00:00:00 .

00:00:34 Nebylo to lehké vybrat ze 136 dopisů,

00:00:37 které jste nám tentokrát do brněnské televize poslali.

00:00:42 Byly to většinou příběhy, které vyprávěli o zážitcích

00:00:45 ze školy, z vojny o sportovních družstvech

00:00:49 i o vztazích na pracovišti.

00:00:52 První z těch, které nás nejvíce zaujaly

00:00:55 je příběh Václava Vosáhla z Mladé Boleslavi.

00:01:07 Byli jsme čtyři kamarádi.

00:01:09 Pracovali jsme společně v jednom oddělení velkého podniku.

00:01:12 -Zdravím vás Vážení.
-Dobrý den.

00:01:15 Že vám to chutná takhle po ránu.

00:01:17 Nechte ty ty hřebíky do rakve. Vždyť tu není k dýchání.

00:01:23 -Ještě, že není abstinent.
-Víš, jak potom smrdí šaty.

00:01:26 Jeden má cigarety, druhý si kouše nehty a třetí má různé hračičky.

00:01:32 Nejstarší z nás Lojza měl zvláštního koníčka.

00:01:36 Sbíral různé žertovné předměty, kterými čas od času

00:01:39 šokoval své okolí.

00:01:41 Jeho vtípky se nám zdáli zpočátku veselé,

00:01:44 ale později nám začaly lézt na nervy.

00:01:47 Kde máte Lojzu? Dneska ho budeme potřebovat.

00:01:54 -To je dost!
-Dobrý den.

00:01:58 Lojza zase něco doma vylil na koberec.

00:02:01 Zapomněl se přezout.

00:02:02 Co se ti stalo?

00:02:04 Upadl jsem na neposypaném chodníku, soudruhu vedoucí.

00:02:06 -Mohl bych se dát ošetřit?
-Když to kamarádi vezmou za tebe.

00:02:09 -Samozřejmě.
-Moc vám děkuji a nezlobte se.

00:02:13 Strašně to bolí. Nashledanou.

00:02:20 Dneska bychom měli projednat vaše připomínky k návrhům úseku,

00:02:23 ale nejdříve kontrola zápisu, prosím.

00:02:26 Měsíční hodnocení odevzdali všichni.

00:02:29 Na to ministerské školení...

00:02:33 Promiňte, Lojza mi zapomněl dát to vyhodnocení. Já skočím za ním.

00:02:39 Na to ministerské školení odjeli z obchodního.

00:02:44 Soudruh Pavelka měl odevzdat ty návrhy na reorganizaci dvojky.

00:02:49 Tady je to.

00:02:52 Počkej, Lojzo! Musíš mi dát to vyhodnocení.

00:02:57 Já ho nemám, Honzo. Já jsem to nestihl.

00:03:00 Neblbni, starej se po tom bude, ptát.

00:03:04 Dostali ty brzdové destičky, já ti také jedny vezmu.

00:03:09 Odpoledně už nebudou.

00:03:10 Ty nejdeš k doktorovi?

00:03:12 U doktora ty brzdové destičky nedostanu.

00:03:14 -A co mám říct, šéfovi?
-Že jsi mě nenašel, ahoj.

00:03:17 Jaké máme za tebe dát návrhy?

00:03:19 Návrhy? Tak si něco vymyslíš, máš fantazii.

00:03:25 -Počkej, pojď sem, ukaž to.
-Au! Co blázníš!

00:03:31 -Vždyť mi to zničíš.
-Ty jsi, ale mrcha.

00:03:35 Kdybych nebyl mrcha, tak ty Nebudeš mít brzdové destičky.

00:03:39 Hele tohle ještě neznáš. Dávej pozor.

00:03:48 HUDBA

00:04:03 Jirko, kdo zase udělal ten flek na záclonách?

00:04:08 -Já ne, mami.
-Abych zase prala.

00:04:14 -Ahoj, Popelko.
-Ahoj.

00:04:18 Už jsi zase v záclonách. To jsi udělal sám?

00:04:24 To mám radost. To budeš šikovný po mamince.

00:04:28 -Ahoj človíčku!
-Ahoj tatí.

00:04:30 -Co to máš?
-Tohle, to je vzácný exemplář.

00:04:36 -Na co to je?
-Na nasazování.

00:04:41 -Ty jsi jako malé děcko.
-Starý hravý kocour.

00:04:44 -Vadí ti to? -Vadí. Protože těch krámů máme plný byt.

00:04:48 Jiříčku, dej to sem nebo nám maminka napaří luxování vysavačem.

00:04:53 -Můžu to ukázat Míšovi?
-V žádném případě.

00:04:57 Já mám lepší nápad. Co kdybys mi ukázal žákovskou knížku.

00:05:00 -Nic tam nemám.
-Jen mi ukaž to nic.

00:05:05 To jsem zvědavý, to bude zase nic, jak...

00:05:11 Schůze SRPŠ, ta už byla.

00:05:15 Dostavte se do školy k projednání poškození malby ve třídě,

00:05:18 z důvodů nedostavění na schůzi rodičovského sdružení.

