Venkovský listonoš se v ospalé vesničce snaží zavést americký poštovní systém. Unikátní restaurovaná verze klasické francouzské komedie (1947/1994).
Scénář, režie a hlavní role Jacques Tati.
  • Vyrobeno 1947
  • Země původuFrancie
    • V původním znění s titulky
    • Formát 4:3

Ve svém celovečerním debutu Jede, jede poštovský panáček nevystupuje ještě Jacques Tati jako proslulý pan Hulot. Hrdinou je svérázný venkovský doručovatel Francois, který na svém bicyklu rozváží poštu po Sainte-Severe. Obrat v jeho životě a myšlení přinese na pouti náhodně zhlédnutý americký film o modernizaci pošt v USA. A Francois se rozhodne svou práci zefektivnit a zrychlit.

Film Jede, jede poštovský panáček byl od začátku natáčen dvěma kamerami, zároveň na černobílý i na barevný materiál. Použitý barevný systém Thompsoncolor se však ukázal jako nedokonalý (údajně nebylo možné z barevné negativní kopie vyrobit pozitiv).

Při restaurování kopie byly použity počítače, nejde však o elektronicky kolorovanou verzi. Francouzský dokumentarista a publicista Francois Ede ve spolupráci s potomky Jacquese Tatiho, režisérkou Sophií Tatischeffovou a producentem Pierrem Tatim, s pomocí dosud žijících účastníků natáčení a s použitím speciálních optických přístrojů rekonstruovali barevnou verzi snímku v podobě, jakou Tati původně zamýšlel (ale i s nedostatky tehdejší techniky; např. s vybledlým obrazem, s barevnou nevyrovnaností některých scén, s "rastrovým" efektem atd.)

Komik, režisér, veskrze autorská osobnost Jacques Tati, vlastním jménem Jacques Tatischeff, pocházel z prostředí, které nemělo k umění příliš daleko. V jejich vynikajícím rodinném rámařství nakupovali i Toulouse-Lautrec a Van Gogh. Vedle studií na lyceu a na umělecko-průmyslové škole se Tati věnoval sportu, který ho později přivedl k divadlu a k filmu. Svou fyzickou průpravu dokonale zúročil ve skečích předváděných v pařížských kabaretech a samozřejmě později i ve svých filmech. Jacques Tati se proslavil zejména autorskými celovečerními filmy - situačními komediemi se svébytným poetickým laděním vycházejícími z tradic němé grotesky.

Z jeho filmografie se České televizi podařilo získat čtyři celovečerní filmy: Jede, jede poštovský panáček (1947), Prázdniny pana Hulota (1953), Můj strýček (1958), Playtime (1967), krátkou grotesku - Škola pošťáků (1947) a dva krátké filmy, kde se Jacques Tati objevuje v hlavní roli, ale pod kterými není podepsán jako režisér: Pěstuj si svou levačku (1936) a Večerní škola (1967).

Napište nám