Gérard Depardieu a Ornella Mutiová v jednom z nejkrásnějších příběhů světové literatury. Francouzská minisérie (1998). Dále hrají: J. Rochefort, P. Arditi, S. Rubini, J.-C. Brialy, M. Aumont, Ch. Thompson a další. Režie Josée Dayanová
00:00:01 Česká televize uvádí francouzský film
00:00:03 V hlavní roli
00:00:07 Hrabě Monte Cristo 3. část
00:00:13 Dále hrají
00:01:33 Scénář a adaptace podle románu Alexandra Dumase
00:01:36 Hudba
00:01:39 Kamera
00:01:45 Výprava
00:01:49 Nikdo tudy nesmí projít!
00:01:51 Střih
00:01:54 Vedoucí výroby
00:02:03 -Všechno v pořádku?
-Všechno jsem zkontroloval.
00:02:06 Dobře, ale chci to vidět.
00:02:10 Režie
00:02:19 -Co je to tady?
-Na náměstí se chystá poprava.
00:02:22 -Musíte to objet anebo si počkat.
-Jak dlouho?
00:02:26 Chvíli. Vůz s odsouzenou už vyjel.
00:03:10 ZPĚV
00:03:11 Tolik dětí prý zhubila, a rovnou v lůně mateřském.
00:03:17 Andílky z nich nadělala, i Bůh tím byl pohoršen.
00:03:24 Tolika dětem zabránila ohřát se ve štěstí rodinném,
00:03:32 Dnes už má dny své sečteny, vždyť i Bůh tím byl pohoršen.
00:03:40 Nikdo ani neopláče tu, co tolik hříchů má,
00:03:46 nečeká ji cesta rájem, peklo se otvírá.
00:03:53 Peklo se otvírá.
00:03:58 Uhněte! Uvolněte cestu!
00:04:08 -Mizíme, je to tu samej voják!
-Nemusíš se bát.
00:04:11 Kdo by tady hledal uprchlý galejníky? Pod svícnem bývá tma!
00:04:18 Vidíš svýho fotra?
00:04:24 ZPĚV
00:04:26 Peklo se otvírá!
00:04:29 Nikdo ani neopláče tu, co tolik hříchů má,
00:04:36 nečeká ji cesta rájem, peklo se otvírá.
00:04:43 Peklo se otvírá.
00:05:05 Dala jsem vám víc polštářů. Uvidíte oknem až do nebes.
00:05:12 Spatříte tu kometu, o které všichni mluví. Chcete?
00:05:16 Váš dědeček bude jistě rád. Ale nejradši se dívá na východ slunce.
00:05:21 Na úsvit. Jako byl při bitvě u Slavkova.
00:05:28 Drahé dítě, ložnice nemocného není vhodným místem pro mladou dívku!
00:05:35 Pomáhala jsem dědečka uložit. Necítil se dobře.
00:05:40 -Jak při jeho stavu poznáte rozdíl?
-Mlčte, pan Noirtier všemu rozumí!
00:05:46 -Nechte nás s otcem o samotě.
-Valentinu pryč nepošlete?
00:05:51 Tu ne, vždyť se jí to týká.
00:05:55 Barroisi, oblékejte se jinak! Tyhle hadry nás zničí!
00:06:03 -Přímo křičí: "Ať žije císař"!
-V těch jsme vítězně táhli Evropou.
00:06:09 A byl to Napoleon, kdo Francii dodal moc a slávu.
00:06:14 Nemáte se čeho bát. Pan Noirtier ani já nikam nechodíme.
00:06:24 Otče, máme pro vás dobrou zprávu. Jede sem paní de Saint Meran.
00:06:30 Chápete, co to znamená? Valentina si vezme Franze d'Epinay.
00:06:40 -Barroisi, chce otec něco říct?
-Ano, nesouhlasí s tím sňatkem.
00:06:47 -Snad nevěříte těm jeho výmyslům!
-Nevymýšlí si, dědeček mluví očima.
00:06:53 Pravým samohlásky. Jedno mrknutí znamená A, dvě jsou E, tři jsou I.
00:06:59 Levým okem určuje souhlásky.
00:07:03 Chudák váš otec už nezvládá ani nervy.
00:07:07 Pokud k tomu sňatku dojde, slečnu Valentinu vydědí.
00:07:12 Prosím? Opravdu?
00:07:15 No tak ať ji vydědí, zbude víc pro vás, jiné dědice nemá.
00:07:21 -Pak vše odkáže klášteru.
-Ztrácí rozum!
00:07:27 Znáte můj názor! Patří do ústavu! Přiznejte konečně, že mám pravdu.
00:07:34 Valentino, neplačte. Přijede ho navštívit, a on ji chce vydědit!
00:07:40 Doktor musí otce prohlédnout. Zdá se mi, že mu slábne rozum...
00:08:02 Pán ví, proč pláčete, slečno. Zařídí, aby si vás Franz nevzal.
00:08:12 -A sňatek? -Bude se konat!
-I přes ty hrozby? -Neleknu se!
00:08:18 Ať své jmění odkáže chudým! Mně nejde o peníze!
00:08:22 O peníze se stará leda Danglars, já ne!
00:08:27 -Vás zajímá leda sláva!
-To se mýlíte, má drahá. Ani sláva.
00:08:34 K čemu je sláva? Uspokojí leda dětinu jako je Morcerf.
00:08:40 Já mám něco lepšího. Mám v rukách trest smrti či doživotí v kobce.
00:08:48 Prokurátor musí být dobře zapsán u dvora. A to rod d'Epinay je!
00:08:55 Proto si Valentina vezme Franze. Nebudu se jí ptát!
00:08:58 Mám 20 kufrů, 10 košů a 7 krabic! Ale přestaňte naříkat!
00:09:03 Je v tom šatstvo! Samet, hedvábí! Ať mi to komorná hned vybalí!
00:09:10 Ten kočí z dostavníku byl drzý! Bručel, že mám moc zavazadel.
00:09:18 Odkdy rozhoduje kočí, co si má dáma vzít na vnuččinu svatbu?
00:09:23 Vzpomínáte, jak mi to slušelo, když jste si bral Helene?
00:09:28 -Jak krásný to byl den!
-Myslela jsem, že lilo.
00:09:34 -Cožpak jste mi to neříkal?
-Ano, lilo! A jako z konve!
00:09:40 Ale jakou jsme měli náladu! Vždyť jim pršelo štěstí!
00:09:45 Omluvte mě, musím dohlédnout v kuchyni. Večeře se podává v 10.
00:09:53 -Taková je pořád, ta vaše nová?
-Nová? Jak se to vezme!
00:10:02 -Vzal jsem si ji před léty...
-Nikdy si na ni nezvyknu!
00:10:09 -Co jste na ní viděl?
-Myslím si, že je...
00:10:13 Neměl jste si ji brát! Já vám to říkala!
00:10:18 -Ale to ne.
-Dost už o té sani! Co Valentinka?
00:10:24 -Daří se jí dobře, děkuju.
-A jak vychází s tou vaší saní?
00:10:29 -Jaký je jejich vztah? -Přátelský.
-Chápu, plane nenávist.
00:10:34 Teď už na tom nesejde, když se moje Valentinka provdá a odejde odsud.
00:10:42 -Modlím se, aby byla šťastná.
-To si přeju i já.
00:10:48 -Bude šťastná. To vám mohu slíbit.
-Beru vás za slovo.
00:10:53 Jinak vás, až umřu, budu každou noc strašit.
00:11:00 Schody nejsou ideální místo na důvěrné rozhovory.
00:11:07 Ale tato svatba bude poslední slavnost, které se zúčastním.
00:11:12 Tedy dobrovolně. Tou úplně poslední bude můj pohřeb.
00:11:19 -Proč takhle mluvíte?
-Protože to je pravda!
00:11:23 Proto chci, aby ta svatba byla velká nezapomenutelná slavnost!
00:11:29 A já budu plakat. Jak dlouho jsem už neplakala!
