Oldřich Kaiser, Jiří Korn a Jiří Lábus uvádějí další díl zábavného cyklu Možná přijde i kouzelník (1991). Dále účinkují: J. Hanušová, J. Wimmer, Z. Srstka, B. Procházka, J. Pohan a další. Režie Z. Podskalský
00:00:37 -Pryč se znělkou!
-Dneska na ni není čas.
00:00:43 Hezký večer, vážení a milí v divadle v Táboře.
00:00:47 -I vás doma u TV obrazovek vítáme.
-Jdi od toho.
00:00:54 Nejdřív prachy a pak zábava. Když zbyde čas.
00:00:58 -Solit, solit, solit.
-Tak vám přejeme hezkou zábavu.
00:01:04 Dneska tu není normální publikum, ale jen podnikatelé.
00:01:13 Tak co, koupil jste tu továrnu na výrobu mávátek?
00:01:18 -To byli pěkní sekyrníci.
-Ti vzadu už jsou za vodou.
00:01:26 Vítáme také horních 10 tisíc. Ti se už smějí.
00:01:32 -Dneska tu bude aukční síň.
-Žádná zábava, ani divadlo.
00:01:40 -To už je prodané.
-Nepůjde o typickou dražbu.
00:01:48 -Budou se dražit vzpomínky.
-Ty mají obrovskou cenu.
00:01:55 V sále je notář Chromek, který bude dohlížet nad správností dražby.
00:02:02 Dražbu bude řídit doktor Dražan.
00:02:12 Dražan je čestný, nekompromisní, bezcharakterní a nepodplatitelný.
00:02:23 -Zbytečné kecy.
-Doktore, máte kecy. Pardon, slovo.
00:02:31 Vážení, jsem rád, že jste přišli v takovém počtu na naši dražbu.
00:02:38 -Věřím, že máte hodně nálady.
-To jsou kecy...
00:02:49 Pod číslem 1 bude dražba vzpomínky: Zničení poručíka Pivody.
00:02:57 Vyvolávací cena: 101 korun.
00:03:04 -102 korun.
-103,50 korun.
00:03:10 -103,60 korun.
-103,65 korun.
00:03:17 -103,65 korun poprvé, podruhé.
-200 korun.
00:03:29 -200 korun poprvé, podruhé.
-202 korun.
00:03:41 Vzpomínka byla vydražena za 202 korun nebo-li za 203 koruny.
00:04:13 Moje vojenská léta. To byly časy.
00:04:19 Mimo politického školení jsem vedl i umělecký soubor "Zelené maso".
00:04:26 Vyhráli jsme 1.- 4. ASUT. Až přišel nešťastný pátý ASUT.
00:04:36 To vyhrál poručík Pivoda s pásmem "Zelená má zelenou".
00:04:41 Byla to rána pod opasek. Co se dá dělat? Vojna je vojna.
00:04:46 Pivoda byl povýšen a já převelen na Doupov.
00:04:53 Šel jsem rázně, rozvážně a energicky.
00:05:00 Ocitnul jsem se na Doupově uprostřed ostrých střeleb.
00:05:04 Bylo to nebezpečné. To je kulek.
00:05:14 Bez vážného zranění jsem došel do kasáren. Tam to všechno začalo.
00:05:19 Dostal jsem nápad. Zničím Pivodu.
00:05:22 Určitě tu najdu chlapce, kteří hrají a zpívají.
00:05:30 Zaútočím na Pivodovu skupinu vojenským humorem a satirou.
00:06:01 Doplazit a vztyk.
00:06:07 -Hlaste se! Žádné švejkoviny.
-Vojín Kaiser.
00:06:13 -Co to děláte?
-Průzkum terénu.
00:06:18 -Objevil jsem v divadle granát.
-Okamžitě ho odhoďte!
00:06:32 Výborně, Kaiser. Máte humor. Pomůžete mi zničit Pivodu.
00:06:39 Kaiser, říkej mi Juro. Já pro tebe nejsem žádný lampasák.
00:06:47 -Tak jo, Juro!
-Komu tykáš? Odplaz se, bažante!
00:06:54 Tak jsme byli dva. A hledal jsem dál.
