Ticho a křik
Mari Törőcsiková (narozená 23. 11. 1935) patří k největším osobnostem maďarské kultury, a také zůstává nejznámější herečkou známou za hranicemi své země. První velkou roli ztvárnila ve vesnickém dramatu Kolotoč (1956), později zaujala ve filmech Miklóse Jancsoa (Beznadějní, Hvězdy na čepicích, Ticho a křik, Elektra a její pravda), a vytvořila řadu dalších významných rolí s jinými režiséry, jako Měsíční dvůr režisérky Marty Mészárosové či Dny čekání režiséra Károly Makka. Mari Törőcsikové získala řadu prestižních vyznamenání: ceny na MFF v Cannes za postavy v titulech Láska a Kde jste, paní Déryová?, Stříbrný Hugo na MFF v Chicagu 1971 za nejlepší herecký výkon ve filmu Dny čekání. Je vícenásobnou držitelkou Cen maďarské filmové kritiky, v roce 2000 získala čestný titul Národní herečka. Byla několikrát hostem MFF v Karlových Varech (v roce 1992 jako členka poroty). Důležité místo představovala její divadelní tvorba, dlouho působila v budapešťském Národním divadle, později v souboru Divadla Józsefa Katonyho.
Děj filmu Miklósze Jancsóa Ticho a křik se odehrává v roce 1919, kdy po porážce Maďarské republiky rad zavládlo kruté období bílého teroru a vlády Miklóse Horthyho. V dusivé atmosféře všudypřítomné tyranie dochází k popravám maďarských vojáků – bývalých příslušníků Rudé armády a celá země je pohlcena strachem…
Ticho a křik je závěrečným snímkem volné psychologicko-historické trilogie, navazuje na snímky Beznadějní (1965) a Hvězdy na čepicích (1967).