00:11:39 Od Heleniny smrti.
00:11:49 Jestli nemáte dost peněz na takovou slávu, tak já mám.
00:11:59 Hrabě de Monte Cristo mě požádal, abych vás navštívil. Jsem rád!
00:12:04 Je to pro mě odměna, konečně vám mohu poděkovat za všechno...
00:12:09 Zač byste mi děkoval?
00:12:12 Zachránil jste otce před bankrotem a před hanbou.
00:12:16 Bohužel zemřel, nestačil vám poděkovat.
00:12:20 Nebraňte jeho synovi, aby vám byl vděčný.
00:12:25 Věřte mi, udělám pro vás cokoli.
00:12:28 Banka Thomson a French chce zřizovat pobočky i v Orientu.
00:12:32 Konkrétně v Řecku, v přístavu Janina.
00:12:37 -V Janině? -Tam!
-Tam vždycky přistávaly naše lodě.
00:12:42 Ale pak, i přes hrdinský odpor, byl přístav dobyt Turky.
00:12:48 Hrabě de Morcerf vyprávěl, že sloužil u janinského sultána.
00:12:55 -Jak tu pevnost mohli dobýt?
-Sultán Ali Paša byl prý zrazen.
00:13:01 Zrada? To by se mělo prošetřit, než tam otevřeme pobočku.
00:13:07 Mohl bych se setkat s kapitánem, který přistával v Janině?
00:13:17 Jmenuje se kapitán Cocles.
00:13:21 Třicet let plul na Morrelových lodích. Nyní žije ve Fécampu.
00:13:26 Tak za ním zajedeme! Aspoň nebudeme dýchat tenhle puch!
00:13:30 -Smrad, jako když se otvírá hrob.
-Nejsi daleko od pravdy.
00:13:37 Elixír hlubokého spánku.
00:13:39 Kdo ho vypije, usne tak hluboce, že je považován za mrtvého.
00:13:48 -I tenhle recept vám dal Faria?
-Ano. Ale nebyl si už zcela jist.
00:13:54 Stárnul...
00:13:57 Zapomínal. Teď se to ukáže.
00:14:23 Já zase znám recept, o kterém se vám abbé Faria ani nezmínil.
00:14:30 -Recept na štěstí!
-Ten nikdy nevyjde.
00:14:35 Záleží na kuchaři. S paní de la Richardais byste mohli žít šťastně.
00:14:40 Krása a bohatství, můžete si žít! Na minulost se dá zapomenout.
00:14:45 Můžete sjezdit svět. Londýn Budapešť, Petrohrad, nebo Amerika!
00:14:51 Od spravedlnosti by mě dělil oceán!
00:14:55 Mluvíte o spravedlnosti, ale je to pomsta.
00:15:02 Není lehké být hrabě Monte Cristo.
00:15:05 I já bych se bál s ním přátelit. Je strašný člověk, bez srdce.
00:15:13 Copak jsem si mohl vybírat?
00:15:17 Byl jsem šťastný jako Edmond Dantes, ale i to mi vzali!
00:15:24 Villefort, Morcerf, Danglars.
00:15:27 A ten darebák Caderousse, co vše věděl, a nic neřekl.
00:15:32 Zničili námořníka, a zrodil se mstitel, který se s nimi vypořádá.
00:15:38 Dej zapřáhnout, za hodinu vyrazíme.
00:16:53 Morrelovi se ke mně vždy chovali velice dobře. Otec i syn.
00:17:02 Kdyby vás za mnou neposlal Maxmilián, nic bych vám neřekl.
00:17:10 -Mlčením chráníte viníka.
-Vím. Ani já se nezachoval nejlépe.
00:17:18 Nemohu uvěřit, že by generál, hrabě de Morcerf, takový pán...
00:17:24 Tyhle tituly v Janině neměl! Tam to byl Fernand Mondego.
00:17:32 A byl jen podplukovník! Ali Paša z něj udělal generála.
00:17:39 A peníze dostal od Turků, za tu hnusnou zradu.
00:17:44 Mondego pustil Turky do pevnosti v Janině.
00:17:47 Navíc na něm leží vina za vyvraždění sultánovy rodiny.
00:17:52 -Jak to víte?
-Připlul jsem, když to končilo.
00:17:58 -Ale mluvil jsem s jedním svědkem.
-Se svědkem?
00:18:05 Svědkyní. S Haydé, vlastní dcerou Ali Paši.
00:18:11 -Nebyla jeho rodina vyvražděna?
-Byla, kromě Haydé.
00:18:18 Pro Turky jsou hezké dívky zbožím. Udělali z ní otrokyni.
00:18:25 V harému. Stala se loutkou pro potěšení.
00:18:32 Mám nápad! Když Turci považují dívky za zboží...
00:18:39 -Můžeme Haydé koupit.
-To nepůjde! Chtěli by hrozně moc.
00:18:48 Protože Haydé byla krásná a urozená.
00:18:53 To výkupné by se tam muselo odvézt. Vypravit loď! To by stálo jmění!
00:19:00 -Co když tu částku dokážu sehnat?
-Jsem schopen vyplout okamžitě!
00:19:20 -Je mi zima.
-Ale dnes není zima.
00:19:24 Kdybys slyšel, co mi vyprávěl kapitán, ani ty bys neodpouštěl!
00:19:46 Co vy zde? Netušil jsem, že novináři hrají na Burze!
00:19:51 Nepřišel jsem hrát, ale pracovat, pane hrabě. Jdu za panem baronem.
00:19:57 -Aby mi vysvětlil příčiny nezdarů.
-Nezdary? To slovo Danglars nezná.
00:20:03 Zná. Poslední dobou nemá štěstí. Jeho jmění mizí jak stopy v písku.
00:20:10 To se asi mýlíte, Danglars je obezřetný investor.
00:20:14 Ztratil pět milionů! Nerozumně investoval do zlatých dolů!
00:20:20 A o dalších pět přišel v Rusku, tam zase investoval do rybolovu.
00:20:24 Vás to nějak těší! Máte výraz kocoura u misky se smetanou.
00:20:30 -Novinář se živí lidským neštěstím.
-Pak vás čeká hostina.
00:20:36 Jestli jste kocour, brušte si drápy!
00:20:40 -Janina!
-Jani-co? -Janina.
00:20:45 Ale pozor, ta smetana je žluklá. Leckomu bude zle.
00:20:51 VÝKŘIK
00:21:05 Tam!
00:21:19 -Byl tady duch! Přišel k posteli!
-Babičko, žádní duchové nejsou.
00:21:26 -To vítr rozevlál závěsy.
-Nejsem blázen, opravdu tady byl!
00:21:31 Nejspíš to byl duch mého manžela a přišel mi říct, že brzy odejdu.
00:21:40 -Co to bylo za křik?
-To nic, babička měla zlý sen.
00:21:46 Nejsem hysterka! Musel to být duch! Kdo jiný se nebojí prokurátora?
00:21:54 Vy se nemusíte bát živých, před prokurátorem mají respekt.
00:21:58 -Ale mrtví se řídí jinými zákony.
-Také jsem ho oknem viděla...
00:22:04 -Tak už dost! Ještě ty mě trap!
-Byl tam! -Chtěl, abych pila.
00:22:09 -Jestli máte žízeň, uvařím čaj.
-Nechci! Chci, aby už bylo ráno!
00:22:15 -Aby se to už blížilo!
-Co, babičko? -Tvoje svatba!
00:22:19 -Chci, aby ses vdala, než umřu.
-To nepůjde.
00:22:23 Proč by to nešlo? Není nic připravené? No a?
00:22:27 Chtěla jsem velikou svatbu, teď je to jinak!
00:22:32 Konat se musí, třeba malá, ale hlavně brzy!
00:22:37 Stačí notář, kněz zamumlá pár slov a hotovo! A neboj se!
00:22:44 V závěti uvedu, že si nepřeju, abyste za mě drželi smutek.