00:05:24 Nemohl bys mně to přeložit do češtiny.

00:05:29 Kluci hráli ve třídě fotbal s houbou.

00:05:31 Kluci hráli fotbal s houbou a ty máš v žákovské knížce zápis.

00:05:34 To je nespravedlivá učitelka.

00:05:36 Soudružka říkala, že když nikdo se nepřiznal, tak za to můžou všichni.

00:05:41 Tatínkové to mají v sobotu vymalovat.

00:05:44 Tak tatínkové a v sobotu. To chci vidět.

00:05:53 Opravdu bych vám strašně rád pomohl, soudružko učitelko.

00:05:56 Sobota ne sobota, já bych klidně přišel i na Štědrý večer.

00:05:59 Ale sama vidíte...

00:06:01 Nezlobte se, já jsem nevěděla, že jste zraněný.

00:06:03 Vy se nezlobte, já teď vypadám, že bych se chtěl vyhýbat práci.

00:06:08 -To v žádném případě.
-Ještě jednou se omlouvám.

00:06:12 Pozvěte mě, až bude zase nějaká dřina.

00:06:25 Jirko, proč si mi neřekl, že má tatínek zlomenou ruku.

00:06:29 HUDBA

00:06:36 -Napsal jsi už ten přehled?
-Ne.

00:06:39 -A vyúčtování, objednávky?
-Jak jsem mohl s tímhle.

00:06:43 Na vedení to potřebují.

00:06:45 -Tak mi dej nějakou písařku.
-Dobře, pošlu paní Prchalovou.

00:06:48 Prchalovou? Není tam něco mladšího?

00:07:03 -Prosím. A dál.
-Já jsem připravený.

00:07:12 -Co je tohle? -Závorka.
-Závorku napište.

00:07:20 S vámi je taky...

00:07:23 Napíšeme číslo 153/Šmerdová, ze 17. ledna tohoto roku.

00:07:40 -Co je tohle?SMÍCH
-Tak dál, prosím vás!

00:07:44 Závorka zavřít.

00:07:47 -To je veselý.
-Výborný.

00:07:50 Tak udělejte tečku a...

00:07:54 -Víte co? -Nevím.

00:07:56 Zatím si to ujasněte a já si odskočím.

00:08:02 To je bezvadná holka. Počkej, ty čarodějnice.

00:08:08 Teď pojedeš oknem bez koštěte.

00:08:28 Tak už jste si to rozmyslel?

00:08:31 Ano a dodatečně se vám omlouvám za pomalý způsob práce.

00:08:35 Žádná závorka, číslo 157/Glostrmann.

00:08:41 Dvě n... A vyměníme ho za...

00:08:47 -Nehte si toho.
-Já jsem nic nedělal.

00:08:50 KŘIK

00:08:55 Podívejte se. Nedělejte nic! Nebojte se, já to s nimi umím.

00:09:08 -Paní Prchalová, on je gumový.
-To jsou blbé vtipy!

00:09:22 Co se stalo?

00:09:24 Konečně jste viděli prchat Prchalovou.

00:09:27 Té se bude zdát o pavoucích až do Velikonoc.

00:09:31 -To není moc veselý.
-Mě to pobavilo.

00:09:33 Kdyby se ti tu složila, tak by tě to také pobavilo?

00:09:36 -Proč by se mi tu skládala?
-Má nemocné srdce, to nevíš?

00:09:40 Že ona nemá smysl pro humor, to chápu, ale že ty jsi

00:09:44 takový suchar, to mě překvapuje.

00:09:47 Co kdybychom vyzkoušeli, jaký má smysl pro humor Lojza?

00:09:51 Klidně. Když někdo někomu naletí, tak musí aspoň předstírat,

00:09:56 že mu to nevadí, to si pamatuj.

00:10:03 -Málem bych zapomněl, ty destičky.
-Díky, ale já nemám prachy.

00:10:08 Já ti půjčím, já mám momentálně peněz hodně.

00:10:13 -Zítra ti to vrátím, Lojzo.
-Hele. -To je starý.

00:10:17 Kdybys raději myslel na poradu a ne na ty blbiny.

00:10:19 Na poradu jsem náhodou připravený nádherně.

00:10:24 Tak přehled jste mi odevzdali už všichni, děkuji.

00:10:28 A teď soudruh Štercingl. Ale krátce, už musíme končit.

00:10:44 Kdybyste chvilku věnovali pozornost,

00:10:46 Já bych vám přednesal svůj návrh, který by využil náš počítač,

00:10:51 což by zracionovalo naše plánování.

00:10:56 Šlo by zhruba o tohle. RÁNA

00:11:00 -Prosím vás! Přece nejsme děti.
-Promiňte, soudruhu vedoucí.

00:11:05 -Vole! -No dovol.

00:11:11 Chtěl bych novým způsobem využít náš počítač,

00:11:15 což by velmi zracionovalo naše dosavadní plánování,

00:11:18 zhruba by se jednalo o tohle.

