Televizní seriál z období 19. století podle románu Vojtěcha Martínka (1983). Hrají: M. Logojdová, J. Bartoška, P. Pelzer, Z. Žák, J. Holý, F. Řehák, J. Karlík, M. Holub a další. Scénář O. Zelenka. Režie A. Müller
00:01:24 To stačí.
00:01:27 Jinak by spal jako špalek.
00:01:34 -Budete hlídat zboží.
-Dobře.
00:01:41 Sakra, běžte vystřídat Vašicu.
00:02:03 Terka chystá panu majstrovi na patře pokojíček.
00:02:07 Pěkňoučký, čisťoučký.
00:02:09 Terko!
00:02:15 Vyspím se na voze. Nemám peníze na rozhazování.
00:02:21 Panu hostinskému se tvoje sukno líbí, Kristiáne.
00:02:25 To věřím.
00:02:28 Škoda s tak pěkným suknem do města.
00:02:34 -Proč?
-Proč.
00:02:36 Poctivou práci tam neocení.
00:02:39 Sukno by měl kupovat jenom ten, kdo rozumí řemeslu.
00:02:44 A vy rozumíte?
00:02:48 Už léta kupuju vlnu a taky sukno.
00:02:52 Mě nikdo neošidí fabrickým suknem.
00:02:56 Já vím, že ani z poloviny nevydrží to,
00:02:58 co sukno z ručního stavu.
00:03:03 Ale na jarmarku fabrické sukno bude a bude tlačit ceny dolů.
00:03:13 A kolik byste dal za jeden postav.
00:03:17 35 rýnských.
00:03:27 Musím si to ještě rozmyslet.
00:03:30 Počkám. Počkám.
00:03:51 Do města je to ještě 2 dny.
00:03:55 Jarmark a 2 dny zpátky.
00:04:03 5 dnů bys ušetřil.
00:04:06 A kde vezmu vlnu?
00:04:11 Tady. Má toho plnou půdu.
00:04:16 Co jsi dělal na půdě?
00:04:21 Byl jsem za děvečkou, když to chceš slyšet.
00:04:25 Proč jsi nehlídal vůz?
00:04:31 Dej si tu vlnu ukázat.
00:04:49 Tu vlnu máte na prodej?
00:04:54 Mám. Pro toho kdo má sukno, mám.
00:05:02 Pán si přeje vidět mou vlnu?
00:05:08 Jóžo, Terko, přineste z půdy 1 žok.
00:05:16 Je to 30 rýnských za postav sukna.
00:05:22 A tátu tolik let šidili překupníci.
00:05:26 Víš, kolik loni dostal za postav? 28 rýnských a víc ani krejcar.
00:05:36 Hlavně dělej, že je ti to jedno.
00:05:59 Tak tady je.
00:06:09 Ani v Pešti by pan majstr nekoupil za tak malý peníz.
00:06:19 Kolik?
00:06:21 5 žoků za 1 postav.
00:06:28 To je málo.
00:06:35 Ať si mě Pánbůh netrestá. Taková vlna.
00:06:40 Sukno je snad nějaký šmejd?
00:06:44 Ne, Bože chraň.
00:06:51 Ale 7 žoků je moc. 6 bych panu majstrovi dal za postav.
00:07:00 To je málo. A pít se bude, až si plácneme.
00:07:15 6 žoků za 1 postav
00:07:19 a za sukno co prodáte navíc, dám 37 rýnských.
00:07:28 A co tu všechno sníte a vypijete, jde z mé kapsy.
00:07:35 Od překupníka z Pešti dostanu za vlnu víc.
00:07:55 Tak si plácneme.
00:08:03 No, dobrý.
00:08:07 Dobrý.
00:08:12 Jožo, na.
00:08:17 Beru poslední žok. Máme zarovnáno.
00:08:23 Tak tenhle postav, pane hostinský.
00:08:25 A všechny co zbývají,
00:08:27 platím po 37 rýnských, jak jsem řekl.
00:08:30 Terko!
00:08:50 A hotovo.
00:09:13 Pane hostinský, a teď je řada na vás.
00:09:26 To je ono.
00:09:28 CIMBÁLOVÁ HUDBA
00:09:31 Co tomu říkáš?
00:09:46 -Co je ti?
-Nic.
00:09:50 Nic.
00:09:57 Proč nepiješ? Vždyť je to zadarmo.
