Vyluští i slovo „požuržil“, ale jinak je to mistr světa ve skoku na špek. Oldřich Nový v titulní roli české situační komedie (1942). Dále hrají: H. Vítová, L. Pešek, J. Marvan, E. Fiala, T. Pištěk a další. Scénář K. Steklý a M. Frič. Kamera V. Hanuš. Režie M. Frič
00:01:43 Pojišťovna Fortuna. Pan prezident má poradu. Volejte později.
00:01:51 Pojišťovna Fortuna. Mluví se. Počkáte? Prosím.
00:01:56 Pojišťovna Fortuna. Pan prezident má poradu. Volejte později.
00:02:18 Prosím pana vrchního ředitele.
00:02:38 Moje nové pojišťovací podmínky byly právě přijaty jako všeobecně platné.
00:02:43 Dovolte, abych vám co nejupřímněji blahopřál, vážený pane prezidente.
00:02:48 Obnovení pojistek k 1. květnu může být provedeno podle nových podmínek.
00:02:54 Vážený pane prezidente, zařídil jsem již vše před týdnem,
00:02:59 když jste ráčil svůj návrh poprvé vyslovit.
00:03:03 -Na obnovení pojistek se pracuje.
-Dnes večer odjíždím.
00:03:06 V sobotu a v neděli budu pryč. V pondělí se vrátím.
00:03:11 Doufám, že obnovení pojistek bude v pondělí odpoledne hotovo.
00:03:17 Račte se plně spolehnout, vážený pane prezidente. Postarám se o to.
00:03:24 Pane řediteli, obnovení pojistek musí být hotovo v pondělí ráno.
00:03:30 Odjíždím zítra v nutné záležitosti.
00:03:31 Račte se plně spolehnout, pane vrchní řediteli.
00:03:37 Pane přednosto, vím, že jste spolehlivý úředník.
00:03:43 Pan vrchní ředitel právě o vás hovořil s panem prezidentem.
00:03:48 Chci vám poskytnout možnost, abyste osvědčil svoje mimořádné schopnosti.
00:03:52 Jste nesmírně laskav, vážený pane řediteli, že jste ráčil s panem...
00:03:57 Prosím, prosím. To obnovení pojistek k 1. květnu chci mít hotovo zítra!
00:04:05 Račte, vážený pane řediteli, sdělit veleváženému panu vrchnímu řediteli,
00:04:11 aby ráčil ujistit váženého pana prezidenta, aby byl bez starosti.
00:04:16 Obnovení pojistek musí být obnoveno dnes do čtyř hodin.
00:04:23 Kdo nebude s prací hotov, zůstane tu přesčas!
00:04:28 Práce je tu dost, máte co dělat. Tak žádná zábava!
00:04:34 To se týká hlavně vás, pane Bejšovče a pane Voborníku.
00:04:38 -No dovolte!
-Ale pánové, vždyť se známe.
00:04:42 Panstvo, nekouřit! Víte, že to v kanceláři nemám rád.
00:05:00 -Tady je ten chlebíček, pane Plavče.
-Děkuji. Tady je 30 haléřů.
00:05:06 Chléb 30 haléřů.
00:05:09 -Pane, na okamžik!
-Prosím.
00:05:13 -Platil jsem vám včera?
-Včera?
00:05:16 Totiž... Vám to mohu říci. Nesouhlasí mi hotovost s výdaji.
00:05:22 Včera ráno jsem si vzal s sebou 10 korun.
00:05:25 Koupil jsem novou násadku na pero za jednu korunu.
00:05:29 Potom tři koruny. Včera totiž měla Helenka narozeniny.
00:05:32 Chtěli jsme to oslavit, tak jsme jeli do Stromovky tramvají.
00:05:37 Flašinetáři 20 haléřů, lavičky 40 haléřů, chleba 30 haléřů.
00:05:41 Dohromady 4,90. Večer jsem měl mít zůstatek 5,10, ale měl jsem 5,40.
00:05:48 -Takže buď jsem vám nezaplatil...
-Už vím!
00:05:51 -Vy jste včera nic neměl!
-Vidíte, to mě nenapadlo.
00:05:55 Takže tuto položku zrušíme a dnes zaneseme: chleba 30 haléřů.
00:06:15 Tohle je něco tak naivního!
00:06:20 -Na to ti může skočit jedině Plavec.
-Zavolej ho sem, dám mu to na stůl.
00:06:27 -Valentine! Prosím tě, na okamžik.
-Ano, hned.
00:06:35 Nezlob se, kamaráde. Mám tady vypočítat desetiletou slevu?
00:06:43 -To je jasné.
-Děkuji ti. -Prosím.
00:06:54 Ale pánové, kdo mi to tady udělal? To je přinejmenším nešetrnost!
00:07:03 -Že jsi to byl ty, Emane!
-Já? No dovol!
00:07:07 Tak to udělal Rudla!
00:07:09 Ty jsi dobrý. Vždyť jsem s tebou luštil tu desetiletou slevu.
00:07:15 -Co já teď s tím?
-Kolego, to přece nic není.
00:07:24 To jsou ale nápady! Pánové, vy jste jako děcka!
00:07:33 Valentine, prosím, na okamžik!
00:07:46 Prosím tě, vůbec tomu nerozumím. Je zde pojistka s divnou značkou.
00:07:52 -Požuržil.
-Co? Ukaž! No vážně...
00:07:58 Emane, mám ten doutník i cigarety. Ale z toho doutníku mám strach.
00:08:06 -Proč?
-Ten ti dá, člověče, ránu!
00:08:10 Ale musíš mu to dát sám. Mně by na to neskočil.
00:08:16 To je pojistka na požár, úraz, živelné pohromy a loupež.
00:08:31 -Já si to vezmu sám.
-Děkuji ti.
00:08:38 -Valentine, podívej se mi na součty.
-Ale já mám také svoji práci!
00:08:44 -Dám ti za to cigaretu.
-Máš poslední, to nechci.
00:08:49 -Ale ještě nějaké mám, i doutník.
-Tak děkuji.
00:09:08 -Valentine, ty jsi úplný kouzelník!
-Ale to přece nic není.
00:09:12 -Emane, dej mi pro legraci...
-Tak vy jste tady pro legraci?
00:09:18 Jste samá zábava a žádná práce!
00:09:22 A teď schválně, pro legraci. Jak jste daleko s prací?
00:09:26 -Budu téměř hotov, pane přednosto.
-Téměř! Pan Plavec bude téměř hotov!
00:09:33 Tak se na ten zázrak podíváme.
00:09:41 -Copak je tohle?
-To je jen takový žert!
00:09:52 A máte po legraci! Ty vaše vtipy...
00:09:56 Ale dnes to musí být hotovo! I kdybyste zde měl být do půlnoci!
00:10:06 Co ta cigareta? Upozorňuji vás naposledy. Tady se kouřit nebude!
00:10:18 Cigareta do kanceláře nepatří!
00:10:34 Jejeje!
00:10:39 (RÁNA)
00:11:32 Pane Plavče, chtěl jsem vás poprosit, abyste si to přečetl.
00:11:41 To je žádost za vaši Máničku! Jak se jí daří?
00:11:46 Žena s ní byla u profesora. Je moc slabá.
00:11:49 Profesor říkal, že by měla jít do sanatoria.
00:11:53 A vy žádáte spolek Dětský domov o podporu?
00:11:56 Ano, rád bych věděl, jestli jsem to dobře napsal.
00:12:00 Myslím, že je to dobré.
00:12:04 Neměl bych zde víc zdůraznit, že nic nemáme?
00:12:10 Nechte to tak.
00:12:13 Neměl bych to napsat na stroji? Ale psané rukou to dělá lepší dojem.
00:12:22 -A kolik byste potřeboval?
-Pět tisíc.
