00:00:26Milí diváci, vítám vás u dalšího pokračování

00:00:29Nejlepších Bakalářů.

00:00:31Všimli jste si tady těch brýlí?

00:00:34Ty byly odjakživa symbolem Bakalářů.

00:00:38Podobné brýle si tady v r. 1971 ve studiu odložil, blahé paměti,

00:00:44Miroslav Horníček, který původně měl pořadem provázet.

00:00:50Ovšem tehdejšímu vedení

00:00:51se jeho projev zdál příliš intelektuálský

00:00:56a tak musel být vystřídán.

00:00:59Nicméně, jeho brýle zůstaly alespoň v úvodní znělce.

00:01:06Ale pojďme k tomu dnešnímu dílu.

00:01:08Ten je věnován herečce Ivaně Chýlkové.

00:01:12Čekají nás 3 bakalářské povídky,

00:01:14ve kterých mohla předvést šířku a pestrost svého talentu.

00:01:181. příběh se jmenuje MDŽ.

00:01:22Tedy, MDŽ, pro vás mladší, kteří nevíte, co to bylo.

00:01:26MDŽ. MDŽ byl svátek, Mezinárodní den žen.

00:01:33A ten se slavil následovně.

00:01:36Ženy v ten den odešly z práce dřív,

00:01:39cestou nakoupily víno, chlebíčky,

00:01:41doma pečlivě uklidily, slavnostně prostřely,

00:01:44zapálily svíčky, oblékly si slavnostní garderobu

00:01:47a čekaly na své manžele.

00:01:50Muži si v práci nejdříve připili se svými kolegyněmi,

00:01:55domů odešli dříve, cestou koupili rudé karafiáty

00:02:00a zapadli do nejbližšího restauračního zařízení

00:02:03a tam s kamarády svátek žen oslavili.

00:02:05No a jestli tak slavil manžel z naší 1. povídky,

00:02:09to za okamžik uvidíte.

00:02:122. příběh dostal název Intuice.

00:02:16Jak známo, intuici, neboli 6. smysl,

00:02:20nebo také instinkt,

00:02:21mají ovšem daleko víc než lidé, vyvinutý zvířata.

00:02:25A pak také ženy. Ale v našem případě pes.

00:02:29A proto dokáže pro svého pána

00:02:31najít vhodnou partnerku daleko lépe,

00:02:33než by to dokázal on sám.

00:02:37A 3. příběh se jmenuje Polobotky.

00:02:41Když vás v manželství tlačí bota, je třeba s tím něco dělat.

00:02:44Pokud chcete vztah zachránit, samozřejmě.

00:02:47Když ale skončíte u rozvodového soudu,

00:02:49kvůli obyčejné polobotce, je to skutečně na pováženou!

00:02:54Nuže, podívejte se na Nejlepší Bakaláře

00:02:57s Ivanou Chýlkovou!

00:02:59Ivanko! Zlom vaz!

00:03:14Můj příběh se stal před více než 30ti lety

00:03:20právě v den oslav Mezinárodního dne žen.

00:03:24Dodnes vidím ty zvadlé karafiáty od ROH a pokrytecké gratulace,

00:03:30které měly ženám na 1 den osladit uštvaný život v socialismu.

00:03:35Nenáviděla jsem ten svátek z celého srdce!

00:03:41Ale na jedno MDŽ nikdy nezapomenu.

00:03:45Díky událostem toho dne jsem vzala 8. březen na milost.

00:03:5115 dkg šunky.

00:03:54-Ne, nedávejte mi tam to tlusté.
-Jo, paní, to by mohl chtít každej!

00:04:01Já to musím prodat!

00:04:03-Tak mi ho tam nedávejte všechno!
-To je řečí! Co dál?

00:04:09-Máte uherák? -Uherák?!
-Pani, to mají v Tuzexu!

00:04:16-Tak loveckej. -Není.
-Před chvílí jste ho dala té paní!

00:04:21-To byl poslední.
-To snad není možný!

00:04:26-Tak mi dejte 4 kotlety.
-U vedlejšího pultu.

00:04:31-Snad mi je můžete dát vy, ne?
-Jo? Víte co by mi řekl hygienik?!

00:04:38-Paní, nejste tu sama!
-Tak abyste nás nepomluvila...

00:04:44...když je dnes to MDŽ.

00:04:48-Co si dáte?
-15 dkg šunky.

00:04:5410 dkg suchého... a to je všechno.