00:10:17 KŘIK
00:10:25 -Voda je horká.
-Nebude třeba.
00:10:28 Nosila mrtvé dítě, ani se nedívejte.
00:10:33 CIMBÁLOVÁ HUDBA
00:11:18 Proč nepiješ? Vždyť je to zadarmo.
00:11:23 Tak jsme to dojednali.
00:11:51 Kolik jsi dnes vydělal, Kristiáne?
00:11:53 Počítat umíš, ne?
00:11:56 Kolik bude pro mě?
00:12:00 Budeš u mě dělat tovaryše, až se vrátíme.
00:12:05 To bude věru ráj na zemi.
00:12:08 Počkej!
00:12:16 Až tě chytí ta tvoje pijatika, tak tě nevyhodím jako jiní majstři.
00:12:21 Ale přestaneš mi tykat.
00:12:24 Nehodí se, aby tovaryš tykal majstrovi.
00:12:28 Pořád se mi všichni smáli. Kristián, Kristián.
00:12:33 A kdo jim ukázal, jak se na to musí?
00:12:46 Dáš mi alespoň 20. díl, Kristiáne?
00:12:51 A kolotoč bys nechtěl?
00:13:11 Vypijeme si spolu, pane tovaryš?
00:13:17 Ale tentokrát na zem nelijte,
00:13:20 to by nám to zdraví nevydrželo, pane hostinský.
00:13:32 Dostanu od vás 200 rýnských, pane hostinský.
00:13:35 Zač pak?
00:13:38 Hospodo, není co pít.
00:13:50 Co když na to ráno přijde?
00:13:55 Dejte mi ještě 50 a něco vám poradím.
00:14:31 Už nemůžu.
00:14:33 Úplně byste ženskou utancoval, pane majster.
00:15:11 SMÍCH
00:15:23 No tak, neboj se.
00:15:50 Co se stalo, pane majster?
00:15:53 Nic. Co by?
00:16:06 Honem pryč. Ty jsi ho zřídil.
00:16:10 Ale on začal.
00:16:12 Musíme zmizet.
00:16:51 Vstávejte, honem. Slyšíte mě?
00:16:54 -Co je?
-Zapřahejte, honem. Jedeme.
00:17:40 CINKÁNÍ
00:18:17 Josífku!
00:18:30 Copak, maminko?
00:18:43 Maminko, musíte něco sníst.
00:18:48 Josífku, musíš mi něco slíbit.
00:18:55 Nesmíš mi to odmítnout.
00:19:02 Josífku, zajdeš na krajský úřad a poprosíš,
00:19:15 aby ti dovolili studovat.
00:19:21 Slibuješ, Josífku?
00:19:27 Slibuješ?
00:19:40 Dopisy. Kde jsou dopisy?
00:19:46 Dopisy. Dopisy.
00:20:16 Co je?
00:20:20 Je den nebo noc?
00:20:25 Den. Spal jsi?
00:20:31 Já spím rád.
00:20:34 Když spím, tak vidím, když se mi něco zdá.
00:20:55 Filípku!
00:21:14 -Horečka?
-Já nemám.
00:21:18 Ne, tenhle.
00:21:20 -Celou noc blouznil.
-To je to koleno.
00:21:23 Tak sundat.
00:21:31 Ne!
00:21:59 Zavázat.
00:22:05 -To nemáte čistý obvaz?
-Nemám.
00:22:08 Doktore!
00:22:16 Zítra si tě odvezeme.
00:22:29 Ne, Filipe.
00:22:37 MLUVÍ ITALSKY
00:22:57 Prý nemáš mít strach.
00:23:01 Víc jsem jí nerozuměl.
00:23:11 Filipe, slyšíš mě?
00:23:14 Slyším.
00:23:18 Tvůj táta tě nemohl vykoupit z vojny?
00:23:26 Filipe, slyšíš?
00:23:30 Na to táta neměl.
00:23:34 Stejně by to nemělo cenu.
00:23:40 Odvedli mě z trestu.
00:23:44 Můj táta mě mohl vykoupit,
00:23:47 jenže to by sestry neměly ani groš věna.
00:23:57 Takhle je to lepší. To víš, že ne.
00:24:05 Jenže bez věna by se vdávaly hůř, než kdyby byly slepé.
00:24:11 Já budu plést alespoň košíky.
00:24:18 Filipe, slyšíš mě?
