Některé vzpomínky jsou příliš živé. Český psychologický film podle divadelní hry Ludvíka Aškenazyho.
Režie: Otakar Vávra. Scénář: Otakar Vávra, Ludvík Aškenázy. Hrají: Rudolf Hrušínský, Jiří Vala, Martin Růžek, Jana Hlaváčová a další.

Jednoho dubnového večera roku 1961 zastaví u motelu na benešovské silnici mercedes západoněmeckého podnikatele Hupperta. Sebevědomý obchodník, který kdesi po cestě "sbalil" naivní studentku Janu, si před hosty zdejšího bufetu nebere servítky a okatě dává najevo svou nadřazenost. Netuší, že svým arogantním chováním probouzí v jednom z přítomných lidí nesnesitelné vzpomínky. Vedoucí motelu Kalous totiž strávil část svého mládí v koncentračním táboře. Jedním z jeho trýznitelů byl právě takový člověk, jako Huppert...

Komorní psychologický příběh natočil režisér Otakar Vávra podle divadelní hry Ludvíka Aškenazyho. V dramatu vystupuje jen několik málo protagonistů a celý příběh se odehrává v jediném prostředí. Otakar Vávra se rozhodl pojmout adaptaci jako širokoúhlý černobílý film, přičemž ozvláštnil vyprávění několikanásobnými expozicemi. Souběžně s přítomným dějem tak mohl zobrazit retrospektivní vzpomínkové výjevy. Hereckému ansámblu (Jiří Vala, Martin Růžek, Jana Hlaváčová) přirozeně vévodí mistrovský herecký výkon Rudolfa Hrušínského. Ten se v postavě česky mluvícího sudetského Němce Hupperta dokázal vyhnout karikatuře a vytvořil sice záporného, avšak plastického a do posledního detailu přesvědčivého hrdinu.

Snímek i jeho divadelní předloha se dotýkají mnoha citlivých témat, a pohybují se v tomto smyslu na ostré hraně.

Napište nám