00:22:49 Pak už vám nic nebude bránit svatbu oslavit hned po pohřbu.
00:22:56 -Proč pláčeš? Nad tím, že umřu?
-Ne. Ale já se nechci vdávat!
00:23:04 Nechci!
00:23:12 -Co je to s tím děvčetem?
-Co já vím.
00:23:16 Svět je dnes sice všelijaký, ale tradice jsou tradice!
00:23:21 A v našem rodě se ženiši vždy vybírali pečlivě.
00:23:28 -Franz d'Epinay je dobrá partie?
-Nejlepší jakou znám!
00:23:34 Je úterý. Do sobotního večera bude Valentinka vdaná.
00:24:22 Lístek, pane! Musíte si koupit vstupenku!
00:24:29 -Mohu s vámi mluvit, pane Morreli?
-Teď ne! Někdo mě čeká!
00:24:33 -Jen chvilku, stihnete začátek.
-O to nejde!
00:24:38 -Ale mám schůzku se slečnou...
-Se slečnou Valentinou.
00:24:42 -Máte ji rád?
-Co je vám po tom? Kdo jste?
00:24:46 Chci jen znát pravdu, a hned vás nechám běžet.
00:24:50 -Začnu křičet!
-Klidně!
00:24:52 Řeknu, že jste měl chtěl okrást, a odvedou nás na policii.
00:24:56 -Pak zmeškáte tu vaši schůzku.
-Už mě pusťte.
00:25:01 -Ano, mám ji rád.
-A ona vás má ráda? -Ano.
00:25:07 -Milujete ji? Víte, čí je dcera?
-Prokurátora Villeforta.
00:25:13 -Neznám nelítostnějšího člověka!
-On mě nezajímá! Jen Valentina.
00:25:19 -On ať jde třeba k čertu!
-Na takové lidi peklo čeká!
00:25:23 Miluješ ji jen proto, že se ti zdá hezká?
00:25:26 -Co ale skrývá ta krása?
-Co ví farář o lásce a o kráse?
00:25:32 Nebyl jsem vždycky knězem. Ale to s tím nemá co dělat.
00:25:37 Teď jde jenom o tebe.
00:25:41 Opravdu nemůžeš milovat jinou dívku než Valentinu?
00:25:48 Tak dobře. Utíkej za ní.
00:25:58 Dámy a pánové, pospěšte na místa! Představení začíná!
00:26:02 Kouzelník na nikoho nepočká!
00:26:16 Tomu sňatku se nemůžu vyhnout! Dva dny jsem proplakala.
00:26:20 Promýšlela jsem to ze všech stran. Jsem nezletilá a zákon...
00:26:25 Znám zemi, kde se na zákony moc nedbá. Alžírsko.
00:26:31 -Je daleko.
-Zbyla mi jen jedna loď.
00:26:36 A ta bude za týden připravena vyplout do Alžírska.
00:26:41 -Chceš mě unést? Blázníš?
-Řekni ano!
00:26:45 -Ne. Babičku i otce by to ranilo.
-Radši obětuješ mě!
00:26:50 -Dobrá. Vím, co udělám.
-Musíš zapomenout.
00:26:55 Rovnou odsud si půjdu koupit pistoli.
00:27:00 -Nabiju ji a sednu si u kašny.
-A proč u kašny?
00:27:04 Šumění vody přehluší výstřel. Zemřu, ale nikoho tím nevylekám.
00:27:10 -Jsem pro!
-Pro co? Pro to, abych se zabil?
00:27:16 -Jsem pro Alžírsko.
-Vážně? Nerozmyslíš si to?
00:27:21 -Ne. Oženíš se tam se mnou?
-Ne. -A proč ne?
00:27:27 Nebudeme čekat tak dlouho. Hned po vyplutí nás oddá kapitán.
00:27:33 V 11 v noci přijdeš k bráně, budu tam čekat s vozem.
00:27:41 Nic si s sebou neber, všechno koupíme cestou.
00:27:53 Proč jen se zamiloval do Valentiny? Do jediné, do které neměl?
00:28:00 Co na ní ten Maxmilián vidí? Tobě se snad zdá hezká?
00:28:05 -Je hezká.
-Je úplně bezbarvá.
00:28:08 -Bledá blondýna...
-Je světloučká, připomíná šlehačku.
00:28:15 -Valentina je jako šlehačka.
-Šlehačka...
00:28:31 Právě se dostavila paní de la Richardais.
00:28:38 Jdete na maškarní bál? Mohla bych jít s vámi?
00:28:42 Jen nevím, za co bych měla na ten bál jít?
00:28:48 -Třeba za šlehačku.
-Za šlehačku? Skvělý nápad.
00:28:52 Přímo to vidím. Na hlavu klobouček, krajkový a hlavně sněhobílý.
00:29:01 A k tomu šaty bílé, s volány, aby vypadaly nadýchaně.
00:29:12 ZPĚV
00:29:14 Tolik ji miloval tu bílou šlehačku.
00:29:19 Ta voněla mu tak vanilkou, až zapomněl, co bylo dosud.
00:29:24 Jaké štěstí, že to konečně ty dva potkalo,
00:29:27 jak krásný to osud.
00:29:56 Pro kapitána Coclese na cestu do Janiny.
00:30:18 -Tak co?
-Je tam samý zlato a šperky!
00:30:22 -Mizíme, ať nás tu neviděj!
-Počkáme, až se setmí.
00:30:29 Neměla byste přicházet, když vás nečekám.
00:30:35 Vyrušila jsem vás. Ale z čeho? Vždyť nepracujete.
00:30:40 -To je omyl, pracuju. -A jak?
-Vymáhám, co mi různí lidé dluží.
00:30:49 Přišla jsem jen proto, že jste mi chyběl.
00:30:53 -56 hodin jsme se neviděli.
-Počítáte je? -I minuty!
00:30:58 -A sekundy?
-Natolik přesné hodinky nemám.
00:31:04 Hned zítra vám je pořídím.
00:31:06 Ale já toužím být s vámi, ne s vašimi dárečky.
00:31:13 -Smím vědět proč?
-Mám totiž různé nápady.
00:31:20 Nikdy jsem moc líbat neuměla. Nechcete mi být učitelem?
00:31:34 Opravdu voníte vanilkou, písnička nelže.
00:31:38 -A máte ji rád?
-Zdá se mi, že mám.
00:31:43 Ale nemáte-li nic proti tomu, rád bych si to ověřil.
00:32:07 Už jen to, co je ve skříni v hale, stojí za námahu!
00:32:11 Má tam tajnou pojistku, ale viděl jsem, jak to otvírá.
00:32:16 -Ale jak se chceš dostat dovnitř?
-Snadno.
00:32:19 Stačí tma, žebřík a diamant na vyříznutí okenní tabulky.
00:32:23 -A když nás chytnou?
-Šmik!
00:32:26 Tak to ne! Zabít nechci. Ty snad jo?
00:32:30 Nevíš snad, co čeká uprchlý galejníky, když je chytnou?
00:32:39 -Hej, pane...
-Co je?
00:32:45 Právě odbila půlnoc. Čekáme už přes hodinu.
00:32:50 Radši tam zajdu. Čekejte dál.
00:33:31 Je mrtvá. Zemřela.
00:33:35 -Takové neštěstí.
-A za tak hrozných okolností!
00:33:40 -Myslíte, že trpěla?
-Strašlivě.
00:33:44 O tom není pochyb. Sám jste viděl ten obličej.
00:33:47 Podle mě byl příčinou smrti jed.
00:33:51 Jenže ve špatné dávce, proto tak strašně trpěla.
00:33:55 Takže otrava? Není to zbrklý závěr, doktore?
00:34:00 -Kdo by ji prosím vás chtěl...
-Netvrdím, že ji někdo otrávil!
00:34:05 Podle mě to byla sebevražda.
00:34:09 Ale proč by to dělala? V jejím věku...
00:34:15 To nemá co dělat s věkem, když si člověk zoufá.
