Poutavý dokument o odvážné přestavbě Pražského hradu, české malosti a závisti a o vzácném přátelství prvního československého prezidenta s jedinečným slovinským architektem Josipem Plečnikem, od jehož narození dnes uplynulo 150 let (1996). Režie P. Grzinčič

Je jen málo architektů, kteří se tak výrazně zapsali do novodobých kulturních dějin Československa. Přední místo mezi nimi zaujímá slovinský architekt z Ljubljaně Josip Plečnik. Po návratu T. G. Masaryka v roce 1918 jako prezidenta nového Československa se vynořila otázka, jak proměnit Pražský hrad tak, aby odpovídal nejen reprezentativnímu bydlení hlavy demokratického státu, ale aby vyjadřoval svým architektonickým vzhledem i vztah k dávným tradicím naší země. Masaryk vyzval a pověřil rekonstrukcí slovinského architekta, tehdy poměrně mladého, ale podle doporučení renomovaných osobností talentovaného a pracovitého Josipa Plečnika. Měl v tu dobu za sebou už několik významných solitérních děl v Ljubljani a velkého úkolu přestavby Pražského hradu se chopil jako neopakovatelné životní výzvy. Přestavba byla vskutku impozantní a zahrnovala celý areál Hradu včetně zahrad, nádvoří a paláců, které byly tehdy neobývané. Samozřejmě, že první návrhy „Akropole“, jak hradčanský komplex sám Plečnik nazýval, byly tvrdě napadány soudobými osobnostmi kultury jako „zavlékání cizáckých představ“ či projev neúcty k tradicím. Jen neochvějná víra v Plečnikův talent a autorita T. G. Masaryka a jeho dcery Alice umožnily Plečnikovi jeho návrhy realizovat. Posměchy a závist pronásledovaly jeho dílo po celou dobu jeho práce. Dnes je Plečnikova rekonstrukce Hradu považována za úspěšný a nadčasový projekt, který v sobě zahrnuje nejen velkorysá řešení urbanistická, ale i skvělou ukázku pojetí interiérů a detailní práce řemeslné, na kterou osobně dohlížel a která je vizitkou práce našich uměleckých řemeslníků. Za své vize a odvahu si Josip Plečnik, jehož 150. výročí narození si dnes připomínáme, právem vysloužil přízvisko „architekt demokracie“ – svědčí o tom i návraty k jeho odkazu po pádu nesvobodného režimu v roce 1989, v éře prezidenta Václava Havla.

Napište nám