O historických listinách a vědecké kresbě (1995). Připravili J. Krejčíková a Z. Sviták

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Pracoviště českého diplomatáře je součástí ústavu pomocných věd historických a archivnictví filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jen zasvěcení vědí, že je nositelem více než stoletých snah českých historiků o kritické vydání listin. Prvotních pramenů pro pravdivé postižení našich dějin. Listiny a jiné úřední historické prameny měly a dodnes mohou mít pro své majitele prvořadý význam. Neboť právně potvrzují držení majetků či výsad. Byly pečlivě opatrovány a ukládány do archívů, které tvořily součást pokladu. Síť archívu je značně roztříštěná a badatel musí překonávat velké vzdálenosti, potýkat se s archaickými písmy a neobvyklými způsoby datování.

Z kuchyně českého diplomatáře Od počátku osvícenectví se usilovalo o vydání tištěných diplomatářů, které by obsahovaly v chronologickém pořadí texty listin, vztahujících se k určité osobě, instituci nebo území a usnadňovali tak práci historika. Český diplomatář, tedy kritická edice nejstarších listin týkajících se českých dějin patří k významným a prestižním programům. A to už v 18. století byl poprvé vznesen požadavek, aby takováto edice vznikla. Bohužel k zahájení edice tehdy nedošlo. Znovu s tímto programem vystoupil František Palacký. Ani Palacký se k spoustě úkolů, které plnil v politice, aby se stal český diplomatář, nedostal. V druhé polovině 19. století navíc výrazně vzrostly požadavky na vydání kritických edic. Úkolu se ujal až na konci 19. století profesor Karlovy univerzity Gustav Fridrich, vychovanec jak pražské univerzity, tak i vídeňského historického institutu. Jemuž se podařilo vydat dva a částečně i třetí svazek českého diplomatáře do 30. let 13. století. Pak zase úkol osiřel. Po druhé světové válce se rozhodl zabývat se pokračováním českého diplomatáře profesor brněnské univerzity Jindřich Šebánek ve spolupráci s profesorkou Sášou Duškovou. Jim se podařilo vydat listinu z let 1240 až 1278. Šebánek vybudoval rozsáhlý diplomatářský aparát, obsahující fotografie všech originálu listin z našich i zahraničních archívů. Nejdůležitější opisy a další kartotéky a evidenční pomůcky.

Dnešním vydavatelům českého diplomatáře se nabízí zcela nové a netušící možnosti počítačová technika. Brněnské pracoviště diplomatáře se díky podpoře grantové agentury České republiky stalo nejmodernějším edičním střediskem. Připravuje se zde pokračování českého diplomatáře pro léta po roce 1278, tedy po smrti Přemysla Otakara II. Nejprve je třeba pořídit přepis listiny, to se obyčejně dělá podle fotografií, protože vydavatel se k přepisu neustále vrací, aby kontroloval jeho správnost. Zatímco dříve mohl používat jenom tužku a psací stroj, dnes je vybaven výpočetní technikou. Ve skeneru se pořídí obrázek listiny a můžeme ho vidět na obrazovce. A potom si můžeme listinu zvětšovat nebo s ní dělat další úpravy. O výhodách takového postupu není třeba dlouho hovořit. Navíc má možnost vydavatel přepis kontrolovat. Ale je pochopitelné, že v rámci moderní techniky použije vydavatel i klasické prostředky.

Záhlavní regest, který je umístěn hned na počátku každé listiny, stručně informuje o tom, kdo listinu vydal, komu byla určena a co je obsahem právního počinu zachyceného. Obsahuje přesný datum vydání listiny i stejné určení místa, kde byla vydána. V následujících záhlavních poznámkách se uvádí, ve kterém archívu a v jakém fondu je listina uložena. Zda existují její opisy. V těchto stručných záznamech se také dostane uživateli dostatek informací po předchozích edicích a literatuře, která se konkrétně listinou zabývá. Jen několika slovy bývá v záhlavních poznámkách edice zachycena nejnáročnější časově etapa vydatelovy práce. A to určení za jakých podmínek listina vznikla, kdo byl jejím písařem, kdo ji diktoval, zda listina není falešná. A kdo měl zájem na vyhotovení takové listiny. Mnohdy se tato etapa práce podobá detektivnímu pátrání pouze s tím rozdílem, že se pachatel nikdy nepřizná.

