00:00:17 Každý člověk, zrozený na světě, nese svůj jedinečný osud.

00:00:27 Žije svůj neopakovatelný příběh.

00:00:35 Také věci mají svůj příběh.

00:00:42 Jak se ocitly tyto starožitné předměty právě zde?

00:00:52 Věci nemohou vyprávět svůj příběh.

00:01:08 Kdo se dotýkal tohoto secesního náhrdelníku?

00:01:18 Odpověď neznáme, ale můžeme si vymýšlet.

00:01:55 Šperky prozradily pravdu. Ten druhý náhrdelník je falešný.

00:02:06 Poznal to Ervín Vranič.

00:02:18 Ale začínala I. světová válka.

00:02:28 To je nesmysl! Z války nic dobrého nebude!

00:02:39 -Na takové řeči je pozdě.
-Mám styky a mnoho peněz!

00:02:49 -Hudba je dobrý obchod.
-Proč mě nenávidíš? Jsi můj syn!

00:03:18 Máš ještě ten náhrdelník? Říkal jsi, že ti nosí štěstí.

00:03:29 Nesmysl! Ty si na to vzpomínáš?

00:03:41 Nepotřebuji ho. Kdo ví, kdy nás pošlou na frontu.

00:04:04 -Tohle pořádně schováš!
-Vždyť je to jenom sklo.

00:04:13 Až se vrátím, tak to tady chci najít!

00:04:20 -Jestli ne, bude s tebou zle!
-Neboj se, najdeš to.

00:04:45 (Zpívají.)

00:05:01 Je přestávka.

00:05:15 -Je to jen zkouška.
-Je to zrod vašeho umění!

00:05:23 -Děkuji.
-Jsem velice vzrušen.

00:05:28 A co můj muž?

00:05:34 Váš muž byl rakouský důstojník. Ale není důvod ke znepokojení.

00:05:44 -Jeho práce je také důležitá.
-Děkuji.

00:05:50 Rychleji, pane hrabě!

00:06:01 Chcete být přece hrdina jako Alexandr Veliký!

00:06:11 Vést své pluky proti Galům!

00:06:25 To nic není. To bude dobré.

00:06:45 Lechna!

00:06:58 Zařiďte to!

00:07:02 Vranič?

00:07:11 Další! 28. pluk, 3. četa, poručík Marek!

00:07:21 Další!

00:07:26 Vranič? 28. pluk, 2. četa, poručík von Bruckner!

00:07:37 -Cože?
-Nezdržovat!

00:08:21 -Jsem ráda, že jsi jeho velitel.
-Myslíš, že potřebuje ochranu?

00:08:31 Nevím. Teď je to asi jiné, než když jste se prali na dvoře.

00:08:42 -Mohu ho chránit. Ale něco chci!
-Co?

00:09:00 -Dobře. Dám mu za to 500!
-Ale já nevím.

00:09:16 Můžu mu udělat peklo na zemi!

00:09:38 Zavřít!

00:09:43 Už jsi ve vězení. Ležíš před velitelem!

00:09:58 -Co se stalo?
-Prý neplním rozkazy.

00:10:04 Rotmistr Lechna?

00:10:08 Ona mi nechce dát náhrdelník. Nabídl jsem jí peníze.

00:10:17 Ty mi ho dáš zadarmo a rád.

00:10:26 -Myslíš?
-Ano. Je falešný. Nebo tě zničím!

00:10:39 Máš cigaretu?

00:10:45 Ty nejsi zlý. Uvnitř jsi malý kluk, kterému jsme se vždycky smáli.

00:10:58 -Postav se do pozoru!
-Náhrdelník ti nedám!

00:11:10 Kolik času potřebovali Rakušáci na to, aby zmáčkli Srba!

00:11:21 Rakušáci nemají pruskou kázeň. Jejich armáda nestojí za nic!

00:11:32 Jsou tam Maďaři, Chorvati, Slovinci, Rusíni, Poláci a Češi!

00:11:44 Vstaňte, budeme se bít! Urazil jste rakouskou armádu.

00:11:56 Co tu děláte? Máte hodinu. Milostivá paní čeká. Promiňte.

00:12:48 Pane poručíku!

00:12:55 (Zpívají.)

00:13:27 Stop! Váš manžel by mohl hlídat dceru!

00:13:37 Máme před premiérou!

00:13:43 Promiňte.

00:14:04 -Vy mě chcete zničit?
-Nedotýkejte se mě!

00:14:11 Mluvíte jako hrabě, ale jste ožralé prase. Máte výpověď!

00:14:23 -Vranič!
-Zde!

00:14:38 Vlevo v bok! Pochodem vchod!

00:14:44 K zemi! Vztyk!

00:14:53 Pochodem vchod! Poklus! K zemi! Vztyk!

