00:02:38Brilantní, pane prezidente, smekám klobouk.

00:02:42Když přišli, tak vypadali, že nám jdou vyhlásit válku,

00:02:45a teď vás div nelíbali.

00:02:46Přeháníte, Vladimíre.

00:02:48Ostatně, já je docela chápu.

00:02:50Být v jejich kůži, byl bych asi také naštvaný.

00:02:53Jak to děláte, že každý s vámi tak zkrotne?

00:02:56Měl jsem nakonec dojem, že vám přijeli ze zahraničí příbuzní,

00:02:59než že jednáte z delegací fundamentalistů.

00:03:01To dělá ta funkce, Vladimíre, nic víc.

00:03:04Jste příliš skromný, pane prezidente.

00:03:07Řekněme, že v tom bude trocha eristické dialektiky.

00:03:19Nevíte, Vladimíre, jestli tu dnes někdo byl?

00:03:23Ne, nevím.

00:03:24Ale počkejte, včera večer se tu stavovala vaše paní.

00:03:31Stalo se něco?

00:03:37Půjdeme?

00:03:41Co tam máme zítra?

00:03:42Ráno parlament, potom zemědělce, finská delegace...

00:04:01Dnes je krásný den, nad Alpami to bude nádhera.

00:04:06Zastavte mi cestou u nějakého květinářství!

00:04:10Jistě, madam.

00:04:18- Kájo!
- Ano?

00:04:21Dobrý večer, Boženko.

00:04:23Ahoj. Nestačila jsem obstarat nic k večeři, tak smažím topinky.

00:04:28- Bude ti to stačit?
- To víš, že bude.

00:04:32Prosil bych si čaj.

00:04:35- Zapnula jsi bojler?
- Ano.

00:04:40Dnes bylo takové horko. Těšil jsem se, jak se naložím do vany.

00:04:47- Co bylo v práci?
- Nic převratného.

00:04:51- Koupila jsi mi Tic-Tac?
- V tašce.

00:04:55Říkala jsi, že jsi nestihla nic nakoupit, nebo se mi to jen zdá?

00:04:58To jsou věci pro mámu.

00:05:01- Kdy ti to letí?
- Ráno v 10.30 hod.

00:05:04Máma volala, že mě bude v Ženevě čekat její pečovatelka.

00:05:09Jak je na tom máma?

00:05:12Znáš ji, nejvíce ji zajímalo, jestli to tu půl roku beze mne vydržíš.

00:05:16Co jsi jí řekla?

00:05:18Že se ještě nestalo, abychom se na něčem nedohodli.

00:05:23Šalamounská odpověď.

00:05:25Prosím tě, přines mi to do pokoje.

00:06:12- Boženko!
- Nemůžu, smažím.

00:06:24Boženko, ty jsi odnesla z kanceláře nějaké knihy?

00:06:29Proč?

00:06:30Tak odnesla nebo ne?

00:06:32Ano, ale jen nějaké klukovské knížky - Bílého Tesáka... a tak.

00:06:40Do kanceláře se ti nehodí.

00:06:43Já vím, máš je rád, je to četba z mládí, ale...

00:06:46No a co?

00:06:47Co kdyby si toho všiml někdo z opozice?

00:06:49Nesmysl! Měl jsem je v neoznačených obalech.

00:06:53Dobře, ale sejde se ti tam více lidí, nějaký nenechavec knihu

00:06:56vytáhne a je malér?

00:06:58- Jaký nenechavec?
- Já nevím, kdo ti tam chodí?!

00:07:03- Nikdo mi tam nechodí.
- Karle, nelži, prosím tě, nelži!

00:07:07Snad vím, kdo mi chodí do kanceláře.

00:07:09Když to víš, tak proč říkáš, že ti tam nikdo nechodí?

00:07:13Mohla jsi mi to alespoň říct.

00:07:49Kájo, nebude ti vadit, když si s sebou vezmu nějaké knížky?