00:06:59 Ve vozovém parku jsem našel Hanušovou Říkali ji "granátové jablko".
00:07:06 A desátníka Wimmera.
00:07:08 -Chyť si mě. A nechytíš mě!
-Chytím tě.
00:07:19 -Nechytíš. Kde jsi?
-Tady, za otéčkem.
00:07:26 -Vrať mi moje šňůry.
-Až mi vrátíš Fučíkův odznak.
00:07:32 -Řeknu to devéťákovi Rorkovi.
-Rorek? Tak na!
00:07:43 A zase mi naletěl. Rorka převeleli.
00:07:48 Zase vedeš. Baba. Oplatky se nepečou.
00:07:55 -Musíme pilovat.
-Pilovat se musí.
00:08:02 Tři, čtyři!
00:08:15 Hlaste se!
00:08:17 -Svobodnice Hanušová!
-Desátník Wimmer!
00:08:20 -Co to provádíte?
-Nacvičujeme šavlový tanec.
00:08:24 Výborně!
00:08:32 S hudbou, ať to trochu vypadá.
00:08:56 Stop, rozchod! Pokračujte v aktivním odpočinku!
00:09:01 -Máš babu!
-Já ti dám, babu, dědku!
00:09:06 Už jsme byli čtyři. Hledal jsem dál.
00:09:10 U marodky jsem zahlédl rotného Srstku a četaře Korna.
00:09:28 -Trváš na tom?
-Ano.
00:09:46 -Obě?
-Jedno!
00:09:49 -Levé nebo pravé?
-Pravé!
00:09:56 Dík!
00:10:07 Tak nás bylo šest a to stačilo ke zničení Pivody.
00:10:12 Příští ASUT jsme vyhráli a Pivoda byl převelen na Doupov.
00:10:20 Na můj povel: Pochodem, chod! Levá, levá!
00:10:27 Vlevo zatočit, raz, dva!
00:10:32 Zastavit, stát! Ráz, dva! Přímóóóó, hleď!
00:10:42 -Podejte hlášení!
-Hlásím, že jsme pziplaveni!
00:10:49 -Výborně!
-Vždy připraveni!
00:10:57 ZPĚV
00:11:02 Ááááá.
00:11:06 Okolo Hradce, v malé zahrádce, rostou tam tři růže.
00:11:14 Okolo Hradce, v malé zahrádce, rostou tam tři růže.
00:11:22 -Jedna je červená.
-Druhá je bílá.
00:11:26 -Třetí kvete modře.
-Carára.
00:11:30 -Jedna je červená.
-Druhá je bílá.
00:11:34 -Třetí kvete modře.
-Levá, dva!
00:11:39 Vojáci, jdou vojáci, jdou, bože, jaká je to krása.
00:11:46 Vojáci, jdou vojáci, jdou, pěkně v řadách za sebou.
00:11:55 Vojáci, jdou vojáci, jdou, každé dívčí srdce jásá.
00:12:02 Vojáci, jdou vojáci, jdou, pěkně v řadách za sebou.
00:12:11 Kobylka malá, kovat se nedá, kováři nechce stát.
00:12:19 Kobylka malá, kovat se nedá, kováři nechce stát.
00:12:26 Tak jako má milá, když se na mě hněvá, hubičku nechce dát.
00:12:34 Tak jako má milá, když se na mě hněvá, hubičku nechce dát.
00:12:44 Vojáci, jdou vojáci, jdou, bože, jaká je to krása.
00:12:51 Vojáci, jdou vojáci, jdou, pěkně v řadách za sebou.
00:13:25 To bylo zničení poručíka Pivody. Pane podplukovníku, jste spokojen?
00:13:32 Bylo tam několik přestupků. Bez dalekohledu se to dalo přehlédnout.
00:13:41 Konec měl správný vojenský rytmus. To se mi líbilo.
00:13:53 Druhá vzpomínka: Těžký život tělocvikáře Jaška.
00:13:58 Vyvolávací cena: 750 korun.
00:14:08 Nikdo? Tak 600 korun.
00:14:15 -500, tak 300 korun.
-1 mark 50 pfenik.
00:14:22 Marka padesát poprvé, podruhé, potřetí.
