00:00:31 Měl jsem vždy potíže. Když jsem přijel někam na besedu,

00:00:36 všichni mysleli, že přijel někdo jako Menšík.

00:00:41 Chtěli po mně veselé historky.

00:00:45 Bylo to zklamání, když zjistili, že nejsem takový komik.

00:00:58 Já říkám kresby, protiví se mi slovo fór. To se mi nelíbí.

00:01:06 Chtěl jsem se svými kresbami zařadit o trochu výš, než je fór.

00:01:30 Někteří lidé se na mě dívají, jako kdyby čekali nějaké záhady.

00:01:36 Myslí, že máte po strýčkovi na půdě kufr. A tam, že už to všechno je.

00:01:43 Nebo že kreslíte v záchvatu slabomyslnosti někdy k večeru.

00:01:52 Není to tak ani tak. Když to přijde samo, tak je to nejlepší.

00:02:02 Ale nejprozaičtější je skutečnost, že si ten námět musíte vysedět.

00:02:18 V Německu vyšla knížka, kde byl vzadu jmenný rejstřík autorů,

00:02:28 jejichž práce byly v knize použity. Našel jsem si tam "R".

00:02:33 Tam jsme byli seřazeni za sebou. Rembrandt, Renčín, Renoir.

00:02:41 To se mi líbilo. Ale že bych se nad svými věcmi smál, to ne.

00:02:59 Prvním posuzovatelem a likvidátorem jsem já.

00:03:03 Tady mám papírky a zapisuji si, co mě napadne.

00:03:09 Když přijde čas kreslení, tak papírky vytáhnu.

00:03:14 Pak se divím, jak jsem na takovou hloupost mohl přijít.

00:03:21 Pamatuji se, že jsem byl zapsaný ve všech místních knihovnách.

00:03:27 Domů jsem si nosil hory knih.

00:03:30 Zalezl jsem, aby o mně rodiče nevěděli a četl jsem a četl.

00:03:36 To bylo pěkné.

00:03:39 Ať už to byla beletrie nebo poezie, pouštěl jsem se do kraje,

00:03:47 kde mi nikdo nebyl v patách, kde mě nikdo neobtěžoval.

00:03:52 Jsem tam svým pánem a já poznávám to, co chci.

00:03:59 To, co chci přečíst, všechny myšlenky.

00:04:03 Jan Skácel mi vždy posílal k Novému roku čtyřverší.

00:04:14 Měl jsem ho rád.

00:04:16 Odcházíme stranou krutých střelnic, zlých kolotočů,

00:04:21 jarmarečních bud tohoto světa, po staré jdem cestě odnikud nikam.

00:04:27 Nikam odnikud. Jan Skácel.

00:04:33 Tento balík tvrdých papírů, to jsou stovky kreseb,

00:04:40 které jsem dělal pro Lidové noviny. Je jich mnoho.

00:04:47 Bydlím v Hradci Králové, takže styk s redakcí je prostřednictvím faxu.

00:04:55 Tam je zásadní změna oproti jiným kresbám, které posílám.

00:05:03 Tady nedělám selekci já, tu dělá redakce.

00:05:15 Ne, o politice nechci mluvit.

00:05:37 Když jsem začínal malovat, projel jsem jugoslávské pobřeží.

00:05:46 Byl jsem i ve vnitrozemí a to už by dnes nebylo možné.

00:05:51 Člověka jímá děs z toho, co se tam přihodilo.

00:05:57 Napadlo mě, jestli je Bůh a proč stvořil člověka takového, jaký je.

00:06:07 -Jak jste si odpověděl na tu otázku? -Ateisticky.

00:06:15 To jsem přehnal s touto úvahou.

00:06:19 Jedním z duchovních otců toho mého Dlabáčka a jeho přítele

00:06:26 byly postavy Voskovce a Wericha z Osvobozeného divadla,

00:06:32 i když jsem ho sám nezažil.

00:06:35 Pak se obdiv k panu Werichovi přesunul i na pana Horníčka.

00:06:41 Ve svém dětství jsem stihl ministrovat,

00:06:48 ale i troubit na trubku v pionýrském oddílu.

