Milenec lady Chatterleyové
Řadu let bylo nejproslulejší a nepochybně i nejkontroverznější dílo anglického prozaika, básníka a esejisty Davida Herberta Lawrence považováno spíše za pornografii, bylo zakazováno a cenzurováno a teprve později bylo pochopeno a rehabilitováno jako umělecké dílo, vypovídající jedinečným způsobem o své době a jejích rozporech. Jistě není náhoda, že Milenec lady Chatterleyové byl napsán po první světové válce, v roce 1928. Co jiného než neuvěřitelné, do té doby nepředstavitelné válečné běsnění opět pokládá na stůl základní otázky lidského bytí. Kdo jsme, jaké jsou naše skutečné hodnoty a cíle, jaké jsou naše naděje. Lawrence odpověděl milostným příběhem společensky nerovné dvojice, drsným, divokým, nezakrývajícím.
Film scenáristy a režiséra Viktora Polesného dal příležitost k mnoha mimořádným uměleckým výkonům, nejen hereckým (Zdena Studenková, Boris Rösner, Marek Vašut, Johana Tesařová, Zuzana Bydžovská a další), ale i výtvarným (architekt Martin Martinec a především kostýmní výtvarnice Jarmila Konečná) či hudebním (Emil Viklický). Pozoruhodnou a vrcholně naplněnou šanci dostal i kameraman Josef Špelda.