00:12:29 -Myslíte, že vám tolik dají?
-Ale kdepak!
00:12:32 Pan přednosta Bureš sice slíbil, že se za mě přimluví...
00:12:36 Pan Bureš?
00:12:37 Je totiž jednatelem spolku. V létě jezdí s těmi dětmi k moři.
00:12:42 To mě překvapujete. Pan Bureš dělá také šlechetné skutky?
00:12:47 Má tak zadarmo dovolenou u moře.
00:12:50 To budete mít co dělat, než to seženete.
00:12:53 Kdyby mi někdo půjčil, měsíčně bych to splácel.
00:12:57 Lidé jsou divní. Mají peníze, ale potřebným nepomohou.
00:13:04 Máte pravdu. Už jsem s prací hotov.
00:13:11 Buďte tak laskav, dejte to panu přednostovi na stůl.
00:13:16 Děkuji vám. Dobrou noc.
00:13:22 Julinko, otoč se, ať vidím, jak ti to padne.
00:13:27 Slečno, ten živůtek vypasujte hezky k tělu.
00:13:32 Počkejte, podívám se na to sama.
00:13:35 Zde to utáhneme. Slečna má takovou pěknou postavičku!
00:13:44 Pardon.
00:13:49 -Co tu, prosím tě, chceš?
-Helenko, musím se s tebou poradit.
00:13:55 Jde o naše společné úspory.
00:13:58 Víš, ten sluha z naší kanceláře má malou holčičku.
00:14:03 Jak se jenom jmenuje? Věruška? Růženka?
00:14:09 Miláčku, teď nemám čas. Potom mi to řekneš.
00:14:12 Počkej na mě večer v devět hodin dole.
00:14:15 Ale já musím být v půl deváté u strýčka Kudrny v restauraci.
00:14:19 -Přijdu tam za tebou. Běž už.
-Nebylo by lepší sejít se jinde?
00:14:25 -Vy se zde bavíte! Zákaznice čeká!
-Promiňte, to je pan...
00:14:30 Nezajímá mě, kdo to je! Docházení pánů za personálem netrpím!
00:14:34 -Přišel jsem v naléhavé záležitosti.
-To mě nezajímá!
00:14:38 Zaměstnávám 15 děvčat. Kdyby za každou chodili takoví lidé...
00:14:47 -Helenko, co bude?
-Čekej u strýčka. Přijdu tam.
00:14:53 Služebník, poroučím se!
00:14:59 Moje úcta!
00:15:01 Jídelní lístek!
00:15:13 -Dobrý večer, strýčku.
-Dobrý večer.
00:15:16 Sekaná!
00:15:18 -Rukulíbám, tetičko.
-Dobrý večer.
00:15:32 Zase sekanou?
00:15:45 -Dobrý večer, Helenko.
-Nazdar, Valdo.
00:15:53 Proč jsi mě sem nikdy nepozval? Je to tu docela hezké.
00:15:57 -Valentinovi se prý nelíbila večeře.
-Večeře?
00:16:01 Tak to by nešlo. Dávám mu jídlo za režijní cenu kvůli tobě!
00:16:07 Helenko, mohli bychom těch našich ušetřených 20 tisíc Bíbrovi půjčit?
00:16:17 Já toho člověka neznám. Ale když to nutně potřebuje pro dítě...
00:16:26 -Myslíš, že nám to vrátí?
-Vrátí. A je to na dobrou věc.
00:16:32 Víš, ono se nemá sedět na penězích, když někdo potřebuje pomoc.
00:16:37 No dobře. Ráno přinesu spořitelní knížku. Pane vrchní!
00:16:45 -Račte si přát?
-Jaká je ta sekaná?
00:16:49 Moc dobrá. Ale dej si raději řízek.
00:16:51 Nic! Já ti dám řízek! Moje úcta, služebník.
00:16:56 Tobě nestačí, že se u mě skoro zadarmo stravuješ?
00:17:00 Ty chceš na můj účet hostit slečinky?
00:17:05 Promiňte, já si chtěla večeři zaplatit sama.
00:17:08 Strýčku, to jsi neměl. Helenka je moje a ty jsi ji urazil!
00:17:15 -Už sem víckrát nepřijdu!
-Já se nezblázním. Moje úcta!
00:17:20 Ta vila by se mi líbila, ale není oplocená.
00:17:25 Postavil bych kolem ní plot vysoký 2 metry.
00:17:28 Ale to by nebylo hezké! Za plotem by vila nebyla vidět.
00:17:34 To máš pravdu. Ale místo terasy by měla být zimní zahrada.
00:17:45 Ale co uděláme s tou garáží? Tam by mohla být králíkárna, ne?
00:17:50 -Tam bude automobil!
-Automobil? Já zapomněla.
00:17:55 Máme 20 tisíc ve spořitelně a už si kupujeme auto a vilu.
00:18:01 Nejsme blázni? Copak si můžeme ušetřit 240 tisíc?
00:18:06 Teď to půjde ještě pomaleji, když si budu muset platit obědy a večeře.
00:18:11 -Snad toho nelituješ?
-Co by mi to bylo platné?
00:18:15 -Helenko, vezmi tužku a počítej.
-Nesmíš si to nechat od strýce líbit.
00:18:21 -Valdo, jestli se dozvím...
-Helenko, víckrát tam nepůjdu.
00:18:26 Slibme si, že ode dneška pro nás neexistují žádní příbuzní.
00:18:30 Dobrou noc. Pozdravuj maminku.
00:18:43 Otevření domu 50 haléřů.
00:18:48 -Kde jsi byla tak dlouho?
-S Valdou.
00:18:55 -Proč jsi koupila víno?
-Pro sázavskou tetu. Má narozeniny.
00:19:01 -Kolikáté?
-Pětapadesáté.
00:19:04 -Ne, mami, já nepojedu.
-Proč?
00:19:08 Soboty a neděle máme s Valdou pro sebe. Nemohla bych sama odjet.
00:19:13 Tak ho vezmi s sebou. Vždyť ho z příbuzných ještě nikdo nezná.
00:19:20 Valda má se svými příbuznými špatné zkušenosti. Určitě by nejel.
00:19:27 Dělej, jak myslíš.
00:19:42 Jen to dítě uspím, už ho probudíte!
00:19:45 Promiňte, paní správcová. Nenechal mi zde něco pan Kolář?
00:19:50 Nějaké knihy.
00:20:23 Promiňte, omyl.
00:21:02 Paní Troníčková, vyřiďte panu Plavcovi, ať nepoužívá mou rohožku!
00:21:08 -Vyřídím mu to.
-Jinak z toho vyvodím důsledky!
00:21:29 -Pane Plavče...
-Já vím. Udělal jsem to v zamyšlení.
00:21:35 Vím, že to děláte ze šetrnosti. Co z toho máte, takhle šetřit?
00:21:45 Nic neužijete, stále jen počítáte. A ještě při tomto špatném světle!
00:21:51 Proč si nerozsvítíte lustr?
00:21:55 Máte pravdu, ale já si to světlo nemohu dovolit. Musím kalkulovat.
00:22:03 Tuhle práci dělám jen proto, abych si přivydělal.
00:22:08 Mám za to tak málo, že bych musel vydělávat jen na elektřinu.
00:22:13 Tamta žárovka spotřebuje 1 kW za 10 hodin, tato až za 100 hodin.
00:22:19 Pracuji-li denně 4 hodiny, to je ročně 1 440 hodin, je to 144 kW.
00:22:29 Stojí-li 1 kW 2,70, je to 368,80. Tato žárovka jen 36,80.
00:22:41 Dobrou noc.
00:22:55 -Mohu si připálit?
-Prosím.
00:23:03 (RÁNA)
00:23:06 -To je něco tak naivního!
-Ale skočil jsi na to!
00:23:09 -Představ si, co by dělal Plavec!