Z kuchyně českého diplomatáře Vydavatel má možnost využít různých databází, které si vytvořil. A opatřuje také text listiny poznámkami. V nichž sděluje uživateli věcné doplňky, jež nejsou v textu písemnosti uvedeny. Například udává celé jméno tam, kde je pouhá iniciála. Převádí data v textu uvedená a podobně. Listina takto uvedená do konečné podoby se začne sázet speciálním sázecím programem. Příslušná místa v textu, která se budou v textu graficky odlišovat, například jiným typem písma. Nebo tam bude zvláštní znak, který se opatří sázecími příkazy. Ty potom řídí sazbu edice. Například tento znak skrývá sekvenci příkazů, které v konečné fázi vysázejí dvě svislé řádky vedle sebe, znak pro konec řádku původní listiny. V edici se značí konce tří řádků, aby si čtenář udělal představu, jak je listina velká. Hotový výsledek si můžeme za okamžik prohlédnout. Anebo také vytisknout a potom je čeká normální tiskárna. Vydáním tištěné edice by zájem o vložený údaj neměl a také nesmí pominout, že právě jejich opakované použití zdůrazňuje jejich cena. Současně s edicí vznikají různé databáze. V nichž je suma listinového materiálu evidována a která dovoluje pohodlné vyhledávání podle libovolných kritérií.

Kreslený nebo malovaný obraz začal provázet člověka na jeho cestě dějinami. Své pyramidy si nechávali vyzdobit faraónové. Středověkému člověku usnadňoval pochopení křesťanské nauky cyklus didaktických obrazů. Moderní doba přišla s barevnou abstrakcí. Přesto i na konci 20. století má své místo přesná realistická kresba, které se říká vědecká. Vědecká ilustrace je široká vědecká oblast práce grafika. Především jsou top knihy odborné. Jsou to knihy, které píší odborníci pro odborníky. Přesto potřebují velké množství ilustrací, aby se vzájemně domluvili. Další širokou škálu nebo oblast tvoří knihy encyklopedického charakteru. Různé atlasy. Atlasy ptáků, brouků, plodů a podobně. Další oblastí jsou knihy populárně naučné, zvlášť v dnešní době vychází velké množství různých kvalit. Od krásných až po podprůměrné. Jsou to knihy pro mládež, pro dospělé z různých vědních oblastí. Často velice výpravné. Další takovou oblastí jsou různé katalogy k výstavám a k různým projektům. Do této oblasti patří i takové banální věci jako jsou různé katalogy k výrobkům nebo poučení, návody, když se máte dostat do vysavače. Potřebujete instruktážní obrázek. Také jsou to různé didaktické pomůcky, tabule.

Z kuchyně českého diplomatáře Velkou oblastí jsou učebnice pro základní školy až po Vysoké školy. Smyslem vědecké kresby je vysvětlit problém rychlou cestou. Někdy se stane, že si dva lidé něco vysvětlují, nemohou se domluvit a většinou nečekaně stačí nakreslit pár čar a jsou domluveni. Takže podstata vědecké kresby je informace. Ale to je jenom základní funkce té vědecké kresby. Další neméně důležitou funkcí je krásná kniha. Kniha, poezie, dětské pohádky, ale i kniha odborná by měla být sličná a její výtvarný doprovod by měl být adekvátní kvalitě obsahu. Že česká ilustrace má vysokou úroveň, to se ví, ale možná méně se ví o tom, že má dnes slušnou vysokou úroveň i vědecká ilustrace. Jména Mánes, Burian mluví za sebe. V dnešní době existuje veliký tým ilustrátorů, kteří jsou známější ve světě více než u nás. A světový trend také říká, že tento obor na rozhraní umění a vědy má svoji budoucnost.

Stopáž24 minut
Rok výroby 1995
 ST 4:3
ŽánrDokument