00:11:20 Prostudoval jsem všechny možnosti programování počítače

00:11:23 a zjistil jsem...

00:11:26 Takhle se snad nedá pracovat.

00:11:31 Už toho mám dost! Končím poradu.

00:11:40 -Tak to ti mockrát děkuji.
-Nemáš zač.

00:11:48 Pochopíš to, já na tom dělám dva měsíce, jako ořech nad tím

00:11:52 sedím a on mi to zničí, vůl.

00:11:56 Co takhle dát mu do tašky cihlu.

00:12:00 My jsme jednou ve škole tělocvikářce dali do tašky

00:12:04 dvě koule na vrhání a ona si to přinesla až domů.

00:12:08 To by chtělo něco parádního, rozumíš.

00:12:11 Prima trik je, povolit takhle vršek od solničky.

00:12:16 -To zabere.
-Přinese si novou polívku.

00:12:22 Můžeš taky nastražit rozbitou židli nebo ho zavřít do výtahu

00:12:25 a vypnout proud, popřípadě zamknout ho na záchodě.

00:12:29 To by měli být podobné srandičky, jaké vymýšlí on sám.

00:12:32 Ty myslíš, kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.

00:12:37 SMÍCH

00:12:42 -Něco takového. Ale opravdu, aby to byl fór.

00:12:46 Pánové, mě teď něco napadlo, já jsem si na něco vzpomněl.

00:12:51 -Na co? -Na jeden pokus, co jsme dělali na průmyslovce.

00:12:57 HUDBA

00:13:54 Co je? VÝKŘIK

00:14:11 -Co se děje, pánové?
-Máš přece narozeniny.

00:14:17 Jak to? Ona je dneska středa. Víš, že jsem na to úplně zapomněl.

00:14:24 -Ale my ne, tak všechno nejlepší.
-To jste mě překvapili.

00:14:29 -To bude v tom nějaká bouda.
-Tady máš od nás dárek.

00:14:34 To bude nějaký trpaslík.

00:14:40 -Co je to?
-Bude se ti to líbit.

00:14:48 Inkoust? Proč jste mně dali inkoust?

00:14:55 SMÍCH

00:14:58 To jsou blbý fóry.

00:15:02 Člověk v takové situaci má dělat, že mu to nevadí.

00:15:05 Aspoň to je podle tebe.

00:15:07 Když jde o vtip a ne o stupidní blbost.

00:15:09 Nám se to zdá docela veselé.

00:15:13 To je veselý, jo? Taky byste mě mohli šoupnout pod parní válec

00:15:16 a bavit se, jak mě to zploštělo.

00:15:20 Tak já vám mockrát děkuji, kdoví jestli to půjde vyčistit.

00:15:23 -Co? -No co? Asi fleky.

00:15:25 -Jaký fleky?
-Jaký fleky, snad tyhle...

00:15:31 SMÍCH

00:15:34 Teď to začíná mít kvalitu.

00:15:37 -Já ti to zabalím.
-Zabal to.

00:15:39 Tak vám děkuji. Víš kolik, já tím potěším lidí.

00:15:44 Kluci, přijďte ke mně večer, oslavíme ty moje narozeniny.

00:15:48 Že jsme spolu, tak dlouho vydrželi.

00:15:51 -Vázat to nemusím?
-Nemusíš, já si to zavážu sám.

00:15:54 Neboj se, to já brzo použiji.

00:15:59 Tady to hezky vysaješ a potom se ještě podíváš, do předsíně.

00:16:04 Jirko, před chvíli jsem tady sbírala drobky a teď zase papírky.

00:16:10 Máme si do sešitu nalepit nějaký obrázek hradu.

00:16:14 Kdybys nelítal po venku, tak bys to už měl dávno hotový.

00:16:16 Teď bys mi mohl pomáhat.

00:16:18 Kvůli ním nemusíme uklízet, vždyť jsou to kamarádi.

00:16:21 Potom mě venku pomluví.

00:16:23 Co kdybychom udělali takové intimnější osvětlení,

00:16:26 zapálíme svíčky nebo louče, aby tady nebylo nic vidět.

00:16:31 Nemusíme z toho dělat vědu.

00:16:33 Tobě se to řekne, ty si pozveš kamarády, na poslední chvíli

00:16:36 mně to řekneš a já mám potom dělat zázraky.

00:16:39 Prosím tě nech toho, vždyť mám narozeniny, miláčku.

00:16:42 To tě taky jedině zachránilo.

00:16:47 Jirko, uděláme mamince strašnou radost k mým narozeninám.

00:16:54 -Něco ji nakreslíme, co říkáš?
-Ale co?

00:16:58 Podívej se, co se to stalo? Je to možné.

00:17:03 Já jsem udělal jenom takhle, to je blbost.

00:17:07 -Mámí! -Nevolej! Nevolej nikoho!
-Maminko!

00:17:12 -Jsi ty vůbec můj, je toto možné.
-Maminko, pojď sem.

00:17:17 -Kdo to udělal?
-Já, víš, jak já jsem...