-To je nápad!
00:23:23 -Valentine, mohu si půjčit gumu?
-Můžeš, ale vrátit!
00:23:40 Pane Plavec, máte jít k panu řediteli.
00:24:07 Emane, podívej! Hlavní výhru 1 milion korun vyhrává los č. 8 456.
00:24:20 -A co mám dělat?
-Plavec má číslo losu 18 456.
00:24:28 -Víš to určitě?
-Mám to zapsáno.
00:24:40 Mám nápad. Co kdybychom mu tam připsali 1? To by byla legrace!
00:24:47 To je něco tak naivního! Ale legrace by to byla.
00:25:04 -Podívej.
-Je to k nerozeznání.
00:25:08 -Mám?
-Zkus to.
00:25:22 -Je to dobré.
-Jak mu to dát, aby tomu uvěřil?
00:25:30 Pan přednosta Bureš si stěžuje, že jste v kanceláři samá zábava.
00:25:34 Že rušíte kolegy v úředních hodinách všelijakými žertovnými předměty!
00:25:38 Dokonce jste nechal vybuchnout nějaké prskavky!
00:25:42 Pane řediteli, já bych nějaké prskavky ani nevzal do ruky!
00:25:56 Pane řediteli, to tedy vážně nevím...
00:26:01 -Já si to vyšetřím!
-Opravdu za to nemohu.
00:26:35 Tažební listina jubilejní loterie ze včerejšího tahu právě vyšla!
00:26:40 Děkuji. Nic nechci.
00:26:49 -Nic nechce.
-Musíte mu to vnutit.
00:26:59 Kupte si tažební listinu. Ještě jsem nic neprodal.
00:27:09 -Tak dobře. Kolik stojí?
-Jednu korunu.
00:27:16 -Zde máte 1,20.
-Děkuji.
00:27:26 Tažební listina včetně spropitného 1,20.
00:28:17 -A máme po legraci.
-Musíme ho nějak upozornit.
00:28:22 Zařídím to.
00:28:44 Pojišťovna Fortuna. Pana Plavce? Spojím.
00:28:55 Pan Plavec k telefonu!
00:29:05 Tady Plavec.
00:29:09 Pane Plavče, máte od nás los č. 18 456?
00:29:15 Okamžik, podívám se.
00:29:25 Ano. 18 456.
00:29:30 Dovolte, aby naše firma byla první, kdo vám blahopřeje ke štěstí.
00:29:37 Vyhrál jste milion!
00:29:41 Jak prosím? Já? Kolik? Moment.
00:30:10 -A kdy dostanu peníze?
-Za tři dny. Zatím užívejte štěstí!
00:30:20 Děkuji. Poklona.
00:30:47 -Je ti nevolno? Co se stalo?
-Nic mi není. Je mi báječně!
00:31:28 Ehm, ehm.
00:31:47 Takhle si nepohovíte!
00:31:53 Pane, svou lehkomyslností ohrožujete klidný chod celého ústavu!
00:32:02 A jste drzý!
00:32:06 Jak to sedíte, když s vámi mluvím? Dejte si ještě nohy na stůl!
00:32:18 Člověče, co tě to napadlo?
00:32:22 Kolego, tomu se říká odvaha!
00:32:25 Odvaha? Když člověk vyhraje, tak si to může dovolit!
00:32:28 -Ty jsi vyhrál?
-Milion, pánové!
00:32:32 Blahopřejeme!
00:32:43 Mám pro tebe senzaci do novin. Můj kolega vyhrál milion!
00:32:53 Pane řediteli, dal si nohy na stůl!
00:32:57 -Kdo? -Pan Plavec!
-Pošlete ho ke mně!
00:33:02 Helenko, představ si to štěstí! Milion! Hned za tebou přijedu.
00:33:11 To tě nesmí ani napadnout! Uklidni se a zůstaň v kanceláři.
00:33:19 Ano, zůstanu zde. Řekni mamince, že dnes přijdu požádat o tvou ruku.
00:33:32 -Co je?
-Máte jít k panu řediteli.
00:33:36 -Já?
-Jste pan Plavec?
00:33:38 -Jsem Plavec.
-Tak plavte!
00:33:56 -Jéje. Co když ho vyhodí?
-Prosím tě, nestraš!
00:34:04 Můžete mi vysvětlit, proč jste to udělal?
00:34:06 Sám nevím. Ale pan přednosta mě tolik pronásledoval!
00:34:13 Nikdy jsem se neodvážil ozvat. Ale teď, když jsem vyhrál milion...
00:34:19 -Najednou mi povolily nervy.
-Cože? Vy jste vyhrál milion?
00:34:25 Ano. Milion vyhrálo číslo 18 456. A to jsem já.
00:34:30 Gratuluji! Teď chápu vaše rozčilení. Vezměte si doutníček.
00:34:38 To víte, pan přednosta je nervózní. Musíte ho omluvit.
00:34:43 (RÁNA)
00:34:48 -Co to bylo, pane řediteli?
-To byl takový malý žert.
00:34:54 Dobře, že jste přišel. Právě jsem pana Plavce přeložil do sekretariátu.
00:35:03 -Pane řediteli, jsem vám zavázán.
-Prosím.
00:35:08 Pane přednosto, pan tajemník Plavec se už dolů nevrátí.
00:35:13 -Ale já mám dole ve stole...
-Váš stůl tedy půjde s vámi.
00:35:18 -Pane přednosto, zařiďte to.
-Jak ráčíte poroučet.
00:35:33 Copak se to tady děje? Na místa!
00:35:43 Poslyšte, ty legrácky už musí přestat!
00:35:47 Pane přednosto, to nebyl vtip. Pan Plavec opravdu vyhrál milion!
00:35:51 -Vyhrál? -Milion?
-Milion! -Ano!
00:35:55 Milion? Tak proto...
00:36:00 Na co čekáte, sedněte si!
00:36:06 Bíbr, Vosádka! Sem!
00:36:13 Stůl pro pana tajemníka Plavce dejte nahoru do sekretariátu.
00:36:19 -Co tomu říkáš?
-Ještě že to takhle dopadlo.
00:36:23 -Já měl strach, že ho vyhodí.
-Vždyť my jsme mu vlastně pomohli!
00:36:29 Dnes už máte volno. Do kanceláře přijďte až v pondělí.
00:36:33 Uctivé díky, pane řediteli.
00:36:35 -Příjemnou neděli.
-Děkuji.
00:36:40 Opatrně, nenaklánět! Ať se nevylije inkoust.
00:36:46 -Už to neseme, pane tajemníku.
-Mám tam hodinky.
00:36:49 -Všechno jsem zařídil. Je libo?
-Cigareta do kanceláře nepatří.
00:37:01 To tedy ne. Cigareta do kanceláře nepatří.
00:37:12 Kolego, na okamžik! Snímek pro noviny.
00:37:23 -Heslo prosím.
-Helenka a Valentin.
00:37:30 Nechte tam jen 50 korun, aby se nezrušila knížka.
00:37:34 Po neděli sem stejně uložím větší obnos.
00:37:38 -Maruško! Podívej, čti.
-Valentin vyhrál milion!
00:37:53 Záloha na vilu 5 tisíc. Ále, co bych se s tím psal.
00:37:58 Nezapomeň napsat, aby přišel k obědu se slečnou nevěstou.
00:38:05 Tolik jsem se vždycky modlila, aby ti sv. Alois dal požehnání.
00:38:12 Peníze jsi vyhrál jistě proto, že jsem se tak vroucně modlila.
00:38:20 Nějak se mu zmiň o tom, že chceme koupit hotel.
00:38:29 -Vy jste paní Bíbrová?
-S kým mám tu čest?
00:38:33 Jsem od spolku Dětský domov a nesu vám nějaké peníze.
