Litvínov stále na nohou, fanoušci přivítali hokejisty
Litvínov - Litvínov se dnes ráno oblékl do žlutočerné. V barvách svého klubu přivítaly zhruba dva tisíce fanoušků své "zlaté hochy". Vysněný Masarykův pohár přivezli hokejisté z Třince na Zimní stadion Ivana Hlinky před sedmou hodinou. Na extraligové šampiony čekal rozjásaný dav mužů, žen i dětí.
První lidé mířili na stadion přímo z restaurací, kde trávili noc po čtvrtečním vítězství Litvínova v rozhodujícím sedmém utkání finále na ledě Třince 2:0. "Je to úžasné. Čtyřicet let fandím, konečně jsem se dočkal," řekl cestou na stadion pětapadesátiletý Pavel. Pod Krušnými horami čekali na hokejový titul 56 let.
"Tohle je pravděpodobně z mého pohledu nejlepší sezona, kterou jsem prožil," řekl po návratu do rodného města čtyřiačtyřicetiletý útočník Martin Ručinský, kterého lidé vyvolávali stejně často jako jméno Pavla Francouze. Právě litvínovského brankáře označilo nejvíce fandů za nejlepšího hráče týmu.
Stejně jako trenér Radim Rulík, který dorazil na stadion už za rozbřesku a hned se stal cílem podpisu chtivých fandů. "Jsou skvělí, nemám slov, jsem opravdu unešený. Nejsem ten hlavní strůjce úspěchu, ale fanoušky neodmítnu," řekl. Podle něj nelze vyzdvihnout jednoho z hráčů. "Ale Pavel Francouz, to je number one," uvedl.
Novopečení mistři dorazili do Litvínova po dlouhé cestě z Třince, během níž se zastavili i v Praze a prošli se v noci s pohárem po Václavském náměstí. V pět hodin ráno vstávali kvůli svým idolům sedmiletý Samuel Kvapil a jeho o dva roky starší bratr Daniel. "Chceme je vidět. Hrajeme taky hokej," řekli školáci s taškami na zádech.
Všechna utkání prý viděli do poslední minuty. Na otázku, kdo je podle nich nejlepší, odpověděli shodně: Francouz. Slova díků zněla z úst fandů i hokejistů. A bylo proč. Skalní příznivci klubu byli během finálové série tři noci na nohou. Nejprve dvakrát před pokladnou stadionu, kde čekali ve frontě na lístky, a potřetí už v nočních podnicích slavili do rána triumf. "Pohár patří všem," prohlásil Ručinský.
Po deváté hodině už před stadionem zůstalo jen několik značně zmožených fanoušků. Další se trousili městem, kde údajně jedna z pekáren nabízí levnější housky a pečivo. Přestože město pohltily hokejové oslavy, ne každý byl unešen. "Mě hokej nezajímá. Nemám práci, kdyby mi ji někdo dal, byl bych asi víc nadšený," řekl před obchodem na náměstí čtyřicetiletý Pavel.
