00:00:17 -Vem si kufr a zmiz.
-Nedělej ostudu.

00:00:23 -Dobrý den.
-Dobrý den.

00:00:29 -Karle, kolikrát chceš slyšet, jak to bylo?

00:00:32 -Mě nezajímá, jak to bylo, ale kdo to byl.

00:00:35 -Říkám ti, Jindra Pinkava, spolužák, 12 let jsem ho neviděla.

00:00:38 -Co mi to věšíš na nos, Pinkavo. Největšího blbečka ze třídy.

00:00:42 To ti mám věřit?
-Byl to Pinkava.

00:00:45 -Když to byl Pinkava, seber si kufr a vypadni.

00:00:47 -Prosím tě, nech toho.
-Seber si kufr a vypadni.

00:00:50 Pusť to. Au!

00:00:56 Heleno, otevři.

00:01:00 Tak podívej se, protože mi ten tvůj prolhanej kukuč leze na nervy,

00:01:05 jsem ochotnej ti položit pár otázek i přes zavřený dveře.

00:01:09 -Karle, prosím tě, nech mě odpočinout.

00:01:12 -Žádnej odpočinek, budu se ptát a žádný řeči kolem.

00:01:15 -Tak se ptej.

00:01:19 -Ten tvůj Pinkava Jindřich přišel za tebou do Bílý labutě v 9:15.

00:01:25 Šel přímo k tvýmu pultu, vzal oběma rukama tvoji hlavu

00:01:29 do svejch dlaní a políbil tě na čelo, je to tak?

00:01:33 -Co jsem proti tomu mohla dělat?

00:01:35 -Neptám se, co jsi mohla, ptám se, jestli je to tak nebo ne.

00:01:39 -Není to tak.
-Hergot, krucifix...

00:01:42 To je pořád dokola.

00:01:45 Zapíráš jako obyčejná...
-Ohhh.

00:01:49 -Nechci říct co, Heleno. Nechci!

00:01:55 Heleno, slyšíš mě?

00:02:00 Ten chlap v černým svetru za tebou leze už dlouho.

00:02:05 A ty ze mě děláš blbečka. Pěknýho idiota.

00:02:09 -Karle, já ti říkám, že to tak nebylo.

00:02:13 On nešel za mnou přímo, ale náhodou.

00:02:17 -Ježišikriste.
-Náhodou mě tam zahlídl.

00:02:19 -Co to na mě válíš? Prosím, jak si přeješ.

00:02:22 Začneme od začátku, prosím.

00:02:32 Slzy na mě.

00:02:35 Promiň, ale v kuchyni to snad řešit nebudeme, ne?

00:02:57 Podívej se, Heleno,

00:03:01 já jsem to všecko viděl.

00:03:05 Já totiž mám na to všechno svědky.

00:03:08 Tak se přiznej.

00:03:10 Když se přiznáš, jsem ochotnej ti to odpustit.

00:03:14 -Není co odpouštět.

00:03:17 -Tak prosím, no dobře.

00:03:22 Tak prosím.

00:03:24 Ponechám stranou, že šel přímo k tvýmu pultu.

00:03:30 Ponechám stranou, že vzal tu

00:03:33 tvojí hlavu do svejch dlaní.

00:03:37 Nechám stranou i to, že tě políbil na čelo.

00:03:40 -Ježišikriste, co jsem proti tomu měla dělat?

00:03:43 -Já ti povídám, že to ponechávám stranou, jo?-No.

00:03:48 -Tak mi vysvětli, proč jste spolu šli za závěs,

00:03:51 kde předvádíte barevnou televizi a kde jste byli sami?

00:03:55 Snad mi nebudeš chtít namluvit,

00:03:57 že blbeček Pinkava si chtěl koupit barevnou televizi za 11 tisíc.

00:04:01 -Jak sám...
-Ten pitomeček,

00:04:04 o kterým jsi mi vyprávěla, že do 30 let neměl ženskou.

00:04:08 To mi vysvětli.
-Jak sám víš,

00:04:10 tak my za závěs vodíme každou návštěvu, co přijde.