00:38:38 -Peníze?
-Žádali jste o podporu pro dceru?
00:38:42 -Ale muž to teprve včera podával.
-Když je to naléhavé, to my...
00:38:51 -Ale pane, to je 5 tisíc!
-To je prozatím.
00:39:15 Paní správcová, přinesl jsem pro Pepíčka, aby neplakal.
00:39:42 To jsem rád, že se vidíme. Budu mít od prvního volný byt.
00:39:50 Když jste vyhrál, nebudete přece v podnájmu.
00:39:53 -To ne. Už jsem si koupil vilu.
-To je krása.
00:40:00 -Se zahradou?
-Ano. A hlavně s rohožkou.
00:40:46 -Dobrý den, pane Plavče.
-Dobrý den. Že mi chcete přát?
00:40:51 Vím, že mnoho lidí vám blahopřálo k vašemu štěstí.
00:40:55 -Ale já to myslím upřímně.
-Děkuji vám, paní Troníčková.
00:40:57 Jednou zase štěstí nebylo slepé.
00:41:01 Přeji vám to, i když vím, že se teď vystěhujete.
00:41:06 Paní Troníčková, zde je 1 000 korun.
00:41:12 Vy už po mně žádného nájemníka nebudete potřebovat.
00:41:16 -Já si ten byt budu platit dál.
-Ne, pane Plavče, to nemohu.
00:41:21 -Paní Troníčková, to bych se zlobil.
-Mockrát děkuji.
00:41:26 Přišel vám dopis. Přinesl ho pikolík z restaurace.
00:41:30 To mi asi píše strýček Kudrna, abych mu už nechodil na oči.
00:41:35 (ZVONÍ ZVONEK)
00:41:44 Rukulíbám. Nesu ze salonu kostým pro pana Plavce.
00:41:49 Kostým? Počkejte.
00:41:53 Pane Plavče!
00:41:56 Dobrý den.
00:41:57 Madam posílá kostým. Slečně Helence se moc líbil.
00:42:02 To je opravdu milá pozornost. Že necháme srdečně pozdravovat.
00:42:10 -Ten je hezký.
-Helenka má dobrý vkus.
00:42:21 -To už asi nepřijde.
-Divíš se? Po tom, co jsi mu udělal?
00:42:26 -Probudila se v něm hrdost.
-To mi nejde do hlavy.
00:42:31 Teď je na tobě, abys to spravil. Vezmi si nový kabát a jdi za ním.
00:42:36 Já? Nikdy! Moje úcta. Služebník. Nikdy!
00:42:42 -A co ten hotel?
-Tak já tam tedy jdu.
00:42:46 Podívejte se, když jste nic neměl, nemohl jste nic ztratit.
00:42:51 Ale teď jste milionářem. Proto si dejte svůj život u nás pojistit.
00:42:56 -Stačí váš jediný podpis.
-Neobtěžujte se a nenamáhejte se.
00:43:02 Já sám jsem totiž úředníkem v pojišťovně.
00:43:07 Tak mě jistě neodmítnete. Víte tedy, co to je pracovat na procenta.
00:43:14 No to vím. Tak to dejte sem, pane kolego, já vám to podepíšu.
00:43:26 -Moje úcta.
-Přejete si?
00:43:29 Nějak jsem se zadýchal.
00:43:34 -Je pan Plavec doma?
-Račte dál.
00:43:40 Jestli jste od pojišťovny, nenamáhejte se.
00:43:44 Pan Plavec už je pojištěn u našeho ústavu.
00:43:57 -Valentine, co je s tebou?
-Strýčku, promiň, já se divím...
00:44:05 Už se nezlobím. Vím, že jsi to udělal nerad.
00:44:10 Neomlouvej se. Pojď se mnou k tetičce. Čeká na tebe.
00:44:16 Teď nemohu, strýčku. V pět hodin musím být u Helenky.
00:44:21 Jdu totiž požádat o její ruku.
00:44:23 To je miloučké. To bude zasnoubení? Vystrojím ti banket!
00:44:28 -Ale Helenka...
-Já vím. Lepší ženu bys nenašel!
00:44:36 Strýčku, když jsi tak laskav, pozvi nejdřív Helenku a její maminku.
00:44:49 Slečna Helenka a milostivá paní.
00:44:54 Potom pozvi pana ředitele Kahouna s rodinou a šéfovou Helenky.
00:45:05 Z kanceláře pozvi Voborníka a Bejšovce.
00:45:10 Ne, ty ne. Zase by mi něco provedli.
00:45:13 Pozveme Hábu a Kováře. A potom paní Troníčkovou.
00:45:19 -Kdo to je?
-To je moje bytná.
00:45:26 -Mám vyndat skleničky na víno?
-Ne. Valda je přísný abstinent.
00:45:31 -Jen aby se nezkazil.
-To se nebojím.
00:45:35 Bude šetřit dál, protože mu bude líto ten milion rozměnit.
00:45:46 Helenko, nesou sem piano.
00:45:50 -Jsme tady. Kam to postavíme?
-Nic jsme nekoupily. To bude omyl.
00:45:56 -Slečna Helenka Bártová?
-To jsem já. -Tak je to pro vás.
00:46:00 Ale my nic neplatíme!
00:46:02 Ale já nechci peníze. Pan Plavec všechno zaplatil.
00:46:09 -Valda? Ten má ale nápady!
-Tak vidíte, že je to sem.
00:46:25 Adresy mám, kluk to oběhne a zítra je banket. Restauraci máš pro sebe.
00:46:33 Děkuji. Potom to vyrovnám.
00:46:36 Ale já to platím! Mám přece srdce. Ty máš jen nás a my máme jen tebe.
00:46:47 A dej pozor, když budeš něco kupovat. Jen praktické věci!
00:46:55 -Tak nazdar. A pozdravuj Helenku.
-Vyřídím. Děkuji, strýčku.
00:47:04 -Co to Valdu napadlo, koupit piano?
-O to by nešlo. Ale není tu k hnutí.
00:47:13 Řekni mi, jak se mám dostat do kredence?
00:47:18 -Kolik je hodin, mami?
-Čtvrt na šest.
00:47:22 Nějak nejde. A Valda je vždy dochvilný. Že by se někde zdržel?
00:47:28 Skočím se zeptat, co s ním je.
00:47:32 Milionář nemůže zůstat v úřadě.
00:47:35 Budete podnikat, stavět, k tomu potřebujete auto.
00:47:38 Ale ne, stavět nebudu. Už jsem si koupil hotovou vilu.
00:47:43 -Ale s garáží. Do ní patří auto.
-Pospíchám na schůzku se snoubenkou.
00:47:49 -Víte co? Poradím se s ní o tom.
-To nedělejte! Musíte ji překvapit!
00:47:53 Už jsem ji překvapil. Koupil jsem jí piano.
00:47:56 Ale auto, to je sen každé dámy. Pojedeme na předváděcí projížďku!
00:48:35 -Tady. Valentin Plavec. Zvonit 2x.
-Emane, zvoň.
00:48:47 Hledáme pana Plavce. Jsme kolegové z úřadu.
00:48:53 -Bohužel, pánové. Pan Plavec odjel.
-Nevíte kam?
00:48:59 Kupuje auto a jel na zkušební jízdu. Když koupil vilu za 240 tisíc...
00:49:09 Vilu? Za 240 tisíc? Tak vám děkujeme.
00:49:22 -Slyšel jsi? Vilu za 240 tisíc!
-Mlč. Myslím, že jsme to přehnali.
00:49:47 -Zvuk klaksonu se mi nelíbí.
-Vyměníme ho za jiný.
00:49:51 Ano, za jasnější.
00:50:08 Zpívám květům, dálným světům, píseň jara modrých snů.
00:50:25 V bázni klekám, stín tvůj čekám v soumraku na konci dnů.