00:05:00Je to 124 Kč. Děkuji uctivě.

00:05:05-Počkejte, to je moje šunka.
-Ne, to je moje šunka.

00:05:11Vy jste si svoji vzala. Ta je moje!

00:05:14-No, není? Teď jsem ji zaplatila

00:05:18-...a teď jsem si ji dala do tašky!
-Dámy, vyřiďte si to jinde!

00:05:23Paní, podívejte se do své tašky... Vzala jste mi moji šunku!

00:05:30-No, dovolte! To je moje šunka!
-To tedy není. -Venco, řekni něco!

00:05:35-Hele, dámy, tady nejste na pavlači!

00:05:39-Tak se podívejte do té tašky!

00:05:42Proč bych se tam dívala?!

00:05:46No prosím! Kotlety, párky, klobása, moje šunka.

00:05:51-Je tam nějaká šunka?!
-Je. Ta moje. -Co si to dovolujete?!

00:05:56-Já snad zavolám SNB!
-Vraťte mi tu šunku!

00:06:01Ta vaše je v druhý tašce! Je tam.

00:06:05Co bych se koukala! Tam nic není! Tam mám jar, tam bych to nedala!

00:06:10Sakra, vraťte mi tu šunku! Všichni jste to viděli. Ukradla ji!

00:06:17-Tak dámy, šunka nešunka, ven!
-To byla moje šunka!

00:06:27-Že se nestydíte!
-Je to moje šunka!

00:06:32-Já jsem na ni vystála frontu!
-Moje! Moje! Moje šunka!

00:06:40Udav se, ty krávo!

00:06:50Marku!

00:06:53-Ty už jsi doma, Vlasto?
-Jak vidíte, maminko. Marku?

00:06:58Mareček se celý den učil! A šel se ještě učit ke kamarádovi.

00:07:06-Ale smetí snad mohl vynést, ne?
-Já to vynesu, když tě to obtěžuje.

00:07:17Až budu v důchodu, tak se ráda projdu k popelnici...

00:07:25Zase je to na starý bábě! Baba se tu může udřít k smrti.

00:07:33Kdybych tu padla na zem, tak mě překročíte.

00:07:39-Tak copak budeme mít k večeři?
-Chlebíčky. -Chlebíčky?

00:07:47Marek by měl mít něco teplýho. Celý den leží v knihách...!

00:07:58Vidíte, celý den ležel, tak snad bez teplé večeře přežije!

00:08:07-Kdy přijde? -Až se to naučí.
-To bych chtěla vidět to učení!

00:08:16-Kdopak ti dal tu kytku?
-ROH, maminko. -Jo RHO...?

00:08:24Říkala mi ta zezdola, že její snacha vaří každý den! Jo.

00:08:36Aby její rodina měla pořádný jídlo. Kdepak chlebíčky!

00:08:44To se na mě nezlob, ale to není pořádný jídlo. Máš čerstvý vajíčka?

00:08:51Neměli ani starý.

00:08:54-A taky říkala, že její snacha peče!
-Nepovídejte.

00:09:01Jo. Každý 2. den! Ale z mouky! Ne z blbých pytlíků!

00:09:10-To ti dali zrovna... dvě ty kytky?
-Asi jako jednu na hrob. -Jo?

00:09:18To je ale luxus! RHO je RHO!

00:09:23To za mého mládí si ženských takhle necenili. Kdepak.

00:09:31Dali taky mýdlo? Nojo, dali!

00:09:38-A jak voní!
-Na ponožky bude dobrý.

00:09:44ZVONÍ TELEFON

00:09:50Prosím? No, Fando...

00:09:56No, to slyším, že slavíte!

00:10:03A kdy přijdeš?

00:10:09Hlavně se nezlinkuj... to už je stejně zbytečný.

00:10:16Večer, hm... Tak ahoj.

00:10:21Pak máte mít peníze, když kupuješ tolik šunky.

00:10:29-15 dkg snad není moc.
-Jo? A dvakrát?!

00:10:36Ježiš, to snad není pravda.

00:10:45A víš co ti ještě řeknu? Že z tý tvý paruky jednou úplně voplešatíš!

00:10:54Já bych to na hlavu nedala. Já teda ne! V životě!

00:11:10Tak co? Už se Fanoušek vrátil? A co Mareček?

00:11:16-Vidíte je někde?
-Ježiš, půl dvanáctý! Tolik hodin!

00:11:23-A kdy říkal, že přijde?
-K večeři. Ale neřekl ke který.