00:34:21 -Pokoj slečny Valentiny?
-Nahoře, pane, ale slečna...
00:34:37 Jsem Maxmilián Morrel a jsem přítel...
00:34:40 Neznáme se, ale jste laskav, že jste přišel.
00:34:44 Nikoho jsme tak brzy nečekali. Jak jste se o tom neštěstí dověděl?
00:34:51 -To leží zde?
-Chcete ji hned navštívit?
00:34:57 Můžete se u ní pomodlit za její duši.
00:35:01 Musíte nás ale omluvit, není posmrtně upravena.
00:35:12 Myslel jsem, že jsi...
00:35:20 Tak strašně jsem se vylekal.
00:35:23 Řekli mi, že umírá. Pochop, nemohla jsem odejít.
00:35:29 To chápu. Nehněvej se, ale musím myslet hlavně na nás dva.
00:35:36 -Její smrt je pro nás zázrak.
-Proč zázrak?
00:35:41 Nechtěla snad babička uspíšit tvůj sňatek s Franzem?
00:35:45 Když ale zemřela, už nám nic nehrozí, není to nádhera?
00:35:50 Bohužel to je jinak. Před smrtí vyslovila poslední přání...
00:35:56 -Co si přála?
-Aby se svatba konala.
00:36:00 Ve stejný den jako její pohřeb. Zítra, lásko moje, mě provdají.
00:36:06 -To ne!
-Ano. Prý rodu Epinay něco dlužíme.
00:36:14 Otec jí to slíbil. A slib daný umírajícímu se musí dodržet.
00:36:26 Kam jsem to mohl dát? Aspoň jsem našel brýle!
00:36:31 Už to mám!
00:36:34 Ale ne, to je závěť jisté markýzy.
00:36:38 Že by to bylo tohle?
00:36:41 Mám to! Kupní smlouva...
00:36:45 Neztrácejte trpělivost, já tu vaši smlouvu najdu.
00:36:50 Nemohu podepsat svatební smlouvu v den babiččina pohřbu!
00:36:55 Jsi nezletilá, podepíšu to já. Ty u toho jen musíš být.
00:37:00 Konečně! Jste-li připraveni, můžeme začít.
00:37:04 Jako notář stvrzuji, že se k podpisu svatební smlouvy dostavil
00:37:10 pan Franz d'Epinay, důstojník královské armády, svobodný,
00:37:15 který hodlá vstoupit ve svazek manželský.
00:37:18 A slečna Valentina de Villefort, za ni podpíše otec, je nezletilá.
00:37:24 Smlouva stanoví, že věno slečny de Villefort bude 50 tisíc franků.
00:37:32 -Promiňte, nebylo domluveno 100?
-Drahý Franzi...
00:37:39 Rádi bychom byli štědřejší.
00:37:42 Jenže tchán má teď podivné nápady a všechny nás vydědil.
00:37:48 Manžela, Valentinu i mě. Nechceme skončit v chudobě.
00:37:53 A vy si Valentinu neberete pro peníze!
00:37:56 Kdepak. Z lásky. Z čisté, hluboké a nezištné.
00:38:03 Strany se se smlouvou seznámily, nemají námitek,
00:38:07 což stvrzují svými podpisy.
00:38:10 Smlouvu sepsal notář Delafosse, v Paříži, 21. července 1838.
00:38:17 A nyní poprosím o vaše podpisy.
00:38:25 Jste šťastná? Já velice. Byl by to nejkrásnější den, nebýt pohřbu.
00:38:35 Co řekneš ty, dcero?
00:38:40 Nemám co říct.
00:38:47 -Nepodepisujte to!
-Co to má znamenat?
00:38:50 Promiňte, pana prokurátore, posílá mě pan Noirtier.
00:38:54 Přeje si hovořit s panem Franzem d'Epinay.
00:38:59 -Vyřiďte otci, že potom zajdeme.
-Pan Noirtier žádá, aby přišel teď.
00:39:06 Jedná se o velmi vážnou záležitost.
00:39:55 -Jde o tento obraz, pane?
-Máme snad obdivovat obrazárnu?
00:40:03 Je zde psaní. Mám ho číst nahlas?
00:40:08 Mám ho někomu dát? Ale komu?
00:40:37 V tomto listě je přiznání, které mě nutí přerušit styky s vaší rodinou.
00:41:12 Pane notáři, nechte nás prosím o samotě. Vy také, Barroisi.
00:41:27 Co stálo v tom dopise?
00:41:30 Franz si téměř vzal vnučku vraha svého otce.
00:41:39 Otec se k tomu písemně doznal, ještě než ochrnul.
00:41:47 -A píše zde... -Že je vrah?
-Ne. Díkybohu vrah není.
00:41:52 Můj otec sice barona zabil, ale vrahem podle zákona není.
00:41:59 Šlo o souboj. Řádný souboj čestných mužů.
00:42:06 Ale bez svědků.
00:42:08 Proto se také policie domnívala, že baron byl zavražděn.
00:42:13 Zvolili jste si kordy a temnou noc na břehu Seiny.
00:42:24 Pak se jeden z kordů zlomil a vy jste přešli na pistole.
00:42:30 Divíte se, jak to můžu vědět?
00:42:36 -Věděl jsem o tom dřív než vy.
-Jak jste o tom mohl vědět?
00:42:42 Před dvaceti lety v Marseilli jsem dostal anonymní udání.
00:42:48 Týkalo se mladého námořníka, právě slavil zásnuby.
00:42:52 Jmenoval se Edmond Dantes.
00:42:57 Přistál na Elbě a Napoleonův pobočník mu pro vás dal psaní.
00:43:03 V něm stálo, že se Napoleon chystá uprchnout a opět se chopit moci.
00:43:12 Žádal vás, abyste odstranil Napoleonova nepřítele.
00:43:22 Barona d'Epinay.
00:43:28 Já vím. K vám se ten dopis nikdy nedostal.
00:43:34 -Spálil jsem ho pro vaši spásu.
-Ale jak potom váš otec mohl...
00:43:42 -Vykonat ten čin?
-Ano!
00:43:48 Byl vždy přesvědčen, že jednou bude muset barona odstranit.
00:43:55 Nemám pravdu?
00:43:57 Jsem jako on. I mně stačí být hluboce přesvědčen.
00:44:04 Ani mně nikdo nemusel rozkazovat, kdy mám koho poslat na smrt.
00:44:09 -A námořník?
-Šel do žaláře na ostrově If.
00:44:14 -Na doživotí.
-Jenom proto že vezl psaní?
00:44:21 Mohl vědět, co v tom psaní stojí. Chránil jsem otce.
00:44:27 Teď už to není třeba! Dáte ho propustit?
00:44:32 -Utonul při pokusu o útěk.
-Ubožák.
00:44:38 Tím lépe, ještě by mohl chtít s vaším otcem zúčtovat.
00:44:45 -Salam alejkum, Hasane.
-Alejkum salam, pane.
00:45:31 Žádné světlo! A přiveď Mohameda, rychle!
00:45:35 -Nepočkáme, až padne noc?
-Ne, bude úplněk!
00:45:38 Mně se to nějak nezdá. Co radši zmáčknout tvýho fotra prokurátora.
00:45:44 Ještě ne. Až bude zle, řeknu, čí jsem syn. A už lez!
00:45:49 -Vlez tam ty!
-Ne! Já dělám zeď.
00:45:51 -Kdyby něco, zahoukám jako sova.
-Houkat umím taky.
00:45:55 -Nepolezu, mám závratě.
-Mám tě podříznout? Radši lez!
00:46:04 -Mám závrať!
-Lez!
00:46:32 V parku jsou dva muži. Pokoušejí se dostat dovnitř.
00:46:36 -Neboj, pane, já jim ukážu!
-Ne, ať sem vlezou!
00:46:40 -Tiše! Venku jsou dva.
-Zloději? -Spíš vrazi.
00:46:45 Jestli někdo odhalil, kdo jsem, nejspíš se mě pokusí umlčet.
