| Ondřej Suchý, Jiří Šebánek a Miloň Čepelka v šemánovické
Nostalgické myši na Kokořínsku. |
| Vůbec první natáčení znovuvzkříšeného Salónu Cimrman
se uskutečnilo v Šemánovicích pro silvestrovský program Českého rozhlasu
2-Praha, v prosinci roku 1998. Zleva: Jan Klusák (bývalý člen DJC),
Karel Bartoníček, Martin Zákravský a hostující Miloň Čepelka (člen
DJC). |
|
 |
|
Nostalgická myš Ondřeje Suchého
19. prosince 1998 došlo v Šemánovicích na Kokořínsku
k dějinné události. Po devítileté pauze obnovil právě zde svou činnost
známý SALÓN CIMRMAN z Prahy, u jehož zrodu stáli v roce 1980 cimrmanologové
Jiří Šebánek (ten dal kdysi Cimrmanovi jméno a přišel s nápadem pořádat
cimrmanologické semináře) a dnes již nežijící hudebník Karel Velebný (alias
dr. Evžen Hedvábný, v jehož domku byl v roce 1966 učiněn nález truhly
s rukopisy do té doby naprosto neznámého génia Járy Cimrmana). První představení,
které Salón Cimrman v předvánoční době onoho roku 1998 uvedl, byl Cimršantán,
exkurze do kabaretu Járy Cimrmana…
Český rozhlas 2 - Praha, 9. února 1999 ve 20.04 hodin
Badatelský tým Salón Cimrman, který zakládal v
roce 1980 Jiří Šebánek s Karlem Velebným, se v letech devadesátých odmlčel.
V listopadu 1989 totiž vstoupil solidárně s ostatními divadly do stávky,
v níž - na rozdíl od ostatních divadel - setrvává prý až do dnešních dnů.
K výjimkám dochází od roku 1998 pouze v Šemánovicích u Kokořína, kde dle
Šebánkových slov na výslovná přání Českého rozhlasu (a jindy též České
televize) Salón Cimrman svoji stávku přeruší, jen aby uvedl některý ze
svých seminářů a pak hned ve stávce pokračoval dál. Cimrmanologové ze
Salónu, jmenovitě Jiří Šebánek, Karel Bartoníček, Martin Zákravský, Jan
Klusák a hostující Miloň Čepelka z Divadla Járy Cimrmana, došli na sklonku
loňského roku ve svém bádání k překvapivým objevům...
Česká televize, vysílání v roce 2000 a 2001
Aneb, jak tvrdí producent a dramaturg cyklu Karel Spurný, v pravou chvíli
se sešli na pravém místě ti praví lidé...
Původně jsem o cyklu neuvažoval. Chtěl jsem natočit
toliko Cimršantán, tedy přednášku o působení Járy Cimrmana v kabaretech,
jehož zkrácenou podobu jsem slyšel v Českém rozhlase na Silvestra ´98.
Oslovil jsem doc. Jiřího Šebánka, sešli jsme se, slovo dalo slovo - a
já si odvážel hromadu libret tzv. seminářů Salónu Cimrman...
Následovala fáze selektivní, etapa společného připisování věci nových
a škrtání starých... Zakladatel Salónu Cimrman i ostatní protagonisté
badatelského týmu přitom projevili přání natáčet v kulturním minicentru
Nostalgická myš v Šemánovicích u Kokořína, kde také vznikla ona původní
rozhlasová silvestrovská nahrávka a kde je Mistrovu dílu více než nakloněné
publikum. To místo důvěrně znám, neboť jeho duchovním otcem je Ondřej
Suchý, s nímž jsem 10 let spolupracoval na pořadu Kavárnička dříve narozených.
A navíc, dodnes tam každé léto na pár dní zajíždím...
Těch 7 dílů vznikalo v rozmezí let 1999-2000. Z, přiznejme to otevřeně,
ekonomických důvodů vznikaly vždy dva televizní scénáře současně a natáčely
se souběžně dva pořady. Poté se půl roku pracovalo na dalším "dvojáku".
Vše vyvrcholilo zcela původním a novým projektem o objevení hrobu českého
génia - kde jinde než na šemánovickém hřbitůvku. V tomto pořadu už obyvatelé
Šemánovic nebyli pouhým „pasivním“ publikem. Etablovali se jako noví adepti
oboru cimrmanologie a projevili též netušené herecké vlohy...
(Karel Spurný, producent Televizního studia Ostrava,
30. května 2001 elektronickou poštou)
|
|
|
|