00:11:29Měla bys někam zavolat, jestli se jim něco nestalo.

00:11:34Fanoušek přece nemá ve zvyku courat se po nocích!

00:11:39Maminko, jděte si lehnout. Až Fanda přijde, určitě ho uslyšíte...!

00:11:54-A kde vlastně říkal že je?
-V podniku.

00:11:59Tak tam zavolej! Ať víme, že je v pořádku, ne?

00:12:07Já mám takový zlý tušení. Až je mi slabo u srdce.

00:12:13-Nikam volat nebudu.
-A co Mareček? Co když někam spadl?

00:12:20Proboha, nechte toho.

00:12:23To jsi máma? Já vždycky věděla, kdy Fanda přijde.

00:12:29A vždycky to dodržel! Byl spolehlivej!

00:12:36Škoda, že z toho vyrostl.

00:12:45-Tak ty tam nezavoláš?
-Už jsem tam volala.

00:12:51-A co? -Nikdo to nebral.
-Jak to, že to nikdo nebral?

00:12:59Prostě nikdo nezvedl sluchátko. Co chcete slyšet?

00:13:03On tam nikdo nebyl?

00:13:07-Že on je někde v hospodě!
-To by mi vadilo nejmíň.

00:13:14Myslíš, že má nějakou...?

00:13:19Jo, to by ses mu nemohla divit! Jestli mu vaří a má pravý vlasy!

00:13:35DLOUZE ZVONÍ ZVONEK U DVEŘÍ

00:13:40Ježišmariá, to budou policajti! Fanda by nezvonil!

00:13:45Vlastičko, přeju ti vše nejlepší k MDBŽ...

00:13:51-K MDBŽ?
-K MDBŽ... ti přeju... všecko!

00:13:58Fanoušku, co se ti stalo?

00:14:04A tady máš ode mě... tady máš... kytičku.

00:14:11Maminko, tobě nic nenesu. Tobě stačí pusa, že jo?

00:14:19-Fando!
-No, Fanouši!

00:14:22Jé, Vlastičko, já jsem ti přinesl vajíčka...

00:14:29opravdický od slepiček!

00:14:32Fanoušku, co mi to děláš?! Jak jsi to mohl mamince udělat.

00:14:40Tatínek se obrací v hrobě!

00:14:44-Pomozte mi s ním. Zatlačte!
-Mami, zatlač, máme tady zácpu!

00:14:55To je všechno možný. Ale Vlastička mě má ráda i takovýho. Viď!

00:15:05A Vlastičko, já tě mám taky rád.

00:15:09Já tě mám rád jako Maruš... Mám tě rád jako sůl!

00:15:15-Máš radost? Tak řekni...
-To tedy mám.

00:15:21ZVONÍ TELEFON

00:15:23-Pojďte si umýt to svoje dítě!
-Nechceš si líznout mýdla, maminko?

00:15:34-Aktovku?
-Vlasti, on ztuhnul! Co mám dělat?

00:15:41HLAS MARTY Z TELEFONU ... je tam i vojenská knížka.

00:15:46Ráno to dám na Bezpečnost, tak si musí manžel rychle přijet.

00:15:53-Ale on je... úplně ztuhlej!
-Tak přijeďte vy. Ale s občankou.

00:16:00-Jo.
-Sedíme v Kovriginově ulici č.7.

00:16:04-Kde? -Kovriginova 7!

00:16:07Jste strašně hodná... Děkuju. Hned jsem tam.

00:16:16-Kdo to byl? -Dispečerka.
-Jaká dispečerka?

00:16:22Od autobusů. Fanda nechal v autobuse aktovku. I s vojenskou knížkou!

00:16:30-No, to se může stát, ne?
-Mohl by za to dostat i prokurátora!

00:16:37Za vyzrazení vojenského tajemství. A může jít i sedět, ten váš poklad!

00:16:44Ježišmariá, nestraš!

00:16:48Ještě že je ta ženská tak slušná. Neměla bych jí dát peníze?

00:16:54Copak seš miliardářka? Dej jí kafe a hotovo.

00:17:00Snad mi ho pomůžeš aspoň odnést do postele, ne?

00:17:04Řekněte si tý zezdola. Udělá to ráda!

00:17:07A nebude jí u toho padat paruka!

00:17:12Čest!

00:17:45Dobrý večer!

00:17:48Já jsem Spálenková... jak jste mi volala kvůli té aktovce...