00:46:48 -Anebo vás zase udá.
-To by se báli.
00:46:51 Policii bych řekl, co vím o hanebnostech velkých pánů.
00:46:56 -Ty hlídej přízemí!
-Mám zavolat i ostatní?
00:47:00 -Hasan je mistr ve škrcení šňůrou.
-Zachovejte klid.
00:47:04 Ať věří, že je dům prázdný.
00:47:14 Hlídej schodiště, ale nestřílej. Chci vědět, kdo je posílá.
00:47:18 -Opravdu jsou jen dva?
-Jsou.
00:48:53 Tady toho je za miliony!
00:49:04 Miliony!
00:49:19 -Zklamal jsi mě, Caderoussi.
-Abbé Busoni! Co tu děláte?
00:49:25 -A ty, Caderoussi?
-Já tady, pane abbé, hledám...
00:49:32 -A co hledáš?
-Něco... za co žít.
00:49:38 -Renta ode mě ti nestačí?
-Dneska je všecko drahý.
00:49:42 Zvlášť pro uprchlýho galejníka.
00:49:45 Aby se mohl vyspat, dostal najíst a mohl se umejt, musí platit!
00:49:51 Jináč by ho totiž hned udali.
00:49:54 Vždyť i vy sám, pane abbé, a to jste svatý muž!
00:49:59 Když vás poprosím, abyste mě nechal jít, řeknete:
00:50:02 Běž a už nehřeš, ale musíš si koupit mé mlčení.
00:50:07 Jinak tě vydám četníkům. A já vám dám všecko, co mám.
00:50:14 Pro vaše chudé.
00:50:19 Ty bys prodal i vlastní matku.
00:50:36 Každý kněz netouží zemřít mučednickou smrtí.
00:50:39 Milost, pane! Nechtěl jsem vám ubližovat.
00:50:43 To jistě ne. Zabitím každému pomůžeš blíž k Bohu, tak to vidíš?
00:50:48 -Tak nějak.
-Správně.
00:50:50 Takže až ti kat strčí hlavu pod gilotinu, budeš šťasten?
00:50:56 -Ne, to nechci!
-Hrozně páchneš, Caderoussi.
00:51:01 Nadělal sis do kalhot, to máš takový strach?
00:51:06 -Už chceš jít?
-Směl bych odejít?
00:51:10 -Je to vaše přání, abych šel...
-Předstoupíš před Boží soud?
00:51:17 -Nechte mě běžet, a udělám cokoli!
-To je slovo!
00:51:22 Vrátíš-li se domů živ a zdráv, Bůh ti odpustil.
00:51:29 Pak ti odpustím i já! Zlatky!
00:51:34 -Ne, ty jsem vám dal pro chudý!
-Sbírej!
00:51:39 Nikoho ubožejšího než jsi ty neznám. Pober je a odejdi.
00:52:09 -Tak máš to?
-Hele!
00:52:13 VÝKŘIK
00:52:16 Promiň, strejdo. Život mě naučil přežít, ne se dělit.
00:52:30 Přiveď Mohameda, rychle!
00:52:46 Stůj nebo střelím!
00:52:49 -VÝSTŘEL
-Stůj!
00:52:52 Nestřílejte, vzdávám se! Nezabíjejte mě!
00:53:03 Díky, Mohamede, můžete jít.
00:53:12 -Jsem raněnej, chci ranhojiče.
-Toho už nebudeš potřebovat.
00:53:20 -Teď už potřebuješ jen kněze.
-Kašlu na kněze!
00:53:25 -Já v Boha nevěřím.
-Ale proč nevěříš?
00:53:29 Kdyby Bůh existoval, nebyl by svět tak šerednej.
00:53:36 Zlý by trestal, a hodným by přál.
00:53:43 Však my dva jsme o tom už jednou mluvili.
00:53:48 Vzpomněli jsme si na Dantese. Na Edmonda Dantese.
00:53:54 Na prahu smrti myslíš na Edmonda Dantese?
00:53:58 Ano, ten umřel, odskákal to.
00:54:04 A všichni ti zrádci jsou slavný a bohatý.
00:54:11 Bůh neexistuje. Anebo neví, co je spravedlnost.
00:54:21 I ví, Caderoussi. Bůh je spravedlivý.
00:54:26 Důkaz jsem já. Já jsem Edmond Dantes.
00:54:31 -Ten umřel!
-Ne, přežil!
00:54:35 Je tady u tebe, drží tě za ruku. Jsem Edmond Dantes a žiju!
00:54:42 Edmond Dantes...
00:54:45 -Vy jste Edmond Dantes?
-Jsem.
00:54:50 Jestli jste Edmond Dantes, tak to...
00:55:01 Tak co?
00:55:04 Jen běž!
00:55:07 Zaplatil jako první, i když on nebyl ten nejhorší.
00:55:10 Vy jste Toussaint, co s ním utekl z galejí?
00:55:14 Svaž ho, Bertuccio. Předáme ho spravedlnosti.
00:55:20 -A co mám říct, že udělal?
-Jen že se vydařil po otci.
00:55:24 Vědět kdo je můj otec, třesete se.
00:55:28 Kdybyste věděl, kdo jsem, věděl byste, že se bude třást váš otec.
00:56:35 Bravo!
00:56:40 Jste vítěz, pane hrabě.
00:56:42 -První cena. Blahopřeju.
-Děkuju vám.
00:57:21 Jel jsi moc dobře.
00:57:34 -Skvělý výkon, pane.
-Nebylo to spravedlivé vítězství.
00:57:38 -Proč ne?
-Nejsem úplně čistý amatér.
00:57:44 Máte pravdu. Plul jste až do Orientu. Nechybí vám moře?
00:57:48 -Mně chybí věcí...
-Při vašem bohatství?
00:57:54 Můžete mít, o čem se jiným jenom zdá!
00:57:58 To těžko. Mně se nic nezdá.
00:58:04 Jste zvláštní člověk. Někdy mám dojem, že jste nešťastný.
00:58:11 Není příliš pozdě se projet?
00:58:57 -Veslujete vskutku jako námořníci.
-Máte je ráda?
00:59:05 -To je podivná otázka.
-Jaká otázka?
00:59:09 Jestli mám ráda námořníky.
00:59:14 Ptal jsem se jen tak. My dva spolu jaksi neumíme mluvit.
00:59:21 To se lidem stává, když se málo znají.
00:59:25 Svou úlohu v tom hraje i ostych.
00:59:30 I když právě teď nikdo nic slyšet nemůže, ani důvěrný hovor.
00:59:38 -Chcete se mi svěřovat?
-Já? Ne.
00:59:44 -A vy mně?
-Ne, ani já vám.
00:59:50 Je to jasné, žádné svěřování.
00:59:55 Jsem Mercedes de Morcerf a můj život je průzračný.
00:59:58 A vy jste hrabě de Monte Cristo a ani vy nemáte tajnosti.
01:00:04 Přesto jsme už oba něco prožili, vždyť jsme byli mladí.
01:00:12 -Byla jste šťastná?
-Až do jistého dne.
01:00:18 -A vy?
-Až do jistého dne.
01:00:30 -Sama požádala, aby ji provezl.
-Mně by se projížďka také líbila.
01:00:42 -Pan hrabě vás pak také povozí.
-Bude znaven a navíc se připozdívá.
01:00:52 -Vyřiďte mu, že jsem jela domů.
-Jistě.
01:01:03 A co když vám dovolím říkat mi Mercedes? Aspoň když jsme sami.
01:01:09 Díky. Moc hezké jméno. Rád ho říkám. Mercedes.
01:01:20 Ale co já?
01:01:21 -Jak vám smím říkat?
-Smíte si vybrat.
01:01:28 Vážně? Co třeba Emil? Emile, jeďme na slunce, tady je chladno.
01:01:39 -Ne. Emil se mi nelíbí.
-Jsou i jiná jména.
01:01:45 Mohu zkusit jiné od E. Co třeba...