00:14:27 Který šupák? Nein! Ja! Kurt Hübel.
00:14:44 To je typický Kurtův německý "holanďan".
00:14:49 Těžký život tělocvikáře Jaška za 1 marku a 50 pfeniků.
00:15:03 Nazdar, ahoj! Tak vás tu vítám! Mé jméno je Jašek!
00:15:11 V partě mi říkají "činka". V dobré partě "palačinka".
00:15:23 To jsou žebřiny, šplhadlo, kruhy. Bezpečně vysoko.
00:15:34 Pytel. To je nářadíčko, méé. Kdyby mohla promluvit!
00:15:47 Nedá mi to a musím.
00:15:53 Je to moje holka.
00:16:03 Jak se těšíte? Za chvilku to začne.
00:16:08 Tak začnem. Ať jsme jedničky, ne!
00:16:16 Co je, člověče? Postřeh!
00:16:19 Jak to házíš? Ještě jednou!
00:16:28 Hoďte to na mě!
00:16:44 Tak! Ať nejsme žádní ležáci. My jim to nandáme!
00:16:51 Vztyk, sednout!
00:17:02 Dobré. Uvolníme se všichni. Dýcháme.
00:17:10 Ta je dobrá, tu mám rád!
00:17:24 Zbytečně vysoko. Uhni! Rozpažíme.
00:17:34 Dobrý. Nech toho! Rozpažíme.
00:17:42 Něco jsem ti říkal. Tak, hop!
00:17:50 Nech toho a nezkoušej to na mě!
00:18:00 Ruce nahoru a kmitáme. Ráz, dva.
00:18:08 Pořádně, co se flákáš? Dělej!
00:18:13 Co to děláš, člověče. To musíš takhle!
00:18:24 Co je? Tak si skoč na ošetřovnu. Nic nevydržíš!
00:18:36 Ty jsi přes kladivo. Kolik ti to hodí?
00:18:41 -Občas to něco hodí!
-Koza je lepší.
00:18:58 Probíháme do prava, do leva.
00:19:10 A zůstaneme stát. Výdech!
00:19:15 Neštvi mě! Podívej se na tu kozu, jak je v klidu.
00:19:21 To bysme nebyli kamarádi. Jedeme hlavou.
00:19:33 Všichni, neflákáme se! Jedem!
00:19:38 Hořejší také! Kamery také, vlevo, vpravo!
00:19:49 Co to děláš? To je vpravo, vlevo?
00:19:58 Jste tuhý! Uvolněte se! Tak si skoč na márnici.
00:20:16 Dobrý, jedeme dál. Uhni! Něco jsem ti říkal.
00:20:25 Nech toho, nebo zapomenu, že jsi můj pytel.
00:20:38 Podívej se na tu kozu, jak je v klidu.
00:20:48 Něco jsem ti říkal! Dobře, tak šlapeme na kole.
00:21:07 Neser mě!
00:21:20 To nic, to jsou moje problémy. Odpočiňte si!
00:21:34 Tolik let spolu děláme, a teď tohle.
00:21:48 Jedeme dál. Jak to, že nemáte na sobě cvičební úbor?
00:21:57 Pozor, sedíte v divadle. To nemůžete mít cvičební úbor.
00:22:05 Zítra v 8 hodin na Strahově. Tam jim to nandáme.
00:22:41 Hlavně na Strahově, všichni.
00:23:08 Už je to tady. Obrovská láva barev, mládí, radosti a krásy.
00:23:21 Ženy rozsévačky, muži zocelení prací.
00:23:27 Děti, naše naděje a budoucnost.
00:23:34 To se všechno spojilo v celek, který je odhodlán bránit se všem,...
00:23:43 ...kteří necvičí. Flákají se a hulí.
00:24:01 Tak roztanči se, Strahove a ukaž nám svoji sílu.
00:24:08 Ať se rozezvučí polnice a vlají vlajky míru.
00:24:19 ZPĚV
00:24:21 Krásný úděl, máme dnes.
00:24:28 Kráčet zítřkům, žít a kvést.
00:24:35 Krásný úděl, před očima růst.
00:24:42 Vzhůru k výškám až do...