00:24:20 No, Fillipo!
00:24:30 Já to věděl, kamaráde.
00:24:33 Takovým hlasem ženská mluví jen na jednoho.
00:24:45 Tak jí taky něco řekni, člověče.
00:25:01 Gracie.
00:25:07 Tak, už jsem zase zpátky doma.
00:25:26 Přišlo to předčasně.
00:25:29 Narodilo se mrtvé.
00:25:34 Byla to holčička. Včera jsme ji pochovali.
00:26:10 Polinko!
00:26:25 Vítám tě, Kristiáne.
00:26:33 Zrovna když vezu takovou dobrou zprávu.
00:26:39 Dobře jsem nakoupil a ještě lépe prodal.
00:26:46 A kde si nechal Vašincu?
00:26:48 Zůstal ve Frýdku, že tam ještě má nějaké vyřizování.
00:27:05 Poctivých 20 funtů.
00:27:18 A co ty, Kristiáne, užil sis v těch Uhrách?
00:27:22 Pěkná jednostřižka.
00:27:25 Čistá. Pořádně dlouhá. Bude se dobře střádat.
00:27:29 Co jste si mysleli,
00:27:31 že si pro vlnu jel nějaký hlupák, který ničemu nerozumí?
00:27:37 Nic ve zlém, Kristiáne.
00:27:39 Možná si někteří mysleli, že netrefíš do Uher.
00:27:42 Ale ty jsi ukázal, že máš svou hlavu
00:27:45 a že tě žádný nemusí vodit za ručičku.
00:27:48 A vlnu jsi taky přivezl a tuze pěknou.
00:27:51 To vidí každý, kdo má oči.
00:27:53 A kolik jsi platil, Kristiáne?
00:27:55 6 žoků jsem dostal za 1 postav sukna.
00:27:59 A překupník ani 5 nechce dát horší vlny.
00:28:04 Kristiáne, příště budu hledět, aby mé sukno jelo na tvém fuverku.
00:28:10 Tenhle žok je nějaký větší.
00:28:20 Váha je poctivých 20 funtů.
00:28:24 Ale provazy nejsou tak utažené.
00:28:26 Jsou nějaké volné.
00:28:28 Kristiáne, komu prodáš tu vlnu?
00:28:32 Sám si přece všechno nenecháš?
00:28:34 Když jsme ti svěřili sukno, měl by si nám trošku přenechat.
00:28:38 To se ještě uvidí.
00:28:40 Lidi, podívejte.
00:28:42 Podívejte, co je uvnitř.
00:28:44 Seno. Místo vlny seno.
00:28:47 To je lumpárna.
00:28:49 Kristiáne, podívej se, co jsi dovezl.
00:28:53 To není možné. Počkejte.
00:28:55 To není možné.
00:28:57 Jak pak není možné?
00:28:59 Jen se podívej. Seno. Přivezl jsi z Uher seno.
00:29:03 To jsi mohl nahrabat na zahradě, přišlo by to levněji.
00:29:06 Prohlížel jsi všechny žoky, Kristiáne?
00:29:09 Jenom první tři.
00:29:11 Počkejte, tenhle žok je poctivý.
00:29:14 Tady je taky seno.
00:29:16 Tady je sláma.
00:29:17 To ne. Počkejte.
00:29:20 To není možné.
00:29:24 To jsou první dva žoky, ale ostatní jsou poctivé.
00:29:29 Takhle se dát napálit.
00:29:32 Kde to bylo? Kde to bylo?
00:29:35 To musíš dát do úřadu.
00:29:37 Jak kde?
00:29:39 Jak se jmenovalo to město nebo dědina?
00:29:41 Já nevím.
00:29:49 Kde to bylo? Kde to kupoval?
00:29:52 Jak to mám vědět?
00:29:54 Přijeli jsme tam za tmy a honem za tmy jsme zase odjeli.
00:29:58 Ale někde jste přece museli jet za světla.
00:30:03 My jsme spali. Koně šli sami.
00:30:07 Kristiáne, jestli si nevzpomeneš,
00:30:11 kde tě ošidili, tak ti ani úřady nepomůžou.
00:30:17 Na voze jsou jenom 2 poctivé žoky, Kristiáne.
00:30:20 V ostatních jsou jenom seno a sláma.
00:30:26 Nikomu jsem vlnu nenabízel.
00:30:28 Ticho.
