Anekdota z rodinného života hlavy státu (1995). Hrají: B. Klepl, E. Holubová, M. Táborský, L. Tuček, T. Hanák a další. Scénář J. Stehlík. Kamera A. Šopov. Režie O. Trojan
00:02:38 Brilantní, pane prezidente, smekám klobouk.
00:02:42 Když přišli, tak vypadali, že nám jdou vyhlásit válku,
00:02:45 a teď vás div nelíbali.
00:02:46 Přeháníte, Vladimíre.
00:02:48 Ostatně, já je docela chápu.
00:02:50 Být v jejich kůži, byl bych asi také naštvaný.
00:02:53 Jak to děláte, že každý s vámi tak zkrotne?
00:02:56 Měl jsem nakonec dojem, že vám přijeli ze zahraničí příbuzní,
00:02:59 než že jednáte z delegací fundamentalistů.
00:03:01 To dělá ta funkce, Vladimíre, nic víc.
00:03:04 Jste příliš skromný, pane prezidente.
00:03:07 Řekněme, že v tom bude trocha eristické dialektiky.
00:03:19 Nevíte, Vladimíre, jestli tu dnes někdo byl?
00:03:23 Ne, nevím.
00:03:24 Ale počkejte, včera večer se tu stavovala vaše paní.
00:03:31 Stalo se něco?
00:03:37 Půjdeme?
00:03:41 Co tam máme zítra?
00:03:42 Ráno parlament, potom zemědělce, finská delegace...
00:04:01 Dnes je krásný den, nad Alpami to bude nádhera.
00:04:06 Zastavte mi cestou u nějakého květinářství!
00:04:10 Jistě, madam.
00:04:18 - Kájo!
- Ano?
00:04:21 Dobrý večer, Boženko.
00:04:23 Ahoj. Nestačila jsem obstarat nic k večeři, tak smažím topinky.
00:04:28 - Bude ti to stačit?
- To víš, že bude.
00:04:32 Prosil bych si čaj.
00:04:35 - Zapnula jsi bojler?
- Ano.
00:04:40 Dnes bylo takové horko. Těšil jsem se, jak se naložím do vany.
00:04:47 - Co bylo v práci?
- Nic převratného.
00:04:51 - Koupila jsi mi Tic-Tac?
- V tašce.
00:04:55 Říkala jsi, že jsi nestihla nic nakoupit, nebo se mi to jen zdá?
00:04:58 To jsou věci pro mámu.
00:05:01 - Kdy ti to letí?
- Ráno v 10.30 hod.
00:05:04 Máma volala, že mě bude v Ženevě čekat její pečovatelka.
00:05:09 Jak je na tom máma?
00:05:12 Znáš ji, nejvíce ji zajímalo, jestli to tu půl roku beze mne vydržíš.
00:05:16 Co jsi jí řekla?
00:05:18 Že se ještě nestalo, abychom se na něčem nedohodli.
00:05:23 Šalamounská odpověď.
00:05:25 Prosím tě, přines mi to do pokoje.
00:06:12 - Boženko!
- Nemůžu, smažím.
00:06:24 Boženko, ty jsi odnesla z kanceláře nějaké knihy?
00:06:29 Proč?
00:06:30 Tak odnesla nebo ne?
00:06:32 Ano, ale jen nějaké klukovské knížky - Bílého Tesáka... a tak.
00:06:40 Do kanceláře se ti nehodí.
00:06:43 Já vím, máš je rád, je to četba z mládí, ale...
00:06:46 No a co?
00:06:47 Co kdyby si toho všiml někdo z opozice?
00:06:49 Nesmysl! Měl jsem je v neoznačených obalech.
00:06:53 Dobře, ale sejde se ti tam více lidí, nějaký nenechavec knihu
00:06:56 vytáhne a je malér?
00:06:58 - Jaký nenechavec?
- Já nevím, kdo ti tam chodí?!
00:07:03 - Nikdo mi tam nechodí.
- Karle, nelži, prosím tě, nelži!
00:07:07 Snad vím, kdo mi chodí do kanceláře.
00:07:09 Když to víš, tak proč říkáš, že ti tam nikdo nechodí?
00:07:13 Mohla jsi mi to alespoň říct.
00:07:49 Kájo, nebude ti vadit, když si s sebou vezmu nějaké knížky?