00:50:42 Půjdem nocí sami pod hvězdami, bílou nocí tichem pod sakurami.
00:50:59 Zpívám květům, dálným světům, píseň jara modrých snů.
00:51:32 -Nějaký pan Plavec.
-Jaký pan Plavec? -Náš úředník.
00:51:38 A to mu tak uctivě děkuješ? Vždyť jsi ředitel!
00:51:42 -Ale pan Plavec...
-Nepřeji si, abys byl k němu uctivý!
00:51:47 A ty se nesměj na obyčejného úředníka!
00:51:50 -Vůz se mi líbí. Ale ta barva...
-Barvu můžete mít podle přání.
00:51:54 Mohla by být bleděmodrá? Helenka má totiž ráda bleděmodrou.
00:52:01 Dvě skleničky sektu.
00:52:04 -Na dvířka bych prosil monogram HP.
-Ale jmenujete se Valentin Plavec!
00:52:13 To já už počítám na Helenku! Ona je teď HB, až si mě vezme, bude HP.
00:52:23 O tom klaksonu jsme už mluvili.
00:52:27 A teď šipka. Líbí se mi taková, jaká je na autobusech.
00:52:35 Nemusí být velká, ale aby dělala takhle, to bych si přál.
00:52:43 Podívej se!
00:52:47 Ten člověk tam u vás určitě krade! Kde by vzal na šampaňské?
00:52:53 Proč by kradl? Pan Plavec totiž vyhrál milion!
00:52:59 Milion? A ty nic neřekneš! Proč jsi nám ho nepředstavil?
00:53:07 -Jdi a přiveď ho ke stolu.
-Ale drahoušku! -Zařídím to sama.
00:53:15 -A kde to mám podepsat?
-Zde.
00:53:25 Zde je potvrzenka na zálohu.
00:53:38 Přeji mnoho štěstí v novém voze vám i vaší nastávající paní.
00:53:49 A teď bych rád věděl, co s tím automobilem budu dělat.
00:53:53 Já toiž neumím řídit a Helenka také ne!
00:53:55 -Opatříme vám šoféra.
-Opravdu? Firma bude tak laskava?
00:54:00 Vím o jednom. Je to automechanik a jezdil s autobusem.
00:54:04 To je dobře, že s autobusem. Aby si věděl rady s tímhle...
00:54:11 Vy znáte tu dámu?
00:54:14 Je to náš dobrý host. Přijíždí 2x týdně a zde uzavře koupi auta.
00:54:25 Můžeš tam klidně jít. Je to obyčejná agentka s automobily.
00:54:33 Mohu se spolehnout, že šofér určitě v pondělí nastoupí?
00:54:38 Ovšem.
00:54:40 Plat s ním vyjednejte sama. Vy víte, co se asi platí.
00:54:43 Raději mu přidejte. Rád bych měl spokojený personál.
00:54:47 Ať přijde v pondělí v 10 hodin. Máme večer banket, tak ať si poležím.
00:54:53 -Všechno zařídím.
-Já už také spěchám.
00:55:09 -Vy už odcházíte?
-Ano, vážený pane řediteli.
00:55:12 Nechte pana ředitele, nejsme v úřadě. Zde jsme také trochu lidi.
00:55:17 -Moje paní by vás ráda poznala.
-Je mi velkou ctí, ale...
00:55:22 -Jen na chvíli. Mrzelo by mě to.
-No, kdyby vás to mělo mrzet...
00:55:27 Prosím, pane řediteli.
00:55:46 Doneste to tomu pánovi, který se mnou seděl.
00:55:52 -Jaké auto jste koupil?
-Bleděmodré.
00:55:57 -Myslím jakou značku?
-Copak značka, ale monogram HP!
00:56:03 -A počet válců? -A obsah?
-Šest. -Obsah dva lidé.
00:56:11 Promiňte, musím odejít. Ta dáma spěchá. Nedostal bych se domů.
00:56:18 Jen zůstaňte s námi. Arnošte, prosím tě, zařiď to.
00:56:25 To bude jistě přepychový vůz.
00:56:28 Já ho nekoupil z touhy po přepychu. Jen z potřeby. Automobil potřebuji.
00:56:37 Omluvte laskavě pana Plavce. Ještě s námi chvíli posedí.
00:56:42 Ale pan Plavec říkal, že spěchá.
00:56:45 -Máme zde vůz. Vezmeme ho s sebou.
-Jak si pan Plavec přeje.
00:56:53 -Jakže? Vy máte vilu?
-A jakou! Mám s sebou obrázek.
00:57:00 Podívej se, jakou má pan Plavec vilu!
00:57:03 -Opravdu hezká. Vy ji kupujete?
-Už je koupená.
00:57:09 Nevěděl jsem, že máte vilu.
00:57:12 Mám ji teprve od 11 hodin. Měl jsem ji už vyhlédnutou předtím.
00:57:21 Haló! Doneste to tomu pánovi!
00:57:26 -Byla drahá?
-Ani ne. Stála 240 tisíc.
00:57:31 -Jistě je komfortně zařízená.
-Ano. Dvě rohožky.
00:57:36 To je od vás milé. Pan tajemník ti poslal kytici, Julinko.
00:57:49 Mami, pospěš si!
00:57:52 Musíme být pryč, než se Valentin vrátí.
00:57:55 Možná se už vůbec nevrátí.
00:57:58 Valda? Snad si nemyslíš, že by mi byl nevěrný.
00:58:02 Ale chci ho vytrestat. Když nepřišel a neomluvil se, ať nás shání.
00:58:07 Ale to piano musí hned v pondělí z domu!
00:58:23 Pane tajemníku, na vaše rodinné štěstí!
00:58:30 Jste tak laskavi.
00:58:35 Taková vila je hezká věc. Ale jsou s tím starosti.
00:58:40 Jen zahrada co dá práce! Máte už zahradníka?
00:58:44 Nemám. Na toho jsem zapomněl. Co budu dělat bez zahradníka?
00:58:51 Mé sestřenice muž je zahradníkem, ten by se vám hodil.
00:59:00 Milostivá paní, bylo by možné ho získat?
00:59:04 Ovšem. Na zeleninu není. Je odborníkem jen na květiny.
00:59:14 Byl bych vám hluboce zavázán. Ale měl bych jednu podmínku.
00:59:20 Zahradník by musel nastoupit v pondělí ráno.
00:59:26 Spolehněte se! V pondělí je u vás.
00:59:29 Milostivá paní, spadl mi kámen ze srdce!
00:59:36 Děkuji vám. Člověk má nějakou starost za sebou, a je rád na světě!
00:59:49 Jaký je to pocit, stane-li se člověk milionářem přes noc?
00:59:54 Copak přes noc, na mě to přišlo v 10 hodin dopoledne!
00:59:59 -Jak vám bylo? Co jste udělal?
-Dal si nohy na stůl!
01:00:06 -To je úžasné! Jak jste to udělal?
-To je jednoduché. Takhle!
01:00:24 To je všechno pro tebe, na památku. Tohle je od slečny Julinky.
01:00:33 Pro štěstí, do auta. Julinka to sama udělala.
01:00:37 Tedy pane řediteli...
01:00:41 Tohle je od tetičky a zde je maličkost ode mne.
01:00:46 Nevím, jak bych vám poděkoval.
01:00:49 -Mně? Zlato?
-Vždyť jsi náš!
01:00:54 A teď malý přípitek. Prosím ke stolu!
01:01:06 Strýčku, schoval jsi večeři pro Helenku a pro paní Bártovou?
01:01:11 Nechal jsem jim lístek, aby sem přišly, jakmile se vrátí.
01:01:16 Nestarej se, všechno je v pořádku.
01:01:20 Pan ředitel bude něco povídat.
01:01:27 Dámy a pánové. Dovolte mi, abych pronesl několik srdečných slov.