00:07:56- Bílého Tesáka?
- Ano a ještě několik dalších.

00:08:01Nějaké jsem si vybrala, aby mi tam nebylo smutno.

00:08:04Prosím tě, Boženko, jako by ses s matkou někdy nudila?

00:08:08To ne, to máš pravdu, ale já jen, aby jsi je pak někde nehledal.

00:09:07No to snad...!

00:09:12Boženko, pojď jsem prosím tě na chvilku!

00:09:17Smažím!

00:09:19Tak vypni sporák!

00:09:32- Co se stalo, Kájo?
- To snad nemyslíš vážně?

00:09:38Ty do těch Švýcar nejedeš na doživotí, Boženko,

00:09:43a tady chybí asi 150 knih.

00:09:47205.

00:09:48- Prosím?
- 205 knih.

00:09:53To je tam budeš rozdávat vystěhovalcům nebo co?

00:09:57Kájo, nerozčiluj se!

00:09:58Já jsem věděla, že se ti to nebude líbit.

00:10:00O to nejde. Je ale absurdní, brát si do ciziny 205 knih.

00:10:07Já vím, Kájo, chceš je mít u sebe, chápu to.

00:10:11Já vím, jak je máš rád, a co pro tebe znamenají.

00:10:15Vždyť je to absurdní.

00:10:17Jako kdybych já si bral na dovolenou roční produkci Tic-Taců.

00:10:20Kájo, já jedu na půl roku někam, kde kromě nemohoucí matky

00:10:23nikoho neznám, kde se mluví řečí, kterou neumím.

00:10:27Já tam musím mít někoho, koho mám ráda, o koho se mohu opřít...

00:10:32- V tomto počtu?
- Ano.

00:10:34Boženko, nebuď hystericky sentimentální!

00:10:37Kam jsi dala ty knížky?

00:10:42Nechceš mi je vzít, Kájo, že ne?

00:10:46Chci jen vědět, co jsi si vzala s sebou.

00:10:50Ale já už je mám zabalené.

00:10:53Předpokládám, že jsi každou nebalila zvlášť!

00:11:06- To je všechno?
- Většina.

00:11:10- Co to má znamenat?
- Mám tam ještě jeden menší.

00:11:22- Boženko, je to zamčené.
- Ano.

00:11:24Tak buď tak laskavá a řekni mi číslo.

00:11:27Kájo, ty se na mě asi budeš zlobit, ale já ti to číslo nemůžu říct.

00:11:31Proč?

00:11:33Já mám strach, že bys mi je všechny sebral.

00:11:35No tak, Boženko!

00:11:37Ne, ne, Kájo, nic mi neříkej, já už tě znám.

00:11:40Jen ten kufr otevřeš, začneš je vracet všechny do regálu.

00:11:42Já se chci jen podívat.

00:11:46Já ti ale nevěřím, Kájo.

00:11:49Ty mi nevěříš?

00:11:51(zvonek u dveří)

00:12:15- Ahoj, Ludvíku.
- Dobrý večer, Boženko.

00:12:18Jdu jen na chvilinku. Můžu?

00:12:21Slyšel jsem, že nás opouštíš, tak jsem ti chtěl říci ahoj.

00:12:25Pojď dál!

00:12:27- Karel je doma?
- Ano.

00:12:29Tady jsem ti, Boženko, přinesl něco na cestu.

00:12:32Děkuji.

00:12:36"CK disident Karel Havlíček".

00:12:39- Máte to už?
- Myslím že ne.

00:12:41No sláva, to je snad prvně, co vám něco uteklo.

00:12:46- Dáš si topinku?
- Ano.

00:12:48Boženko, kam to vlastně jedeš?

00:12:51Do Via la Bane, kousek od Ženevy.

00:13:00Vítám tě, Ludvíku. Posaď se.

00:13:03Jdu jenom na skok, rozloučit se s Boženkou.

00:13:11Doufám, že ti ti arabští fundamentalisté dovezli

00:13:14nějaké arabské plnokrevníky?!