00:15:06 Když mi dáš náhrdelník, můžeš jít ven a navštívit Marii.

00:15:16 -Tohle nevydržíš.
-Myslíš?

00:15:21 -Vztyk! K zemi!
-Ne.

00:15:30 K zemi!

00:15:43 Klid, on to vydrží.

00:15:51 Vztyk! K zemi! Vztyk! K zemi!...

00:16:40 Ty někam jedeš?

00:16:47 Vracím se do Prahy ke svému pluku. Půjdu do války.

00:16:58 Válka se tě netýká. Všechno jsem zařídila.

00:17:08 -Vracím se dobrovolně.
-Potřebuju tě!

00:17:17 Přicházím, když mě nepotřebuješ, odcházím, když mě potřebuješ.

00:17:24 Já tě mám ráda.

00:17:32 Táto, kam jdeš?

00:17:41 Musím. Maminka ti to vysvětlí.

00:18:10 (V myšlenkách sestavuje dopis.)

00:18:16 Ty jsi po svatbě řekla: Nemiluju ho. Snad se to naučím.

00:18:33 Chtěl jsem tomu věřit.

00:18:41 Myslel jsem si, že dělám něco jako oběť.

00:18:50 Byla to ale jen slabost a zbabělost.

00:19:00 Upínal jsem se na neexistující lásku jako na záchranné lano.

00:19:16 Válka, co do ní jedu, není moje válka.

00:19:26 Ale já umím jen jednu věc. Obléknout si uniformu. Miluji tě!

00:19:38 -Pojedeme na frontu.
-Říká se to.

00:19:43 Asi do Haliče.

00:19:52 Už mám 3000!

00:19:57 Za falešný náhrdelník to stačí!

00:20:04 -Musím ho dostat, nebo...
-Nebo tě zabijou? Já ti rozumím.

00:20:22 -Něco nového?
-Nuda.

00:20:27 Tohle je pasák. Má hezkou děvku.

00:20:36 Pan poručík si umí osedlat děvku i sprostého vojáka.

00:20:44 Ty svině!

00:21:53 -Mohla jsi ho toho ušetřit.
-Já vím. Už jdi.

00:22:05 Pozítří odjíždíme. Mohu zařídit, aby dostal na pár hodin volno.

00:22:15 -Budu ráda.
-Nemáš radost?

00:22:21 Potrestá mě, když tu náhrdelník nenajde.

00:22:30 -Proč jsi mi ho dala?
-Nemůžu vidět, jak trpí!

00:22:41 Že trpím já, to ti nevadí?

00:22:53 Proč jsem horší než on? Co na něm vidíš?

00:23:10 Miluji ho! A on miluje mě!

00:23:17 Vždyť tě bije! Ponižuje! Máš před ním strach!

00:23:28 Co když tě já také miluji?

00:23:38 -Byli jsme často spolu!
-Jdi pryč! Čekám chlapa.

00:24:11 (Nepřítel střílí.)
-K zemi!

00:25:02 (Zpívá.)

00:26:14 -Její náhrdelník je nevhodný.
-Nedivte se, ona není Němka!

00:26:39 Krásné, milostivá paní.

00:26:44 Uděluji vám čestný odznak císařské armády!

00:27:20 Dělostřelecký přepad! Do krytu!

00:27:30 Pomozte mu!

00:27:50 Tady 2. rota. Máme těžké ztráty. Žádám o další rozkazy.

00:28:06 Haló! Haló!

00:28:10 Ztratili jsme spojení!

00:28:35 Opustit kryt!

00:28:50 Dej mi náhrdelník!

00:29:11 Musíme pryč! Honem!

00:29:47 -Jsi v pořádku?
-Málem jsem umřel.

00:29:57 Italové dostávají před útokem kořalku.

00:30:05 Napij se kořalky. Nebo se mě štítíš?

00:30:16 -Čekal jsem dlouho. Zabiju tě!
-Blázníš?

00:30:27 -Dej mi náhrdelník!
-Říkám, že blázníš.

00:30:34 -Nežvaň a dělej!
-Neuděláš to!

00:30:44 -Jak to víš?
-Vím to. Oba to víme.

00:30:59 Tady nejsme v našem sklepě. Tady jsme ve válce. Jsme v tom oba!

00:31:17 Celý život jsem tě obdivoval. Snažil jsem se ti vyrovnat.

00:31:29 I nenáviděl. Míval jsem sny plné pomsty.

00:31:46 Nenáviděl jsem sám sebe, kvůli svým sametovým kalhotkám.

00:31:56 Už je to všechno pryč.

00:32:06 Dej mi tu pistoli. Stejně bys to neudělal.

00:32:17 -Já už jsem to udělal.
-Já vím. Ve snu.