01:01:52 Edmond.
01:01:55 -Edmonde, tady je nějak chladno.
-Ale proč, Mercedes?
01:02:01 Vždyť jsme na plném slunci. A že dnes pálí.
01:02:10 Ano, pálí tak, až mi slzí oči. Jistě už tušíte, že nejsem šťastná.
01:02:22 -Můj manžel nemá...
-Nechtěli jsme se svěřovat.
01:02:27 Promiňte. Nikomu jsem se svěřit nemohla.
01:02:35 -Mně můžete? Jak to?
-Jste zdaleka, Paříží projíždíte.
01:02:42 Jenom prolétáte, jako oblak.
01:02:49 Víte, pane obláčku, milovala jsem jednoho muže...
01:02:55 Byla to velká láska. A právě jsme slavili zásnuby...
01:03:01 Když zmizel za strašně divných okolností.
01:03:06 Zmizení, Mercedes, není nic definitivního, to není jako smrt.
01:03:11 Při zmizení se dá hledat a najít! Stačí se snažit.
01:03:18 Proč mi to říkáte? Pátrala jsem po něm přímo zoufale!
01:03:23 Jeho vlastní otec mi tvrdil, že Edmond umřel.
01:03:27 -Jmenoval se Edmond?
-Shoda náhod.
01:03:34 Ale přece jen vám radši budu říkat jinak.
01:03:37 Aby vám jméno mrtvého neneslo smůlu.
01:03:42 -I když je to jen hra.
-Jenom hra...
01:03:47 Jako kluk jsem neměl rád, když mě otec odvolával z her:
01:03:53 Edmonde, domů, už je pozdě!
01:03:58 Bývalo to tak v tuhle dobu.
01:04:03 Otec vás uměl zavolat v pravou chvíli.
01:04:09 Opravdu je pozdě.
01:04:12 Na všechno.
01:04:23 Vedu vám Maxmiliána. Chce vám poděkovat osobně.
01:04:32 Pane, věřte, že jste nás svým činem zachránil.
01:04:38 Jistě to pro vás bylo těžké.
01:04:42 A teď o vás budeme pečovat oba.
01:04:46 -Valentina i já.
-A váš věrný Barrois!
01:04:51 Nesu pánovi čerstvou citronádu. Připravila ji slečna Valentina.
01:05:12 Ani kapičku? To já si dám! Dneska je ale vedro.
01:05:18 Léto nebere konce! Tak jestli pán dovolí...
01:05:25 Je to studené. Neměl byste to pít tak uhřátý.
01:05:29 Stará vojna musí něco vydržet!
01:05:33 Kdo dokázal přežít hořící Moskvu a přesun do Bereziny, nemá...
01:05:42 Bože! Panebože!
01:05:43 -Co je mu?
-Nevím, snad slabo.
01:05:47 Zavolám otce. Je u něj pan doktor. Ale ty tady nemůžeš zůstat!
01:05:54 -Běž!
-STÉNÁNÍ
01:06:09 -Rostou zde jen neškodné léčivky.
-Jak se to vezme.
01:06:14 V určitých kombinacích se mohou stát jedem.
01:06:18 -A pokud snad vaše tchyně...
-Co vás to napadá?
01:06:21 Má tchyně byla dáma, neotrávila se při hře na bábu kořenářku!
01:06:26 Tatínku! Pane doktore! Poběžte! Honem!
01:06:36 Puls je už téměř nehmatný, oči v sloup. Musí zvracet.
01:06:41 Slečno Valentino, dejte z lékárny přinést silné dávidlo!
01:06:48 To ta citronáda. Začalo to, když jsem ji vypil. To je bolest.
01:06:55 -Citronádu? A kde jste ji vzal?
-Stojí na stole.
01:07:07 To je ta citronáda? Připravoval jste ji sám?
01:07:12 Já? Ne.
01:07:17 Sama slečna Valentina.
01:07:20 VÝKŘIKY
01:07:26 A to je konec.
01:07:28 -Tam já nepůjdu!
-Říkám ti, že půjdeš. -Ne!
01:07:32 Pane, jsem ve vašich službách. Nenuťte mě pracovat pro jiné.
01:07:38 Co jsem pro vás? Zboží? Otrok, kterého můžete půjčit nebo prodat?
01:07:44 Půjčím tě Villefortům, ale tím mi posloužíš ze všeho nejvíc.
01:07:50 -Daleko od vás?
-Ano, ale u Valentiny.
01:07:52 -Tvým úkolem bude ji ochraňovat!
-Tak to je už vážně vrchol!
01:07:58 Chtěl jste jí dát vypít elixír, aby padla jako mrtvá.
01:08:02 A její otec by zemřel zármutkem. Teď ji ochraňovat? Proč?
01:08:08 -Víš, co je to sofismus?
-Ne. -Uvedu příklad.
01:08:14 Sokrates je smrtelný, kočky také. Tudíž je Sokrates kočka.
01:08:19 Veselé, a snad i zábavné, ale mně to přijde hloupé.
01:08:23 Jiný příklad. Mám rád Maxmiliána, a ten zase Valentinu.
01:08:29 Tudíž ji mám rád i já, a teď je v nebezpečí, už je to jasnější?
01:08:34 A já jí mám dělat chůvu? Proč ne? Je to docela milé děvče.
01:08:40 Chůva se neobejde bez lahvičky. Kdyby něco, ať to vypije.
01:08:48 Proč si myslíte, že mě u Villefortů přijmou?
01:08:52 Mám své zprávy. Všichni sluhové odešli. Po tobě přímo skočí.
01:09:27 -Dobrý den. Jsem nový majordom.
-To je dost, že jsi tady!
01:09:31 -Pojď dál! Jídlo máš na stole.
-A co dál?
01:09:36 To ti zítra poví panstvo. Já už v tomhle proklatým domě nezůstanu!
01:09:40 -Proč mu říkáš proklatý?
-Dva lidi tu umřeli na otravu!
01:09:47 -Nehodlám čekat, až přijdu na řadu.
-To chápu.
01:09:53 Není nad prevenci.
01:10:09 ZVONEK ZVONÍ
01:10:42 Provedl jsem rozbor té citronády. Prosím, posuďte sám.
01:10:47 Byl otráven. Výtažky náprstníku a bolehlavu.
01:10:53 To je nesmysl! Otec tu citronádu také pil, a nic mu nebylo!
01:11:00 Váš pan otec, při svém zdravotním stavu, bere hromady léků.
01:11:09 A ty nejspíš vyrušily účinky jedu, působily jako preventivní protijed.
01:11:18 Nařiďte exhumaci a pitvu těla vaší paní tchyně.
01:11:24 Soudím, že také najdu stopy náprstníku a bolehlavu.
01:11:28 Takový příkaz nedám! Na to radši zapomeňte!
01:11:34 Pravda bývá mnohdy krutá. Tu citronádu připravila Valentina.
01:11:41 -Už radši mlčte! Šílíte!
-Nechtěla ublížit tomu sluhovi.
01:11:47 Šlo o pana Noirtiera. Byla to náhoda, že se napil starý Barrois.
01:11:54 -Nesmysl! Má dědečka ráda!
-Vždyť ji vydědil!
01:12:01 Stářím mu měkne rozum! A Valentině o peníze nejde.
01:12:05 To může být jen zdání. Dívky se dovedou přetvařovat.
01:12:11 -KLEPÁNÍ
-Vstupte!
01:12:16 -Jsem Bertuccio, nový majordom.
-Už jsem slyšel, chcete něco?
01:12:22 Já nic, pane, to váš zvonek mě přivolal.
01:12:26 -Zvonek? Nezvonil jsem.
-Zvonil, chtěl jste koňak.
01:12:32 -Hned ho přinesu!
-Budu ho však pít sám, doktore.
01:12:37 S vámi se přestávám stýkat. Odejděte a už sem nechoďte!
01:12:43 Dobrá. Svůj názor jsem vám už pověděl.