00:30:31 Neprosil jsem se, aby ode mě kupoval.
00:30:33 Co do toho co máte strkat ruce.
00:30:35 To je vlastně pravda, Kristiáne.
00:30:38 Zaplať nám za naše sukno, které jsi prodal,
00:30:41 a my nikam nebudeme strkat ruce.
00:30:47 Majstr Křivoň mi svěřil 10 postolů sukna,
00:30:54 ale domluvili jsme se, že 10. díl bude...
00:30:58 ...pro tebe. To ti nepopírám.
00:31:01 Zač si prodal?
00:31:05 Postav za 37 rýnských.
00:31:10 To znamená, bratře Křivoni, že ode mě dostanete 333 rýnských.
00:31:30 Tak Martiňák.
00:31:33 Co to je?
00:31:36 Co je to za peníze?
00:31:39 Jak to? Co je to?
00:31:41 Jestli dobře počítám,
00:31:42 tak to jsou vaše peníze za to vaše sukno.
00:31:45 Vypadají nějak divně.
00:31:48 A jak by měly vypadat?
00:31:50 Jako když nejsou naše.
00:31:51 -Co zase máte?
-Tak se podívej.
00:31:54 Ukažte mi je.
00:31:59 Kolik jich ještě máš, Kristiáne?
00:32:03 Jiné jsem nedostal.
00:32:06 Proč?
00:32:07 Proč?
00:32:10 Protože ti lotři v Uhrách tě neošidili jenom o vlnu.
00:32:15 Místo pořádných peněz ti dali kossuthovské hadry.
00:32:20 Co loni Kossuth a ti jeho uherští rebelanti
00:32:24 dali natisknout.
00:32:25 S tím si můžeš zapálit fajfku a nebude žádná škoda.
00:32:30 -To není možné.
-To je možné.
00:32:33 Ty jsi tak často přišel k penězům, že víš, co je možné a co není možné?
00:32:38 To není možné.
00:32:43 Vy si ze mě všichni děláte legraci, že?
00:32:47 Jenže já vám na to neskočím.
00:32:52 To jsou poctivé peníze.
00:32:55 Lidi mi dosvědčí, že jsou to poctivé peníze.
00:32:58 Poctivé peníze.
00:33:00 Poctivé peníze za poctivé sukno.
00:33:03 Poctivé peníze za poctivé sukno.
00:33:33 Ale jak nám teď vrátí naše peníze?
00:33:45 Tak já si zatím alespoň vezmu ty 4 poctivé žoky vlny.
00:33:49 A co my?
00:33:50 Já si vezmu seno a slámu.
00:34:01 Pomátli se na rozumu.
00:34:05 Páni bratři, vlna zatím zůstane tady.
00:34:12 Všechna.
00:34:17 Vašica to jistě poznal.
00:34:26 I ty falešné peníze.
00:34:30 I tu slámu v žocích.
00:34:39 Kdybych mu slíbil 20. díl, tak by mě možná varoval.
00:34:52 Padesátku kdybych mu strčil.
00:35:02 Ale já ne.
00:35:06 Já jsem chtěl všechno schlamstnout pro sebe.
00:35:18 Proč mě nestlučeš?
00:35:23 Vařící vodou bys mě měla opařit.
00:35:33 Proč nic neříkáš?
00:35:41 Dřív jsi měl plakat, Kristiáne.
00:35:45 Dřív.
00:35:49 Než si zabil 2 děti.
00:35:58 Kde je?
00:36:04 Po Jeníčkovi i tvoje dceruška ve mně umřela, Kristiáne.
00:36:42 Jenomže já se nezabývám půjčováním peněz, pane majstr.
00:36:51 Ale přece už jenom co já vím...
00:36:56 Dohodl jsem se s některými soukeníky,
00:36:59 že od nich budu vykupovat sukno a dodávat jim vlnu.
00:37:05 Ale já potřebuju hotové peníze.
00:37:10 Bohužel.
00:37:17 Snad jenom jako zálohu na objednané sukno.
00:37:25 To si rozumíme.
00:37:28 Mám 2 ruce a stav.
00:37:34 A ti mě ani v bídě neopustí.
00:37:52 Přečtěte si to.
00:38:24 Poctivé rakouské. Žádné kossuthovské smetí.
00:38:35 Ale tady nestojí,
00:38:38 za kolik ode mě budete sukno kupovat, pane Koval.
