Sport – přijde po volbách lepší sezona?

Kampelička Sport tak trochu v insolvenci

Český sport letos prožívá spíše "hubenější" rok. A to nejen výsledkově, ale i ekonomicky. Podle předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala přišel sport kvůli přijetí loterijního zákona o celkem 2,5 miliardy korun. Proto se musel od té doby z externích zdrojů spoléhat na stát s ročním příspěvkem necelé 3 miliardy korun.

V tuzemských podmínkách může sport sáhnout do několika kasiček: vedle státního příspěvku ze strany ministerstev (10 %) nebo sponzorských příspěvků (taktéž 10 %) zejména do vlastních kapes. Největšími investory jsou totiž samotní sportovci a členové svazů (80 %). Celkově jde do sportu každý rok přes 12 miliard korun. Podle Kejvala by přitom byl potřeba zhruba dvojnásobek.

Finanční podpora sportu přitom souvisí i s daleko širším společenským problémem. Zejména děti se totiž od sportu stále častěji odklánějí. Podle nedávného průzkumu Asociace amatérských sportů ČR se sportu o prázdninách věnoval jen každý pátý žák základní školy. Z těch, kteří kladně odpověděli, přitom tři čtvrtiny sportovaly v rámci organizovaných skupin či sportovních oddílů - takto oddílů, které jsou dlouhodobě podfinancovány.

Fakt, že čím dál více dětí místo běhání za míčem dává přednost sezení u obrazovek všeho druhu, se přitom dříve či později citelně projeví na státní kase. Už nyní stojí nezdravý životní styl Čechů ročně 520 miliard korun v nákladech na léčbu nemocí a ušlého HDP kvůli pracovní neschopnosti, jak uvádí Státní zdravotní ústav. Nezajímavá ale není další mezinárodní statistika: tři čtvrtiny českých dětí nemají ani referenční jednu hodinu pohybu denně.

Rozpočet na sport je přitom v českých podmínkách založen spíše na "zvykovém právu" a aktuálních možnostech v daném roce. Česko nemá na rozdíl od několika zemí EU na sport podle zákona vyčleněno 1 % rozpočtu – a podle Kejvala sportovci ani takové podpoře sami nevěří. Co s tím tedy chtějí čeští politici, kteří mají podle volebního modelu ČT šanci dostat se po zítřku do sněmovny, udělat?

Všichni na kladiny

Nejvíce ambiciózní plán zatím nabízí ČSSD. Záhy po volbách by ráda z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vyčlenila samostatného ministra pro sport – sice bez vlastního resortu, zato s konkrétně známým jménem už před volbami. Vyčleněnou sportovní agendu by mohl vést někdejší šéf pražské ČSSD a milovník taekwonda Petr Hulinský. Sport podle něj v rámci resortu školství příliš zanikal. Nyní by ho chtěl více usadit na základních školách – například tím, že místo dvouhodinové dotace by byly hned tři hodiny tělocviku.

Za svůj cíl si Hulinský stanovil také prosazení nového zákona o podpoře sportu. Jeho pilířem by mělo být hned trojí financování sportovních aktivit. Ze strany státu, soukromých podniků a také motivací pomocí daňových výhod pro firmy, které na sport budou přispívat. Součástí nového zákona by podle ČSSD mohla být i zaručená renta pro bývalé úspěšné olympioniky-medailisty.

Občanští demokraté také souhlasí s novým zákonem o podpoře sportu – například rentu za zásluhy úspěšných reprezentantů na olympijských hrách ale považují za zvýhodnění jedné skupiny lidí. Finanční podporu sportu chce ODS dle svého programu hlavně transparentní a jednoduchou. Stát by se měl starat o profesionální reprezentační týmy, lokální sport pak nechat i nadále v působnosti obcí a krajů. "Pokud by byla možnost státem podporovat mládež, bylo by to dobré, ale těžiště by mělo podle našeho názoru být hlavně na obcích. Stát jim nemá říkat, jak to mají dělat," řekl v předvolební debatě lídr zlínské ODS Jan Hrdý.

Novelou loterijního zákona, jež umožnila financovat sport, se chlubí TOP 09. Z iniciativy Starostů a nezávislých tak obce dostávají část výnosů z hazardu. Posvítit si ale chtějí na celkové dotace sportovním svazům. Finanční podpora by podle programu TOP 09 měla odrážet prestiž, velikost členské základny i ekonomickou nákladnost jednotlivých sportovních odvětví. Podpory by se podle bývalé koaliční strany mělo dostat také dobrovolným trenérům, kteří jinak za svou činnost neberou žádné peníze.

Lepší podmínky hlavně pro rekreační a rodinný sport slibují čeští komunisté. Nesouhlasí totiž s vyšší podporou profesionálních odvětví a prosazují podporu školního sportu – KSČM, podobně jako sociální demokraté, také není proti zvýšení počtu hodin tělocviku. Komunisté chtějí zpřístupnit i nákladné sporty co největšímu okruhu dětí. I další jejich návrhy se shodují s plánem ČSSD - třeba daňové zvýhodnění firem s aktivním zapojením do podpory sportu.

Klíč k podpoře sportu je v lepším výběru daní, zní recept z dílny hnutí ANO. Podle vyjádření Andreje Babiše pro Český rozhlas by sport, společně s financováním kultury nebo pomoci sociálně slabým seniorům, mohlo pokrýt až 30 miliard. Právě pravidla pro financování sportu jsou podle ANO v současnosti příliš složitá. Sportovním klubům nebo dobrovolníkům by přesto ANO poskytlo daňové úlevy. Naopak nesouhlasí s jakoukoliv podporou sportu ze strany loterijních firem. Na státní dotace by podle hnutí měly dosáhnout hlavně amatérské a neziskové aktivity spojené s mládeží.

Po důraznějších pravidlech, zejména v komerčním sportu, volá také hnutí Úsvit přímé demokracie. Prostředí populárních sportů, jako například fotbalu, je podle lídrů Úsvitu přefinancované. Více peněz by mělo jít na sport v rámci škol. K většímu zapojení dětí do sportovních aktivit by měla přispět třeba povinná nabídka odpoledních kroužků. "Najdou se i nová pracovní místa při rekonstrukci hřišť a pro táty sportovce, kteří kroužky ve školách povedou," stojí v programu.

Lidovci se sice ve svém programu o sportu nezmiňují, podle zástupců KDU-ČSL ale na sport pamatují. "Samozřejmě sport propagujeme a naše sesterská organizace, jedna z největších tělovýchovných institucí, se jmenuje Orel. My sport aktivně děláme a podporujeme, než abychom o něm museli nezbytně nutně mluvit," říká jeden z krajských lídrů Ondřej Benešík.

"Česká republika se … proslavila sportovci, kteří přinášeli zlato z olympiád," stojí v preambuli programu SPOZ. Zemanovci ale slovy svého volebního lídra Vratislava Mynáře nechtějí vyčleňovat "velký" a "malý" sport. Ve financování sportu nabízí novinku v podobě možného zdanění internetového sázení. "Uměl bych si to představit právě pro ten mládežnický sport," uvádí Mynář. Právě zdanění internetového sázení v minulosti zaváděla třeba Velká Británie, kvůli příklonu lidí k zahraničním sázkovým firmám ale nařízení zrušila. "Myslím, že u nás existuje dostatek chytrých hlav, které by to nějak vymyslely," soudí Mynář.