Bohem zapomenuté děti

Předlohou filmu Bohem zapomenuté děti (1986) byla stejnojmenná hra Marka Medoffa, která u nás vyšla pouze tiskem (pod titulem Děti ticha), ale na jevišti profesionálně inscenována nebyla. Autor ji napsal pro neslyšící herečku Phyllis Frelichovou, která pak za svůj výkon v broadwayské inscenaci dostala prestižní cenu Tony, stejně jako hra samotná. Jednoduchý příběh vychází ze skutečného vztahu, který Frelichová prožila se svým hlasovým terapeutem. Ve filmové verzi ústřední postavu neslyšící dívky Sáry převzala jiná postižená herečka Marlee Matlinová a za svůj vynikající výkon si kromě dalších ocenění odnesla i Oscara (do dnešního dne je v kategorii hereček v hlavní roli nejmladší vítězkou). Snímek je jedním z mála děl, která nám dokážou upřímně přiblížit svět postižených lidí bez zbytečného nánosu sentimentu či mentorování. Partnerem Matlinové v roli učitele neslyšících je tady tehdejší populární hvězda William Hurt (za svou předchozí úlohu uvězněného homosexuála v Polibku pavoučí ženy měl Oscara). Pod komorně pojatým snímkem je jako režisérka podepsána debutující Randa Hainesová, která předtím pracovala pouze v televizi. Z mnoha cen, jež film obdržel, ještě připomínáme Stříbrného medvěda na MFF v Berlíně za "citlivý a sdělný přístup k specifickému tématu" a další čtyři oscarové nominace - za nejlepší film, herecký výkon v hlavní roli (William Hurt), scénář podle předlohy (Mark Medoff a Hesper Andersonová) a herecký výkon ve vedlejší roli (Piper Laurieová za postavu Sářiny matky).