00:32:27 Ten náhrdelník si nech, ale pusť mě pryč! Prosím!

00:32:36 -Chceš dezertovat?
-Chci k Marii. Mám ji rád!

00:32:49 -Já nemůžu! Jsem důstojník!
-Tak mě nezastřel!

00:32:57 -Přežijeme to!
-Po válce se znovu sejdeme.

00:33:13 Julie, ten náhrdelník...

00:33:30 Proč jsi lezl ven!

00:33:42 Podívej, malovali jsme naši vlajku. Dostala jsem zlatou tečku!

00:33:56 Podívej, tohle je rakouská vlajka!

00:34:08 To je dopis od táty? Co píše?

00:34:16 Za císaře a vlast. To nepsal táta.

00:34:34 Bitva u Verdunu! Nové vítězství Německa!

00:34:46 Chceme přispět k těžkému boji naší vlasti.

00:35:02 Náš kulturní spolek navštívil soubor divadla z Mnichova.

00:35:24 Císařova ruka drží čestný štít.

00:35:31 Jeho síla je tvoji silou. Jeho obrazem lidé kolem praporu.

00:35:41 My všichni jsme hrdiny jako on. Dík našemu praporu!

00:35:55 Nebudu zpívat, nezlobte se.

00:36:02 Přednesu vám čínskou báseň "Unavený voják".

00:36:12 Co vím už dnes o svatých vodách?

00:36:19 Tisíci noži jsem už proklán a unaven tolikerou smrtí.

00:36:29 Jsou oči dětí jako vlahý déšť, v rukách jim hřeje miska vína.

00:36:37 Já položit se chci do stínu pod stromy a nebýt vojákem.

00:36:49 Bravo!

00:37:01 Co vás to napadlo? Mohla nás zatknout policie!

00:37:11 Ohrozila jste naše divadlo!

00:37:21 Promiňte.

00:37:29 -Já vás chápu.
-Nechápete.

00:37:36 Vy jste se přece o politiku nikdy nezajímala!

00:37:47 Můžete jít. Doufám, že se to nebude opakovat.

00:38:13 Buďte milá. Divadlo to potřebuje. Jsou tu významní lidé.

00:38:22 Dobrý večer.

00:38:28 Pane továrníku!

00:38:39 Těšíme se na váš zpěv!

00:38:45 (Zpívá.)

00:39:44 Byl bych rád, kdyby naše letecké motory měly sílu jako váš hlas.

00:39:54 -Správně, pane továrníku.
-Národ potřebuje velké muže a ženy.

00:40:02 -To je pravda.
-V této válce rozhodne mravnost.

00:40:12 -Co je na zabíjení mravného?
-Válka je barbarství.

00:40:23 Musíme obětovat takové hodnoty, jako je majetek nebo život.

00:40:32 Objevují se noví, silní lidé, pro které je stroj nástroj moci!

00:40:47 Naše nová letadla umí vzlétnout do výšky 4000 metrů!

00:40:57 Ze 4000 metrů se špatně padá!

00:41:06 Ale vy také vyděláváte na státních dodávkách.

00:41:16 Ale nejsem rád, že je válka.

00:41:21 Někdy je potřeba to staré zničit, aby se mohlo narodit nové!

00:41:31 -Kde v sobě berete tu bohorovnost?
-Zatančíme si?

00:42:04 Jste asi hodně sama. Já to poznám.

00:42:11 -Skutečně?
-Ano. Já jsem také sám.

00:42:19 Takové věci se dnes v Německu neříkají.

00:42:34 Krásný náhrdelník!

00:42:43 Vzala byste si mě za muže?

00:42:51 Oba jsme sami, oba někoho potřebujeme.

00:43:03 Pokud jde o lidi, není nic jednoduché.

00:43:12 Proto mám rád stroje.

00:43:19 Opravdu může mít člověk rád jen lidi. Vezmete si mě?

00:43:28 -Ptáte se tak často?
-Přijedete někdy do Berlína?

00:43:38 -Nevím. Těžko.
-To je škoda.

00:43:49 Začíná útok!

00:43:57 Francouzi si nás všimli.

00:44:09 -Pane plukovníku!
-Jděte!

00:44:37 -Uklidněte se!
-Jsme u vás! Jsme sestry.

00:45:16 Chcete vodu?

00:45:25 -Jak se jmenujete?
-Charlotte Liebermannová.

00:45:36 -Jste krásná!
-To nemůžete vědět!

00:45:59 -Pomoc, tati!
-Pořád blouzní. Přines morfium!

00:46:24 -Vezmi!
-To nejde!

00:46:29 -Je to dárek!
-Je nádherný, ale já to nenosím.

00:46:38 -Bude vám slušet.
-Morfium!