00:00:16 Každý člověk, zrozený na světě, nese svůj jedinečný osud.

00:00:25 Žije svůj neopakovatelný příběh.

00:00:32 Také věci mají svůj příběh.

00:00:38 Jak se ocitly tyto starožitné předměty právě zde?

00:00:48 Věci nemohou vyprávět svůj příběh.

00:01:07 Kdo se dotýkal tohoto secesního náhrdelníku?

00:01:17 Odpověď neznáme, ale můžeme si vymýšlet.

00:01:54 Nic není definitivní. To je stará lidská pravda.

00:02:05 Josefína měla falešný náhrdelník, ale nevěděla to.

00:02:18 Druhý náhrdelník se stal příčinou lidské tragédie.

00:02:38 Krásný náhrdelník. Odkud ho máte?

00:02:45 -Z Prahy.
-Myslela jsem, že prodáváte obrazy.

00:02:52 -Omlouvám se.
-Co máte zajímavého?

00:02:57 -Znáte jméno Paustowski?
-Znám. Nedávno zemřel.

00:03:07 Zabil se v autě. Velmi romantické, že?

00:03:16 Ceny jeho obrazů se budou zvyšovat.

00:03:44 (Zpívá německy.)

00:03:58 -Už toho mám dost!
-Co děláš?

00:04:04 Nikdy to nedokážu!

00:04:12 Nesmysl! Musíš mít trpělivost.

00:04:21 Nemám talent! Nemůžu malovat!

00:04:27 Pan profesor říkal...

00:04:30 Pan profesor bere tvoje peníze, proto říká, že jsem dobrá.

00:04:38 Přitom mnou pohrdá! Vím to!

00:04:46 To nemá smysl! Já nejsem jako ty!

00:04:57 To neříkej. Jsi moje dcera!

00:05:05 -Co se stalo?
-Nic. Nedělej si starosti.

00:05:13 -Volal doktor Sadowski?
-Ne.

00:05:22 (Někdo klepe.)
-Dále!

00:05:32 To je nový referent.

00:05:40 Udělal z vás muže. Ale do mladého muže vám něco chybí.

00:05:51 Vítám vás.

00:05:54 Jak jste udělala zkoušky u profesore Bendera?

00:06:00 -Dobře, prosím.
-U soudu nemusíte říkat prosím.

00:06:04 Ano, prosím.

00:06:08 Nenechte je znervóznit. Kolega Sartorius je už takový.

00:06:15 -Náušnice nikdy u soudu nebyly.
-Sundejte je!

00:06:26 -V předpise o náušnicích nic není.
-Dosud to nebylo potřeba.

00:06:38 -Už jste viděli muže s náušnicemi?
-Tak to je váš šéf.

00:06:53 (Někdo klepe.)

00:06:57 -Musíte jíst!
-Nemůžu.

00:07:06 Jste doktorka. Máte místo u soudu v Berlíně. Ale pořád jste smutná.

00:07:19 Dal mi špatnou práci, protože jsem ženská.

00:07:25 Mladá hezká ženská bez muže! Pořád se učíte!

00:07:35 Já mám víc zábavy než vy. Kdyby to viděla Ella...

00:07:43 Ella! Zapomněla jsem jí napsat!

00:07:55 Nejdřív snězte polévku!

00:08:21 Musím upozornit soud, že obžalovaný udělal trestný čin už několikrát!

00:08:31 Máme dokumenty!

00:08:35 Ani manželská hádka neomlouvá hrubé fyzické násilí.

00:08:51 Státní prokuratura navrhuje vězení 1 rok za těžké ublížení na těle!

00:09:03 Cože? Kvůli několika modřinám? To říkáte proto, že jste ženská!

00:09:14 Ženský držej při sobě. Já jsem chtěl uchovat rodinu!

00:09:31 -Ta žena ztratila oko.
-Souhlasíte s vaší referentkou?

00:09:41 Samozřejmě.

00:09:46 Projděte se, jako když na někoho čekáte.

00:10:07 Vyrůstala v divadelním prostředí. Má hereckou a pěveckou průpravu.

00:10:15 Ale vidíte to.

00:10:26 Je tvrdá, ale to můžeme napravit. Proto jsem se obrátila na vás.

00:10:38 -Ale vy přece divadlu rozumíte.
-Má po mně vůli.

00:10:46 To stačí, slečno!

00:10:51 Nemám čas! Jsem unavený! Moje práce se blíží ke konci.

00:11:01 -Potřebuju tě!
-Máš přece manžela!

00:11:10 Nezlob se.

00:11:14 -Přijdeš?
-Josefína něco tuší.

00:11:20 -Nesmysl!
-Jak to víš?

00:11:23 Vím to! A ty také. Budu tě čekat.

00:11:53 (Zpívá.)

