Dvacáté století se žene střední Evropou. Mění se státy, zřízení, vlády, ideologie, hesla. Nikdo, kdo se narodil ještě za Rakouska-Uherska nemá jistotu, že prožije život podle svých plánů. Dokumentární film Heleny Třeštíkové je příběhem žen, které podle svých představ žít nesměly.
  • Vyrobeno 1997
  • 59 min
  • Země původuČesko
  • Formát 4:3

Dvacáté století přineslo zvláště ve střední Evropě neuvěřitelné, politické a ideologické zvraty.

Žádné dítě narozené ve středu Evropy na začátku století nemělo prožít svůj život podle svých představ, v jediném společenském zřízení, i když třebas neopustilo práh svého rodného domu. Společenské zvraty, války, revoluce, nástupy různých ideologií, konflikty s mocí a tím se svým vlastním svědomím znamenají nepřebernou studnici příběhů, tragedií, zkušeností a poučení, které se snad nikde jinde na světě nevyskytovaly. Tito lidé, někdy oběti intenzívního boje za lepší příští, lidé s osudy, které dnešní generace jen těžko chápe, pomalu odcházejí. Je proto hlavním úkolem vnímavého dokumentaristy dneška zachytit jejich svědectví.

Film Sladké století režisérky Heleny Třeštíkové z roku 1997 je jedním z takových příkladů o zachycení posledních osobních zážitků těchto lidí, v tomto případě žen, které narozeny počátkem století doplatily na své svobodné a čestné názory.

Alča Palkosková, Dagmar Skálová, Jitka Puflerová, Hilda Čiháková a další jsou ženy, které strávily desítky let svého života v komunistickém vězení. Vstupovaly do života s určitými ideály, byly to ženy vzdělané, novinářky, překladatelky, skautky, úřednice a provinily se jedině tím, že dělaly to, co jim velelo jejich svědomí, tedy to co totalitní režim zcela zásadně nesnášel a odsuzoval. A také tvrdě v jejich případech odsoudil.

Teprve rok 1989 umožnil těmto ženám svobodně vydechnout a žít ve stáří konečně život podle svých představ. Otázka je, kdo jim nahradí utrpení ve vězení a ztrátu nejlepších let života. Proto je dobré, alespoň jejich osudy zviditelnit a sdělit divákům jako poselství - pozor, i nejlepší ideál nejspravedlnějšího a nejsvobodnějšího řádu při nepozornosti, laxnosti nebo uhnutím před svým vlastním svědomím může způsobit velkou tragédii.

Film připravila Česká televize s Nadací Člověk a čas. Scénář a režie Helena Třeštíková, kamera Josef Nekvasil, Martin Kubala a Ervín Sanders. Střihačem byl Zdenek Patočka.

Napište nám