01:01:41 Ze vzácného přátelství našeho milého milionáře se všichni těšíme.
01:01:47 Zavřeno. Nedá se nic dělat.
01:01:53 Pojď sem, slyšíš? Někdo tam mluví!
01:01:58 -To je rádio.
-Někdo tam je!
01:02:08 Ne jměním, ale milou povahou získal si nás všechny.
01:02:21 Ať žije náš milionář!
01:02:37 Vážení přátelé! Děkuji za krásná slova. Vaše uznání mě velmi těší.
01:02:51 Dojímá mě, že jsem vaše přátelství získal ne penězi, ale svou povahou.
01:03:08 Chci pracovat pro blaho Fortuny s novou vervou díky vašemu uznání.
01:03:21 Peníze znamenají mnoho, ale vaše přátelství je největším bohatstvím.
01:03:29 -A proto připíjím!
-Ať žije pan Plavec!
01:03:33 Valentine, na nic nepřipíjej! Musíme ti něco říct.
01:03:38 -Poklona, pane řediteli.
-Copak je, pánové?
01:03:41 Pánové asi přišli s nějakým vtipem.
01:03:46 Promiňte, pane řediteli, tentokrát je to opravdu vážné.
01:03:52 Dobře. Když něco máte, řekněte to před mými přáteli.
01:03:58 Vážení! Kolegové Voborník a Bejšovec nám přichystali malé překvapení.
01:04:03 Ručím vám za to, že se všichni zasmějeme.
01:04:11 My to tedy řekneme. Ale uvědomte si, že jste nás k tomu donutili!
01:04:15 My přišli kolegovi říct, že...že...
01:04:18 Že kolega Plavec nevyhrál!
01:04:23 Mládenci, tohle se vám povedlo! Tak se posaďte mezi nás, hoši.
01:04:34 -Musíme vám to vysvětlit!
-Dobře, vždyť my víme...
01:04:38 Milostivá paní, Valdo!
01:04:41 My vůbec netušili, že se to takhle rozjede.
01:04:44 Chtěli jsme udělat jen takový žert.
01:04:46 Ale když jsme se dozvěděli, že Valda koupil vilu a auto,
01:04:49 řekli jsme si, že se musíme přiznat.
01:04:51 -Přiznat? A k čemu?
-Co jsme udělali s tažební listinou.
01:04:55 S tažební listinou? Co je s ní?
01:05:00 -Já jsem tam připsal...totiž my...
-Ano, my. Totiž on tam připsal 1.
01:05:06 -Jakou jedničku?
-Na tažební listinu.
01:05:09 To není možné!
01:05:11 Pánové, mám dojem, že tu není něco v pořádku.
01:05:14 Jak to vlastně je?
01:05:15 Pane řediteli, milostivá paní, Valdo.
01:05:20 Tady je pravá tažební listina. Podle ní vyhrává los č. 8 456 a ne 18 456.
01:05:30 A tady tím jsme natiskli jedničku.
01:05:34 Takhle!
01:05:44 Uklízet!
01:05:59 A všechno ven!
01:06:06 Dovolte, to je drzost! Na podobné jednání nejsem zvyklý!
01:06:11 Nejsem uličník, jsem seriózní člověk.
01:06:25 -Valentine, nezlob se.
-Nechte mě, prosím vás.
01:06:52 Pane Plavče, slyšíte? Už musíte do kanceláře.
01:07:07 Paní Troníčková, já do kanceláře nejdu. Bojím se teď mezi lidi.
01:07:15 To je nesmysl. Co se stalo, stalo se. Vy za nic nemůžete.
01:07:20 Já vím. Ale ta ostuda! Kdybych se nestyděl, dal bych se do breku.
01:07:30 Co já jenom řeknu Helence? Utratil jsem skoro všechny naše peníze.
01:07:39 Uklidněte se. Přinesu vám snídani. Všechno se zase spraví.
01:07:44 Ba ne. Tohle se nedá spravit.
01:08:46 -Paní Troníčková, co je to?
-To je vaše.
01:08:51 Ty peníze si nechte. Je to jediná moudrá věc, kterou jsem udělal.
01:08:59 Aspoň mám postaráno o bydlení.
01:09:01 Peníze si nechte. Vy s Helenkou je budete potřebovat víc než já.
01:09:05 (ZVONÍ ZVONEK)
01:09:14 Je tu ta slečna pro ten kostým.
01:09:18 Prosím.
01:09:29 A mám dostat na elektriku.
01:09:37 Děkuji.
01:09:50 Kostým 3 koruny.
01:09:55 -Tak co je s vámi?
-Prosím vás, nenuťte mě.
01:10:01 -Já se tady zamknu.
-Ne, vy půjdete do kanceláře.
01:10:20 -Co tomu řeknou lidi?
-Co je vám po nich?
01:10:24 Kdo to s vámi myslí dobře, nebude vám nic zazlívat.
01:10:39 Sbohem.
01:10:44 A to vám povídám, ne abyste se vrátil!
01:10:48 Kdepak!
01:10:54 -Helenko, tohle bylo ve schránce.
-Ukaž!
01:11:00 To je od Valdy.
01:11:04 Milá Helenko, odpusť, že jsem včera večer nepřišel a omluv mě u maminky.
01:11:11 Přijďte ke strýčkovi do restaurace. Je tam velký banket na naši počest.
01:11:16 Líbá tě Valentin. Mám pro tebe velké překvapení!
01:11:19 Mami, my jsem mu křivdily. Mám takovou radost!
01:11:52 Nazdar, milionáři!
01:11:57 -Tihle milionáři, ti mají život.
-Ale jsou s tím starosti, kolego.
01:12:04 Pánové, nedělejte hloupé vtipy!
01:12:18 Kolego, nezlob se. Nás to mrzí víc než tebe.
01:12:24 Kdybys potřeboval peníze, my bychom ti vypomohli!
01:12:27 Pánové, prosím vás, nechte mě. Já chci mít klid!
01:12:39 Pane Plavec, hledají vás tady dva páni.
01:12:48 -Moje úcta. -Pan bankéř Kopecký.
-Pan Plavec. -Těší mě.
01:12:54 Přijel jsem na popud pana Králíčka.
01:12:57 Chci s vámi potvrdit smlouvu u notáře.
01:13:00 Pánové, promiňte, ale já tu smlouvu musím zrušit.
01:13:07 To je asi špatný vtip, pane Plavče! Vilu jste koupil a složil zálohu.
01:13:14 Nezlobte se, ale jsem teď v situaci, že nemohu nic koupit. Nemám peníze.
01:13:26 A to jste nevěděl dřív? Na tu vilu jsem měl tři zájemce!
01:13:35 Nerozčilujte se, pane Králíčku. Odevzdám věc právnímu zástupci!
01:13:43 Milionářům už včera odzvonili. Není tu žádný zábavní podnik!
01:13:54 Nestrpím, aby nějaký podvodník podrýval kázeň našich zaměstnanců!
01:13:59 -Rozuměl jste?
-Rozuměl.
01:14:17 Kampak jdete?
01:14:19 Pryč. Uznáte, že za těchto okolností zde nemohu zůstat.
01:14:27 Děkuji vám za všechno. Byl jsem tu rád.
01:14:32 Ale ještě trpět za to, že jsem se stal obětí nemístného žertu...
01:14:55 Copak je? Pracujte! Pokračovat!
01:15:17 Pan milionář jde domů, tak to musí být rámus! Chudák dítě!
01:15:32 Pane Plavče, čeká na vás tento pán.
01:15:36 Dobrý den.
01:15:38 Mám u vás nastoupit místo šoféra.
01:15:40 Z toho nic nebude. Já jsem ten vůz totiž nekoupil.
01:15:43 Do toho mi přece nic není. Mám u vás nastoupit místo!
