Vyluští i slovo „požuržil“, ale jinak je to mistr světa ve skoku na špek. Oldřich Nový v titulní roli české situační komedie (1942). Dále hrají: H. Vítová, L. Pešek, J. Marvan, E. Fiala, T. Pištěk a další. Scénář K. Steklý a M. Frič. Kamera V. Hanuš. Režie M. Frič
00:01:43Pojišťovna Fortuna. Pan prezident má poradu. Volejte později.
00:01:51Pojišťovna Fortuna. Mluví se. Počkáte? Prosím.
00:01:56Pojišťovna Fortuna. Pan prezident má poradu. Volejte později.
00:02:18Prosím pana vrchního ředitele.
00:02:38Moje nové pojišťovací podmínky byly právě přijaty jako všeobecně platné.
00:02:43Dovolte, abych vám co nejupřímněji blahopřál, vážený pane prezidente.
00:02:48Obnovení pojistek k 1. květnu může být provedeno podle nových podmínek.
00:02:54Vážený pane prezidente, zařídil jsem již vše před týdnem,
00:02:59když jste ráčil svůj návrh poprvé vyslovit.
00:03:03-Na obnovení pojistek se pracuje.
-Dnes večer odjíždím.
00:03:06V sobotu a v neděli budu pryč. V pondělí se vrátím.
00:03:11Doufám, že obnovení pojistek bude v pondělí odpoledne hotovo.
00:03:17Račte se plně spolehnout, vážený pane prezidente. Postarám se o to.
00:03:24Pane řediteli, obnovení pojistek musí být hotovo v pondělí ráno.
00:03:30Odjíždím zítra v nutné záležitosti.
00:03:31Račte se plně spolehnout, pane vrchní řediteli.
00:03:37Pane přednosto, vím, že jste spolehlivý úředník.
00:03:43Pan vrchní ředitel právě o vás hovořil s panem prezidentem.
00:03:48Chci vám poskytnout možnost, abyste osvědčil svoje mimořádné schopnosti.
00:03:52Jste nesmírně laskav, vážený pane řediteli, že jste ráčil s panem...
00:03:57Prosím, prosím. To obnovení pojistek k 1. květnu chci mít hotovo zítra!
00:04:05Račte, vážený pane řediteli, sdělit veleváženému panu vrchnímu řediteli,
00:04:11aby ráčil ujistit váženého pana prezidenta, aby byl bez starosti.
00:04:16Obnovení pojistek musí být obnoveno dnes do čtyř hodin.
00:04:23Kdo nebude s prací hotov, zůstane tu přesčas!
00:04:28Práce je tu dost, máte co dělat. Tak žádná zábava!
00:04:34To se týká hlavně vás, pane Bejšovče a pane Voborníku.
00:04:38-No dovolte!
-Ale pánové, vždyť se známe.
00:04:42Panstvo, nekouřit! Víte, že to v kanceláři nemám rád.
00:05:00-Tady je ten chlebíček, pane Plavče.
-Děkuji. Tady je 30 haléřů.
00:05:06Chléb 30 haléřů.
00:05:09-Pane, na okamžik!
-Prosím.
00:05:13-Platil jsem vám včera?
-Včera?
00:05:16Totiž... Vám to mohu říci. Nesouhlasí mi hotovost s výdaji.
00:05:22Včera ráno jsem si vzal s sebou 10 korun.
00:05:25Koupil jsem novou násadku na pero za jednu korunu.
00:05:29Potom tři koruny. Včera totiž měla Helenka narozeniny.
00:05:32Chtěli jsme to oslavit, tak jsme jeli do Stromovky tramvají.
00:05:37Flašinetáři 20 haléřů, lavičky 40 haléřů, chleba 30 haléřů.
00:05:41Dohromady 4,90. Večer jsem měl mít zůstatek 5,10, ale měl jsem 5,40.
00:05:48-Takže buď jsem vám nezaplatil...
-Už vím!
00:05:51-Vy jste včera nic neměl!
-Vidíte, to mě nenapadlo.
00:05:55Takže tuto položku zrušíme a dnes zaneseme: chleba 30 haléřů.
00:06:15Tohle je něco tak naivního!
00:06:20-Na to ti může skočit jedině Plavec.
-Zavolej ho sem, dám mu to na stůl.
00:06:27-Valentine! Prosím tě, na okamžik.