00:17:54Moment. Mně se tu stal takový malér...

00:18:01-Ale ne!
-No, nazdar!

00:18:05Tomu tedy říkám boží mlýny, že, paní Spálenková?

00:18:09Ježíšmariá...

00:18:11-Jak vám chutnala moje šunka?
-Já bych se radši neviděla.

00:18:19Hlavně, že jste do sebe rvala tu moji šunku!

00:18:24Já nevím, jak se vám mám omluvit.

00:18:28Já jsem tu svoji šunku totiž měla v té 2. tašce, u toho Jaru.

00:18:36-Já vám to zaplatím...
-Zaplatíte, jo?

00:18:38A jak mi chcete zaplatit, že jsem měla k večeři suchý rohlík?

00:18:42-Já jsem spěchala domů...
-A já zase na noční!

00:18:47Mám už jen 5O korun... ten taxík... vezměte si tohle a tohle.

00:18:54-To nechte být.
-Ne, ne, ještě tohle.

00:19:01Chtěla jsem se domluvit, že byste mohla roztrhat ten protokol.

00:19:10Zbláznila jste se?! Víte, jaký bych měla problémy?

00:19:15Na to jsou svědci, paní, že tu aktovku váš muž ztratil!

00:19:21-A byla v ní vojenská knížka!
-No právě!

00:19:26To mohlo být vyzrazení vojenského tajemství!

00:19:30Prosím vás, jak by Fanouš mohl vyzradit tajemství!

00:19:35Viděla jste ho na fotce? Takhle vypadá vlastizrádce?!

00:19:38To se nedá nic dělat, paní, buďte ráda, že vám to dám.

00:19:42Kolegyně by to rovnou šoupla orgánům. Sedněte si!

00:19:47Ten protokol mi musíte podepsat! Jinak vám nemůžu nic vydat!

00:19:53A nešlo by to přece jen, víte...?

00:19:57Víte, zrovna dnes jim kontrolovali v práci vojenské knížky.

00:20:01Tak podepíšete to nebo ne?! Nebo si pro to dojde osobně na VB!

00:20:06Copak to můžu podepsat?

00:20:11Kdyby to byla jen občanka nebo pas, ale ta vojenská knížka...

00:20:19Kdyby nebylo MDŽ, tak by se to nikdy nestalo...!

00:20:25-Tu máte.
-Děkuju.

00:20:34Tak si z toho nic nedělejte.

00:20:40To se stává.

00:20:43Já to pitomý MDŽ taky nesnáším.

00:20:47-ROH vám dá zvadlej karafiát...
-Zvadlej karafiát.

00:20:53-A ztvrdlou bonboniéru od loňska.
-Od loňska...

00:20:59-Mýdla v krabici....
-Tři! -Jo.

00:21:03A pak se pánové opijou a ženský letěj domů.

00:21:09Copak si myslíte, že bych se hádala někde v krámě? Mám toho nad hlavu.

00:21:16Všude fronty, doma binec, tchýně a odevšad se na vás valí MDŽ!

00:21:25Copak já bych se rvala kvůli šunce? Jsem snad blázen?

00:21:30No jo...

00:21:43Ten je z tý mojí, že jo...?

00:21:49-Z mojí.
-Jo?

00:21:54-Je moc dobrej.
-Děkuju.

00:21:59Počkejte, něco vám ukážu.

00:22:12-Nechcete dorta?
-To je dort?

00:22:18To jsou všechno zapomenutý věci. Všecko!

00:22:22Chlapi se namažou na večírku v práci, na večírku MDŽ

00:22:27a autobusy jsou plný zapomenutých věcí.

00:22:32Vezměte si.

00:22:35-Já bych neměla... držím dietu.
-Dejte si dva. Do rána by oschly.

00:22:44-Nemáte ubrousek?
-Moment.

00:22:59Ale to je ten protokol...?

00:23:10Děku...

00:23:12Ani na utření huby to není dobrý!

00:23:16Já ani nevím, jak vám poděkovat.

00:23:20Víte, co by mě zajímalo?

00:23:23Proč je ta taška tak upatlaná od vajec?

00:23:27On totiž Fanda někde sehnal pytlík čerstvých vajec.

00:23:32No a pak se trochu rozveselil...

00:23:35Jo, rozveselit se, to oni umí. Co myslíte, že mě čeká doma?

00:23:41-Co?
-Taky jeden takovej rozveselenej.

00:23:49Spěcháte domů?