00:24:50 Když se podaří, co se dařit má.
00:24:54 Vyroste růže z poupěte.
00:24:58 Když se podaří, co se dařit má.
00:25:01 Tak je krásně na světě.
00:25:04 Když se podaří, co se dařit má.
00:25:08 Klidně, pijánko. Dejte si radši čouda.
00:25:16 Nikdo vám nic nedá.
00:25:29 -Kurt, spokojen?
-Jawohl.
00:25:36 Další vzpomínka: Tajemství proutěného kočárku.
00:25:42 Je to hra z autorova dětství.
00:25:47 Cena je nízká. Pouhých 15 korun.
00:25:57 -16 korun.
-18 korun. Výborně.
00:26:06 -20 korun.
-21 korun.
00:26:12 -21 korun poprvé, podruhé.
-2 miliony.
00:26:21 -Prosím?
-2 miliony.
00:26:24 Kdo je to?
00:26:27 Drozda, ten důchodce. Kde vzal tolik peněz?
00:26:31 -To za ním někdo stojí!
-Ne, všichni sedí.
00:26:37 Pane Drozda, minule jste tady byl v úplně jiné situaci.
00:26:44 Říkal jste, že máte důchod 1200 korun a teď najednou miliony.
00:26:53 -Máte vůbec ty peníze?
-Teď už je mám.
00:27:00 Usmálo se na mě v restituci štěstí. V Olomouci mně vrátily 2 domy.
00:27:08 Hektar lesa, lom. Tak jsem to prodal.
00:27:14 Budu investovat. Co tu získám, výhodně prodám.
00:27:21 Když to získáte a prodáte, co s těmi penězi uděláte?
00:27:29 Chci si koupit 2 domy v Olomouci, hektar lesa a lom.
00:27:38 Hlavně, že to máte takhle srovnané.
00:27:52 Nechtěl, aby se to dostalo na veřejnost. Přejeme hezký zážitek.
00:28:08 Jen pro vás.
00:28:25 Go, go. Ono se to směje!
00:28:36 -To jsem já!
-Copak, ono tam něco je?
00:28:43 Ono to chce ven a nejde to!
00:28:50 Tak mu pomůžeme. Když chce ven, tak mu musíme pomoct.
00:29:00 Že ho vyženeme! Že ho vyženeme!
00:29:07 -Vyženeme ho! Pomozte!
-Vyženeme!
00:29:18 Pssst! A vyhnali jsme prdíka.
00:29:36 -Říkal, že to na veřejnost nepatří.
-Tak co, pane Drozda? Spokojen?
00:29:42 Spokojen. Když investovat, tak investovat dobře.
00:29:47 -Myslíte, že jste investoval dobře?
-Ano. Za rok to bude mít 10x větší...
00:29:53 -...cenu. Na to mám čuch.
-Těch dopisů.
00:30:09 Připravujeme se na ples podnikatelů. Potřebuji poradit s parfémem.
00:30:15 -Tenhle?
-To je příjemná vůně.
00:30:21 -Vyzkoušíme tenhle.
-Ten není také špatný.
00:30:26 -Co říkáš tomuhle. Není to silné?
-Ne, slabé!
00:30:38 Oldřichu, paní jde na podnikatelský ples a neví, jaký parfém si vybrat.
00:30:46 Není to moc silné? Vyberu něco jemnějšího.
00:30:55 Aby to šlo k šatům. Ještě vyzkoušíme tenhle.
00:31:02 -Co mu budete říkat?
-Já se v tom už neorientuji.
00:31:13 Jiříčku, vy jste odborník. Poraďte mi. Tahle vůně?
00:31:23 -Je po mně!
-Tohle bude ještě jemnější.
00:31:27 -Něco výrazného!
-Jestli to není husté?
00:31:36 Prosím tě, poraď!
00:31:45 -Co to tu smrdí?
-Co tomu říkáte?
00:31:51 Jedině Zdeněk má vkus.
00:32:10 Vyvětrejte, prosím vás. Tady se nedá dražit.
00:32:19 Vzpomínka Jaroslavy Hanušové.
00:32:24 Zapomenuté slipy doktora Brudera.
