Mahábhárata

Přepis Brookovy devítihodinové jevištní podoby slavného eposu, která v letech 1985-87 sklízela úspěchy na mnoha světových scénách. Brook pojal tuto indickou "knihu knih" jako velkolepé podobenství o moci, válce a morálce, o lidské společnosti, která se za tři tisíce let, dělící nás od vzniku Mahábháraty, nezměnila natolik, aby její základní premisy přestaly platit. Filmový přepis nezapírá svou divadelní předlohu, je vrcholně stylizovaný a soustředěný na text a herecký projev. Ústředním motivem je nelítostný, desetiletí trvající boj o moc mezi dvěma větvemi královské rodiny, vrcholící bratrovražednou řeží, které padly za oběť statisíce lidí...

Mahábhárata je nejdelší knihou světa - přibližně patnáctkrát tak dlouhá, jako Bible - a je prazákladem kulturního života Indie a části Indonesie. V sanskrtu znamená Mahá "veliký", Bhárata (kromě toho, že je to rodové jméno) "Indie" nebo "lidstvo". Je to tedy de facto "velký příběh lidstva", v němž je kolem ústředního motivu navršena řada dalších, vedlejších, tragických i komických příběhů. Peter Brook pracoval na přípravě své jevištní verze osm let. Jeho nejbližšími spolupracovníky na tomto gigantickém projektu byli spisovatel Jean-Claude Carriere (dlouholetý spolupracovník rež. Buňuela) a výtvarnice Chloe Obolenská. Po vysoce úspěšném světovém turné přepracoval Brook jevištní verzi do podoby šestihodinového televizního seriálu, který natočil v pařížských studiích a konečně do verze celovečerního filmu. Kameramanem byl William Lubchantsky, jehož proslavily Filmy Jean-Luca Godarda a Francoise Truffauta. V r. 1990 získala filmová podoba Mahábháraty prestižní mezinárodní Cenu Emmy.