Animované dějiny světa ve slavném francouzském seriálu pro děti

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Římská říše nyní obklopuje celé Středozemní moře a táhne se až k Severnímu moři. Tento obr se však nasycen bohatstvím a znuděný slávou uložil k lenivému spánku. Římské stavby jsou obdivuhodné: akvadukty, paláce, arény, vítězné oblouky, ale vládlo zde také 22 císařů za dobu kratší než 50 let. A to říši jistě neprospělo…

Konstantin povoluje vyznávání křesťanství. Utrpení křesťanů v římských arénách končí. Císař prohlašuje antický Byzantion za nové hlavní město a dává mu své jméno. Konstantinopol má výhodnou polohu, aby se mohl úspěšně bránit vlně vetřelců, která se valí do Evropy. A zdá se, že si občas pomůže i na úkor Západu.

V roce 527 se císařem v Konstantinopoli stal Justinián. Na hranicích se válčí s Persií a zdi městských hradeb jsou ztrojnásobeny. Justinián, muž pevné ruky, usiluje o obnovu římského impéria. Justinián má velké plány, a aby je mohl uskutečnit, raději si koupí mír s Persií.

Dohoda nakonec zněla na 2000 liber zlata ročně. A ty se musí někde sehnat. 500 lodí vyrazí směrem do Karthága, do Itálie, na Korsiku, na Sardinii a do Španělska. V jejich čele stojí generál Belisar. Justinián nechá postavit mnoho staveb a jejich mohutné zdi budou odolávat všem nájezdům po dobu téměř 1000 let.

Učenci té doby se pustili do monumentální práce. Nejvýznamnějším dílem justiniánovy vlády zůstane zákoník, který nese jeho jméno. A který se stane základem západního práva.

Po několika letech, v roce 567, císař Justinián umírá. Lid je unaven a křehká fasáda velikosti a hojnosti rychle popraská. Brzy se narodí chudé děcko – Mohamed.

Ve 2. století před naším letopočtem íránský kmen Parthů válčil s dědici Alexandra Velikého. Poté šípy parthských jezdců držely v šachu římské legie. Zatímco Byzanc bojuje, aby zkonsolidovala svoji říši, v Persii v roce 531 nastupuje na trůn Chozroes I. ze slavné dynastie Sásanovců. Byzancí tak draze zaplacený mír se mu velice hodí. Může se obrátit proti útočným kočovným kmenům AvarůSlovanů, a poté získat na východě všechna území ztracená od smrti Dareia Velikého.

Jeho potomek Chozroes II. napravuje křivdy napáchané reformátorem Mazdakem, který s úspěchem hlásal společenství majetku a žen. Rozhodl se navrátit věci do původního stavu. V době, kdy Chozroes II. nastupuje na trůn, je Mohamedovi 20 let. Koho to však zajímá? Chozroes II. nazývá sám sebe ve vší skromnosti "Nesmrtelný člověk mezi bohy a všemocný Bůh mezi lidmi. Ten, který vstává se sluncem a usíná s temnou nocí". Nebrání mu to však hromadit pohádkové poklady, utlačovat svůj lid a především vyhlásit svatou válku proti Byzanci v roce 610. Chozroes je nakonec přemožen, usmrtí ho vlastní lidé.

V roce 630 přinese sám císař Herakleios do Jeruzaléma kříž dobytý od Peršanů. Persie, zmítaná morem, je v troskách. Z prázdnoty a zkázy, následků stoleté války, se brzy vynoří třetí loupežník. Už unavené obyvatelstvo bude muset plnit další příkazy…

Od svého ranného mládí Mohamed udivoval svou vážností. Při četných cestách s karavanami se často v ústranní oddával meditacím. Setkával se s křesťanskými kněžími, kteří jej seznamovali se svatými knihami. A se Židy, kteří také uznávali jen jediného Boha. Než došlo k tomu, že Mohamed sjednotil islám, arabské národy uctívaly nespočetné modly, posvátné stromy, prameny, hvězdy, kameny. Jen v Mekce jich bylo 365.

622. To je rok hidžry, útěku proroka Mohameda z Mekky. A také počáteční datum muslimského letopočtu. Město Medína, kde Mohamed našel útočiště. Ale Mohamedovi nepřátelé z Mekky na něj nezapomněli. Vyslali proti němu do Medíny početné vojsko zkušených hrdlořezů. Ale v Medíně jsou také stateční válečníci. Osud bitvy byl dlouho nejistý.

Učení islámu spočívalo až doposud na pěti sloupech: víra v Alláha, motlitba, post, pouť, almužna. Brzy se k nim přiřadí šestý: svatá válka.

Alláh je všemohoucí, který odplácí rajskou blažeností na nebesích. Ještě před několika lety jich bylo poskrovnu. Ale když roku 632 Mohamed umírá, je jich už 100 000. Brzy jich budou milióny a jejich moc bude ohromující. Vliv islámu se šíří, zatímco Byzantská říše, vyčerpaná stoletou válkou, není schopná obrany. A stejně tak je tomu s Perskou říší.

Lid, na který byly uvalovány těžké daně a kterým nová, jednoduchá víra učarovala, často vítá vetřelce jako osvoboditele. 649 – Kypr. 651 – Arménie. 654 – Rhodos. 674 – Konstantinopol. Útočníci narazí i na několik drobných problémů. V roce 677 musí ustoupit. Ale v roce 698 dobudou Kartágo. V roce 711 Severní Afriku. 715 se dostávají až do Narbonne. 717 celé území Španělska. 720 část Galie. 732 se ocitají před branami Poitiers.

Přesně jedno století po Mohamedově smrti a přes porážku u Poitiers je bilance ohromující. Dobyté území je větší než celá Evropa a táhne se od Indie k Atlantiku. Jestliže velikost plánů, skromnost prostředků a rozsáhlost výsledků jsou tři měřítka lidského génia, kdo z dnešních lidí se odváží srovnávat s Mohamedem?

Originální názevIl était une fois...l'homme / Il était une fois..l home
Stopáž26 minut
Rok výroby 1978
 ST 4:3