00:13:23Co kdyby ses na chvíli zdržel, Ludvíku?

00:13:44Buď tak laskav, sundej ten kufr dolů, Ludvíku!

00:13:48Ne, budeme ho potřebovat, Boženko.

00:13:51Právě jsme se s Ludvíkem shodli, jak vyřešíme náš spor.

00:13:55Myslím si, že je to seriózní řešení, které svou objektivitou

00:13:58bude vyhovovat oběma stranám.

00:14:02To jsi nemusel, Karle.

00:14:04Ludvík s tím souhlasil, neměj obavy.

00:14:06Je to tak, Ludvíku?

00:14:10Je to náš problém, Karle,

00:14:12tak proč do toho zatahuješ někoho třetího?

00:14:14Jen klid, Boženko.

00:14:17Ludvík převezme v našem sporu roli arbitra.

00:14:25On rozhodne, které knihy si s sebou smíš vzít, a které naopak vrátíš

00:14:28do knihovny.

00:14:31Protože ho oba známe, nebudeme pochybovat o jeho smyslu

00:14:34pro objektivitu, o jeho literárním diletanství.

00:14:37Přece nechceš, abychom se kvůli tomu kufru pohádali?

00:14:41Takhle to vyřešíme v klidu a v pohodě.

00:14:51Ludvíku, řekni upřímně, děláš to dobrovolně nebo z donucení?

00:14:56Ať už odpovíš jakkoli, nikdo ti nebude nic vyčítat.

00:15:02Boženko, neovlivňuj ho!

00:15:04To je to samé, jako kdyby si řekla, že se ti do toho nechce.

00:15:08Počkej, Karle.

00:15:08Ludvíku, chceš to dělat nebo ne?

00:15:12Tak čas mám, a jestli vám to pomůže.

00:15:15Víš to určitě?

00:15:16Tak to ne! To je zase nátlak.

00:15:20Řekl, že nám pomůže.

00:15:23Nadiktuj Ludvíkovi kombinaci, ať se s tím nezdržujeme.

00:15:28- 21.8.
- To jsem si mohl myslet.

00:15:41Čím chcete začít?

00:15:43To je jedno, jak ti to přijde pod ruku.

00:15:49Karel Hynek Mácha - Máj.

00:15:55Pokud vím, tak Karel umí Máj nazpaměť.

00:15:58Počkej, Ludvíku! Přečti, kdo tu knihu vydal!

00:16:03Ignác Leopold Kobler, 1861.

00:16:09A teď mi řekni upřímně, Ludvíku, dovolil by sis něco takového

00:16:13vyvézt přes hranice našeho státu?

00:16:16V knize není jen Máj, to je jenom na obalu.

00:16:19Jak jsi si všiml, jde o první vydání Máchových spisů.

00:16:23To je unikátní kousek, můžeš se na něj jít podívat do muzea.

00:16:28Ještě moment, Ludvíku.

00:16:31Zeptej se "pana moudrého", kdo tu knihu koupil?

00:16:36Boženko, přece se nebudeme handrkovat, kdo co kdy kde koupil?

00:16:40Ostatně, koupila jsi mi jí k svátku.

00:16:42To nepopírám, Kájo, ale ty jsi byl zklamaný, že v ní není ani zmínka

00:16:47o Máchově deníku, a za týden jsi mi ji vrátil, abych jí nabídla Památniku

00:16:50Je to tak?

00:16:52Boženko, víš jaký je rozdíl mezi Macharem a Máchou?

00:16:57Karle, mám zavolat na Strahov?

00:17:00Komu, prosím tě? Hlídačovi? Myslíš, že tam teď někdo je?

00:17:03Ludvíku, rozhodni to, ať se s tím nezdržujeme.

00:17:07Já myslím, že vzhledem ke stáří a kulturní hodnotě této knížky,

00:17:12by bylo uvážlivější, aby si ji s sebou nebrala.

00:17:17Nezlob se, Boženko.

