00:00:43 PÍSKÁ.

00:00:45 No hodný. A udělej dolů.

00:00:51 Tak jsi hodný. Tak pojď.

00:00:55 -Kde jsi to ukradl?
-Nic jsem neukradl.

00:01:09 -Vstal jsem dřív.
-Hodnej děda.

00:01:14 Mám já to kříž.

00:01:16 Jestli mám trému? Samozřejmě že ano,

00:01:19 já mám trému celý život.

00:01:23 Mám pocit, že se s přibývajícím věkem

00:01:28 a odpovědností spíš stupňuje.

00:01:32 Pokud srovnáme trému a strach, což je blízká příbuznost,

00:01:38 byl bych asi už mockrát mrtvý, kdybych strach neměl.

00:01:43 Já se tady v bytě dost naběhám

00:01:47 vzhledem ke své špatné a stále retardující občanské paměti.

00:01:53 Profesionální paměť mi vždy fungovala a snad stále funguje.

00:01:59 Ale naběhám se moc, protože lístky s úkoly na další den

00:02:05 většinou ztrácím už doma a potom je nemůžu najít.

00:02:12 Spíš bych dokázal říct, jak se peče chleba,

00:02:18 než jak se peče herecký panák. Já to v podstatě nevím.

00:02:24 V tom je tolik tajemného,

00:02:27 tolik neuvěřitelně vzrušujícího a dobrodružného,

00:02:32 že to pro mě někdy přestává být krásné zaměstnání.

00:02:42 Dokonce naše povolání má jednu výhodu,

00:02:46 že člověk může být dobrý herec a přitom vůl.

00:02:50 Tedy pardon, ale může být hezká trouba,

00:02:54 i když je vynikající herec. V jiných profesích to nejde.

00:03:00 Proto jsem tak dlouho vydržel u divadla.

00:03:05 Samota není nic špatného, je blahodárná a dokonce nutná.

00:03:11 Horší je pocit osamocení, který musí být velmi depresivní.

00:03:17 Já žiji sám a právem bych mohl mluvit o samotě,

00:03:21 ale nemám pocit osamocení, protože vlastně bydlím sám.

00:03:28 Vždy, když nastane nějaká moje životní tragédie a ztrácím zázemí,

00:03:35 tak se najde rodina, která mě vezme jakoby za vlastního.

00:03:41 Tak své zázemí zase získám.

00:03:45 To je vlastně štěstí, to mi došlo až teď.

00:03:50 To je paní Táňa, už 41 let můj anděl strážný.

00:03:54 Její rodina se mě ujímá kdykoli mám životní průšvih.

00:03:59 Takže se mě vlastně ujímá velmi často.

00:04:03 Navíc je to tlumočnice z mnoha cizích jazyků.

00:04:08 Ale mně tlumočí i z češtiny,

00:04:11 protože od mala nedoslýchám, a tím mě často zachraňuje.

00:04:17 Já věřím ve valašského prezidenta, Bolka Polívku.

00:04:22 Nejsem Moravan, ale Valach.

00:04:25 Mé dětství bylo krásné také proto, že jsem měl maminku,

00:04:31 která mi v mém zájmu zoufale bránila jít k divadlu.

00:04:36 Naopak tatínek mi fandil.

00:04:39 Já se nejvíc těším na takové věci jako splynutí s přírodou.

00:04:45 Daleko víc než kdy jindy mi voní tráva

00:04:49 a daleko víc tu vůni země a trávy a tohoto všeho potřebuji.

00:04:56 Člověk daleko víc vnitřně touží po přírodě když stárne.

00:05:03 On je to spíš takový tanečník, on to snad ani není pes.

00:05:13 Jako mnoho mých jiných kolegů jsem byl také já vybízen,

00:05:18 abych napsal paměti.

00:05:20 Pokud se mi něco vybaví, tak píši ale bez usměrňování literátem.

00:05:27 Kdyby to napsal literát, bylo by to sice chytré,

00:05:32 ale bylo by to o jeho chytrosti.

00:05:35 Já to napíši hloupě, ale bude to aspoň o mé hlouposti.

00:05:40 Děti jsem plodil velmi pozdě, a tak než mě začnou mít rády,

00:05:46 já už budu hezkou řádku let zpopelněný a na své už si nepřijdu.

00:05:53 Hezky se usmívej... Tak to je moje zlatá Baruška, moje vnučka.

00:05:59 Je to dceruška mého syna Marka, to je toto stvoření,

00:06:05 a neteř mé dcery Terezky.

00:06:09 Na těch dětech není nic zvláštního, snad jen to,

00:06:14 že každé má svou maminku.

00:06:16 To je podle Bolka Polívky výhodné, protože se aspoň o ni nepoperou.

00:06:23 Když mají obě mé děti nějaký záchvat výjimečnosti,

00:06:28 tak mě mají docela rády.

00:06:31 -Já se podobám bráchovi.
-Spíš mně, i když je hezká.

00:06:46 Vzdávám to.

00:06:49 Myslím, že můj Pánbůh mně má mnoho věcí za zlé,

00:06:54 ale myslím, že se na mě dívá shovívavě.

00:06:58 Nejsem si jistý, jestli rozeznává dobro od zla.