00:23:54-Vlastně ani ne.
-Ne?

00:23:59-Víte co? Já jsem Marta.
-Já jsem Vlasta. Padá mi paruka...

00:24:11Jestli teda nespěcháte, tak se můžeme trochu rozveselit, co?

00:24:18Když máme to zatracený MDŽ.

00:24:23A tak jsme s Martou poprvé oslavily MDŽ jak se patří.

00:24:28Od té doby jsou z nás nejlepší přítelkyně.

00:24:338. března se každý rok scházíme, a slavíme spolu den bez rodiny.

00:24:40Prostě takový opravdový svátek žen.

00:24:45Skryté titulky Alena Rubešová

00:25:03Po 10 letech jsem se vrátil do bytu, v němž jsem vyrůstal.

00:25:08Důvody mé absence byly zpočátku romantické, později tragické.

00:25:13Šlo o manželství, které nepřežilo působení konkurence.

00:25:18Vyhrál úspěšný podnikatel. I moje matka si za mě našla náhradu

00:25:23v podobě jezevčice Šmudly. Nikdy jsem neměl rád psy.

00:25:28Šmudla se snažila navázat přátelský kontakt. Já jsem nejevil zájem.

00:25:35Nakonec zvolila taktiku němého, ale vyčítavého pozorování.

00:25:41-Tobě nechutná?
-Nemůžu jíst, když na mě zírá.

00:25:46Nebuď sobec a kousek jí dej. To není z hladu, to je z lásky.

00:25:51Nebudu ji rozmazlovat jako ty. Děkuju, bylo to dobré.

00:25:56Viktore, já mám dojem, že tobě nechutná z jiných důvodů.

00:26:02Máš kruhy pod očima.

00:26:06Protože mě Šmudla v noci budí. Udělala si z mojí postele pelech.

00:26:12Viky, rozvodem přece život nekončí. Podívej se na Liz Taylorovou.

00:26:17Při každém rozvodu se těší, jaké bude mít šaty na příští svatbě.

00:26:21-Zakazuji ti mluvit o svatbě.
-Nemusíš se hned ženit.

00:26:26-Ale někoho by sis najít mohl.
-Ne! Mluvila by zase o penězích.

00:26:31Že nevím, jak si lidé užívají, že myslím jen na práci...

00:26:36-Že ji držím v kleci.
-Všechny nejsou stejné jako Dana.

00:26:41Musíš se nad svou situací zamyslet. Půl roku jsi nevytáhl paty.

00:26:46Jenom do práce a zpátky. Takhle nikoho nepotkáš.

00:26:51-Já se s nikým seznamovat nechci.
-Už v dětství jsem ti říkala,

00:26:56že lež má krátké nohy. Dobře vím, že sis dal inzerát.

00:27:02-Ty se mi hrabeš ve věcech?
-Ne, našla jsem koncept v koši.

00:27:08Ten tvůj text by musel odradit každou rozumnou ženskou.

00:27:14Vědecký pracovník, rozvedený, bez závazků a bez bytu

00:27:20hledá podobně postiženou.

00:27:24Před takovým mužem bych utekla někam do Brd.

00:27:29-Taky mi žádná neodpověděla.
-Musíš na to prakticky a přirozeně.

00:27:36-Do parku chodí mnoho pejskařek.
-Maminko,co to používáš za termímy?

00:27:43-Pejskařka? To se normálně říká.
-Už jen to slovo mi nahání hrůzu.

00:27:50Do parku chodí venčit psy spousta mladých, pohledných žen.

00:27:56To je ideální příležitost k seznámení.

00:28:01Vyhlídneš si nějakou, která se ti bude líbit, a uvidíš.

00:28:06-Určitě jsou všechny vdané.
-Jsou mezi nimi i rozvedené.

00:28:11-A jak to podle tebe poznám?
-Já bych se spolehla na Šmudlu.

00:28:18Ale co mi zaručuje, že to nedopadne jako s Danou?

00:28:25Šmudla ti vybere tu správnou. Psi mají neuvěřitelnou intuici.

00:28:39-Šmudlo!
-Ty už jdeš do práce?

00:28:44-Nemůžu spát, tak vyvenčím Šmudlu.
-To mě opravdu moc těší.

00:28:50Ten klobouk si neber, nesluší ti.

00:28:55Ty mladé a hezké ženy chodí spíš do dolního parku.

00:29:00-Maminko, já jdu jen venčit psa.
-A proto ses tak navoněl?