00:17:20 Já ani nevím, jak se to stalo, já jsem takhle šel...

00:17:27 -Jak se to stalo?
-Já jsem šel proto...

00:17:30 A udělal jsem takhle, jé to jsou věci.

00:17:32 -Ty jsi zešílel.
-Nezešílel.

00:17:35 Podívej se, jak to teče. To je strašné.

00:17:38 Běž vedle do pokoje.

00:17:48 -Není ti něco?
-Ne, je mi docela dobře.

00:17:51 -Nepotřebuješ vodu?
-Ne, já nemá žízeň.

00:17:54 -Proč jsi to polil tím inkoustem?
-Jenom tak, pro legraci.

00:18:01 SMÍCH

00:18:05 Prosím tě, Liduško, neplač.

00:18:07 To je jenom tak, to za chvíli zmizí.

00:18:09 To není inkoust, to je jenom taková chemická vodička.

00:18:12 To za chvíli zmizí. Co koukáš jako výr, prostě to zmizí.

00:18:19 -To byl fór? -Ano to byl fór.
-To byl blbý fór.

00:18:24 Proč blbý, vždyť to za chvíli zmizí.

00:18:26 Pozor, za chvíli to zmizí.

00:18:29 -Proč to nemizí, tohle to?
-Proč to nemizí?

00:18:32 To já se také ptám, proč to nemizí.

00:18:34 Kolik už minut uteklo?

00:18:37 Já jsem si to hodil na bílý svetr a je úplně čistý.

00:18:42 Jestli jsi mi zničil ty záclony, kvůli tvému blbému fóru,

00:18:46 tak se těš.

00:18:52 ZVONÍ ZVONEK

00:18:57 -Jak to, že to nezmizelo?
-To mě ani nepozveš dál?

00:19:01 -Proč to nezmizelo?
-My jsme ti to vyměnili.

00:19:07 -Za opravdový inkoust, dobrý fór.
-Výborný a kde jsou ostatní?

00:19:11 Ženatí přijdou vžycky později.

00:19:14 Za těchto okolností nemusí chodit vůbec.

00:19:18 Kdosi nám někdo vykládal, že někdo, když na něco naletí,

00:19:22 tak musí aspoň předstírat, že mu to nevadí.

00:19:26 Ubrus zničený, záclony zničené a žena zničená.

00:19:29 -To vám mockrát děkuji.
-Není zač.

00:19:32 -Ahoj. -Nazdar.
-Proč stojíš mezi dveřmi, pojď dál.

00:19:36 -Lojza říkal, že se na nás zlobíš.
-Na vás? On je trošku nervózní.

00:19:42 Pojď dál. Děkuji.

00:19:49 Moment, mě tam nevezmete?

00:19:52 Jedině pod podmínkou, že nás budeš celý večer obsluhovat.

00:19:56 To bude výborný večírek. Na tyhle narozeniny asi nezapomenu.

00:20:04 Po téhle příhodě, dal Lojza se svými hračičkami pokoj.

00:20:08 Mělo na něj vliv i to, že jsme se složili a koupili mu nové záclony.

00:20:15 Ubrus už musel koupit sám.

00:20:25 Zajímavý byl i dopis Věry Spurné ze Žáků.

00:20:32 Tenhle příběh se stal jednou v neděli před 20 lety.

00:20:35 Tehdy se rozhodla moje maminka společně s mojí sestrou, že zajdou

00:20:40 do blízkého města, kde toho dne hrál

00:20:42 můj švagr Franta fotbalový zápas.

00:20:46 Sestra s babičkou, tak jsme si zvykly naší maminku usedlou

00:20:51 bělovlasou paní nazývat si prohlížely město

00:20:54 a když usoudily, že zápas končí vydaly se na stadión.

00:20:59 Zatím se ještě hrálo a ony marně mezi hráči hledaly Frantu.

00:21:04 Pak ho zahlédly na lavičce, kde seděl jen tak v dresu

00:21:08 a třásl se zimou a bolestí.

00:21:12 Držel se za rameno a tiše prosil. Odvezte mě, odvezte mě.

00:21:18 Babička požádala pořadatele, aby Frantu dopravili k ošetření,

00:21:22 ale dozvěděla se, že to nejde až po zápase.

00:21:26 To babičku dohřálo a už si to mašírovala

00:21:30 přes hřiště rovnou k sudímu.

00:21:33 Ten hned přerušil zápas a na její prosby nedal.

00:21:36 Zavolal pořadatele a vykázal babičku ze hřiště.

00:21:41 Poslušně odcházela, ale když uviděla Frantu,

00:21:45 otočila se zpátky a zase k sudímu.

00:21:48 Začala se s ním dohadovat a v tom jeden hráč soupeře,

00:21:52 který stál na blízku tiše poznamenal:

00:21:55 "Snad neumírá.?

00:21:58 Sotva to stačil doříct, babičce vyletěla ruka

00:22:01 sama od sebe a ubalila tomu hráči takovou facku,

00:22:05 že si málem sedl na zadek.