00:07:56 - Bílého Tesáka?
- Ano a ještě několik dalších.
00:08:01 Nějaké jsem si vybrala, aby mi tam nebylo smutno.
00:08:04 Prosím tě, Boženko, jako by ses s matkou někdy nudila?
00:08:08 To ne, to máš pravdu, ale já jen, aby jsi je pak někde nehledal.
00:09:07 No to snad...!
00:09:12 Boženko, pojď jsem prosím tě na chvilku!
00:09:17 Smažím!
00:09:19 Tak vypni sporák!
00:09:32 - Co se stalo, Kájo?
- To snad nemyslíš vážně?
00:09:38 Ty do těch Švýcar nejedeš na doživotí, Boženko,
00:09:43 a tady chybí asi 150 knih.
00:09:47 205.
00:09:48 - Prosím?
- 205 knih.
00:09:53 To je tam budeš rozdávat vystěhovalcům nebo co?
00:09:57 Kájo, nerozčiluj se!
00:09:58 Já jsem věděla, že se ti to nebude líbit.
00:10:00 O to nejde. Je ale absurdní, brát si do ciziny 205 knih.
00:10:07 Já vím, Kájo, chceš je mít u sebe, chápu to.
00:10:11 Já vím, jak je máš rád, a co pro tebe znamenají.
00:10:15 Vždyť je to absurdní.
00:10:17 Jako kdybych já si bral na dovolenou roční produkci Tic-Taců.
00:10:20 Kájo, já jedu na půl roku někam, kde kromě nemohoucí matky
00:10:23 nikoho neznám, kde se mluví řečí, kterou neumím.
00:10:27 Já tam musím mít někoho, koho mám ráda, o koho se mohu opřít...
00:10:32 - V tomto počtu?
- Ano.
00:10:34 Boženko, nebuď hystericky sentimentální!
00:10:37 Kam jsi dala ty knížky?
00:10:42 Nechceš mi je vzít, Kájo, že ne?
00:10:46 Chci jen vědět, co jsi si vzala s sebou.
00:10:50 Ale já už je mám zabalené.
00:10:53 Předpokládám, že jsi každou nebalila zvlášť!
00:11:06 - To je všechno?
- Většina.
00:11:10 - Co to má znamenat?
- Mám tam ještě jeden menší.
00:11:22 - Boženko, je to zamčené.
- Ano.
00:11:24 Tak buď tak laskavá a řekni mi číslo.
00:11:27 Kájo, ty se na mě asi budeš zlobit, ale já ti to číslo nemůžu říct.
00:11:31 Proč?
00:11:33 Já mám strach, že bys mi je všechny sebral.
00:11:35 No tak, Boženko!
00:11:37 Ne, ne, Kájo, nic mi neříkej, já už tě znám.
00:11:40 Jen ten kufr otevřeš, začneš je vracet všechny do regálu.
00:11:42 Já se chci jen podívat.
00:11:46 Já ti ale nevěřím, Kájo.
00:11:49 Ty mi nevěříš?
00:11:51 (zvonek u dveří)
00:12:15 - Ahoj, Ludvíku.
- Dobrý večer, Boženko.
00:12:18 Jdu jen na chvilinku. Můžu?
00:12:21 Slyšel jsem, že nás opouštíš, tak jsem ti chtěl říci ahoj.
00:12:25 Pojď dál!
00:12:27 - Karel je doma?
- Ano.
00:12:29 Tady jsem ti, Boženko, přinesl něco na cestu.
00:12:32 Děkuji.
00:12:36 "CK disident Karel Havlíček".
00:12:39 - Máte to už?
- Myslím že ne.
00:12:41 No sláva, to je snad prvně, co vám něco uteklo.
00:12:46 - Dáš si topinku?
- Ano.
00:12:48 Boženko, kam to vlastně jedeš?
00:12:51 Do Via la Bane, kousek od Ženevy.
00:13:00 Vítám tě, Ludvíku. Posaď se.
00:13:03 Jdu jenom na skok, rozloučit se s Boženkou.
00:13:11 Doufám, že ti ti arabští fundamentalisté dovezli
00:13:14 nějaké arabské plnokrevníky?!
00:13:23 Co kdyby ses na chvíli zdržel, Ludvíku?
00:13:44 Buď tak laskav, sundej ten kufr dolů, Ludvíku!