00:32:29 Pardon! Zapomenuté sliby doktora Brudera. Cena 2 tisíce korun.
00:32:39 -Můžete mně půjčit?
-Nemůžu!
00:32:43 -Dva tisíce korun.
-Musím na chvíli přerušit dražbu.
00:32:50 Za chvíli nás navštíví americký kouzelník David Cooperfield.
00:33:03 Ještě je v Americe, ale svým kouzlem se přenese sem.
00:33:18 Před chvíli jsem s ním mluvil.
00:33:27 Opouští Ameriku a teď je nad oceánem.
00:33:39 -MLUVÍ MAĎARSKY
-Člověče, já mu vůbec nerozumím.
00:33:54 Dejte to sem! Nepleťte ho!
00:33:59 Jsem napojen! Opouští Londýn. Je nad územím Německa.
00:34:04 -Köln, Hamburk, Norümberk.
-To si pěkně zajíždí.
00:34:14 Přelétává naše hranice. Zdraví se se strakoničáky.
00:34:23 -Už je nad Táborem.
-Přivítejte ho potleskem.
00:34:34 Teď jsem ztratil spojení. Nedělejte to, vyplašíte ho.
00:34:56 Davide, Davídku, tady Tábor!
00:35:06 Haló, Davide, tady jsme!
00:35:13 Tady je Tábor. Čekáme na tebe!
00:35:20 Teď tam něco bylo. To byl Hlas Ameriky.
00:35:31 Mohl to být trhák. To je k vzteku.
00:35:36 Podstavec tu máme a stál moc peněz. Radši bych se neviděl.
00:35:49 To nás zničí. Musíme to někde nahnat.
00:35:53 Jiříčku, zazpívejte, než se spojíme.
00:35:59 Tak hezky zpíváte. U podstavce, ať ho využijeme.
00:36:14 -Sem nahoru!
-Ano, na ten podstavec.
00:36:33 Haló, Davídku!
00:36:42 Tady Tábor, husitská tradice.
00:36:46 Stop! To je marné! Pokračujte!
00:36:55 Haló, stop! Jste tam? To je marné.
00:37:12 To musíte takhle řvát? Stopněte to!
00:37:26 Teď neslyším vůbec nic.
00:37:32 Jiříčku, mohl byste dokončit tu písničku? To je frajer!
00:38:01 -Co je tohle?
-Jsem rádce z družiny Rysů, Orlí pero
00:38:11 Levou, od srdce. Malíček pod malíček.
00:38:17 Silnější chrání slabšího.
00:38:24 Chci podat zprávu. Vidím, že tu máš početnou družinu.
00:38:31 -Jakou máš přezdívku?
-Dellon.
00:38:39 Náš skautský tábor je rozbitý kousek odtud. Polohu ti neřeknu...
00:38:45 ...protože nemáš bobříka. Nejsi žádný skaut.
00:38:51 Já jsem už třetí rok a mám všechny bobříky.
00:38:55 Mám: močení, teda mlčení, hladu, charakteru, ušlechtilosti.
00:39:09 Mám zaděláno na všechny bobříky.
00:39:20 Chci vám říct, proč jsem tady. Vedl jsem družinu lvíčat.
00:39:25 Byli jsme v lese a učili se skautské říkadlo.
00:39:29 Já ti ho Dellone řeknu.
00:39:31 Nevíš, jak se v lese chodit musí, můžeš při tom rovnou pozorovat husy.
00:39:49 Teď jsem se nasmál. Kdyby byl bobřík smíchu, tak ho mám.
00:39:57 Ťulda, z družiny Lososů něco uviděl, za táborovou kuchyní.
00:40:03 -Vydali jsme se tím směrem.
-Pokračuj, za půl hodiny jsem zpátky.
00:40:08 Orientovali jsme se podle pařezů. Mám bobříka samoty.
00:40:15 Najednou jsme to viděli. Bylo to 10 stop vysoké.
00:40:21 Nebyla to znaková řeč ani indiánské písmo.
00:40:27 Byla to angličtina s americkým přízvukem.
00:40:32 Chtělo to něco o táboře. Tak jsem mu ukázal skautský tábor.
00:40:37 Ukázal jsem mu moje bobříky. Charakteru, ušlechtilosti.