00:17:18Jistě že se nezlobí, a jestli ano, tak tebe se to netýká, Ludvíku.

00:17:21Tak dál!

00:17:23Kurt Vonegat - Groteska.

00:17:25Nepřipadá v úvahu, je tam Kurtův podpis i s věnováním.

00:17:27Napsal ho mně, pokud si dobře vzpomínám.

00:17:29To je jedno, nemůžeme riskovat, že ho ztratíme.

00:17:31Další!

00:17:33Tak moment, Karle, odpověz po pravdě Ludvíkovi na mé otázky!

00:17:37Kdo tu knihu koupil?

00:17:40Už zase, Boženko?

00:17:41Kdo ji koupil?

00:17:42A za čí peníze?

00:17:44Karle, neodpovídej mi otázkou, v televizi to také neděláš.

00:17:46- Kdo ji koupil?
- Ty.

00:17:50- Kdo ji nechal Kurtovi podepsat?
- Ty.

00:17:53Kdo si v ní listoval na maďarském velvyslanectví a zapomněl ji tam?

00:17:57To s tím nemá co dělat!

00:17:59Kdo?

00:18:01Dobře, tak si ji vezmi a klidně si ji znič.

00:18:05Můžeš se s ní zase koupat ve vaně, aby se ještě víc pokroutila.

00:18:08Nepřeháníš to trošku?

00:18:11Já přeháním?

00:18:14A kdo podkládá knihama nábytek na chalupě?

00:18:16Kdo je dává dětem Jarušky, když k nám přijdou a trhají si v nich.

00:18:19Kdo strhává obaly a pak je někde zašantročí?

00:18:21Kdo čmárá červenou propiskou?

00:18:23Já? Prosím tě, já?

00:18:26Co tím chceš říct, Karle?

00:18:29Chceš snad Ludvíkovi říct, že já nemám ke knihám kladný vztah,

00:18:33že je nemám ráda?

00:18:35Já nenaznačuji, já konstatuji.

00:18:39Já, která jsem tě poprvé zavedla do univerzitní knihovny

00:18:42a vyřídila za tebe průkazku?

00:18:45Já, která vyřizuje za tebe ty věčné upomínky?

00:18:49Já, která jsem s knihama strávila více času než s tebou,

00:18:52která jsem ti zabránila, abys Pijoána neodvezl do sběru?

00:18:56O mně chceš říct, že nemám knihy ráda?

00:19:00Slyšel jsi někdy Ludvíku, že bych něco takového řekl?

00:19:02Ale myslíš si to, Karle.

00:19:06S tím se nebudeme zdržovat.

00:19:07Ludvík je natolik inteligentní, že rozpozná, kdo má jaký vztah

00:19:10ke knihám. Je to tak, Ludvíku?

00:19:12Pokračuj.

00:19:17Toto jsou samé detektivky.

00:19:20Kromě Doyla a Chandlera souhlasím se vším.

00:19:24Jsou to samé Chandlerovky.

00:19:28Nevím jak ty, Ludvíku, ale já si myslím, že tento druh literatury

00:19:32Karel ke své práci potřebovat nebude. Leda tak pro ochranku.

00:19:37Nerada bych se chlapců dotkla...

00:19:40Dobře, 2 svazky pro tebe, 2 pro mě.

00:19:42Ty, co zůstanou tady, ty vyberu já, dobře?

00:19:44Ne.

00:19:46Boženko, to nemá smysl!

00:19:49(zvonek u dveří)

00:19:52Někdo zvoní.

00:19:54Boženko!

00:19:55Proč já? Běž ty!

00:19:57Já tam dojdu.

00:19:59Napřed zavři kufr!

00:20:00Nic nezavírej, hned budeme pokračovat.

00:20:07Dobrý večer.

00:20:08- Paní Boženka je doma?
- Jistě, ale je zaneprázdněná.

00:20:13Ne nic, já tu bydlím naproti.

