Pražský komorní balet tančí na úvodní část kantáty Jacopona da Todiho v choreografii P. Šmoka (1997). Účinkují: M. Plzáková, P. Kolář, P. Dvorský, G. Beňačková, Pražský filharmonický sbor a Česká filharmonie pod taktovkou W. Sawallische. Kamera J. Hruša. Režie J. Bonaventura

Český světově oceňovaný choreograf Pavel Šmok (1927–2016) vytvořil za dobu své činnosti v Pražském komorním baletu řadu vynikajících prací, které mimo jiné ovlivnily například i Jiřího Kiliána. Šmokova choreografie Stabat mater vznikla na geniální hudbu Antonína Dvořáka. Televizního zpracování úvodní části Dvořákova Stabat mater se ujal režisér Jan Bonaventura, který pro natáčení zvolil kostel sv. Šimona a Judy v Praze. Vznik Dvořákovy kantáty „Stabat mater“ spadá do let 1876 – 1877, tedy do doby, kdy v důsledku postupné ztráty svých tří dětí Dvořák prožíval nejtragičtější období svého života. Inspirací, ze které čerpal ve své bolesti, byla báseň středověkého františkánského poety Jacopona da Todi ze 13. století, která líčí utrpení matky Kristovy, stojící pod křížem, na němž umírá její syn. Úvodní latinské verše v překladu znamenají „Stála matka přebolestná v slzách nedaleko kříže, na kterém tam visel Syn“. Dvořák rozložil text do deseti částí, v nichž k instrumentálnímu základu střídavě a v různých kombinacích použil sólový pěvecký kvartet a smíšený sbor. Po několika uvedeních díla v našich zemích následoval pronikavý úspěch v Anglii, kde bylo provedeno v březnu roku 1883 v několika velkých městech a především v londýnské Royal Albert Hall. V dalších letech byla kantáta s podobným ohlasem prezentována v New Yorku, Pittsburghu a ve Vídni.

Napište nám