohlovi si navíc pochroumal rameno. Jenže právě v rozhodujícím duelu projevil rodák z Krmelína svůj charakter – úžasnou vůli, bojovnost a schopnost překonat sebe sama. Získal zlato a druhé mohl mít v roce 1976 v Montrealu. Sedm minut drtil Rusa Bykova, ale v té osmé se dopustil školácké chyby a musel se spokojit "jen" se stříbrem. Se svou úžasnou bilancí na vrcholných soutěžích je nejúspěšnějším českým zápasníkem všech dob.

Wimbledon 1973: Jan Kodeš – vítěz dvouhry mužů

Jan Kodeš je nejúspěšnějším československým tenistou 60. a 70. let 20. století. V letech 1970 a 1971 zvítězil na French Open a v roce 1973 se mu podařilo vyhrát nejslavnější z turnajů – Wimbledon. Ve finálovém utkání porazil ve třech setech gruzínského tenistu Alexandra Metreveliho. Někteří oponenti namítali, že Wimbledon byl v tom roce ovlivněn bojkotem mnoha profesionálních tenistů, ale Kodeš, jehož nejsilnějším úderem byl liftovaný bekhend, tyto hráče předtím i poté na jiných turnajích porazil. Své kvality dokázal téhož roku postupem do finále US Open, v němž prohrál s Johnem Newcombem v pěti setech.

LOH 1976 v Montrealu: Anton Tkáč – dráhová cyklistika, sprint (zlato)

Anton Tkáč začínal na dráze disciplínou nazývanou kilometr s pevným startem, záhy však přesedlal na sprint, který mu seděl mnohem lépe. V této disciplíně získal třikrát zlatou medaili na mistrovství světa. Životní závod však zajel na Hrách 1976 v Montrealu, kde získal zlatou medaili. Jako nenasazený jezdec přešel přes všechny těžké soupeře až do finále, ve kterém si v dramatickém souboji poradil s "neporazitelným", desetinásobným mistrem světa Danielem Morelonem z Francie. V rozhodující třetí jízdě zaútočil Tkáč daleko před cílem a v dlouhém spurtu nedal svému dávnému vzoru žádnou šanci.

Mistrovství Evropy ve fotbalu 1976: zlato národního týmu

Už samotný postup ze základní skupiny přes Anglii byl velkým překvapením, na které navázalo vyřazení týmu SSSR ve čtvrtfinále. Mužstvo, vedené trenérem Václavem Ježkem, jehož základem byli hráči Slovanu Bratislava, si však to nejlepší schovalo až na závěrečný turnaj mistrovství Evropy 1976 v Bělehradu. Už výhra nad finalisty posledního mistrovství světa Nizozemci 3:1 byla obrovskou senzací. Ve finále proti německým mistrům světa a Evropy v čele s Beckenbauerem, Bonhofem a U. Hoenessem ji jedenáctka Viktor – Pivarník, Jozef Čapkovič, Ondruš, Gögh – Dobiaš, Panenka, Móder – Masný, Švehlík, Nehoda dovršila zlatým triumfem. A samozřejmě – troufalým Panenkovým dloubákem.

Kolová: Zlatá éra bratrů Pospíšilových

V 60., 70. a 80. letech minulého století nasbírali bratři Jan a Jindřich Pospíšilové dvacet titulů mistrů světa v kolové. Pokud se v té době dalo o někom mluvit jako o lidovém sportovci, byli to právě oni. Milovali je totiž úplně všichni, chlapi z hospod i ženské od ploten. Především jejich zásluhou našel téměř neznámý sport své hvězdy, které ho v Československu i ve světě proslavily. První triumf dobyli v Praze v roce 1965. S hráčskou kariérou se rozloučili na mistrovství světa v Ludwigshafenu v roce 1988 ziskem dvacáté zlaté medaile – tehdy bylo Janovi 43 a Jindřichovi 46 let. Vedle dvaceti zlatých získali ještě čtyři stříbrné medaile a jednu bronzovou, a nebylo tak mistrovství světa, z něhož by odjeli bez medaile.


      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.