01:15:47 Snad pochopíte, že když nemám vůz, nepotřebuji šoféra!
01:15:51 Říkám vám, že na ten vůz vůbec nejsem zvědavý.
01:15:54 Zde jsou moje papíry. Přihlašte mě. A potřeboval bych nějakou zálohu.
01:15:58 -To tedy opravdu nemohu.
-To bych se na to podíval!
01:16:03 Jdu na policii!
01:16:07 -Hledám pana Plavce.
-Tady.
01:16:11 -Těší mě, Příhoda.
-Vás neznám.
01:16:15 -Jsem zahradník. Ředitelka mě posílá.
-Aha. Mám radost. Já ještě...
01:16:23 Nemáte na mě čas? Jdu před dům čekat na ženu.
01:16:28 Přijede s dětmi a s nábytkem. Pak se nastěhujeme do vaší vily.
01:16:33 Sbohem.
01:16:36 -Vila, auto, šofér, zahradník.
-Co jste si to spískal?
01:16:44 -Proč jste se vrátil z kanceláře?
-Na nic se mě neptejte.
01:16:50 Já jsem dneska všechno prohrál.
01:16:54 Jéjéjé...! Čti! Tady!
01:17:03 Jubilejní loterie oznamuje, že v tažební listině došlo k chybě.
01:17:10 Z čísla losu vyhrávajícího hlavní výhru milion korun vypadla jednička.
01:17:15 Takže vyhrává los číslo 18 456!
01:17:23 Vyhrál!
01:17:25 -Kdo vyhrál?
-Plavec!
01:17:36 -Dobrý den.
-Račte si přát?
01:17:38 -Je pan Plavec doma?
-Nevím.
01:17:50 -Paní Troníčková, je Valda doma?
-Je. Vrátil se z kanceláře.
01:17:55 Že neotvírá.
01:17:57 -Můj bože, byl takový rozčilený!
-Aby se mu tak něco stalo!
01:18:16 -Valdo! Valdo!
-Nechte mě! Já nic neplatím!
01:18:24 Helenko!
01:18:31 -Helenko, ty se na mě nehněváš?
-Ne, nehněvám.
01:18:40 Co tě to napadlo s tím pianem?
01:18:44 -Nelíbí se ti?
-Líbí.
01:18:47 Ale za prvé neumím hrát, za druhé máme malý byt. Nemůžeme se tam hnout.
01:18:57 Vidíš, na to jsem zapomněl. Já vůbec zapomněl na moc věcí.
01:19:05 Helenko, ty se na mě budeš hrozně zlobit. Ty už mě nemůžeš mít ráda!
01:19:15 -Vezmi si to.
-Co je to?
01:19:20 -Pojistka na půl milionu.
-A co s tím mám dělat?
01:19:29 Za 4 dny bude v platnosti. Zajdi tam a vyzvedni si ty peníze.
01:19:39 -Teď už toho mám dost!
-Ty nevíš, co se stalo...
01:19:42 Vím! Nic jsi nevyhrál.
01:19:44 -Tak se proto nezblázníš!
-Zblázním!
01:19:47 Helenko, koupil jsem ti vilu s garáží, potom bleděmodré auto.
01:19:56 Najal jsem šoféra, zahradníka.
01:20:00 A těch 20 tisíc, co jsme ušetřili, ty také nemám. Jsou pryč.
01:20:25 Teď snad uznáš, že ta pojistka je jediné východisko.
01:20:35 -Že se nestydíš!
-Stydím. Ale co mám dělat?
01:20:40 Co máš dělat? Budeme pracovat dál a dostaneme se z toho.
01:20:46 To bychom museli pracovat 100 let. Vila 240 tisíc, auto 80 tisíc.
01:20:54 To všechno musím zaplatit. Podepsal jsem smlouvy a složil zálohy.
01:20:59 Šofér šel na policii a co udělá zahradník, to se teprve dozvím.
01:21:04 A řekl jsi těm lidem, jak to s tou výhrou vlastně bylo?
01:21:07 -Ne.
-Tak vidíš.
01:21:09 Přece tě nikdo nemůže nutit koupit věci, na které nemáš.
01:21:14 Smlouvy musíme zrušit. Ty si vezmeš na starosti automobil a já vilu.
01:21:18 Helenko, ty bys chtěla? Ty jsi jediná na světě! Já bych tě...
01:21:25 Helenko, ty se na mě nezlobíš? Ty holka moje zlatá!
01:21:32 Tak pojď. Ty si vezmi na starost vilu a já auto.
01:21:37 Potom se sejdeme u nás doma.
01:22:07 -Teď právě odešli!
-Kam šli?
01:22:11 To nevím. Ale slečna Helenka šla asi do salonu.
01:22:17 Děkujeme.
01:22:28 Kdepak jsou páni Voborník a Bejšovec?
01:22:32 -Šli za panem Plavcem. On totiž...
-Nezajímá mě, co pan Plavec!
01:22:38 Pánové Bejšovec a Voborník si nebudou dělat z kanceláře holubník!
01:22:52 Když je to tak, jak říkáte, na dodržení kupní smlouvy netrváme.
01:22:57 Děkuji vám.
01:22:59 -A co bude se zálohou?
-To už je horší.
01:23:02 Upravovali jsem vám vůz podle vašeho přání. Zálohou uhradíme naši režii.
01:23:09 Co se dá dělat. Rukulíbám.
01:23:17 -Tak přece jen vyhrál!
-Jen aby si něco neudělal!
01:23:23 -Nevíte nic o slečně Helence?
-Ne. Zeptejte se u pana Kudrny.
01:23:30 Rukulíbám.
01:23:38 Pane Horo, vy jste byl u toho, když Bejšovec s Voborníkem odešli.
01:23:43 Co říkali? Proč šli za panem Plavcem?
01:23:46 On totiž nakonec opravdu vyhrál! A oni mu to šli říct.
01:23:50 -Co říkáte?
-Tady to je.
01:23:59 Proč vlastně pan tajemník Plavec opustil kancelář?
01:24:04 To nikdo neví. Asi se urazil!
01:24:12 Patrně přemírou vaší úřední horlivosti!
01:24:16 Měl byste ho vyhledat a požádat ho, aby se vrátil.
01:24:20 Ale to, vážený pane řediteli, snad ani nemohu.
01:24:25 Odpovědnost za to před panem prezidentem nesete jedině vy!
01:24:33 Prosím. Už jdu.
01:24:50 Spojte mě s mým bytem!
01:24:52 Pryč!
01:25:05 Maruško, kabát a zlaté hodinky!
01:25:17 -Nemůžete zvonit mírněji?
-Je zde napsáno 2x silně!
01:25:23 Když nikdo neotevírá, tak asi nejsou doma!
01:25:28 -Tak nezvoňte!
-Zvoním snad na váš zvonek?
01:25:32 To by tak scházelo!
01:26:08 Poslechněte, vy jedna... Co si račte přát?
01:26:11 -Pan Plavec není doma?
-Není!
01:26:18 Pane komisaři, jak bychom vám to jenom řekli...
01:26:23 Prosím, k věci!
01:26:25 Nebyla dnes hlášena nějaká sebevražda?
01:26:30 Proč se ptáte?
01:26:32 Jeden náš přítel si myslel, že vyhrál milion.
01:26:35 Potom se ukázalo, že nevyhrál. A potom se ukázalo, že vyhrál!
01:26:39 -Tak vyhrál, nebo nevyhrál?
-Nejdřív nevyhrál. -Potom vyhrál.
01:26:43 On vlastně neví, na čem je. Bojíme se, aby si něco neudělal.
01:26:47 Protože vyhrál a myslí, že nevyhrál.
01:26:50 Žádnou sebevraždu hlášenou nemáme.
01:26:53 -Ale jestli nepřestanete...
