00:00:42Moje sestra měla od malička o mě strach.

00:00:47Vždycky říkala, že měla takový sen,

00:00:52že jsem se ztratil a ona mne nenašla.

00:00:57Kdyby to tak dopadlo, tak by to bylo nejlepší.

00:01:07Když jsem nakonec musel odejít,

00:01:12protože kdybych neodešel, tak jsem riskoval,

00:01:15že kdyby zjistili, že jsem udělal fotografie z 68. roku,

00:01:20tak jsem měl velkou šanci jít do kriminálu.

00:01:26Strach byl důvod, proč jsem odešel.

00:01:31Já jsem tady byl jinak docela spokojený.

00:01:37Včera, dne 20. srpna,

00:01:39překročila vojska Sovětského svazu...

00:01:50Když prožiješ v životě jisté věci a kus té historie

00:01:54navíc zaznamenáváš, tak vidíš, že ty nejsilnější okamžiky

00:02:03jsou ty, kdy jde hlavně o pravdu. O nic jiného.

00:02:24Co mi nejvíc chybělo, byla muzika.

00:02:45Stali jsme se fanatici lidové muziky.

00:02:51Plakali jsme, že jsme se nenarodili tam,

00:02:55kde byla muzika, kterou jsme hráli.

00:03:09Pamatuji si, že někdo napsal, že ve vesnici, kde jsem se narodil,

00:03:13jsem se narodil jen náhodou.

00:03:18Že vlastně pocházím z jihu, kde je ta muzika moje.

00:03:35Jeden za mnou přišel a řekl: "Jožo, udělej mi fotografii."

00:03:40Přišel s malým klukem. Já říkám: "Dobrý."

00:03:45Pak je otočil na toho kluka a říká:

00:03:48"Podívej se na něj.

00:03:50Ten pán mě fotografoval, když jsem byl jako ty."

00:03:54Pak se otočil ke mně a říkal: "Až sem jednou přijdeš

00:03:58a já budu mrtvý, dej to mému synovi."

00:04:01Jako bych byl ten skřet, který žije navěky.

00:04:19Svět je krásný, ale také škaredý.

00:04:23Vždycky mě zajímá to pěkné.

00:04:27I v těch škaredých věcech se najdou pěkné věci.

00:04:32Tak se na to dívám.

00:04:40To, co bude na této výstavě, je souhrn všech výstav.

00:04:44V Semaforu mi tenkrát koupili 50 fotografických papírů

00:04:49a já jsem poprvé v životě dělal zvětšeniny 30x40.

00:04:56To jsou fotky, které v r. 1962 visely v Semaforu.

00:05:00Výstavu zahajoval Matuška s Pilarovou.

00:05:35Na majetku moc nelpím.

00:05:38Když umřeli rodiče, tak jsme se rozhodli,

00:05:42že ten dům prodáme.

00:05:48Své mládí jsem tam prožil, ale už jsem ho nepotřeboval.

00:05:55Jedinou věc, kterou jsem chtěl,

00:05:58byly staré fotografie a kousek zahrady.

00:06:06Tady je napsané: Fotografie z r. 1937.

00:06:11Miloše, naše sestřenice, na hasičské slavnosti v Borkách.

00:06:20To je má první fotografie.

00:06:27Tatínek byl domácí krejčí ve Valchově,

00:06:30kde chodili do fabriky v Bořkovicích

00:06:34vyfasovat nastříhané věci a pak celá rodina dělala.

00:06:39Včetně dětí.

00:06:42Co to je? To se otrávíme, ne?

00:06:44Ne, to je ze sousední zahrady. Je to takový pozdrav.

00:06:47Děkuji vám mockrát.

00:06:49Já jsem Langrová, to je vnuk od Nečasů.

00:06:51Musela jsem navštívit manželovu zásobu.

00:06:55Nevím přesně, jaký druh ovoce to je.

00:06:59Ale je to z této zahrady. Je to přímo od sousedů.

00:07:03Strašně vám děkujeme. Vypijeme to na vaše zdraví.

00:07:06Já se tam pak zastavím.

00:07:12Snažím se pochopit, co jsem. Mnohdy je to obtížné.

00:07:18Stále jsi překvapený tím, co jsi.

00:07:25Nesnažím se bojovat proti sobě.

00:07:31Kdyby bylo něco zajímavého...

00:07:36Ta se mnou spávala ve spacáku. Mezi nohama.

00:07:54Mám řemen, který se rozepne a tam mám pár nejnutnějších věcí,

00:08:03které potřebuji.

00:08:06Naposledy jsem ho otevřel, když jsem uviděl mého syna v Itálii

00:08:10před 2 měsíci. Byl jsem tam s dcerou.

00:08:16Bylo tam 200 dolarů, které si schovávám, kdyby náhodou.

00:08:21Dal jsem 100 dolarů jemu a 100 dolarů dceři.

00:08:27Když se narodila, tak jsem nechtěl, aby trpěla,

00:08:32že tam nejsem. Aby cítila, že tam jsem pro ni.

00:08:40Já jsem také nechtěl trpět, že ji nevidím.

00:08:44Ať na mne zapomene a jistým způsobem se vycvičí,

00:08:49že neexistuji, když tam nejsem.

00:08:52A když tam jsem, ať ví, že ji skutečně miluji

00:08:54a jsem tam pro ni.

00:09:20Umím si vyprávět s kozama.

00:09:25Když přišli komunisti k moci - tam nešlo o komunisty.

00:09:30Tatínek říkal 2 věci:

00:09:36Nelíbí se jim dělat, chtějí poroučet a lžou.

00:09:58Jsem velmi vděčný panu režiséru Krejčovi.

00:10:03Když začínalo divadlo Za branou, tak mi nabídl spolupráci.

00:10:11Když mi ji nabídl, tak jsem měl několik podmínek.

00:10:15Hlavní byla ta, že se budu moct pohybovat mezi herci.

00:10:20Chtěl jsem fotografovat divadlo jako život,

00:10:23jak jsem fotografoval ostatní věci. Být mezi lidma.

00:10:36V hodinách kreslení jsem byl ten nejhorší.

00:10:39Fantastické je to, že ta mašina ti dává jednu možnost -

00:10:44přeskočit ruku.

00:10:48V očích to máš, ale tou rukou to nedokážeš.

00:10:52To je fantastické. Nedokážu nic nakreslit.

00:11:03Tady nám něco chybí.

00:11:05Slíbil jsi, že zjistíš, do kdy bude ta výstava.

00:11:08To jsem nezjistil.

00:11:10Nevadí, budeš vědět, že to tady chybí...

00:11:28Mne nezajímá krásná, líbivá krajina.

00:11:33Spíš mě zajímá krajina ovlivněná člověkem.

00:11:38Tak jsem začal.

00:11:41Pak jsem zjistil, že bych mohl používat panoramatické aparáty,

00:11:44které jsem chtěl dlouho používat.

00:11:49Když jsem se podíval, co z toho vycházelo,

00:11:52tak jsem si říkal, že tam něco je.

00:11:54Možná, že bych tím fotoaparátem dokázal udělat něco,

00:11:58co jsem dosud neudělal.

00:12:37Fotografie mi dala jednu moudrost -

00:12:40z negativu se dělá pozitiv.

00:12:53Medaili za zásluhy Josefu Koudelkovi

00:12:55za vynikající umělecké výsledky.

00:13:22Skryté titulky Alena Fenclová