Menší dravec zdržující se v blízkosti našich vodních ploch (2000). Připravil J. Pálka

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Moták pochop patří mezi dravce a dosahuje zhruba velikosti káněte. Hnízdí výhradně v blízkosti vodních ploch s dostatečným množstvím zooplanktonu a jiných mikroorganismů, které jsou základem potravního řetězce, na jehož vrcholu moták stojí. Občas nepohrdne ani mláďaty jiných vodních ptáků. Jeho hlavním lovištěm jsou rákosiny na březích rybníků či slepá a zarostlá ramena řek – tedy místa, která za poslední staletí v naší krajině viditelně ubyla. I proto byl moták zařazen mezi ohrožené druhy zvířat a jeho hájení výrazně napomohlo vzrůstu populace od šedesátých let, kdy čítala kvůli lovcům už pouze několik jedinců.

Moták Pochop – Circus aeruginosus (foto: Lip Kee, wikimedia.org) Moták pochop je dravec velikosti káně. Samice dosahuje rozpětí křídel asi 120 cm. Samec je jako u ostatních dravců o něco menší. Laici si dost často pletou motáky s káňaty. I málo známý včelojed vykazuje některé podobné rysy jako moták. Samice a mladí ptáci jsou většinou tmavě hnědí se žlutou hlavou. Staří samci mívají na křídlech modrošedé pole. V letu jsou tedy nápadně pestří. Motáci, stejně jako jiní dravci, nenávidí výry, protože tito protivníci jsou silnější a dokáží zahubit jejich mladé.

Kolpík bílý – Platalea leucorodias (foto: J.M.Garg, wikimedia.org) Motáky nejčastěji zahlédneme v krajině, kde je dostatek rybníků nebo mokřadů. Jsou tedy sousedy labutí či jiných vodních ptáků. Mezi nimi může být i velmi vzácný kolpík bílý. V rákosí se mohou setkat s ondatrou, která se živí vodními rostlinami. Co přitahuje motáky k rybníkům? Rákosové porosty, kde budují svá hnízda. Většina hnízd je těžko dostupná suchou nohou. Po svatebních letech snese samice obvykle na začátku května 3 až 6 vajec. Někteří motáci staví svá hnízda ve volné krajině na polích. Mláďata proto často hynou pod koly těžké mechaniky.

Racci chechtaví – Chroicocephalus ridibundus (foto: Pikiwikisrael, wikimedia.org) Rybníky jsou domovem obrovského množství živočichů. Jim ve značné míře vděčíme za druhovou pestrost naší přírody. Neprůhledné vody rybníků obsahují tisíce organizmů. Mikroskopické řasysinice se stávají potravou pro živočichy zooplanktonu, jehož typickým představitelem je perloočko a další živočichové, které lze rozeznat pouze v mikroskopu. Tito představitelé zooplanktonu patří mezi pochoutky kaprovitých ryb. V rybníce se vytvořil složitý potravinový řetězec, který vychází z mikroorganismů a končí u velkých živočichů, jako jsou ryby a ptáci. Přes obrovskou potravinovou nabídku rybníka ji moták využívá jen okrajově. Svá mláďata občas krmí velkým vodním hmyzem a jeho larvami. Někdy uloví hryzce. Převážnou část potravy však tvoří hrabošimyšice, které loví na přilehlých polích. V odborné literatuře se uvádí, že moták sídlící v okolí racčích kolonií si vybírá pravidelně svou daň a loví mláďata těchto ptáků. Občas se v jeho stravě mohou objevit mláďata i jiných vodních ptáků.

Moták Pochop – Circus aeruginosus (foto: Dino Quinzani, wikimedia.org) Moták pochop je v seznamu zvláště chráněných živočichů, v kategorii ohrožených. Na červeném seznamu ohrožených živočichů je moták pochop veden u všech našich sousedů. Ještě v roce 1962, kdy se směl moták pochop lovit bez omezení, se dal počet ptáků spočítat na prstech jedné ruky. Od doby celoročního hájení počty motáků utěšeně stoupají. Takže, dnes je tento dravec běžným živočichem naší přírody. Ochrana motáka pochopa dnes vychází z rozumné úpravy vodního režimu na rybnících tak, aby se v době hnízdění neměnila výše hladiny a zachovaly se rákosové porosty. Největším nebezpečím pro motáky je i nadále člověk lovec, který svými nezákonnými jednorázovými zásahy dokáže ohrozit populaci těchto dravců.

Stopáž9 minut
Rok výroby 1998
 ST 4:3