00:22:08 Když se trochu vzpamatoval, začal se sápat na babičku,

00:22:12 sudí je začali rozhánět a v tom se začali hrnout

00:22:15 na hřiště fanoušci našeho mužstva, bránit babičku.

00:22:19 Když to sudí viděl, tak zapískal a raději zápas ukončil.

00:22:25 Fanoušci vítězně odcházeli ze hřiště, uprostřed babička

00:22:30 a myslí si, konečně ho odvezeme.

00:22:33 Přijela sanitka a vystoupil z ní řidič.

00:22:38 Byl to ten hráč, kterému babička ubalila facku.

00:22:42 Odvezl Frantu do nemocnice, tam ho ošetřili a řidič se mu

00:22:47 omluvil, neboť se jednalo o vykloubené rameno.

00:22:52 Kolik to tenkrát bylo, to už si nikdo nepamatuje.

00:22:55 Ale jak babička přerušila a ukončila zápas

00:22:58 a jak všichni bránili babičku, to se u nás vypravuje dodnes.

00:23:10 Námět dalšího příběhu nám poslala Ludmila Bradáčová

00:23:12 z Českých Budějovic.

00:23:28 Vážená televize, bylo nás na středisku asi 40

00:23:34 a z toho víc tři čtvrtiny žen.

00:23:38 Náš vedoucí s muži celkem vycházet uměl,

00:23:42 ale k nám se často choval neurvale a hrubě.

00:23:46 Nám je to jedno, to záleží na vás, co si vyberete.

00:23:50 Já tomu nerozumím, podnik chce dát

00:23:51 každé ženě kytku k MDŽ.

00:23:53 Můžete mít bramboříky, muškáty, lilie, begónie.

00:23:59 Podívej, pěkný chlap.

00:24:02 A hlavně záleží na tom, kolik toho budete chtít

00:24:04 a kolik na to máte.

00:24:05 Na penězích nezáleží, pro ženy všechno.

00:24:08 VÝKŘIK

00:24:13 To nejsou brambory, ale kytky, ty babo jedna.

00:24:15 -Promiňte, já jsem nechtěla.
-Ještě, abys chtěla!

00:24:18 Co vám udělaly, že se jim, tak mstíte.

00:24:20 -Promiňte.
-To se může stát každému.

00:24:23 Někomu se to stává moc často.

00:24:25 Vždyť se tady v poslední době toho moc nerozbilo.

00:24:28 Nepovídejte, jeden průšvih za druhým.

00:24:30 Že vám místo kytek rostou zákrsky, to vám nevadí.

00:24:33 -Jak mám potom plnit plán.
-To nevím.

00:24:36 Tak se do toho nepleť a drž klapačku.

00:24:39 To byste snad měl vědět vy, jak plnit plán.

00:24:44 Nezlobte se, mě z těch bab jednou klepne pepka.

00:24:48 Nashledanou.

00:24:53 Sprosťák. Já být jeho žena, tak ho zaškrtím.

00:24:57 Jako ženská máš právo dřít doma, dřít v práci.

00:25:01 Lítat s děckem do jeslí a z jeslí a ještě maximálně

00:25:04 s plnými taškami po nákupech a dát si líbit od chlapů všechno.

00:25:09 -Co chceš dělat?
-Skočit mu do ksichtu.

00:25:11 To by ti moc nepomohlo.

00:25:13 Já se vám divím. Mně to jeho

00:25:16 hulákání jde jedním uchem dovnitř a druhým ven.

00:25:18 Když je někdo hulvát, tak mě nezajímá.

00:25:21 Až budeš vdaná a budeš mít děti, tak ti budou

00:25:23 nervy šplíchat 5x denně.

00:25:25 -Kvůli chlapům nikdy.
-To si povíme.

00:25:28 Nezlobte se na mě holky, to je všechno moje vina.

00:25:30 Kdybych to nerozbila, tak by byl pokoj.

00:25:33 Kristýno, on se má k nám chovat slušně

00:25:35 i kdybychom udělali 10x větší škodu.

00:25:38 Na hrubosti nemá nikdo právo.

00:25:41 Nemá, ale vedoucí si to může dovolit.

00:25:45 -To teda nevím proč.
-Protože je vedoucí.

00:25:49 Jistě, když si to podřízení nechají líbit, tak si to dovolit může.

00:25:54 A co kdybychom se na poradě, zítra ozvaly.

00:25:59 Pořád se nás vyptává, jestli máme nějaké připomínky,

00:26:02 tak mu to řekneme.

00:26:04 -Já jsem pro.
-Já taky.

00:26:08 Když, ale bude tu poradu řídit on, tak to může otočit proti nám.

00:26:13 -A jak? -Je to všechno kvůli mně.

00:26:19 -Ty se nechceš ozvat?
-Ale jo. Chci.

00:26:25 Tak já taky. Aspoň se jednou pobavíme.

00:26:30 Já samozřejmě taky. Kdo to přednese?

00:26:37 -To je přece jedno.
-Já vím, že je to jedno.

