00:01:07 Říct, které housle mám nejradši, je velice těžké.

00:01:11 Jako jsou různí lidé, a můžete je mít rádi,

00:01:14 tak jsou různé housle.

00:01:16 Každé jsou trošku jiné a všechny jsou krásné.

00:01:20 Třeba Suk má housle typu Stradivari,

00:01:23 které se mi strašně libí,

00:01:25 které mají ten sladký, něžný, krásný tón.

00:01:29 Ivan Ženatý má housle typu Guarneri,

00:01:34 kde ten tón je spíš jednodušší a silnější.

00:01:38 Takže jednomu se líbí to, jednomu to.

00:01:43 Já jsem se schválně po koncertu v Rudolfinu,

00:01:46 kde hráli Suk a Ženatý spolu Bachův dvojkoncert,

00:01:53 dokonce ohlásili před publikem, že hrají oba na mé nástroje,

00:01:59 Suk hrál na kopii Stradivari, Ženatý na kopii Guarneri,

00:02:04 ptal známých, tak jeden řekl,

00:02:09 že se mu líbí ty a druhý řekl, že ty druhé.

00:02:12 Takže opravdu těžko říct, které housle jsou nejlepší.

00:02:17 Tady na té fotografii je můj dědeček,

00:02:20 který tady na mě dozírá, jestli všechno dělám dobře.

00:02:24 To je člověk, kterého jsem neznal, zemřel dřív, než jsem se narodil,

00:02:28 ale nesmírně si ho vážím,

00:02:31 už pro jeho způsob života a pro to, co vytvořil.

00:02:35 Ty jeho nástroje jsou pro mě tak fantastické,

00:02:38 že snad ani lepší nemůžu udělat.

00:02:44 Houslí jsem udělal poměrně málo. Je to necelých tři sta.

00:02:50 Chtěl bych jich do konce života udělat něco přes tři sta.

00:02:55 Pokud budu zdráv, tak se mi to podaří.

00:02:58 Teď jsem to ubral moc. Budu s tím mít starosti.

00:03:06 Je to dobré.

00:03:17 Když jsem byl mladý, tak mně otec nadával,

00:03:21 že jezdím na lyžích, na kole, dělám málo housle.

00:03:25 Já zase nadávám jemu, že jezdí na snowboardu a na surfu,

00:03:30 a dělá málo housle. Takže je to pořád dokola.

00:03:35 Podívej se na hlavu a podívej se hlavně na tohle.

00:03:44 -Vidíš, jak je to hluboké?
-Hm.

00:03:47 Ano, doopravdy.

00:03:51 To je taková specifická věc u houslařiny,

00:03:54 že synové dělají ze dřeva, které kupovali jejich otcové.

00:03:58 Právě proto, že to dřevo musí být staré.

00:04:01 Teď už kupujeme nové, aby měly moje děti z čeho dělat.

00:04:07 Dřevo se musí nakupovat 40 let dopředu.

00:04:12 Nejlepší učitel je vždycky příbuzný, vždycky otec.

00:04:15 To jméno je jednak výhodou ale jednak taky svazuje,

00:04:19 protože laťka je od mého otce zatraceně vysoko

00:04:25 a já ji nesmím snižovat, tak tím je to svazující.

00:04:31 Nesmím být horší než on.

00:04:37 Moje jméno je dneska tak dobré, dá se říct,

00:04:41 že nedávno u Sothebyho v Londýně v aukci jsem zjistil,

00:04:49 když jsem ty housle viděl, že je to dokonalý padělek,

00:04:53 všechno bylo zfalšované i to razítko.

00:04:56 Takže když už se za mého života falšují housle takhle!

00:05:02 Padělků jsem viděl moc, ale dá se říct špatných.

00:05:06 Tohle byl padělek, že jsem koukal jako blázen,

00:05:09 jak je to možné takhle zfalšovat!

00:05:17 Mým takovým celoživotním problémem je houslový lak.

00:05:25 Já sám jsem tomu laku věnoval celý život.

00:05:30 Tisíce zkoušek a vždycky jsem si říkal:

00:05:35 Teď to mám, teď jsem na to přišel. A za 14 dní říkám, že to není ono.

00:05:41 Něco tomu chybí. Nebo za rok se to změnilo.

00:05:45 A už to nebylo takové, jaké to bylo na začátku.

00:05:49 Tenhle problém mě pronásleduje pořád.

00:05:52 Mám spoustu zkoušek. Strkám laky na slunce za okno,

00:06:00 abych viděl, co to teplo a ultrafialové záření s tím dělá.

00:06:07 Tady mám desku, kterou jsem kdysi zkazil.

00:06:11 Tak takových prkének už je snad na tisíce.

00:06:16 Ale musím říct, že v poslední době mám takový dojem,

00:06:22 že jsem našel princip toho cremonského laku.

00:07:37 Po válce pro mě nastaly velice slastné doby.

00:07:42 Mohlo se lyžovat, mohli jsme volně jezdit do Alp.