01:12:53 Něco však chci dodat!
01:12:57 Chápu, že trpíte jako otec, ale Valentina musí být zneškodněna!
01:13:06 Něžná dívčí tvář skrývá zlou hysterku.
01:13:12 A ta reaguje na sebemenší příkoří vražedným šílenstvím.
01:13:18 Také se trápím. Vím, co Valentinu čeká, pokud ji obžalujete.
01:13:25 Ne, to tedy nevíte.
01:13:29 Neviděl jste popravu gilotinou. Já ano. Stovky.
01:13:39 Hodně zblízka. Oči odsouzených vytřeštěné strachem.
01:13:44 Kůži polévá studený pot páchnoucí smrtí už před popravou.
01:13:53 Zuby cvakají tak, až se občas nějaký ulomí a vypadne.
01:14:00 Tomu bych měl vystavit Valentinu?
01:14:03 Jste vůbec člověk, když to ode mě žádáte?
01:14:07 -Co tomu předejít internací?
-Blázinec?
01:14:13 Aby tam žila svázaná, jako vzteklé zvíře?
01:14:17 Pípněte jen slovo o téhle záležitosti, a dám vás zavřít!
01:14:23 -Dáte mě zavřít? Z jakého důvodu?
-Důvod se vždycky najde!
01:14:29 Mám praxi. To mi věřte.
01:14:35 Dobrá, nebudu mluvit. Cítím s vámi a mám o vás strach.
01:14:44 Mohl byste být příští obětí. Nebo kdokoli z tohoto domu.
01:14:52 Už dost!
01:15:32 Drahý můj, slyšela jsem vše.
01:15:39 Je to má dcera! Nedovolím, aby jí ubližovali.
01:15:46 Ale ven už nikdy nesmí! Zamkl jsem ji v pokoji.
01:15:52 To je moudré. Jen se bojím, že se jí to uvěznění nebude líbit.
01:16:00 Bylo by lepší, aby její hněv padl na mou, ne na vaši hlavu.
01:16:06 -Zajdu tam.
-Klíč je v zámku.
01:16:12 Půjdu. Z lásky k vám. Nechám vás odpočinout.
01:17:08 -Už to pane hrabě smím ochutnat?
-Jak slušně říkáte "pane hrabě"!
01:17:15 A vaše oči prosí "líbej mě". Líbej mě jako kuchtík.
01:17:20 A jak líbají kuchtíci?
01:17:39 To je ale dobrota!
01:17:46 -Kde ses tu vzal?
-Když já mám strach.
01:17:50 Žádný strach neexistuje. Vrať se, víš kam!
01:17:55 -Nemám strach o sebe, ale o ni!
-O Valentinu? -O jakou?
01:18:00 -O Valentinu de Villefort.
-O to děvčátko...
01:18:05 Co se stalo?
01:18:06 Lékař tvrdí, že Valentina otrávila sluhu Barroise i svou babičku.
01:18:13 -Ta citronáda od ní obsahovala jed.
-Nevíš jaký?
01:18:18 -Náprstník s bolehlavem.
-To je zlé.
01:18:23 Teď ví, jak to funguje, a zkusí to znova.
01:18:29 -I vy věříte, že je travička?
-Ani náhodou! Je v nebezpečí!
01:18:34 Nikoho k ní nepusť, zvlášť ne macechu! Dorazím co nejdřív.
01:18:40 -Kudy se dostanu dovnitř?
-Ještě se tam moc nevyznám.
01:18:45 -Snad by to šlo přes střechy.
-Přijdu, ale zatím ji hlídej!
01:18:50 Utíkej, ať jsi u ní co nejdřív. Běž! Já přijdu.
01:18:57 Netvařte se tak ustaraně, nelíbí se mi to.
01:19:01 Nepředvídaná událost. Nikterak vážná, ačkoli...
01:19:05 Ačkoli?
01:19:07 Ačkoli jsem doufal, že vás dnes po večeři nenechám odejít, leč...
01:19:12 To je skvělý nápad! Víte, jaká je zima v mém domě v Auteuil?
01:19:16 Prosím vás, nechte mě tady.
01:19:22 -U vás, co nejblíž.
-Buďte rozumná. -Ale proč?
01:19:28 -Mám dnešní noc něco na práci.
-A nemůžete to odložit na zítra?
01:19:33 Bohužel nemohu. Jsem očekáván právě dnes.
01:19:37 -Kdo vás čeká? Snad ne jiná žena?
-Pokud má smrt podobu ženy...
01:19:54 -Bertuccio, co tady děláš?
-Chráním vaši Valentinu.
01:20:02 Copak je něčím ohrožena? Mluv, Bertuccio!
01:20:07 Teď už se trápit nemusíte. Teď už tady má nás!
01:20:12 -Co dokáže jeden Bertuccio?
-Nic moc. -Nemyslel jsem to tak!
01:20:18 Však já jsem vám rozuměl. Ale nemějte strach, nejsem na to sám.
01:20:23 -Bdí nad ní i on!
-Kdo?
01:20:26 Muž, který je mým pánem! A doufám, že bude i mým přítelem.
01:20:32 Moc se na to těším. Nesmím už ztrácet čas.
01:21:29 Probuď se! Proboha, vzbuď se!
01:21:34 Probuď se, strašně tě potřebuju, žabičko!
01:21:43 Potřebuju to! Probuď se!
01:22:03 Dobrá práce, Bertuccio.
01:23:14 Pšt!
01:23:16 Tam!
01:23:23 Pozor!
01:23:27 Tady opatrně, schody vržou!
01:23:39 Pšt!
01:23:54 Pokoj slečny Valentiny.
01:24:29 I vy chudinko. Musíte být tak rozrušená.
01:24:34 -Něco nesu, aby se vám lépe spalo.
-Děkuji, není třeba, spím dobře.
01:24:42 Možná, ale po tomhle budete spát lépe. Pijte.
01:24:46 Do dna! Hodná! Rozumná, nenechá tam ani kapičku.
01:24:53 No vida, šlo to.
01:24:58 Všecko vypila.
01:25:03 A teď spinkat.
01:25:20 Dobrou noc.
01:25:34 Ticho! Nesmíte nás prozradit! Nebo už nikdy neuvidíte Maxmiliána!
01:25:42 -Jak chutnalo to, co jste vypila?
-Jak? -No!
01:25:46 -Nedávala jsem pozor. Nahořkle.
-Upřesněte to. Jde vám o život!
01:25:51 Příjemně, bylinkově.
01:25:55 -Bertuccio, přines tu lahvičku!
-Cože?
01:25:58 -Protijed! Tak honem!
-Už ho nemám.
01:26:03 Přichystali mi večeři a já se bál jedu, tak jsem to vypil.
01:26:10 Nemohu dýchat.
01:26:13 V laboratoři je ještě jedna dávka! Ve zkumavce číslo 7! Leť!
01:26:20 Je mi zima...
01:26:32 Rychleji! Práskněte do koní! Spěchám!
01:26:49 Pane Bertuccio, to jsem já, kapitán Cocles. Úkol splněn!
01:26:54 Vím, že je pozdě, ale oznamte panu hraběti, že jsem přivezl...
01:27:05 -To je skvělé, ale přijďte jindy!
-Pane Bertuccio!
01:27:46 -Kde je můj kočí? -Nechtěl čekat.
-Pojďte! Prosím vás rychle!
01:27:51 Strašně spěchám!
01:27:56 Rychle nasedat! Honem!
01:28:27 -Slyším kroky, musíme se schovat!
-Ne, tady už jde o vteřiny!
01:28:49 STÉNÁNÍ
01:28:59 PROZPĚVUJE
01:29:19 Naštěstí působí protijed rychleji než jed. Byl nejvyšší čas.
01:29:25 -Díkybohu je zachráněna.
-Pro dnešek. Ale macecha se nevzdá.
01:29:29 Až zjistí, že jed nezabral, připraví jinou vražednou směs.
01:29:35 A proti té už nebudu mít protijed.