00:26:40 -Někdo to říct musí. -Já ne. Já před lidmi mluvit neumím.

00:26:46 -Já rudnu.
-Ty dobře mluvíš, Zdeno.

00:26:50 Já bych mu to vytmavila tak, že byste na tom byly hůř než teď.

00:26:55 To stejně budeme.

00:26:57 Když budeme držet pohromadě, tak se nám nemůže nic stát.

00:27:00 -Tak mu to řekni, Vlasto ty.
-Já? -Kdo jiný. -Tak jo.

00:27:15 Jsi výborná holka, Vlasto. Já si tě moc vážím.

00:27:17 -Proč? -Že máš takovou odvahu.
-Vždyť o nic nejde.

00:27:25 Já vím, ale stejně. Dřeš doma, dřeš v práci, staráš se o děcka,

00:27:31 lítáš s taškami po nákupech.

00:27:34 Kdyby měl k tomu ještě nenávidět vedoucí, tak to bych se

00:27:36 na to vykašlala.

00:27:38 -Nenávidět? -Ty si myslíš, že se do tebe zamiluje,

00:27:42 když ho napadneš před tolika lidmi.

00:27:45 Když někdo někomu slušně něco vytkne, tak ho za to

00:27:47 nebudu nenávidět.

00:27:49 Ty jo, ale on.

00:27:52 -Já si myslím, že není zlý.
-Nebuď naivní.

00:27:55 -Komu ublížil?
-A co to tedy dneska bylo?

00:28:00 Byl sprostý, ale to neznamená, že musí být zlý.

00:28:06 -Jak myslíš, já tě nechci strašit.
-Už se stalo. -To jsem nechtěla.

00:28:17 Vlasto, nebylo by lepší, říct mu to stranou?

00:28:24 Na poradě je to takový moc závazný.

00:28:29 Právě proto.

00:28:32 -Myslíš, že něčeho dosáhneme?
-Nevím.

00:28:37 Podívej se Matějíček stejně odchází,

00:28:40 možná zástupcem vedoucího by se, mohla stát jedna z nás.

00:28:45 -Ale kdo? -Já nevím.

00:28:49 Když si to s ním rozházíme, tak on si vezme k sobě

00:28:54 úplně někoho cizího a ten se na naše zájmy absolutně vykašle.

00:29:00 Na jaké zájmy?

00:29:06 Kdyby ses stala zástupkyní ty nebo já, tak za ním můžeme jít

00:29:11 a potom celou věc v klidu vyřídit.

00:29:14 Ale proč? Vždyť od toho je porada, abychom tam mohli

00:29:16 říct, co si myslíme.

00:29:21 -Holky mám pravdu, ne?
-Ženský vy z toho naděláte vědu.

00:29:35 Víš, co mě nejvíc štve, když si nechá kvůli prémii,

00:29:38 nechá líbit cokoliv.

00:29:41 Ty si myslíš, že by mně mohl vzít prémie?

00:29:43 A co jiného.

00:29:49 Nashledanou.

00:29:53 To je dobře, že dostane na frak. Škoda, že tady nebudu.

00:29:57 -Jak to?
-Jdu zítra k zubaři.

00:30:00 -Ahoj.
-Ahoj.

00:30:07 HUDBA

00:30:59 -Kolik to stojí, prosím vás?
-420 korun.

00:31:01 -420? -To je dovoz.

00:31:04 -A budete je mít i koncem měsíce?
-Ještě má něco přijít.

00:31:20 Jirko, jak jste se měli?

00:31:35 -Jirko, nech to!
-Mami, kup mi to autíčko.

00:31:38 -To je moc drahý.
-Mami kolik stojí?

00:31:41 -150 korun. -Tak vidíš.

00:31:44 Mami, mohl bych ho dostat k narozeninám?

00:32:34 -Kolik je? -Čtvrt na pět.
-Ty už stáváš? -Nemůžu spát.

00:32:56 -Ty nebudeš?
-Není mi nějak dobře.

00:33:00 -Bolí tě něco? -Hlava.
-Z čeho? -Nevím.

00:33:08 Stávat indiáni, už je půl sedmé.

00:33:14 Vypravím děti a půjdu k doktorce.

00:33:17 To máš z toho, že nenosíš v zimě čepici.

00:33:19 -Tímto není. -Ale je to tím.

00:33:22 Vždyť mi sama doktorka říkala, že když nebudeš nosit čepici,

00:33:27 že budeš nemocná pořád.

00:33:30 -Co mi na to řekneš?
-Co ti mám na to říct.

00:33:34 Že už konečně budeš tu čepici nosit.

00:33:37 -Mně to nesluší.
-Ale sluší.

00:33:39 -Ty tomu rozumíš.
-Já jsem úplně blbý.

00:33:44 Hlava mě bolí kvůli nepříjemnosti v práci, ale ne kvůli čepici.

00:33:50 Tak co je? Neslyšeli jste! Vstávat!

00:33:57 -Co se ti stalo?
-Vedoucí byl na nás sprostý.