00:20:16Potřebuji jen trochu majoránky, ale když paní Boženka nemá čas,

00:20:20tak já se zeptám o patro níž.

00:20:22Počkejte, já se zeptám, kde ji má.

00:20:26To ji nerušte, já vím, kde ji má, ona mi už ji jednou dávala.

00:20:31Čí je to iniciála?

00:20:33Nebuď komisní, nemáš na ni právo, a tím to hasne.

00:20:36Čapka jsem dostala od otce kompletního,

00:20:38a díky bohu otec ještě žije a může mi to potvrdit.

00:20:41To snad ne. Tvůj otec mi před svatbou řekl:

00:20:45"Karle, moc toho ta moje holka do manželství nepřinese",

00:20:49v čemž mu dávám za pravdu,

00:20:51"ale jednoho si budeš vážit - kompletního Čapka."

00:20:55To nic nedokazuje a navíc by ti otec nikdy neřekl - Karle.

00:21:00A jak mě tedy oslovoval - "Hej" nebo "Ty hele"?!

00:21:05Jsme u parlamentu, pane prezidente.

00:21:07Vladimíre, buďte tak laskav a dojděte mi pro cigarety.

00:21:10Já tu na vás počkám.

00:21:16A který pak vy jste? Já myslím, že vás znám.

00:21:19Opravdu?

00:21:20Viděla jsem vás v televizi.

00:21:23To je vyloučeno, já jsem v televizi nikdy nebyl.

00:21:25Vy jste mu hrozně podobný a hrozně žvanil.

00:21:29Buďte rád, že jste to nebyl vy, ten toho naplácal.

00:21:35Tak mi alespoň ukaž, co to tam máš za knížku!

00:21:43Boženko, buď rozumná, uvědom si, že tam nemůžeš být věčně.

00:21:53Ty chceš, abych tam šel za tebou. Je to tak?

00:21:55Tak já jdu.

00:21:57Já jdu, Boženko.

00:21:59Nechoď sem, já tě varuji, Karle.

00:22:04Okamžitě vypadni!

00:22:08Co to bereš za knížku?!

00:22:14Rozmyslel jsem si to, parlament počká, jedeme na letiště.

00:22:18Zvládnete to za 15 minut?

00:23:09No to snad ne, to je přece trezorový titul!

00:23:47Kde jsou?

00:23:49Ovládej se, Karle, jsou tady lidi.

00:23:52Kde jsou?

00:23:55A vůbec, na to nemáš právo, jsou i moje!

00:24:20Kde jsou?

00:24:54Dej sem tu knížku!

00:25:16(výstřely)

00:25:31Co to děláte? Proč střílíte na mého manžela?

00:26:12Boženko!

00:26:40Ježišikriste!

00:26:52Dobrý muži, pojďte sem!

00:27:07Odneste to vedle do trezoru!

00:27:09Jistě, pane prezidente.

00:27:18Já chtěl..., nezlobte se pane prezidente. Já nechtěl...

00:27:33- Bolí to?
- Co si myslíš?

00:27:38Nelob se, Kájo, já vím, že jsem to všechno zavinila,

00:27:42když já je mám tak ráda.

00:27:44Boženko, prosím tě, nebreč!

00:27:48Přiznávám se, že jsem se unáhlil. Vem si s sebou, co chceš.

00:27:54Ale hlavně nebreč, víš, že to nemám rád.

00:27:57Je tu spousta lidí.

00:28:00Já už žádnou nechci.

00:28:01Ale ne, nějakou si určitě vezmeš.

00:28:04- Myslíš?
- Určitě, alespoň jednu.

00:28:08Jestli ti to teda nevadí, tak já si nějakou vezmu.

00:28:14No vidíš.

00:28:20A kterou?

00:28:28Slyšela jsem včera ve zprávách, že se Karel při kondičním běhu zranil

00:28:34Doufám, že to není nic vážného.

00:28:42Skryté titulky připravili Marie Hrůzová a Josef Batěk.