00:38:43 Pochopitelně.
00:38:45 Dneska jsou ceny takové a zítra onaké.
00:38:50 Sám byste na to mohl doplatit.
00:38:53 Však se dohodneme.
00:39:03 Radši bych kdyby to tam bylo zapsané.
00:39:08 -Je mi líto.
-Ne.
00:39:15 Tak ale napřed podepsat, pane majstr.
00:39:18 Když dovolíte.
00:40:21 KLEPÁNÍ
00:40:49 Dobrý den.
00:40:51 Mluvím, prosím vás,
00:40:53 s Kristiánem Hajdůškem, soukenickým mistrem?
00:40:57 Jste dlužen tady panu Kovalovi velké peníze a neplatíte.
00:41:02 Dostal jste 2 upomínky od soudu, ale nedostavil jste se.
00:41:08 Já nejsem zloděj, aby mě někdo volal k soudu.
00:41:12 Pusťte nás dovnitř!
00:41:15 Já jsem přece platil. Suknem jsem platil celý rok.
00:41:21 Pane Koval, proč mě chcete dostat k soudu?
00:41:26 To už si nepamatujete,
00:41:28 kolik postavů poctivého sukna jsem vám donesl?
00:41:32 Tady moje žena je mi svědkem.
00:41:34 11 postavů. To je svatá pravda.
00:41:36 Ustupte.
00:41:38 Za sukno jsem vám přece zaplatil hotově.
00:41:42 Dluh zůstává.
00:41:44 Cože? Jak hotově?
00:41:47 Jak to hotově?
00:41:49 Jenom čárky jste si dělal do sešitku.
00:41:53 Všechno si zapisoval. Teď mi to chce upřít.
00:41:57 Máte potvrzení?
00:41:58 Ale já jsem mu věřil.
00:42:00 Na co potvrzení.
00:42:02 Za těch pár postavů sukna jsem vám zaplatil hotově.
00:42:07 Tak vidíš.
00:42:09 Vidíš.
00:42:11 Zloději nejsou jenom někde v uherské krčmě, ale i u nás doma.
00:42:18 Za každou urážku vás znovu ještě zažaluju.
00:42:23 Ty pijavice!
00:42:24 Slyšíte mě? To je bránění exekuci.
00:42:28 Ty zloději zlodějská.
00:42:30 Chcete ho zabít?
00:42:33 Škoda by ho nebyla.
00:42:59 Nezlob se.
00:43:10 Já jinak nemohl.
00:43:15 Jak chceš žít se zlodějem.
00:43:25 Možná to tenkrát měli udělat na těch barikádách.
00:43:42 Ten spravedlivější svět.
00:43:50 Možná si měla pravdu.
00:43:55 Kristiáne!
00:43:58 KLEPÁNÍ
00:45:16 Dobrý den.
00:45:19 Paní majstrová!
00:45:26 Dobrý den, pane Brumovský.
00:45:32 To mě mohlo napadnout, že takovou pilnou včelku
00:45:35 jako je Apolenka, doma nezastihnu.
00:45:41 Tu máš. To je pro tebe.
00:45:46 Ještě mám z čeho žít.
00:45:52 5 let je dlouhá doba, Apolenko.
00:45:59 Kristián by taky přispěl na pomoc,
00:46:02 kdyby taková nouze potkala druhého bratra z cechu.
00:46:07 Je tam jenom mouka a ráž špeku.
00:46:11 To víš, lidi dávají raději než peníze.
00:46:16 Ale taky jsem vybral.
00:46:35 A pošleme tovaryše.
00:46:41 Nač máš mít vlnu na půdě.
00:46:45 A sukno ti pak odkoupíme.
00:47:35 KLEPÁNÍ
00:48:00 Pozdrav vás Pánbůh, tatínku.
00:48:08 Filipe! Filípku!
00:48:13 Vítám tě doma, chlapče.
00:48:21 A kde je?
00:48:32 Maria!
00:48:54 Dobrý den, tatínku.
00:49:15 Tak to ty jsi zachránila život mému chlapci.
00:49:23 Hlavně že mi nohu od felčara zachránila.
00:49:26 Bylinkami vykurýrovala.
00:49:33 Tak se posaďte. Nakoupil jsem na přivítanou.
00:49:58 Bude se ti tu líbit.
00:50:19 A copak je tu nového, tatínku.
00:50:23 Co by tu mělo být nového.