00:04:13 Vodíme tam každýho pitomce, co něco shání a jestli si pamatuju,

00:04:17 vedla jsem tam i tebe, když jsi sháněl monočlánky do tvýho rádia.

00:04:22 Dej mi pokoj!
-Počkej, počkej, počkej.

00:04:25 Tak pardon, já jsem netušil, že my si začneme nadávat.

00:04:30 -Tak dobře, když jsi tak strašně chytrej,

00:04:34 tak mi řekni, jak dlouho jsme tam mohli bejt?

00:04:38 -Jak dlouho asi? Rovnejch 9 minut. Přesně.

00:04:43 Heleno, dej to sem.
-Rovnejch 9 minut.

00:04:45 -9 minut.
-Heleno, dej to sem.

00:04:48 Já tě varuju, Heleno, dej to sem.
-Kvůli 9 minutám.

00:04:51 Vstaň! Okamžitě vstaň nebo uvidíš.

00:04:53 -Ne, ne, počkej. Vidíš, jak máš čistý svědomí, co?

00:04:57 Co ti vadí? Pravda.

00:04:59 -Já ti tu pravdu spláchnu.
-Která je nepopiratelná.

00:05:01 A dokonce zapsaná. Dej to sem.-Au, au.

00:05:04 -Jau, jau.

00:05:10 Co? Jo tak ty se mi směješ?

00:05:14 Nezapírej to, já jsem to viděl. Ty ses mi smála.

00:05:17 Čemu jsi se smála?

00:05:19 Ahá, promiň, ty se směješ mně. Mně se směješ ty.

00:05:24 Blbečkovi, kterej tě má rád, co?

00:05:26 Tak promiň, promiň. Kterej tě měl rád.

00:05:30 To ti teda blahopřeju. To jsme to dopracovali.

00:05:36 To je úroveň.

00:05:41 To je snový neskutečný.

00:05:44 Já blbec.

00:05:52 -Ježišmarja.

00:05:54 Karle, prosím tě, nech už toho.

00:05:57 Aspoň uvažuj, co jsme tam 9 minut mohli dělat?

00:06:02 9 minut v Bílý labuti v sobotu dopoledne.

00:06:06 Seš trapnej. Prosím tě, nech toho.

00:06:10 -Nenechám!

00:06:12 Já vím, co ty za 9 minut dokážeš!

00:06:16 A vím, co vy v tom pelechu děláte. Jste jedna horší než druhá.

00:06:22 Místo televizorů tam prodáváte sebe.

00:06:24 Samozřejmě

00:06:26 jako kačeny mezi sebou šveholíte a čekáte, až přijde chlap.

00:06:30 Nic jinýho nemáte

00:06:32 v těch vašich nevkusně zmalovanejch a naondulovanejch lebkách, než...

00:06:36 Jako slepice tam koukáte a čekáte, až přikokrhá kohout,

00:06:39 aby tam s váma to... Společně si... a vůbec.

00:06:46 -Domluv to.

00:06:48 Klidně to domluv.

00:06:51 No a co, když tam přikokrhá nějakej naparáděnej kohout?

00:06:56 Co se stane, okamžitě to řekni.
-No, co?-Řekni to.

00:07:01 -Co já ti mám povídat? Zeptej se svýho Kukačky.

00:07:05 Pinkavy, ten ti to řekne nejlíp. Ten to ví, já ne.

00:07:09 -Tím se situace značně mění.

00:07:15 Když já jsem u tebe slepice s nevkusně naondulovanou lebkou,

00:07:19 když neumím nic jinýho než kvokat, když se válím za každým závěsem

00:07:23 s kdejakým chlapem, tak v tomhle bytě s tebou nemůžu zůstat.

00:07:30 Karle, ahoj, já ti přeju lepší ženu.

00:07:34 PÍSKÁ SI
-Rozloučit by ses se mnou mohl, ne?

00:07:41 Trošku slušnosti by ti neuškodilo. To teda ne.

00:07:49 No jistě, no ano.

00:07:52 Pivo, to je jediný, co ty umíš.

00:07:56 Pít pivo.

00:07:59 Ty.

00:08:06 -Prokristapána, nepij mi to pivo.

00:08:09 -To je pivo, který já tahám denně kvůli tobě do třetího patra.