00:12:58 Pan továrník! Šampaňské je připraveno.

00:13:05 -Klíč.
-Milostivá paní už čeká.

00:13:27 -Skvělé, bude to úspěch!
-Myslíte?

00:13:33 Já to vím. Připravuji velkou revui.

00:13:42 Bude tam všechno. A vy budete vrchol večera!

00:13:53 -Neodcházej!
-Musím. Nezlob se.

00:14:06 -Myslíš, že už máš letiště.
-Nemluv tak. -Já se tě nevzdám!

00:14:28 -Lekla jste se? Blíží se karneval.
-Máte pravdu.

00:14:37 Vy jste příliš vážná. Že vás kolega Sartorius nepozval?

00:14:44 -Nerozumím.
-Na karneval. Tady máte pozvánku.

00:14:54 -Trochu zábavy vám neuškodí.
-Ale já...

00:15:07 Dámy a pánové, toto je nejkrásnější den mého života.

00:15:19 Sen se stává skutečností

00:15:27 Chci poděkovat všem, kdo mi pomohli.

00:15:40 Především pan Lützow a jeho banka.

00:15:50 Toto letadlo bude létat na lince Berlín - Mnichov - Berlín.

00:16:19 -Končí váš sen v Mnichově?
-To by byl malý sen.

00:16:27 -Jaké jsou vaše další plány?
-To neřeknu.

00:16:34 -Aspoň něco řekněte.
-Miluji Paříž.

00:16:45 -Chceš si prohlédnout letadlo?
-Mě to nezajímá.

00:17:34 -Musím se tam vrátit!
-Slušelo ti to.

00:17:39 -Někdo nás uvidí!
-Přijdeš zítra?

00:17:48 -Ale...
-Slibuješ?

00:17:54 Slib mi to, nebo budu křičet! Budu na tebe čekat!

00:18:18 -Jsi šťastný?
-Ano.

00:18:24 -Já vím, co tě ten úspěch stál.
-Vypadneme odtud.

00:18:36 -Vypadneme?
-Pojedeme na pár dní do Mnichova.

00:18:46 -Proč?
-Nevím. Nezasloužím si dovolenou?

00:18:55 -Zasloužíš.
-Zítra poletíme.

00:19:07 Krása. Tady nahoře je to lepší. Tady je člověk opravdu svobodný.

00:19:28 Podletíme most.

00:19:44 Nedělej to!

00:20:03 Někdy to udělám!

00:20:34 Stýská se ti po divadle?

00:22:23 -Ty nespíš?
-Jak vidíš, tak ne.

00:22:31 -Jsem unavená.
-Z čeho?

00:22:37 -Z divadla.
-Proč jsi chtěla půjčit Filipovi?

00:22:45 -Nerozumím.
-Tohle máš od něho?

00:22:52 Ten obraz jsem koupila na výstavě.

00:23:00 -Ukážu ti účet!
-Viděl jsem vás na letišti!

00:23:10 Řeknu ti pravdu.

00:23:17 On je šílený! Pořád mě nutil! Vyhrožuje, že udělá skandál.

00:23:31 Vím, že jsi citlivý. Taky vím, že jde o peníze.

00:23:41 Myslela jsem, že to zvládnu. Nedělej nic, co by poškodilo banku.

00:23:56 Nic jsem ti neřekla, protože jsem tebe měla strach.

00:24:25 -Tenhle náhrdelník znám!
-Já vás neznám.

00:24:32 -Opravdu?
-To je náhoda!

00:24:39 -Čekáte někoho?
-Ne. A vy?

00:24:46 Já jsem tady sám.

00:24:52 -Co nehoda? Nemáte následky?
-Nemám.

00:25:01 -Co vaše přítelkyně?
-Vrátila se domů.

00:25:27 -Co v Berlíně děláte?
-U soudu.

00:25:33 -Sekretářku?
-Něco jiného.

00:25:39 -Posíláte lidi do vězení?
-Jen to navrhuji.

00:25:43 -Děláte si legraci.
-Ano.

00:25:48 -Kam jdete?
-Tady bydlím.

00:25:56 Prosím neodcházejte!

00:26:01 -Vážně tu bydlím.
-Podívejte se, co mám!

00:26:10 Po autohavárii jsem o vás pečoval!

00:26:25 Já si myslím, že žena dokáže totéž co muž.

00:26:40 Je v ní totiž tajemství, kterému muži nerozumí.

00:26:50 -Přeháníte.
-Myslíte?

00:26:55 Odkud tedy máte ten náhrdelník? Je v něm tajemství.

00:27:11 -Krásně se třpytí.
-Není pravý.

00:27:16 -Kdo vám ho dal?
-Umřel.

00:27:27 -Milovala jste ho?
-To už je dávno.

00:27:39 Také bych vás chtěl milovat, ale proti mrtvému nemám šanci.

