Katapult

Problematika stereotypu všedního dne je téma, jímž se Vladimír Páral zabývá prakticky ve všech svých románech. V novele Katapult je ústředním motivem. Mladý třiatřicetiletý inženýr Jacek Jošt má hezkou ženu a malou dcerku. Těžce však nese, že všechno je denně k uzoufání stejné. Nikterak vzrušující práce a rodina, kde se denně opakují stále stejné scény, jsou vyslovovány stále tytéž věty. Proto se nemůže nikdo divit, že začarovaný kruh chce protrhnou za každou cenu. Na scénu vstupuje pět žen, vybraných počítačem na základě inzerátu...

Po pěti letech se režisér Jaromil Jireš přepisem Katapultu znovu obrátil k dílu předního českého prozaika Vladimíra Párala (v roce 1978 to byla filmová adaptace knihy Mladý muž a bílá velryba). Na scénáři snímku spolupracoval režisér s autorem literární předlohy. Původní příběh mladého inženýra, který se vydá na neslavnou cestu úniku z každodenního ubíjejícího života, byl s ohledem na možnosti filmového vyjádření pozměněn. "Není to již realistický příběh nevěrníka, který si užívá s partnerkami z inzerátů, je to spíše metafora, oscilující mezi realitou a snem, touhou; mezi vinou a trestem... Jackův příběh by byl tragický, kdyby nebyl tak humorný, a naopak" – říká o svém přístupu k literární předloze režisér Jaromil Jireš. Vzniklo tak dílo profesionálně dokonalé i divácky vděčné, aniž museli tvůrci sáhnout po podbízivosti. Životní kotrmelce hlavního hrdiny zachycuje sice bez falešné cudnosti, ale s neobyčejnou kultivovaností. Diváci i kritiky ocenili rovněž pozoruhodné herecké výkony Jiřího Bartošky, Jiřiny Jiráskové a Kateřiny Macháčkové i působivou hudbu Zdeňka Pololáníka.