00:29:07-Ahoj.
-Tak mnoho štěstí.

00:29:49-To máte ale výbojného pejska.
-Promiňte, ona si dělá, co chce.

00:29:55Psi se prý podobají svým pánům. Vy jste taky takový rošťák?

00:30:01-Ne. Šmudla patří mamince.
-To je Šmudla?

00:30:06Já jsem ji nepoznala, když má dnes tak šarmantní doprovod.

00:30:12Paní Dostálová se mi nesvěřila, že má tak sympatického syna.

00:30:17Musíte se někdy u mě zastavit na kafíčko.

00:30:22Děkuji za pozvání. Už musím jít. Na shledanou.

00:30:32-Tak co?
-Skvělé.

00:30:36Dnes asi měla službu jiná směna. Kromě jedné nymfomanky s pinčly

00:30:41se se mnou nikdo seznámit nechtěl.
-To byla si Helebrantová.

00:30:47-Zapomněla jsem tě před ní varovat.
-Žádné mladé, opuštěné.

00:30:51-Jen zákonem chráněné a ve výslužbě
-Příště musíš jít později.

00:30:56-Maminko, žádné příště nebude.
-Ale bude, Viktorku.

00:31:01Chtěla jsem ty lázně odříct, ale když už jste se Šmudlou kamarádi...

00:31:08Maminko, ty mě tady chceš nechat s tou potvorou samotného?

00:31:13Viktorku, prosím tě. Je to jenom na 14 dní.

00:31:19Riskuješ.

00:31:24Nebude žrát. Nebo mi uteče a zakousne ji bernardýn.

00:31:29-Vezmi si Šmudlu s sebou.
-Nemůžu. Ona se hárá.

00:31:34-To je teda jobovka.
-Co? To s tím háráním?

00:31:39Tohle období je pro seznamování to nejlepší.

00:31:44Pokud vím, není to nakažlivé. Na paničky se to nepřenáší.

00:31:49Nebuď vulgární. Hlavně dávej pozor. Štěňat bychom se těžko zbavovali.

00:31:55Musíš si zvyknout, že Šmudla bude celé hodiny kňučet u této skříně,

00:32:01protože od vedle cítí psa.

00:32:06Přes tu hnusnou příčku, kterou tady v 50.letech postavili.

00:32:10Ale neboj se. Pan Marek se o Juxíka stará jako o oko v hlavě.

00:33:19Šmudlo!

00:33:21Šmudlinko, kde jsi?

00:33:25Šmudlo!

00:33:29Juxíku, ty děvkaři, jak ses sem dostal? Vždyť bylo zavřeno.

00:33:34To je průšvih! Maminku raní mrtvice.

00:33:39Ten hajzlík prorazil příčku. A soused nereaguje.

00:33:45Tomu je ukradený, že nám ten jeho gauner zbouchne holku.

00:34:01-Je pan Marek doma?
-Maminka poslala strýčka do háje,

00:34:06protože měl blbý rady.
-A maminka je doma?

00:34:11Je, ale teď nemůže, protože stojí na hlavě.

00:34:17Tak já přijdu později.

00:34:21Dobrý den. Promiňte, neslyšela jsem vás zvonit.

00:34:26-Potřebujete něco?
-Víte, on váš Juxík...

00:34:32-Proboural se k nám do bytu.
-Tak malý pes se nemůže probourat.

00:34:37Ona tam není zeď, ale taková tenká příčka z 50.let.

00:34:44Když zaváděli kabelovou televizi, tak tam vybourali dvě cihly.

00:34:50A pak to tam jen tak narafičili. Rexík se k nám proboural už loni,

00:34:56ale já jsem to pak zasádroval.
-Bratr mi něco říkal,

00:35:01že je z té vaší fenky celý poblázněný.

00:35:05-Právě. Obávám se, že došlo k aktu.
-Tak si aspoň užili. Pojď!

00:35:12Problém je v tom, že Šmudla může být těhotná.

00:35:17To se musí řešit u veterináře. Třeba se to dá nějak zachránit.

00:35:22-Když myslíte.
-Takže já...si zavolám taxíka.

00:35:30-Já vás tam hodím.
-Ne, neobtěžujte se.

00:35:34Rozi, prosím tě, pohlídej Juxíka. Strejda se vrátí za chvilku.

00:35:44-Můžu se vás na něco zeptat?
-Podle toho na co.

00:35:49Vy často stojíte na hlavě?

