Český film o matce, která si nese celoživotní vinu za způsobené popáleniny vlastní dceři. V hlavních rolích letošní jubilantka Jana Brejchová a Tereza Brodská.

Blanka (J. Brejchová) je zkušená a uznávaná redaktorka jednoho knižního nakladatelství, a právě pracuje na knize mladého horolezce Františka Andrlíka (M. Vašut). Stará se o své dospělé děti Šárku (T. Brodská) a Vojtu (J. Potměšil) a tráví čas se svým přítelem – advokátem Otakarem (J. Kačer). Její život poznamenaly dvě zásadní události, nejprve když nešťastnou náhodou Šárku jako malou opařila a způsobila jí značné popáleniny. A podruhé, když jí zemřel manžel. Hlavně první neštěstí znatelně změnilo chování Blanky k dceři. Za viditelné jizvy na Šárčině těle se neustále viní a věnuje se jí s přehnanou starostlivostí a péči. U nich doma to má ale za následek spíše jen konflikty a vzájemné nepochopení. Šárka je z matky jen podrážděná a čím dál víc se jí protiví, neboť jí matka nevědomky ubírá vlastní životní prostor. Z toho důvodu matce spoustu věcí zatajuje, aby se mohla alespoň někdy svobodně nadechnout.

Evald Schorm, uznávaný představitel „československého filmového zázraku“ 60. let, byl za doby tzv. normalizace jedním z „nepohodlných“ tvůrců, kterým byla práce u filmu zapovězena. Jeho posledními filmy se staly na dlouhou dobu Psi a lidé nebo televizní film Úklady a láska – oba z roku 1971. K režii celovečerního filmu se vrátil až po dlouhých sedmnácti letech v době opětovného uvolnění na konci 80. let. Film Vlastně se nic nestalo z roku 1988, o matce, co si až přehnaně klade vinu za něco, co již pominulo, se však stal jeho posledním. Režisér se premiéry filmu nedožil a zemřel čtyři měsíce před ní. Za scénářem stála lékařka, diplomatka a politička Jaroslava Moserová-Davidová – která dlouhá léta působila na klinice popálenin 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, a uvedením snímku si v těchto dnech připomínáme její nedožité 90. narozeniny.

Napište nám