00:07:46 Když jsme byli s národním týmem trénovat v Sant Antonu

00:07:52 a najednou přijde telegram od mého otce:

00:07:55 "Nechci syna lyzare, ale houslare. Okamzite prijed do Prahy,

00:08:03 v Salcburku kup kalafunu, došla".

00:08:09 Tak jsem se ještě víc věnoval houslím, výzkumům a soutěžím.

00:08:15 Byl jsem soutěživý typ.

00:08:17 Měl jsem soutěžení v krvi, závodil jsem na lyžích.

00:08:21 V 48. roce jsem olympiádou přestal závodit.

00:08:27 Měl jsem velké zranění, takže jsem ani tu olympiádu jet nemohl.

00:08:32 Oženil jsem se za trest a přestal jsem sportovat.

00:08:41 To jsem nebyla já, to byla první žena.

00:08:44 To by si nedovolil.

00:08:47 Když já jsem chodila s tátou, tak mě nutil,

00:08:52 ne nutil, ale neustále inicioval, že jsme zpívali.

00:08:55 Já si vzpomínám, že jsme jednou jeli z lyží z Tater

00:08:59 a že jsme se dohodli, jako z legrace,

00:09:02 že co si chceme říct, zazpíváme jak v opeře.

00:09:06 Kam pojedeme dneska? Pak teprve po letech mi řekl,

00:09:11 že mě testoval, jestli mám hudební sluch.

00:09:15 Protože by si mě nevzal, kdybych neměla hudební sluch.

00:09:19 Protože děti eventuálně... To by mohlo vadit v povolání.

00:09:24 To by mě teda naštvalo.

00:09:27 Když jsi se ty narodil, byl jsi asi týden starý...

00:09:32 Ne, bylo mu asi šest neděl.

00:09:35 Byl jsi asi šest neděl starý, já jsem mu hrál na housle do ucha.

00:09:41 On ležel a vůbec si toho nevšímal.

00:09:43 A já si říkal: Proboha, to dítě je hluché!

00:09:47 Tak jsem přinutil ženu, zavolali jsme známou dětskou lékařku

00:09:55 a říkal jsem jí: Naďo, já mám hluché dítě, pojď sem honem!

00:10:02 Ona říká: Jak je starý? Šest neděl. Ty jsi pitomý, ještě neslyší.

00:10:10 Moje děti by byly hloupé, kdyby nebyly houslaři.

00:10:16 Já si myslím, že tolik rozhodovat o budoucnosti se nedá,

00:10:21 nebo nemůže se předurčovat takhle brzo.

00:10:24 Dá se.

00:10:26 Já si myslím, že pokud by to byly holky, tak je nemůžeme nutit.

00:10:53 Dobrý den. Dobrý den. Ahoj.

00:10:59 -Vítám!
-Děkuji.

00:11:02 -Dobrý den. -Dobré odpoledne.
-Sedni si u nás.

00:11:06 -Jak se tu máte?
-Máme se bezvadně.

00:11:09 -Tady je chládek a venku je vedro.
-Nádherný den.

00:11:15 Pracujeme, papoušek nám pomáhá.

00:11:19 Přátelství mezi rodinou Suků a mezi rodinou Špidlenů

00:11:24 se datuje již od dlouhé doby.

00:11:26 Protože můj dědeček, houslista Josef Suk, člen Českého kvarteta,

00:11:31 hrával na housličky od otce Přemysla, od Otakara Špidlena.

00:11:39 Já jsem znal tatínka Přemysla Špidlena velice dobře.

00:11:44 Pamatuji si na něho. Kupovával jsem u něj struny a žíně.

00:11:48 Nechával jsem si u něj potahovat smyčce.

00:11:51 Přátelství s Přemyslem Špidlenem je něco, co mě opravdu těší.

00:11:56 Já si ho vážím jako člověka

00:11:58 a hlavně si ho vážím jako fantastického houslaře.

00:12:02 Myslím, že je to jeden z nejlepších houslařů na světě.

00:12:06 Mám tu radost a velikou čest hrát na jeho housličky,

00:12:12 které miluji, které se mi osvědčily.

00:12:16 Cestuji s nimi po celém světě. Musím také říct,

00:12:20 že jeho syn Jan Špidlen pokračuje krásně v jeho šlépějích.

00:12:27 Koupil jsem od něho jedny překrásné housle

00:12:30 a že na ně taky velice často hrávám.

00:13:15 -Děkuju.
-Krásný nástroj.

00:13:20 Děkuju.

00:13:24 Teď co dělám ty housle, tak ty si chci nechat.

00:13:28 Když Stradivari zemřel, tak po něm zbylo 18 nástrojů.

00:13:34 Já tady vlastně mám asi dvoje. Tak bych chtěl...

00:13:43 Vy jste říkala: Kdy jsem dělal nejlepší housle.

00:13:47 Já si pořád myslím, že ty nejlepší housle teprve udělám.

00:13:51 Ty, co teď dělám, tak budou ty nejlepší.

00:13:55 Ty si chci schovat, abych měl z něčeho nějaké potěšení.

00:14:31 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.