00:50:26 Josef Koval je zase na studiích. Však mi víme za co.
00:50:34 Kristián sedí v kriminále.
00:51:10 ZAKLEPÁNÍ
00:51:12 Kdo je tam?
00:51:30 Kdo je tam?
00:51:47 Je tu někdo?
00:52:06 MLUVÍ ITALSKY
00:52:35 Celá domácnost bude taliánská kvůli tobě, ženská.
00:52:41 Marko, Marko, kdo to tu jak živ slyšel.
00:52:45 Druhý vnuk se už bude jmenovat po vás, tatínku.
00:52:53 DĚTSKÝ PLÁČ
00:52:54 Teď se starej.
00:53:00 Marko, tak ti pěkně děkuju.
00:53:05 To sis vybral tu nejlepší dobu.
00:53:15 Musíš počkat, až přijde maminka.
00:53:22 No, to je v pořádku.
00:53:26 Tak ty asi budeš mít žízeň, viď?
00:53:29 Tak počkej.
00:53:33 Žízeň máme. To bude ono.
00:53:42 Servus, Filipe.
00:53:45 Servus, servus.
00:53:49 Musel jsem si počkat, až tvůj tatík půjde do kostela.
00:53:52 Už mě jednou vyhodil,
00:53:54 ale já s tebou potřebuju mluvit, Filipe.
00:53:56 Tak mluv.
00:53:57 Asi víš o čem.
00:53:59 Ne, nevím.
00:54:09 Přece o tom, co udělal můj táta.
00:54:13 Já jsem o tom neměl nejmenší tušení. Přísahám.
00:54:17 Proč? Já ti přece věřím.
00:54:22 Ale já na to musím pořád myslet.
00:54:24 Já nevím, jak bych ti to vynahradil.
00:54:26 Tiše, ať nevzbudíme děcko.
00:54:33 Ta je krásná.
00:54:38 Ty řasy. To bude krasavice.
00:54:42 Lichotit ses moc nenaučil.
00:54:45 Je to chlapeček.
00:54:50 Asi máš pravdu. Lichotit jsem nikdy neuměl.
00:54:55 Ani ouřadům ne.
00:54:58 Ti moc dobře věděli, proč mě stiskli.
00:55:03 Ale hlavně že zase povolili.
00:55:06 To je dobré.
00:55:07 To víš, Filipe. Člověk musí být chytřejší než oni.
00:55:12 Nakonec to sám moc dobře víš.
00:55:15 Trochu pokání před panem krajským, semeleš mladickou nerozvážnost.
00:55:21 A pak krajský nemá ani tušení, že si pouští do kurníku tchoře.
00:55:27 Představ si to, Filipe,
00:55:29 že už jsem tam u nás na technice, založil český kroužek.
00:55:34 Čteme Havlíčka, diskutujeme, hádáme se.
00:55:37 To je kovárna, Filipe,
00:55:39 kde se kove češství a láska ke svobodě.
00:55:45 A když tě zase stisknou,
00:55:48 tak je všechny udáš, abys mohl dostudovat.
00:55:52 Filipe, co si to o mě myslíš?
00:55:56 Já jsem přece nikoho neudal.
00:55:57 To udání na tebe podepsal můj táta. Já ne.
00:56:01 Taky ses podepsal. Studuješ.
00:56:04 Ale to jsem přece udělal kvůli mamince.
00:56:06 Já vím a tatínek zase kvůli tobě.
00:56:09 Josefe, v životě jsem neviděl tak nevinné lidi jako jste vy dva.
00:56:20 A co vlastně chceš?
00:56:23 Abych nadosmrti ničím nebyl?
00:56:25 Abych zůstal odstrčený?
00:56:27 Já přece něco umím. Já mám právo se prosadit.
00:56:30 Jdi!
00:56:34 Jdi! Vzbudíš dítě. Jdi!
00:56:44 Ale přátelství je mnohem důležitější
00:56:47 než dětský spánek.
00:56:49 Přátelství ano.
00:57:40 Kristiáne!
00:57:53 Polinko!
00:57:59 Kristiáne!
00:58:17 Máš hlad, viď?
00:59:37 Kristiáne!
00:59:46 Nezlob se, šel jsem den a noc.
00:59:59 Co jsi se mnou měla za život, Polinko.
01:00:07 Jen jsem se na tebe rozkřikoval a Jeníčka chudáčka jsem...