00:27:55 -Já jsem obyčejný doktor.
-Moc jste pil.

00:28:04 -Mluvte raději vy.
-O čem?

00:28:13 -O něm.
-Jste opilý.

00:28:25 Ani nevím, jestli byl hezký. Měl přes obličej obvaz.

00:28:36 Ale myslím, že byl hezký.

00:28:47 Pokračujte.

00:28:52 Byl štíhlý a choval se jemně.

00:29:00 Snil o naší společné budoucnosti.

00:29:09 Říkal, že se nikdy nerozejdeme. Bylo to krásné jako sen.

00:29:58 Prosím!

00:30:05 -Panebože! Já mám vizitu.
-Ticho!

00:30:13 Nezlobte se.

00:30:22 Pardon.

00:30:31 Na shledanou.

00:30:50 Dobrý den.

00:31:10 O co jde? Promiň, spěchám. Mám před premiérou.

00:31:20 -Já jsem na dně!
-Promiň. Tak povídej!

00:31:28 -Už to nezvládnu!
-Co?

00:31:36 Týká se to tvého muže. Musím ti to říct!

00:31:48 Musíš to pochopit.

00:32:05 -Než si tě vzal, byli jsme milenci.
-Proč mi to ukazuješ?

00:32:17 Vydírá mě. Já už byla vdaná.

00:32:25 Říká, že když to nebude pokračovat, ukáže fotku mému manželovi.

00:32:37 Pomoz mi. Je to přece tvůj muž.

00:33:02 Ještě jednou. Rychleji!

00:33:18 Musíte se držet rytmu!

00:34:02 Teske má vaše směnky od banky. Je majitelem vaší firmy!

00:34:13 -Proto s vámi ten Francouz nejednal
-Nesmysl!

00:34:20 -Měl jste více jednat s vojáky.
-Zavolejte banku! To se vysvětlí.

00:34:31 Prosím pana Lützowa.

00:34:37 Alberte, tady Filip. Co se děje s mými směnkami?

00:34:50 Haló! Přerušili nás.

00:35:01 Pánové, jděte. Já to vyřeším.

00:35:24 Zavolejte paní Lützowovou. Tady Gahlmayer!

00:35:37 Řekněte jí, že s ní chci mluvit. Ona ví, kde budu čekat.

00:35:58 -Ještě jednu, pane továrníku?
-Ne.

00:36:14 -Dobrý den.
-Pane továrníku, vždyť je den!

00:36:21 -Není tam?
-Ale ve dne přece nikdy...

00:36:28 -Děkuji.
-Mohu vám pomoci?

00:36:37 -Co chtěl?
-Má v nemocnici pořád noční směny.

00:36:49 -Nedá se nic dělat.
-Tady je adresa nemocnice.

00:36:57 -To je příkaz?
-To je jedno.

00:37:26 Člověče, co tu děláte?

00:37:36 Otevři! Potřebuji s tebou mluvit.

00:37:48 Co se stalo?

00:38:09 Milostivá paní!

00:38:17 -Kam utíkáte?
-Musím za ním!

00:38:21 Musíte dokončit kostým! Blíží se premiéra.

00:38:39 -Dokážu to?
-Cože?

00:38:44 -Ty spíš, táto?
-Ne.

00:38:51 -Přejdu jeviště jako herečka?
-Dokážeš všechno na světě.

00:39:29 (Zpívá.)

00:40:27 -Nerušte!
-Pan Gahlmayer se zabil!

00:42:12 -To jste vy?
-Navštěvuje vás mnoho žen?

00:42:21 Nedělejte si legraci.

00:42:27 Překvapila jste mě.

00:42:39 Řekl jste, že byste mě mohl milovat.

00:42:46 To by se mi líbilo.

00:43:27 -Jaké je vaše křestní jméno?
-Trochu legrační. Felix.

00:43:41 Felix? To znamená šťastný.

00:44:22 Je to reakce na psychický šok. Bude zase v pořádku.

00:44:32 Do řízení zahrneme také majetek paní Gahlmayerové.

00:44:41 Bude mít existenční starosti.

00:44:46 Já jsem vykonavatel konkursního řízení a ne sociální pracovník.

00:44:57 Továrník Teske převezme 25% závazků Ostatní musím hledat v majetku.

00:45:08 Teske získá firmu velmi levně.

00:45:16 Všechny věci budou zastaveny. Šperky, obrazy. Vždyť to znáte.

00:45:29 Týká se to také domu. Já už znám zájemce.

00:45:40 Pan továrník Teske.

00:46:11 Maminko!

00:46:26 Teto, pomoz mi! Všechno nám chtějí vzít!

00:46:37 Je to vlastně krádež, ale nechci, aby mámě sebrali náhrdelník.

00:46:48 Schovej ho!