00:35:55Potřebovala jsem se uklidnit.

00:36:00Když stojíte na hlavě, nezdá se vám svět tak vzhůru nohama.

00:36:05-To bych měl taky zkusit.
-Hm. Rovně?

00:36:10-Jo. Já jsem tak roztržitý.
-To je v pořádku.

00:36:16-Ani nevím, že máme nové sousedy.
-To jste ani nemohl vědět.

00:36:21-My v Praze normálně nežijeme.
-To je škoda.

00:36:26Mohli bychom někdy spolu jít venčit psy.

00:36:30-Kudy teď?
-Pořád rovně. Já vám pak řeknu.

00:36:35-Vy máte pejska?
-Já? Ne. Ale na Juxíka

00:36:40si budu muset zvyknout. Budeme u bratra nějakou dobu bydlet.

00:36:45-To je skvělé.
-Mně to tak skvělé nepřipadá.

00:36:50-Proč?
-Omlouvám se. Jsem dnes protivná,

00:36:55protože mě dopoledne rozvedli.

00:37:00To znám. Mně se to před nedávnem taky stalo.

00:37:05-Jo? Asi jste si našel mladší, ne?
-Vůbec ne.

00:37:10Ne? Tak jste zbohatnul? Nebo jste změnil způsob života?

00:37:17Já ne. To ten druhý. A na rozdíl ode mě měl vizi.

00:37:24Tu můj manžel měl taky. A já mu bránila v rozletu.

00:37:31-Nemluvil o zastřižených křídlech?
-Ne, ale o kleci ano.

00:38:03-Tak to musí počkat do zítřka.
-Já nevím. Co ty na to?

00:38:10Nechcete radši zajít někam na skleničku?

00:38:15-A víte, že jo?
-Tak jo.

00:38:35Musím vyjádřit svůj hluboký respekt k intuici psů.

00:38:40O té se ví. Často i píše. Ale zatím se nikdo nezmínil

00:38:45o jejich zázračném nadání vyhledávat partnery.

00:38:51Oni prostě mají intuici, jak říká moje maminka.

00:39:34-Brr, tam je zima! Ahoj!
-Ahoj!

00:39:44Pojďte, děti! Jak jste se měly celý den?

00:39:48Šup! Přistrčíme. Co nám udělala maminka dobrého?

00:39:57-Španělské ptáčky!
-To má někdo narozeniny?

00:40:02Jen tak! Vzpomínáš si na moji kamarádku, Markétu, ze školy?

00:40:09-Na tu se nedá zapomenout.
-Sehnala lístky do Prahy na ples.

00:40:20Nemůže tam jet a proto nám prodala lístky.

00:40:27-Jak prodala? Proč jsi je kupovala?
-Abychom tam jeli spolu.

00:40:33Víš, že to vůbec nepřipadá v úvahu.

00:40:41-ZPÍVÁ
-Co se ti stalo?

00:40:47-Přešila jsem si svatební šaty.
-Ty máš dobrou paměť.

00:40:53-Víš, že nemám rád společenské věci.
-Budou tam herci a zpěváci z TV.

00:41:01-Dohodli jsme se, že nikam nechodíme
-Na to jsem úplně zapomněla.

00:41:08Já jsem nezapomněl, jak tě šašek Milan nutí do tancování.

00:41:16Kvůli plesu jsem ti koupila kravatu, co sis přál.

00:41:25Kdybychom tam náhodou šli, přece nechceš, abych tam tancoval.

00:41:32Jenom trošku! Děti pohlídá matka. Je to domluvené.

00:41:41-Počkáme až děti odrostou.
-Mám ještě jedno překvapení.

00:41:50Chtěla jsem ti ji dát k Vánocům, ale je výjimečná událost.

00:41:57-Tolik peněz kvůli jednomu plesu.
-Vidíš, tak to tam musíme jít.

00:42:05-Ale naposledy.
-Dopřála jsem si také radost.

00:42:12-Ty jsou, viď!
-Zase na vysokém podpatku!

00:42:17Nemám polobotky!

00:42:31Tlačí!

00:42:37-Tlačí!
-Dojdu pro větší číslo!

00:42:43To budou poslední, co zkouším. Jinak nechci o plesu ani slyšet.

00:42:50-Víš, že se těším.
-Jak jsem mohl na to přistoupit.

00:42:58-Tak co?
-Tlačí!

00:43:01Myslím si, že jsou vám dobře.