-My už jdeme. Poroučíme se.
01:27:21 -Co chcete?
-Hledám pana Plavce.
01:27:25 -Hledejte ho, ale neobtěžujte!
-Jak to se mnou mluvíte?
01:27:30 Vy koukejte zmizet!
01:27:36 Tak a teď ať někdo zazvoní!
01:28:11 -Kde je vizitka?
-Tamhle! Asi se přestěhoval.
01:28:17 -Moje úcta, pánové.
-Poklona.
01:28:24 -Tak už se na něho nezlob, mami.
-Co mám dělat.
01:28:28 -Děkuji vám, milostivá.
-Počkejte, neděkujte!
01:28:32 Dokud tahle obluda nebude pryč, tak se neudobříme.
01:28:35 Zařídím to, buďte klidná.
01:28:38 -Valdo, ne aby tě napadlo jít domů.
-Doma mě čekají hrozné věci.
01:28:45 -Jaké?
-Je tam šofér, zahradník s rodinou.
01:28:51 -Nechej je čekat a běž do kanceláře.
-Nepůjdu. Bojím se Bureše!
01:28:58 Valdo, proč by ses bál? Jdi přímo k řediteli!
01:29:06 Máš pravdu. Jdu přímo k řediteli a pana Bureše si vůbec nevšimnu.
01:29:16 Hledal jsem ho marně. Nikdo o něm neví.
01:29:22 Jestli si něco udělal, máte ho na svědomí!
01:29:25 -Já? Ale vážený pane řediteli...
-Doufejme, že se objeví.
01:29:34 Hlavně se postarejte o to, aby měl stůl zase v sekretariátě.
01:29:38 Račte být bez starosti.
01:29:44 Slečno, pojďte s námi! On by nám už nevěřil, že opravdu vyhrál.
01:29:50 -A opravdu vyhrál?
-Opravdu.
01:29:53 -Víte, co byste zasloužili?
-My mu to řekneme opatrně.
01:29:59 Emane, já už mám nervy pryč.
01:30:02 -Tak si dej cigáro. Udělá ti dobře.
-Děkuji.
01:30:11 Tohle je něco tak naivního!
01:30:14 Tak pojďte!
01:30:24 Opatrně!
01:30:28 Pan Plavec! Račte nahoru rovnou do sekretariátu.
01:30:34 -Je tam pan ředitel? -Ovšem.
-Tak mě laskavě ohlaste.
01:30:41 -Ale hned!
-No prosím.
01:30:50 Jak je ten Bureš najednou uctivý. Asi od ředitele dostal!
01:30:54 Já z toho radost nemám. Ten bude zase vyvádět!
01:31:01 Vítám vás, pane tajemníku.
01:31:04 Nevím, jak se to stalo, že váš stůl přestěhovali dolů.
01:31:10 Vaše místo je od této chvíle definitivně v sekretariátě.
01:31:15 Děkuji vám. Vždyť už na to čekám 13 let.
01:31:22 Pane přednosto, dovolte, abych já a moje žena...
01:31:30 Přišla vám poděkovat za naši Máničku.
01:31:34 To nestojí za řeč. Děláme, co můžeme.
01:31:40 Rukulíbám, milostivá.
01:31:42 -Zaplať pánbůh, pane přednosto.
-Prosím vás, to se dělá?
01:31:45 Rozlučte se dole se svými kolegy. Potom nastupte v sekretariátě.
01:31:50 Prosím, pane řediteli.
01:31:55 To je náhoda, pan Plavec!
01:32:02 Promiňte to včerejší nedopatření. Strýček je trochu podivín.
01:32:08 -Doufám, že dnes večer přijdete.
-Dnes večer nemohu Helenku opustit.
01:32:13 -Koho?
-Moji snoubenku.
01:32:16 Aha. Pak vás nemohu zdržovat.
01:32:21 Má úcta.
01:32:31 -Podívej se, to je on!
-Kdo?
01:32:34 Ten, co přinesl těch 5 tisíc! Pane!
01:32:42 -To jsem ráda, že vás vidím.
-Pane Plavec, tak to jste byl vy?
01:32:46 Žena říká, že jste nám přinesl těch 5 tisíc.
01:32:50 -Já?
-Určitě. Přece jste k nám přišel!
01:32:53 -Promiňte, to bude omyl.
-Vy nejste ze spolku Dětský domov?
01:32:58 -Nejsem.
-Ale ta podoba!
01:33:01 Možná vám někoho připomínám, ale jinak...
01:33:13 A je to on!
01:33:17 Helenka!
01:33:19 Pánové, jděte od ní pryč! To vám nestačí, co jste provedli mně?
01:33:27 -Kluci, já bych vám...
-Nechceš bonbonek?
01:33:30 -Jo, kousnu do toho a vystřelí to!
-Tak cigaretu!
01:33:33 Ta vybouchne. Dejte mi trochu vody.
01:33:47 To je najednou pozornosti! Děkuji.
01:33:53 -Už jsi se uklidnil? -Jak je ti?
-Dobře.
01:33:57 Teď už jsem úplně klidný.
01:34:00 Valentine, dovol, abychom ti oznámili, že jsi opravdu vyhrál!
01:34:10 Pánové, teď už toho mám dost! Ten váš vtip mě stál hodně peněz.
01:34:18 Já jich nelituji. Získal jsem za ně cennou životní zkušenost.
01:34:26 Poznal jsem lidi. Když se myslelo, že mám peníze, nosili mě na rukou.
01:34:32 Ale jak to se mnou prasklo, obrátili se ke mně zády.
01:34:37 Ale tentokrát jsi opravdu vyhrál!
01:34:40 Pánové, rozumím vtipu, ale jen když je dobrý.
01:34:44 -Tak tento los vyhrál?
-Ano. -Dobře.
01:34:55 Jéjéjé! Néééé!
01:35:09 Co jsi to udělal? Vždyť ten los doopravdy vyhrál!
01:35:11 Helenko, jen klid. Vila bude. S plotem a garáží. A auto také.
01:35:21 Ty ses zbláznil!
01:35:23 Nezbláznil! Hoši tu nechali ty noviny. Pravý los mám tady!
01:35:28 -To je zase můj vtip!
-Valdo!
01:35:31 Gratuluji! Jsi první, kdo doběhl Bejšovce a Voborníka.
01:35:35 Gratulujeme!
01:35:41 Copak jste neviděli milionáře? Na svá místa!
01:35:47 -Pan přednosta, to je Helenka.
-Dovolte, abych vám gratuloval.
01:35:58 -Smím vám nabídnout cigaretu?
-Cigareta do kanceláře nepatří!
01:36:07 -A doutníček?
-Doutníček ano. Až po obědě.
Valentin Plavec (Oldřich Nový) je nenápadný zakřiknutý úředníček velké pojišťovny. Žije velmi skromně a každý uspořený haléř pečlivě ukládá, aby měl se svou milou, chudou švadlenkou Helenkou (Hana Vítová), po svatbě něco peněz do začátku. Pro svou nevýbojnou povahu si v zaměstnání vysloužil přezdívku „dobrotivý“ a není divu, že se stal i terčem žertíků, jimiž si jeho kolegové Voborník (Eman Fiala) a Bejšovec (Ladislav Pešek) krátí nudu kancelářské šedi. Dvojice vtipálků jednou zfalšuje loterijní listinu tak, aby byl „výhercem“ první ceny právě Valentin. Výsledek nevinného žertíku předčí všechna očekávání. Bezelstný dobrák se chytí do připravené pasti a začne z gruntu měnit svůj život. Tatam je jeho pokora před nadřízenými, spořivost a nesmělost. Rázem se stává středem pozornosti a ani si ve své radosti nevšímá, kolik jeho obdivovatelů hledí, jak mu od peněz co nejrychleji odpomoci…