00:40:44 Tady, bobřík!
00:40:49 Ještě jsem mu ukázal jaké umím vázat uzle.
00:40:53 Ambulanční, liščí smyčku, dračí smyčku, Prusíkův uzel.
00:41:00 Ambulanční uzel se mu líbil a museli jsme ho dát do bedny.
00:41:06 Teď si ho představ, že jsme ho svázali ambulančním uzlem.
00:41:13 Představ si...
00:41:28 ...že Ťulda chtěl ukázat hlídkový oheň...
00:41:33 ...a udělal oheň pro dva kotlíky.
00:41:48 To byla skautská sranda. Já myslel, že vylítnu z klobouku.
00:41:57 Z bedny to začalo křičet: Bleid mere, faken boys.
00:42:08 My name is David Cooperfield.
00:42:12 -Moje jméno je David Cooperfield.
-To je popleta.
00:42:20 Místo v Táboře, přistane si ve skautském táboře.
00:42:25 -Kde je teď?
-Musím držet bobříka mlčení.
00:42:32 -Kde je?
-Dej tu ruku z držky!
00:42:38 -Kde je?
-Neřeknu!
00:42:41 Teď jsi porušil bobříka mlčení.
00:42:44 -Kde je?
-To mně vůdce dá!
00:42:48 V divadle, v bedně. Tak lvíčata!
00:43:02 Odchod! Orientujte se podle pařezů. Jako vždycky.
00:43:07 -Davídku, jsi tam?
-Hello. mistr David.
00:43:12 Co jsi pro nás připravil, Davídku?
00:43:18 -To je kouzlo století.
-Co říkal?
00:43:22 Únik z hermeticky uzavřeného prostoru.
00:43:27 Odehraje se během 50 sekund.
00:43:32 -Je možné se dostat z bedny ven?
-Vyloučeno! Proto se směju.
00:43:40 Nemá možnost se dostat ven. Je to pravá skautská bedna.
00:43:46 Je sbitá ze skautských krajinek. Je tam Prusíkův uzel.
00:43:52 Ambulanční uzel, liščí a dračí smyčka.
00:43:56 -Tak to je vyloučeno.
-Když je tam Prusíkáč, nemá šanci.
00:44:02 Trik století začíná. Únik z hermeticky uzavřeného prostoru
00:44:49 -Kapr...
-...Field.
00:44:54 Tak to je kouzlo století.
00:44:57 Únik a rozdvojení Davida Cooperfilda.
00:45:01 -Kapr v Táboře...
-...a Field v Americe.
00:45:15 -Nedáme.
-Vraťte mi to!
00:45:22 Jsou to blbosti. Jste jako malí kluci. Vraťte mi to!
00:45:29 -Já jsem zamilovaná!
-Jste opravdu jako malé děti.
00:45:36 -Drž ji!
-Pusťte mě!
00:45:41 -Moje tajná lásko!
-Prosím vás, nečtěte to!
00:45:49 Přečtěte si to v zákulisí. Sem se to nehodí.
00:45:59 Hned poprvé, když jsem tě uviděla, řekla jsem si, to je on!
00:46:07 Hned jsem se do tebe zamilovala. Tvůj pohled mě spaloval.
00:46:13 Mohla jsem na tobě oči nechat. Nemohla jsem spát.
00:46:19 Kolikrát se stydím, že musím tady šaškovat.
00:46:24 Pořád na tebe myslím. Chtěla bych tě mít...
00:46:28 -...jen pro sebe. Bosá běžet trávou.
-Ještě je čas přestat. Nechte toho!
00:46:36 -Bude z toho nepříjemnost.
-Jaká nepříjemnost? Mám číst?
00:46:42 Ano!
00:46:46 Já a ty, bychom byli krásný pár. Ne ta, co sedí vedle tebe.
00:46:51 Také trpíš? Já myslel něco jiného.
00:46:59 Jistě tě hlídá. Nejsi svobodný!
00:47:03 -Zasloužíš si lepší ženu!
-Nechte toho, vážně!
00:47:08 -Tahle je zlá. Nenávidím ji!
-Tady přestává legrace.
00:47:12 -Mám to číst?