00:13:48 Ne, budeme ho potřebovat, Boženko.
00:13:51 Právě jsme se s Ludvíkem shodli, jak vyřešíme náš spor.
00:13:55 Myslím si, že je to seriózní řešení, které svou objektivitou
00:13:58 bude vyhovovat oběma stranám.
00:14:02 To jsi nemusel, Karle.
00:14:04 Ludvík s tím souhlasil, neměj obavy.
00:14:06 Je to tak, Ludvíku?
00:14:10 Je to náš problém, Karle,
00:14:12 tak proč do toho zatahuješ někoho třetího?
00:14:14 Jen klid, Boženko.
00:14:17 Ludvík převezme v našem sporu roli arbitra.
00:14:25 On rozhodne, které knihy si s sebou smíš vzít, a které naopak vrátíš
00:14:28 do knihovny.
00:14:31 Protože ho oba známe, nebudeme pochybovat o jeho smyslu
00:14:34 pro objektivitu, o jeho literárním diletanství.
00:14:37 Přece nechceš, abychom se kvůli tomu kufru pohádali?
00:14:41 Takhle to vyřešíme v klidu a v pohodě.
00:14:51 Ludvíku, řekni upřímně, děláš to dobrovolně nebo z donucení?
00:14:56 Ať už odpovíš jakkoli, nikdo ti nebude nic vyčítat.
00:15:02 Boženko, neovlivňuj ho!
00:15:04 To je to samé, jako kdyby si řekla, že se ti do toho nechce.
00:15:08 Počkej, Karle.
00:15:08 Ludvíku, chceš to dělat nebo ne?
00:15:12 Tak čas mám, a jestli vám to pomůže.
00:15:15 Víš to určitě?
00:15:16 Tak to ne! To je zase nátlak.
00:15:20 Řekl, že nám pomůže.
00:15:23 Nadiktuj Ludvíkovi kombinaci, ať se s tím nezdržujeme.
00:15:28 - 21.8.
- To jsem si mohl myslet.
00:15:41 Čím chcete začít?
00:15:43 To je jedno, jak ti to přijde pod ruku.
00:15:49 Karel Hynek Mácha - Máj.
00:15:55 Pokud vím, tak Karel umí Máj nazpaměť.
00:15:58 Počkej, Ludvíku! Přečti, kdo tu knihu vydal!
00:16:03 Ignác Leopold Kobler, 1861.
00:16:09 A teď mi řekni upřímně, Ludvíku, dovolil by sis něco takového
00:16:13 vyvézt přes hranice našeho státu?
00:16:16 V knize není jen Máj, to je jenom na obalu.
00:16:19 Jak jsi si všiml, jde o první vydání Máchových spisů.
00:16:23 To je unikátní kousek, můžeš se na něj jít podívat do muzea.
00:16:28 Ještě moment, Ludvíku.
00:16:31 Zeptej se "pana moudrého", kdo tu knihu koupil?
00:16:36 Boženko, přece se nebudeme handrkovat, kdo co kdy kde koupil?
00:16:40 Ostatně, koupila jsi mi jí k svátku.
00:16:42 To nepopírám, Kájo, ale ty jsi byl zklamaný, že v ní není ani zmínka
00:16:47 o Máchově deníku, a za týden jsi mi ji vrátil, abych jí nabídla Památniku
00:16:50 Je to tak?
00:16:52 Boženko, víš jaký je rozdíl mezi Macharem a Máchou?
00:16:57 Karle, mám zavolat na Strahov?
00:17:00 Komu, prosím tě? Hlídačovi? Myslíš, že tam teď někdo je?
00:17:03 Ludvíku, rozhodni to, ať se s tím nezdržujeme.
00:17:07 Já myslím, že vzhledem ke stáří a kulturní hodnotě této knížky,
00:17:12 by bylo uvážlivější, aby si ji s sebou nebrala.
00:17:17 Nezlob se, Boženko.
00:17:18 Jistě že se nezlobí, a jestli ano, tak tebe se to netýká, Ludvíku.
00:17:21 Tak dál!
00:17:23 Kurt Vonegat - Groteska.
00:17:25 Nepřipadá v úvahu, je tam Kurtův podpis i s věnováním.
00:17:27 Napsal ho mně, pokud si dobře vzpomínám.