01:00:15 Ještě nám život neuběhl.
01:00:27 Za každým hříchem musí přijít pokání.
01:00:37 Ale to bys měla vědět, Polinko,
01:00:40 že už nechci být takový, jaký jsem býval.
01:00:45 Že jsem pořád na první místo sebe stavěl.
01:00:52 To tam ses naučil takhle mluvit?
01:01:00 S velebným pánem jsem hodně rozmlouval.
01:01:05 I za ministranta si mě vybral.
01:01:13 To je dobře, že jsi tam slyšel taky pěkné slovo.
01:01:23 Po právu jsem se dostal do kriminálu.
01:01:26 Co to povídáš? Ten zloděj Koval přece...
01:01:30 Ne za Kovala, ale za tebe.
01:01:38 Za tebe jsem trest přijal.
01:01:44 A hrubě jsem ti život pokazil.
01:01:50 Žádnou radost. Žádnou.
01:01:56 Už mlč. Mlč.
01:02:02 Přišel jsem ti poděkovat, Filipe, za to,
01:02:05 že jsi moji ženu v nouzi po celé ty dlouhé roky opatroval.
01:02:10 Rádo se stalo, Kristiáne. Pojď, posaď se.
01:02:31 Zahanbil jsi mě, Filipe.
01:02:34 Zachoval ses jako pravý křesťan.
01:02:37 Ani slůvkem nevyčetl,
01:02:39 že jsi kvůli mně musel vojenský mundůr obléct.
01:02:44 A vedle poděkování musím poprosit za odpuštění.
01:02:54 Kdy ses naučil takhle mluvit? Tam?
01:02:59 Tam.
01:03:01 Od velebného pána.
01:03:06 Hlavně že ses ve zdraví vrátil.
01:03:16 Odpustíš mi, Filipe?
01:03:20 To se ví. Byli jsme blázni oba a já ten větší.
01:03:26 A já ti chtěl odloudit Polinku. Na mou duši.
01:03:35 Ne, moje paní máma nám nerozumí.
01:03:39 I kdyby, stejně jsem jí všechno pověděl.
01:03:47 A to není jen tak, když neumíš italsky.
01:03:52 Celý ten vandrovnický život vypovědět.
01:04:01 Tady jsem ze zbytku vlny, ale z dobré.
01:04:04 Z dobré vlny.
01:04:09 Paní majstrová z toho může chlapci ušít kalhoty nebo...
01:04:17 Já nevím, jak bych vám to pověděl.
01:04:20 Kapito. Kabata, kalhota bude šila.
01:04:26 Vidíš? Bude šila, holka zlatá.
01:04:29 Marko, jak se říká?
01:04:31 Děkujeme, pane maestro.
01:04:38 Filipe, nemysli si,
01:04:40 že tím kouskem sukna chci svůj dluh srovnat.
01:04:44 Kristiáne, to ještě budou
01:04:47 tvoji vnuci mým vnukům otročit za těch pár funtů špeku.
01:04:56 Ty ses mě vlastně nezeptal,
01:04:58 jaké pokání jsem ti uložil za tvůj hřích.
01:05:04 Tvůj hřích nebude odpuštěn do té doby,
01:05:08 dokud ty a Polinka nerozmnožíte svůj rod.
01:05:53 Kristiáne! Kristiáne!
01:05:57 Kristiáne, máš kluka.
01:06:00 Cože? Já mám kluka?
01:06:02 Já mám kluka.
01:06:16 Lidi, lidi, já mám syna.
01:06:50 Buď Pánbůh pochválen.
01:07:04 Skryté titulky: Leona Kminiaková, Česká televize, 2010
Ve třetím díle televizní adaptace románu Vojtěcha Martínka o lidech, jejichž osobní příběhy a osudy se prolínají do společného osudu lidského kolektivu, odmítne Kristián vyplácet Vašicovi podíly z uzavřených obchodů. Na jedné z cest Kristián zdánlivě výhodně prodá sukno hostinskému. Vašica zjistí, že hostinský Kristiána okradl, ale za úplatu si to nechá pro sebe. Mezitím Polinka porodí mrtvé dítě. Až po návratu domů Kristián objeví, že místo nakoupené vlny je v balících seno a že dostal zaplaceno neplatnými maďarskými bankovkami. Filipovi má být amputována noha. Zachrání ho Maria Grazia…