-Ano!
00:47:16 Nevynechal jsi žádné představení. Naše pohledy se setkaly ve 3. díle.
00:47:20 To jsi měl 2. balkon a pořád jsi postupoval blíž.
00:47:25 -Potom 1. balkon.
-Ještě je čas přestat.
00:47:27 V 10. díle už jsem tě měla v 8. řadě.
00:47:34 Pokaždé jsi byl s ní. Ani nevíš, jak mi ta sůva pije krev.
00:47:39 -Posledně jsi měl 2. řadu, číslo 15.
-Ne!
00:47:44 A konečně dneska máš první řadu střed.
00:48:01 Nezlob se, já nechtěla!
00:48:11 To je trapas. Já to netušil.
00:48:19 -Nezlobte se na nás!
-Jarka se vždycky bláznivě zamiluje.
00:48:25 -Do mě se zamilovala.
-Do mě ne, zaplať pánbůh.
00:48:34 Já ji mám ráda a nezlobím se. Manžel je fešák.
00:48:42 -Vy se mně také líbíte.
-Nezlobte se, my to netušili...
00:48:48 ...že to tam bude napsané.
00:48:59 Jak si to mohla paní Hanušová vyložit. Mně se jako herečka nelíbí.
00:49:07 Jako žena už vůbec ne. Nezlobím se, to je v pořádku.
00:49:13 -Děkujeme.
-A my se budeme fotografovat.
00:49:22 -Na závěr uděláme skupinku.
-Jaruš!
00:49:29 Já tam nejdu. Dokud tam budou oni, já nejdu!
00:49:38 -Pojď, nenech se prosit!
-Ne!
00:49:50 Děláme na závěr fotku. Jaruš nechce přijít. Stejně to končí.
00:50:04 -Já ji chápu!
-Příště přijdete o chvilku dřív.
00:50:14 Děkujeme moc.
00:50:25 Už jsou pryč?
00:50:40 Debilové!
00:50:52 Tak už jdeme do finále a poslední tóny zní.
00:50:56 To všechno se chystá spoustu dní.
00:50:59 A najednou se už jen pár taktů zpívá.
00:51:05 Až tma nastane v sále a bude tu loučení.
00:51:10 Ať nejdem domů zkroušení...
00:51:13 ...a lepší nálada ať po nás tu zbývá.
00:51:20 Nejlepší písničky zpívali dnes...
00:51:23 ...jen umělci známí s hlasem i bez.
00:51:28 A ženy jak sen, se líbily všem.
00:51:31 A když jste se chvíli smáli, tak dali jste kousek chvály i nám.
00:51:39 Tak už jdeme do finále...
00:51:41 ...a za všechno vážně dík.
00:51:43 Zas přijdem a možná i kouzelník.
00:51:47 Kdo tu byl jednou, příště se vrátí...
00:51:50 ...s naší partou rozehranou, na shledanou.
00:52:36 Pan doktor Dražan.
00:52:42 Kurt Hübel.
00:52:47 Pan podplukovník.
00:52:52 Nejlepší písničky zpívali dnes...
00:52:55 ...jen umělci známí s hlasem i bez.
00:52:59 A ženy jak sen, se líbily všem.
00:53:03 A když jste se chvíli smáli, tak dali jste kousek chvály i nám.
00:53:10 Tak už jdeme do finále...
00:53:13 ...a za všechno vážně dík.
00:53:15 Zas přijdem a možná i kouzelník.
00:53:18 Kdo tu byl jednou, příště se vrátí...
00:53:22 ...s naší partou rozehranou, na shledanou.
00:53:54 Kaiser, Lábusi, Korne!
00:54:00 Národe! Tak jsem tady!
00:54:11 Haló, haló!
00:54:27 Tolik let na mě čekají, tolik let mě volají.
00:54:33 A pak, když si člověk udělá volno, tak to nikoho nezajímá.
Oldřich Kaiser, Jiří Korn a Jiří Lábus uvádějí další díl zábavného cyklu Možná přijde i kouzelník (1991). Dále účinkují: J. Hanušová, J. Wimmer, Z. Srstka, B. Procházka, J. Pohan a další. Režie Z. Podskalský
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 2