00:07:05 Můj Pánbůh splývá s přírodou,

00:07:09 ale i s tou posvátností a velikostí vesmíru.

00:07:15 Přírodní zákony jsou tak geniální, že si myslím,

00:07:23 že jistý druh organizace světa, vesmíru a přírody musí existovat.

00:07:36 Když je dřevo krásné, voňavé, suché a poddajné,

00:07:42 tak si nejvíc přijdu na své.

00:07:46 A když přátelům vyrobím stůl, lavici nebo zábradlí ke schodišti,

00:07:54 je to věčné

00:07:57 a ve srovnání s herectvím pevnější, trvalejší.

00:08:09 Ve věku mužství jsem v tomto koupališti plavával,

00:08:14 samozřejmě většinou v noci, abych nedráždil ostatní zúčastněné.

00:08:21 Teď už na veřejné plovárny nechodím,

00:08:24 abych neohrozil erotickou budoucnost mládeže.

00:08:30 Vyhledávám odlehlá říční zákoutí, kterých je stále méně a méně.

00:08:37 Takže už se prakticky omezuji na vanovou koupel.

00:08:43 To je krásné když mám já mluvit o ženských, neuvěřitelné.

00:08:49 Můj život byl jaksi asketický a pokud došlo k milostným vztahům,

00:08:57 tak dvakrát se dají potvrdit tím, že mám dvě děti.

00:09:05 Ale když se vidím u holení, říkám si,

00:09:10 že to musel být jen výraz soucitu, zželení se.

00:09:16 A tedy dámy, které prošly mým životem,

00:09:20 měly zřejmě vysoce vyvinuté charitativní sklony.

00:09:26 Ty vztahy se většinou zhroutí, na to jsem ovšem už připravený.

00:09:33 A proto procházím životem sice zraňován, ale stále živ.

00:09:51 Brali jsme se v pátek třináctého, ve třináct hodin

00:09:56 a bylo nás třináct u stolu.

00:09:59 Věřil jsem, že pátek třináctého je šťastný.

00:10:04 Rozváděli jsme se po osmnácti letech,

00:10:09 z toho 11 let společného života bylo velice hezkých.

00:10:18 Už neplač, královno, to já bych měl platit za štěstí,

00:10:24 že před tebou stojím čistý a moudřejší.

00:10:29 Ty mi odpouštíš?

00:10:35 Já tě představím. To je pan Vetešník, můj kamarád.

00:10:40 29 let mi tu pomáhá se vším, co potřebuji.

00:10:45 A já mu to oplácím tím,

00:10:48 že mu sním všechny skvělé klobásy, tlačenky a jitrnice, co vyrábí.

00:10:57 Upřímné kamarádství je pro mě asi posvátnější než přátelství.

00:11:05 Kdyby přátelství bylo, jako láska, navíc obdařeno rozmnožovacím pudem,

00:11:13 bylo by daleko víc než láska.

00:11:18 Jenomže by to už nebylo přátelství. A to by byla škoda.

00:11:27 Jindřich je takový člověk, že vím, že kdyby mi tramvaj ujela nohy,

00:11:34 on mě na tom vozíku bude do konce života strkat.

00:11:40 Ale on to neumí sám, pořád ho učím,

00:11:44 aby si při zívání dával packu před čumák a on nedá.

00:11:49 Asi jsem se zprofanoval tvrzeními, že jsem v předkremačním stádiu,

00:11:57 zvykám si u ústředního topení na žár kremační pece,

00:12:02 chodím v černých šatech, aby mě nemuseli převlékat.

00:12:07 Někdy dodávám, že je hloupé, zlomit člověku při převlékání ruku.

00:12:14 Samozřejmě, že berete-li to vážně,

00:12:17 připadá vám to morbidní a strašně pesimistické,

00:12:22 ale pro mě je to osvobozující. Myslím si,

00:12:28 že člověk si má dělat legraci ze všech věcí, na které je krátký.

00:12:41 Pojď sem, kam běžíš?

00:12:48 Teď to rozcupuje na malinké kousky a já to pak jako blbec sbírám.

00:12:58 Bohužel nejsem uspokojen ničím, co jsem vyrobil.

00:13:06 To je spíš jiná otázka, jestli člověk nějak vnímá čas...

00:13:13 ODBÍJÍ HODINY. Půl dvanácté.

00:13:19 Jsme jediní, co se umí smát, plakat, myslet.

00:13:27 Tím jsme si sami rozumem vytvořili dobro, zlo, hloupost a moudrost.

00:13:39 Jestli všichni ti moji bohové, které ztotožňuji s přírodou,

00:13:45 neudělali malou chybu, že nás obdařili schopností myslet.

00:13:51 Zdá se mi, že z toho vyplývají různé úzkosti,

00:13:56 sváry a hrůzy tohoto lidstva na planetě.

00:14:02 Ale netrvám na tom, že život je krutý.

00:14:08 Dokonce, čím jsem starší, tím mám pocit, že je zajímavější.

00:14:17 Život je krásný, hloupé je na tom jedině to,

00:14:21 že na to člověk přijde, až když je napůl mrtvý.

00:14:30 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.