00:43:05-Mám toho dost. Do Prahy se nejede!
-Vždyť jsi mi to slíbil.

00:43:18KLAKSON AUTA

00:43:35Milane, ahoj! To jsem já!

00:43:59Můžeš mi laskavě vysvětlit, proč sis sedla dozadu?

00:44:04-Kam jsi volala?
-Milanovi!

00:44:07-Proč Milanovi?
-Aby šel se mnou na ples místo tebe.

00:44:14-Koupila jsi lístky, aby šel Milan.
-Proto sháním tvoje polobotky!

00:44:20Věděla jsi, že je neseženeme. Lístky máš od Milana.

00:44:27-Tak se podíváme jinam.
-Nebudu chodit na žádné plesy.

00:44:34-Tak půjdu s Milanem.
-Buď já nebo Milan!

00:45:16-Prosím tě, co je ti?
-Mám výčitky svědomí, že je doma.

00:45:23Mě jsi nechala samotného 7 let a žádné výčitky nemáš.

00:45:33-Určitě se tam trápí.
-Já se také trápím.

00:45:41-Milane, pojeď domů!
-S tebou si člověk opravdu užije!

00:46:07Děkuju! Ahoj a nezlob se, že jsem byla protivná.

00:46:15Jsem zvyklý na horší!

00:46:19-Ahoj!
-Ahoj! Tak zase za 7 let.

00:46:35Dobrou!

00:46:50My máme hlad!

00:46:56Nekřič, musíme počkat na tatínka. Někde se zdržel.

00:47:05Martičko, pohlídej Petříčka. Hned se vrátím.

00:47:10-Já mám hlad.
-Tak počkej!

00:47:15Mirku!

00:47:22Mirku, Mirku!

00:47:32Mirku! Přestaň se schovávat jako malý kluk.

00:47:39Já vím, že jsi tady. Nic jsem neprovedla. Vrať se!

00:47:50Přece nebudeš trucovat! Mirku, Mirku!

00:48:05ODEMYKÁNÍ DVEŘÍ

00:48:38ZAMYKÁNÍ DVEŘÍ

00:49:24Ahoj! Jsem ráda, že jsi se vrátil.

00:49:33Už jsem měla o tebe strach. Nemáš hlad?

00:49:38Měl jsem čas o nás přemýšlet. Proto ti nemohu věřit.

00:49:48Žádám tě, aby sis vzala svoje věci a odešla.

00:49:55-Mirečku, nic jsem neprovedla.
-Sbal si své věci a jdi pryč!

00:50:04-Kam bych měla jít?
-Třeba za Milanem.

00:50:08Ty jsi měla pro Milánka vždycky velkou slabost.

00:50:18-Bůhví, co jste tam dělali!
-Kdyby jsi šel se mnou, tak by...

00:50:23...tě nenapadaly hlouposti. Choval ses jako pitomec.

00:50:30-Všechny polobotky ti byly dobře.
-Co jsi řekla? Že jsem pitomec?

00:50:36-Ne! Choval ses jako pitomec!
-Pitomec! Pitomec!

00:50:44-Kdybych tam šla s Igorem...
-Igora neznám!

00:50:52Zítra jedu do města a zažádám o rozvod.

00:50:57Když rozvod, tak rozvod!

00:51:14Mimo historky s polobotkami jste závažné problémy neměli?

00:51:21Pane navrhovateli, vy se chcete pořád kvůli této hlouposti rozvádět?

00:51:27Já vím, že jsem se k odpůrkyni choval špatně. Lituji toho!

00:51:40Nechci se rozvádět. Nevím, jestli mi odpustí!

00:51:52-Co vy, paní odpůrkyně?
-Já bych se také nerozvedla.

00:52:07Trvalo půl hodiny, než jsem zaprotokolovala zpětvzetí návrhu.

00:52:12Řízení bylo zastaveno. Za rok jsem manželé potkala na plese.

00:52:19Muž netančil, protože ho tlačily boty. Nevím, zda to byl pravý důvod.

00:52:32Tak to byly 3 příběhy s herečkou Ivanou Chýlkovou.

00:52:36A na co se můžete těšit příště?

00:52:41Tak já nevím. No. Na radostnou událost.

00:52:48To je zdánlivě tajemný podtitul,

00:52:50ale co může být

00:52:52nejradostnější událostí v lidském životě?

00:52:55Tak to se dozvíte příště.

00:52:57Mějte se hezky. A zase brzy na shledanou.