00:17:29 To je jedno, nemůžeme riskovat, že ho ztratíme.
00:17:31 Další!
00:17:33 Tak moment, Karle, odpověz po pravdě Ludvíkovi na mé otázky!
00:17:37 Kdo tu knihu koupil?
00:17:40 Už zase, Boženko?
00:17:41 Kdo ji koupil?
00:17:42 A za čí peníze?
00:17:44 Karle, neodpovídej mi otázkou, v televizi to také neděláš.
00:17:46 - Kdo ji koupil?
- Ty.
00:17:50 - Kdo ji nechal Kurtovi podepsat?
- Ty.
00:17:53 Kdo si v ní listoval na maďarském velvyslanectví a zapomněl ji tam?
00:17:57 To s tím nemá co dělat!
00:17:59 Kdo?
00:18:01 Dobře, tak si ji vezmi a klidně si ji znič.
00:18:05 Můžeš se s ní zase koupat ve vaně, aby se ještě víc pokroutila.
00:18:08 Nepřeháníš to trošku?
00:18:11 Já přeháním?
00:18:14 A kdo podkládá knihama nábytek na chalupě?
00:18:16 Kdo je dává dětem Jarušky, když k nám přijdou a trhají si v nich.
00:18:19 Kdo strhává obaly a pak je někde zašantročí?
00:18:21 Kdo čmárá červenou propiskou?
00:18:23 Já? Prosím tě, já?
00:18:26 Co tím chceš říct, Karle?
00:18:29 Chceš snad Ludvíkovi říct, že já nemám ke knihám kladný vztah,
00:18:33 že je nemám ráda?
00:18:35 Já nenaznačuji, já konstatuji.
00:18:39 Já, která jsem tě poprvé zavedla do univerzitní knihovny
00:18:42 a vyřídila za tebe průkazku?
00:18:45 Já, která vyřizuje za tebe ty věčné upomínky?
00:18:49 Já, která jsem s knihama strávila více času než s tebou,
00:18:52 která jsem ti zabránila, abys Pijoána neodvezl do sběru?
00:18:56 O mně chceš říct, že nemám knihy ráda?
00:19:00 Slyšel jsi někdy Ludvíku, že bych něco takového řekl?
00:19:02 Ale myslíš si to, Karle.
00:19:06 S tím se nebudeme zdržovat.
00:19:07 Ludvík je natolik inteligentní, že rozpozná, kdo má jaký vztah
00:19:10 ke knihám. Je to tak, Ludvíku?
00:19:12 Pokračuj.
00:19:17 Toto jsou samé detektivky.
00:19:20 Kromě Doyla a Chandlera souhlasím se vším.
00:19:24 Jsou to samé Chandlerovky.
00:19:28 Nevím jak ty, Ludvíku, ale já si myslím, že tento druh literatury
00:19:32 Karel ke své práci potřebovat nebude. Leda tak pro ochranku.
00:19:37 Nerada bych se chlapců dotkla...
00:19:40 Dobře, 2 svazky pro tebe, 2 pro mě.
00:19:42 Ty, co zůstanou tady, ty vyberu já, dobře?
00:19:44 Ne.
00:19:46 Boženko, to nemá smysl!
00:19:49 (zvonek u dveří)
00:19:52 Někdo zvoní.
00:19:54 Boženko!
00:19:55 Proč já? Běž ty!
00:19:57 Já tam dojdu.
00:19:59 Napřed zavři kufr!
00:20:00 Nic nezavírej, hned budeme pokračovat.
00:20:07 Dobrý večer.
00:20:08 - Paní Boženka je doma?
- Jistě, ale je zaneprázdněná.
00:20:13 Ne nic, já tu bydlím naproti.
00:20:16 Potřebuji jen trochu majoránky, ale když paní Boženka nemá čas,
00:20:20 tak já se zeptám o patro níž.
00:20:22 Počkejte, já se zeptám, kde ji má.
00:20:26 To ji nerušte, já vím, kde ji má, ona mi už ji jednou dávala.
00:20:31 Čí je to iniciála?
00:20:33 Nebuď komisní, nemáš na ni právo, a tím to hasne.
00:20:36 Čapka jsem dostala od otce kompletního,
00:20:38 a díky bohu otec ještě žije a může mi to potvrdit.