00:34:04 Holky mě vybraly, abych přednesla stížnost na poradě.

00:34:09 -Ty se bojíš?
-Nechci si ti s ním rozházet.

00:34:15 -Takhle si to rozházíš se ženskýma.
-To máš pravdu.

00:34:23 -Co mám dělat?
-Záleží na tobě, komu dáš přednost.

00:34:34 V poslední době se u nás rozmáhá, něco,

00:34:36 co nenávidím z hloubi duše.

00:34:39 Je to lajdáctví a nepořádek.

00:34:43 Ještě před časem byl náš podnik oázou čistoty a pořádku.

00:34:48 A teď tu máme pohozené papíry, vajgly od cigaret, ohryzky.

00:34:53 Kam ho to napadne, tam to odhodí.

00:34:56 Před týdnem ležela mezi kytkami pracovní blůza.

00:35:01 Nikdo se k ní nehlásil, nikdo ji neztratil.

00:35:05 S tím vším se nemíním smířit.

00:35:08 Mám prostředky, jak lajdáky postihovat a to proti dřívějšku

00:35:11 je budu daleko více využívat.

00:35:14 A naopak pokud uvidím, že má někdo ke kytkám dobrý vztah,

00:35:19 tak to na výplatě pocítí také.

00:35:22 Já vím, první to bude velice kruté, ale nedá se nic dělat.

00:35:31 Diskuse, prosím.

00:35:43 Můj diskusní příspěvek se týká vás, soudruhu vedoucí.

00:35:49 Přesně řečeno vašeho nevhodného chování vůči ženám.

00:35:55 Já vím, že máte na srdci blaho podniku, ale to vás neopravňuje

00:35:59 k tomu, abyste tykal ženám.

00:36:01 Oslovoval nás babo a říkal nám drž klapačku a podobně.

00:36:09 Věřte, že do takového prostředí se ženy netěší a nedivte se,

00:36:12 že marně voláte po pracovním nadšení.

00:36:17 Za několik dní bude MDŽ, na kterém vy i ostatní muži budete

00:36:23 obdarovávat nás květinami, jak si nás vážíte. Nebylo by lepší

00:36:27 dávat nám to najevo po celý rok.

00:36:34 Má někdo další příspěvek?

00:36:41 Nechce se ke stížnosti, soudružky připojit?

00:36:48 -Mluvila jsem jménem celé skupiny.
-Prosím, tak se přihlaste.

00:37:00 Holky, tak se přihlaste. Zdeno.

00:37:07 My jsme se o tom včera bavily, to je fakt.

00:37:12 -Jano.
-Já jsem o tom moc přemýšlela.

00:37:18 Musím říct, že někteří vedoucí mluví s lidmi mnohem hůř,

00:37:26 než tady náš soudruh vedoucí.

00:37:29 Takže podle tebe se k nám, soudruh vedoucí chová hezky?

00:37:36 Nějaké ostré slovo padlo, ale já myslím, že to bylo

00:37:39 vždycky dobře míněný.

00:37:46 Má ještě někdo něco? Nic. Konec porady.

00:37:59 Ahoj holky, jaké bylo tóčo na poradě?

00:38:06 Co je? Vlasto, co se stalo?

00:38:11 -Nechaly mě v tom samotnou.
-Jak to? To jste pěkní zbabělci.

00:38:19 Kde jsi byla ty?

00:38:21 Proč jsi nepřišla, když jsi tak chytrá.

00:38:24 -Byla jsem u zubaře.
-To známe.

00:38:28 Vlasto, jestli chceš, tak za ním půjdu

00:38:29 a řeknu mu, co si myslím.

00:38:32 Vždyť je to jedno, stejně mě vyrazí.

00:38:33 -Proč by to dělal?
-Tak půjdu sama.

00:38:37 -Vlasto, prosím tě.
-Nech mě, mám toho akorát po krk.

00:38:42 HUDBA

00:39:09 Nezlob se na mě. Já jsem si uvědomila, že mi teď

00:39:17 mají zvýšit třídu, tak jsem se nemohla přidat.

00:39:23 -To nic. -Ale bylo to výborný, jak jsi mu to dala.

00:39:28 Naprosto dokonalý, fakt.

00:39:31 Jenom bych mu vmetla, že neumí odpovědět na pozdrav.

00:39:35 -Na to jsem zapomněla.
-To nevadí, byla jsi skvělá.

00:39:46 Nic si z toho nedělej, Vlasti.

00:39:49 To je od tebe hezký, ale mně je to málo platný.

00:39:52 Prosím vás, nebavme se už o tom.

00:39:54 Jistě, je ti to nepříjemné, tak budeme mlčet.

00:39:57 -Vždyť to nemá smysl.
-S vámi ne, to máš pravdu.

00:40:05 To je všechno moje vina.

00:40:07 Kdybych to nerozbila, tak se vedoucí nerozčílí.

00:40:10 Můžete za mnou, soudružko na chvíli zaskočit?

00:40:14 Ne, jenom dojezte, to má čas.

00:40:28 -Stejně na tom budu lépe, jak vy.
-Jak to?