01:29:52 Odpusťte mi, prosím. Vím, že zasluhuju přísný trest.
01:29:57 -Udělal jsem chybu, mohla umřít.
-Každý někdy chybuje, Bertuccio.
01:30:23 Pan hrabě, no konečně!
01:30:26 Musím přiznat, že už nic nechápu, co je moc, to je moc!
01:30:30 Nejdřív trčíme před vaším domem a pak nás odvlečou sem!
01:30:34 To si kapitán Cocles nedal líbit ani od Turků!
01:30:43 Proboha! Haydé?
01:30:47 Kdybyste věděl, kde jsem ji našel, a jak byla zubožená...
01:30:54 Musela moc vytrpět. To mi nemusíte povídat.
01:31:01 Ne!
01:31:04 Já sám. Mám pocit, že se dusím, potřebuju vzduch.
01:32:11 Dovolte, abych vás zde přivítal. Jsem hrabě de Monte Cristo.
01:32:16 A já vaše otrokyně. Prý jste si mě laskavě koupil.
01:32:21 To ne, já jsem vám koupil svobodu. Věznili vás, a to já nesnáším.
01:32:27 Měla jsem odjet domů. Jenomže mě zajímá, jakou podobu má smrt.
01:32:35 -Jak vidím, je dosti půvabná.
-Ta žena moc vytrpěla.
01:32:40 Našel jste v trpících ženách zálibu?
01:32:47 Já totiž, drahý pane, jsem už také hodně trpěla.
01:32:52 Už od dvaceti jsem vdova.
01:32:56 A když se po letech odvážím zamilovat,
01:32:59 tak se můj vyvolený chová jako noční pták.
01:33:04 -Radši běhá po nocích.
-Děkuju vám za slovo "vyvolený".
01:33:11 Ostatní si vysvětlíme. Jistě jste unavená.
01:33:16 -Mohamed vám připraví pokoj.
-Nebylo by Haydé lépe v hotelu?
01:33:20 Nikdo se nesmí dovědět, že jsme ji našli, natož že je v Paříži!
01:33:25 Ve hře jsou mé plány i její bezpečí.
01:33:29 Můj dům vám už není cizí! Postarejte se o ni, prosím vás.
01:33:40 -Děkuju vám, kapitáne.
-Chtěl jste také jisté doklady.
01:33:44 Zde jsou!
01:33:59 Beauchampe, pamatujte se! Chci jen jednoduchý článek.
01:34:03 První rok panování královny Viktorie. Ale tohle není článek!
01:34:08 -To je vyznání lásky!
-Je jí 19 a tak roztomile kouká!
01:34:14 -Angličani mají pěknou královnu!
-Pane Beauchampe!
01:34:22 Spěšné!
01:34:39 Nechme královnu Angličanům. Dostal jsem hotovou bombu.
01:34:46 Prosím, čtěte sám!
01:34:53 To by ale byl skandál!
01:34:56 -Můžete za tu informaci ručit?
-Ručím za muže, který ji poslal.
01:35:01 To doufám! Jinak si totiž zničím noviny!
01:35:05 Stejně na to půjdeme polehoučku, zapálíme šňůru, ale bombu schováme.
01:35:13 -Už vás napadl titulek?
-"Napsali nám z Janiny!"
01:35:29 Teď vy!
01:35:32 Namířit!
01:35:33 -Pal!
-VÝSTŘEL
01:35:39 Bůh nedopusť, abyste bojoval v souboji! Aspoň ne proti mně!
01:35:45 Kulka do srdce není trest. Aby měl trest smysl, musí trvat dlouho.
01:35:52 -To se pokaždé trefíte? -Ano.
-Naučte mě to.
01:35:57 -Obraťte se na učitele.
-Na to je pozdě.
01:36:04 V Římě jste mi zachránil život, a teď byste mě nechal umřít?
01:36:08 -Jak to? Co se stalo?
-Čeká mě totiž souboj.
01:36:12 -Souboj? S kým? -Urazil mě!
-Ale kdo? -Beauchamp.
01:36:16 -Ten novinář? Byl váš přítel!
-Už není.
01:36:20 Jen si přečtěte jeho článek: "Napsali nám z Janiny".
01:36:32 -Co vás uráží?
-Copak to nevidíte?
01:36:34 Píše, že jistý Fernand, důstojník, který sloužil v Řecku,
01:36:39 zradil sultána Ali Pašu a vydal ho i s celou rodinou Turkům.
01:36:45 Nějaký Fernand zradil, ale proč se tím cítíte uražen?
01:36:49 Můj otec je Fernand!
01:36:51 Jen v Paříži jsou stovky Fernandů, je to dnes zcela obyčejné jméno!
01:36:56 A pokud vás uráží slovo obyčejné, tak řekněme třeba módní.
01:37:00 Ale kdo sloužil v Řecku u sultána? Myslí tím mého otce!
01:37:06 Ale i kdyby ten článek tupil čest vašeho otce, souboj není na vás!
01:37:13 -Má se bít on!
-Otec o té pomluvě nemá tušení.
01:37:18 Tyhle noviny nečte! Co byste dělal, kdyby vám urazili otce?
01:37:24 Otce? Jemu ublížili mnohem víc. Až smutkem zemřel.
01:37:33 -A nechtěl jste ho pomstít?
-Chtěl.
01:37:37 Tak vidíte! Jako uražený mám právo volby zbraní.
01:37:43 Jsem dobrý šermíř, ale Beauchamp zase dobře střílí.
01:37:48 Jenže bývali jsme přátelé, a souboj není vražda!
01:37:52 Proto jsem zvolil pistole, i když se v nich vůbec nevyznám.
01:37:58 -Takže ne vražda ale sebevražda?
-Když mě to nenaučíte...
01:38:06 Bylo by to, jako bych na něj mířil sám!
01:38:11 Jenže Beauchamp to napsal podle materiálů ode mě!
01:38:16 Albert je také nevinný! Proč by měly děti pykat za rodiče?
01:38:21 Pak by i Valentina...
01:38:23 Pokud Fernanda usvědčím, nebude mít Albert k souboji důvod.
01:38:28 -Ale teď povídej o Valentině.
-Macecha neustále krouží kolem.
01:38:33 Nabízí kávu, limonády i čaje.
01:38:36 Hlídám ji celé dny, jenže jsou také noci, a já občas musím spát!
01:38:40 Spánek! To je způsob, jak dostat Valentinu mimo nebezpečí.
01:38:43 Vzpomínáš na žabku, která po elixíru usnula jako mrtvá?
01:38:49 -Tak toho bych se bál!
-Já také, ale jinak to nepůjde.
01:38:54 Teď se k ní vrať, ať se jí nic nestane, a přijď zase zítra v 10.
01:39:14 Hráli
01:40:18 Konec 3. části
01:40:20 Skryté titulky Gabriela Kliková
01:40:24 Tvůrčí skupina A. Poledňákové a V. Tišnovského
01:42:07 Česká televize 1999
Edmond Dantes neboli Hrabě Monte Christo, již objevil zrádce z okruhu svých přátel, kteří ho poslali na doživotí. Započal svou mstu. Nikdo ho nepoznal, když se objevil v pařížské nejvyšší společnosti jako pohádkově bohatý hrabě, jen Mercedes se při pohledu na něho chvěje srdce, ale rozum jí zatím nedovoluje připustit, že před ní stojí ten, jehož jediného v životě milovala, ale kterého již dávno oplakala. Monte Christo chce strhnout masku úctyhodným a bohatým občanům, kteří se ve svém životě dopustili těžkých zločinů. Prvním na řadě byl Danglars, bohatý bankéř, kterého Monte Christo obratnou manipulací přivedl k bankrotu. Nyní je na řadě nelítostný soudce Villefort, ani on nespí klidně, tíží ho hřích jedné tmavé noci, při níž se narodilo nemanželské dítě. Vyjevení tohoto tajemství stačí k tomu, aby byl Villefort úplně zničen.
