Druhá symfonická báseň z cyklu Má vlast (1975). Náš přední orchestr diriguje a hudbu vykládá V. Neumann. Scénář Z. Vokurka. Kamera V. Tůma. Režie M. Macků

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Symfonická báseň Vltava zkomponovaná v tónině e moll je přibližně dvanáct minut dlouhá. Bedřich Smetana o ní napsal: „Skladba líčí běh Vltavy, začínaje od prvních obou praménků, chladná a teplá Vltava, spojení obou potůčků do jednoho proudu; pak tok Vltavy v hájích a po lučinách, krajinami, kde zrovna se slaví veselé hody; při noční záři luny rej rusalek; na blízkých skalách vypínají se pyšně hrady, zámky a zříceniny, Vltava víří v proudech Svatojánských; teče v širokém toku dále ku Praze. Vyšehrad se objeví, konečně mizí v dálce v majestátním toku svém v Labi.“

Cyklus šesti symfonických básní, který nakonec Smetana nazval Má vlast, vznikal mezi lety 1874–1879. Skladatel jej tvořil postupně a zpočátku neměl přesný plán toho, jakou bude mít konečnou formu či kolik bude mít částí. První čtyři symfonické básně přitom vznikaly nezávisle na sobě a až poslední dvě skladby byly psány cíleně za účelem dotvoření cyklu o šesti částech. Krátce po dokončení Vyšehradu začal Smetana pracovat na nové symfonické básni, kterou nazval Vltava. V této skladbě se mistr snaží hudbou vykreslit podobu největší české řeky. S touto symfonickou básní byl hotov během jediného měsíce. Premiéru měla 4. dubna 1875.

Stopáž43 minut
Rok výroby 1975
 čb 4:3
ŽánrHudba