00:06:53 A to v poměrně krátkém rozmezí.

00:06:56 Výchovou jsem ateista, ale já věřím na přírodu.

00:07:04 To je hlíva. Když nejsou houby v lese, najdu je na svých pařezech.

00:07:15 Fascinuje mě, když jsem na rybách a přijdu do údolí podél řeky.

00:07:24 Pak se jen dívám na tu krásu a vím, že život má smysl.

00:07:30 O lidském pinožení má člověk někdy pochybnosti.

00:07:35 Řeka, která teče údolím, stromy a tráva kolem, to mě fascinuje.

00:07:50 To jsou mušky, na které chytám. Je jich několik set druhů.

00:07:55 Nakonec stejně zůstanu u sedmi až dvanácti druhů.

00:08:00 Tyhle jsem dostal k Vánocům od svého syna.

00:08:08 Když klasický rybář odchází shánět návnadu, tedy žížaly,

00:08:15 mystický rybář se zamýšlí nad tím, odkud jsme, co jsme, kam směřujeme.

00:08:23 Jaký je smysl lidské existence.

00:08:26 Ptal jste se, jaký je smysl lidské existence?

00:08:31 Pane Špáto, kdybychom to věděli, byli bychom dál.

00:08:44 To jsou knížky mých samostatných ilustrací, jsou tu katalogy.

00:08:51 Poslední je tato knížka kreseb, které vyšly v Lidových novinách.

00:09:00 Tento kalendář mám rád, dělal jsem ho pro firmu IBM.

00:09:11 Líbí se mi v té jednoduchosti,

00:09:14 dostal i několik cen na světových festivalech kalendářů.

00:09:21 O stárnutí nepřemýšlím. Na těch rybách se cítím dobře.

00:09:28 Nedělá mi potíže vlézt do řeky.

00:09:35 Pokud jde o náměty na kresby, také nepociťuji problémy.

00:09:53 Jak se díváte na svého hrdinu Dlabáčka,

00:09:57 pro kterého ze všech revolucí byla největší ta sexuální?

00:10:04 To jsou rány pod pás.

00:10:09 Teď trnu, že se začnete ptát, jaký mám vztah k vesmíru.

00:10:19 -A jaký? -Veskrze kladný.
-A k ženám? -Také kladný.

00:10:32 Kreslil jsem si v ústraní, moc jsem nevycházel.

00:10:39 Najednou jsem se dostal na několik besed a byl jsem šokován.

00:10:47 Některé ženy v publiku vystoupily a začaly na mě útočit.

00:10:55 Co prý si to dovoluji a proč to dělám.

00:11:04 Bezelstně jsem nakreslil čas vánoční.

00:11:09 Chumelí a muž se obrací na svou ženu a říká:

00:11:14 Vánoce jsou svátky klidu a pohody. Marie, musím tě zavřít do sklepa.

00:11:22 Já jsem to nijak zle nemyslel. To jsem si dal.

00:11:29 Takže vy z mých otázek máte strach?

00:11:32 Ne strach, ale když tuhle kupu materiálu dáte na hromadu

00:11:41 a budete z ní stříhat, máte velkou moc.

00:11:45 Vy ze mě můžete udělat naprostého idiota,

00:11:48 nebo solidního člověka, kterým ve skutečnosti třeba nejsem.

00:11:54 Film je podvod.

00:12:04 Jakých vlastností si na lidech nejvíce vážíte?

00:12:09 Velkorysosti, čestnosti, i když to vyzní třeba archaicky.

00:12:21 Shovívavosti, poctivosti.

00:12:32 Nejsem unavený z kreslení, ale z hledání materiálů.

00:12:39 Z toho, co všechno musím přečíst.

00:12:45 Někdy si vzpomenu na slova Miloše Kopeckého.

00:12:52 Dovoluji si upozornit, že tento svět si to šine do hajzlu.

00:13:05 Jsem skeptik s optimistickými rysy.

00:13:13 Optimista, pesimista?

00:13:18 Já nevím.

00:13:31 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.