00:08:13 -Počkej!

00:08:17 No tak,

00:08:19 podívej se, Heleno,

00:08:22 opravdu poslední příležitost, jo?

00:08:27 Já nevím, tak pozvi toho Pinkavu

00:08:31 sem k nám na večeři a to...

00:08:37 A potom se uvidí.

00:08:40 -To se neuvidí.

00:08:42 Žádnýho Pinkavu na večeři vodit nebudu.

00:08:45 Já v tomhle bytě už nikdy žádnou večeři vařit nebudu.

00:08:48 -No to je gól. To se mi líbí.

00:08:57 Tak ty chceš o mně mluvit jako o někom, kdo tobě ublížil.

00:09:01 Ty chceš jako mě odejít.
-Nesahej na mě.

00:09:04 -Ty mě, já tomu nevěřím.
-Co děláš?

00:09:07 Nevěřím svejm uším. To je neskutečný.

00:09:13 -Karlíčku,

00:09:15 tak mě poslouchej.
-Já jsem celý ucho, napnutej.

00:09:21 -Tak ten chlap v tom pelechu opravdu nebyl Pinkava.

00:09:25 To byl jinej můj spolužák

00:09:27 a v tom pelechu, jak říkáš, mě párkrát políbil.

00:09:33 A taky mě pozval na týden do Tater.

00:09:37 Takže já ti děkuju, že jsi mi sbalil kufr.

00:09:45 Teď víš, co jsi chtěl vědět, tak mě snad pustíš ven, ne?

00:09:56 -Moment.-Co je?
-Já chci vědět jeho jméno.

00:10:01 -Jiří z Poděbrad.
-Mluv vážně, jde o životní otázky.

00:10:08 Třeba to nebyl Pinkava a celej spor je směšnej a blbej.

00:10:13 Zejtra o něm nebudeme vědět.
-Ale budeme.

00:10:16 Ty tady a já v Tatrách. Chci ven.

00:10:19 -Heleno, nechtěj mě vyprovokovat. Ty mě chceš naštvat.

00:10:21 Chceš, abych žárlil na blbečka Pinkavu a pak to rozkecáš.

00:10:26 -Ty si myslíš, že o mě už nikdo nestojí.

00:10:29 To by se ti hodilo, co?
-Seď chvilku klidně.

00:10:35 Já bych za to moc nedal, že jsi mě viděla, jak tě pozoruju

00:10:39 a toho chlapa jsi zatáhla za závěs schválně, abys mě naštvala.

00:10:43 -Myslíš jako do toho pelechu.

00:10:46 -Neulpívej na slovíčkách. To nesnáším.

00:10:48 Jakej pelech? Je tam odevšad vidět.

00:10:51 -Jak to, když se zatáhne závěs?
-Každou chvilku může vejít šéf.

00:10:55 Vejde a vidí.

00:10:57 -Toho mám otočenýho kolem malíčku.

00:10:59 -Samozřejmě. Na koho koukneš, padne na znak.

00:11:02 -Na znak ne, ale na kolena jistě.
-Nedělej ze sebe sexbombu.

00:11:06 To nesnáším, ty kaple jedna historická.

00:11:10 Památková.

00:11:21 -Tak

00:11:23 teď jsi mě urazil opravdu

00:11:26 moc ošklivě.

00:11:28 -Já tebe! A ty snad mě ne?

00:11:38 Počkej.

00:11:40 Počkej, Heleno, neblázni. Pojď zpátky.

00:11:43 -Pusť ten kufr!
-Pojď zpátky.

00:11:47 -Dobrý den.
-Dobrý den.

00:11:50 Au!!!

00:11:53 -Co je?
-Podívej se, co jsi udělal.

00:11:55 Podívej se.
-Já jsem nechtěl, Helenko.

00:11:59 Opravdu, věříš mi, že jsem nechtěl? Já za to nemůžu.

00:12:02 Já ti to pofoukám.

00:12:06 -Věřím,

00:12:08 ale nesmíš už nikdy mluvit o tom

00:12:12 Pinkavovi.

00:12:56 Skryté titulky: Vlaďka Kofroňová Česká televize 2017