00:20:41 To snad ne. Tvůj otec mi před svatbou řekl:
00:20:45 "Karle, moc toho ta moje holka do manželství nepřinese",
00:20:49 v čemž mu dávám za pravdu,
00:20:51 "ale jednoho si budeš vážit - kompletního Čapka."
00:20:55 To nic nedokazuje a navíc by ti otec nikdy neřekl - Karle.
00:21:00 A jak mě tedy oslovoval - "Hej" nebo "Ty hele"?!
00:21:05 Jsme u parlamentu, pane prezidente.
00:21:07 Vladimíre, buďte tak laskav a dojděte mi pro cigarety.
00:21:10 Já tu na vás počkám.
00:21:16 A který pak vy jste? Já myslím, že vás znám.
00:21:19 Opravdu?
00:21:20 Viděla jsem vás v televizi.
00:21:23 To je vyloučeno, já jsem v televizi nikdy nebyl.
00:21:25 Vy jste mu hrozně podobný a hrozně žvanil.
00:21:29 Buďte rád, že jste to nebyl vy, ten toho naplácal.
00:21:35 Tak mi alespoň ukaž, co to tam máš za knížku!
00:21:43 Boženko, buď rozumná, uvědom si, že tam nemůžeš být věčně.
00:21:53 Ty chceš, abych tam šel za tebou. Je to tak?
00:21:55 Tak já jdu.
00:21:57 Já jdu, Boženko.
00:21:59 Nechoď sem, já tě varuji, Karle.
00:22:04 Okamžitě vypadni!
00:22:08 Co to bereš za knížku?!
00:22:14 Rozmyslel jsem si to, parlament počká, jedeme na letiště.
00:22:18 Zvládnete to za 15 minut?
00:23:09 No to snad ne, to je přece trezorový titul!
00:23:47 Kde jsou?
00:23:49 Ovládej se, Karle, jsou tady lidi.
00:23:52 Kde jsou?
00:23:55 A vůbec, na to nemáš právo, jsou i moje!
00:24:20 Kde jsou?
00:24:54 Dej sem tu knížku!
00:25:16 (výstřely)
00:25:31 Co to děláte? Proč střílíte na mého manžela?
00:26:12 Boženko!
00:26:40 Ježišikriste!
00:26:52 Dobrý muži, pojďte sem!
00:27:07 Odneste to vedle do trezoru!
00:27:09 Jistě, pane prezidente.
00:27:18 Já chtěl..., nezlobte se pane prezidente. Já nechtěl...
00:27:33 - Bolí to?
- Co si myslíš?
00:27:38 Nelob se, Kájo, já vím, že jsem to všechno zavinila,
00:27:42 když já je mám tak ráda.
00:27:44 Boženko, prosím tě, nebreč!
00:27:48 Přiznávám se, že jsem se unáhlil. Vem si s sebou, co chceš.
00:27:54 Ale hlavně nebreč, víš, že to nemám rád.
00:27:57 Je tu spousta lidí.
00:28:00 Já už žádnou nechci.
00:28:01 Ale ne, nějakou si určitě vezmeš.
00:28:04 - Myslíš?
- Určitě, alespoň jednu.
00:28:08 Jestli ti to teda nevadí, tak já si nějakou vezmu.
00:28:14 No vidíš.
00:28:20 A kterou?
00:28:28 Slyšela jsem včera ve zprávách, že se Karel při kondičním běhu zranil
00:28:34 Doufám, že to není nic vážného.
00:28:42 Skryté titulky připravili Marie Hrůzová a Josef Batěk.
Nechte se pozvat do prostředí, kde se jen velmi těžce podaří proniknout obyčejnému smrtelníkovi, do prostředí, kde se píšou dějiny, do prostředí, kde žije prezident… Historka od krbu totiž vypráví o hádce v prezidentské domácnosti a věřte, že téma hádky je skutečně šokující!
Prezidentova žena Boženka se chystá odjet na půl roku za matkou do Švýcarska. Prezident po návratu domů zjistí, že si Boženka na cestu zabalila přes dvě stě knih z domácí knihovny a rozčílí se. Přichází rodinný přítel Ludvík. Prezident ho požádá, aby jako nezávislý arbitr rozhodl, které knihy s sebou manželka poveze a které ne. Nechte se překvapit, jak manželská hádka dopadne…