00:40:33 Mě vyrazí, ale vy tu budete s ním žít dál.

00:40:37 HUDBA

00:40:59 ZAKLEPÁNÍ Dále. Posaďte se.

00:41:17 Byl jsem moc zvědavý, jak to dopadne.

00:41:23 -Jestli budete mít odvahu.
-Nerozumím.

00:41:29 Řeknu vám to na rovinu.

00:41:31 Máte jednu mezi sebou, která mi přišla říct,

00:41:34 že se na mě chystáte a nebylo to poprvé.

00:41:42 -A kdo?
-To si nechám pro sebe.

00:41:51 Proč jste mě sem volal?

00:41:57 Jinak bych vám chtěl poděkovat za vaše vystoupení na poradě.

00:42:01 Poděkovat?

00:42:04 Já vím, že se k lidem chovám nepěkně.

00:42:09 Prostě někdy se nedovedu ovládnout.

00:42:13 Mám kytky rád a nesnáším, když to někdo kazí.

00:42:19 Snažte se na to podívat také z mé strany.

00:42:23 Když chcete od lidí práci, tak jim musíte dát najevo,

00:42:27 že si jich vážíte.

00:42:30 A co kdybyste to zkusila sama.

00:42:34 Chtěl jsem vám navrhnout, abyste převzala funkci mého zástupce.

00:42:39 -Já? -Vy.

00:42:43 -Já se na to nehodím.
-A kdo se na to hodí.

00:42:48 Ten, kdo chodí donášet nebo ten, kdo se umí postavit za svůj názor.

00:42:54 -Taky může donášet na mě.
-To byla Jana, že?

00:43:01 Vezmete to? Je to jenom na čas.

00:43:07 Pak nám sem dají někoho z kvalifikace.

00:43:11 Já si to musím rozmyslet.

00:43:21 Proč jste mi neopověděl na pozdrav, když jsem šla včera domů?

00:43:25 -Já a kde?
-Soudruhu vedoucí, vy jste hrozný.

00:43:46 A tak k mému neskonalému údivu, všechno dobře dopadlo.

00:43:50 Já nabídku přijala a vedoucí se k nám začal chovat lépe.

00:44:03 Další zajímavý dopis nám poslala Dagmar Gutová z Ostravy.

00:44:10 Blížil se konec školního roku a s ním výlet.

00:44:14 Měli jsme v té době řadu průšvihů.

00:44:17 Jako například, že před písemkou někdo ukradl kliku od dveří

00:44:20 ve třídě a než se paní učitelka dostala dovnitř,

00:44:23 hodina už skoro končila.

00:44:26 Viníci se nenašli.

00:44:29 Pak zase třídní učitelka našla ve fíkusu ohryzek.

00:44:33 Začala nám vyčítat naše chování.

00:44:38 Skončila slovy: "Teď odejdu a vy si mezi sebou zjistíte, kdo to udělal

00:44:43 a ten se přizná, jinak se na žádný výlet nepojede.?

00:44:49 Odešla, my jsme se dohadovali, ale nepřiznal se nikdo.

00:44:54 Příštího dne vešla do třídy paní ředitelka, třídní učitelka

00:44:57 zástupce rodičovského sdružení, táta jednoho spolužáka.

00:45:04 Nejdřív promluvila ředitelka a připomněla, co jsme se všechno

00:45:07 prováděli v poslední době.

00:45:11 Pak hovořil pan Kubát, kterého jsme měli všichni rádi,

00:45:14 protože pro nás vymýšlel právě výlety

00:45:17 a všelijaké hry a zajímavosti.

00:45:20 Jeho pěkná slova, že člověk by měl hledat odvahu přiznat svou chybu,

00:45:26 končila heslem "Jeden za všechny, všichni za jednoho.?

00:45:31 A že na ten výlet opravdu nepojedeme.

00:45:37 A když se ani potom nikdo nepřihlásil, řekl,

00:45:39 aby všichni položili ruce na lavice a sklonili na ně hlavy,

00:45:43 abychom jeden na druhého neviděli.

00:45:46 A ten, kdo to udělal ať vztyčí ruku.

00:45:49 Byla jsem to já, která po chvilce uvažování jsem ruku vztyčila.

00:45:55 Pan Kubát řekl: "To stačí, viníka už znám.?

00:46:01 Po hodině si mě vzal stranou a dlouze mi domlouval

00:46:05 a také mi řekl, že s takovým chováním v životě neobstojím,

00:46:09 pokud se nezměním.

00:46:11 Na výlet jsme jeli.

00:46:14 Já dodnes nevím, kdo byl pravým viníkem této příhody

00:46:18 s nevinným ohryzkem ve fíkusu.

00:46:21 Jen pár kamarádek a kamarádů mých nejbližších přátel,

00:46:26 vědělo, že jsem to nebyla já.

00:46:29 A pak ještě jeden, ten, který to skutečně způsobil.

00:46:37 "Skryté titulky:Yveta Bartlová Česká televize?

00:46:41 .