-Ano, hned.
00:06:35Nezlob se, kamaráde. Mám tady vypočítat desetiletou slevu?
00:06:43-To je jasné.
-Děkuji ti. -Prosím.
00:06:54Ale pánové, kdo mi to tady udělal? To je přinejmenším nešetrnost!
00:07:03-Že jsi to byl ty, Emane!
-Já? No dovol!
00:07:07Tak to udělal Rudla!
00:07:09Ty jsi dobrý. Vždyť jsem s tebou luštil tu desetiletou slevu.
00:07:15-Co já teď s tím?
-Kolego, to přece nic není.
00:07:24To jsou ale nápady! Pánové, vy jste jako děcka!
00:07:33Valentine, prosím, na okamžik!
00:07:46Prosím tě, vůbec tomu nerozumím. Je zde pojistka s divnou značkou.
00:07:52-Požuržil.
-Co? Ukaž! No vážně...
00:07:58Emane, mám ten doutník i cigarety. Ale z toho doutníku mám strach.
00:08:06-Proč?
-Ten ti dá, člověče, ránu!
00:08:10Ale musíš mu to dát sám. Mně by na to neskočil.
00:08:16To je pojistka na požár, úraz, živelné pohromy a loupež.
00:08:31-Já si to vezmu sám.
-Děkuji ti.
00:08:38-Valentine, podívej se mi na součty.
-Ale já mám také svoji práci!
00:08:44-Dám ti za to cigaretu.
-Máš poslední, to nechci.
00:08:49-Ale ještě nějaké mám, i doutník.
-Tak děkuji.
00:09:08-Valentine, ty jsi úplný kouzelník!
-Ale to přece nic není.
00:09:12-Emane, dej mi pro legraci...
-Tak vy jste tady pro legraci?
00:09:18Jste samá zábava a žádná práce!
00:09:22A teď schválně, pro legraci. Jak jste daleko s prací?
00:09:26-Budu téměř hotov, pane přednosto.
-Téměř! Pan Plavec bude téměř hotov!
00:09:33Tak se na ten zázrak podíváme.
00:09:41-Copak je tohle?
-To je jen takový žert!
00:09:52A máte po legraci! Ty vaše vtipy...
00:09:56Ale dnes to musí být hotovo! I kdybyste zde měl být do půlnoci!
00:10:06Co ta cigareta? Upozorňuji vás naposledy. Tady se kouřit nebude!
00:10:18Cigareta do kanceláře nepatří!
00:10:34Jejeje!
00:10:39(RÁNA)
00:11:32Pane Plavče, chtěl jsem vás poprosit, abyste si to přečetl.
00:11:41To je žádost za vaši Máničku! Jak se jí daří?
00:11:46Žena s ní byla u profesora. Je moc slabá.
00:11:49Profesor říkal, že by měla jít do sanatoria.
00:11:53A vy žádáte spolek Dětský domov o podporu?
00:11:56Ano, rád bych věděl, jestli jsem to dobře napsal.
00:12:00Myslím, že je to dobré.
00:12:04Neměl bych zde víc zdůraznit, že nic nemáme?
00:12:10Nechte to tak.
00:12:13Neměl bych to napsat na stroji? Ale psané rukou to dělá lepší dojem.
00:12:22-A kolik byste potřeboval?
-Pět tisíc.
00:12:29-Myslíte, že vám tolik dají?
-Ale kdepak!
00:12:32Pan přednosta Bureš sice slíbil, že se za mě přimluví...
00:12:36Pan Bureš?
00:12:37Je totiž jednatelem spolku. V létě jezdí s těmi dětmi k moři.
00:12:42To mě překvapujete. Pan Bureš dělá také šlechetné skutky?
00:12:47Má tak zadarmo dovolenou u moře.
00:12:50To budete mít co dělat, než to seženete.
00:12:53Kdyby mi někdo půjčil, měsíčně bych to splácel.
00:12:57Lidé jsou divní. Mají peníze, ale potřebným nepomohou.
00:13:04Máte pravdu. Už jsem s prací hotov.
00:13:11Buďte tak laskav, dejte to panu přednostovi na stůl.
00:13:16Děkuji vám. Dobrou noc.
00:13:22Julinko, otoč se, ať vidím, jak ti to padne.
00:13:27Slečno, ten živůtek vypasujte hezky k tělu.
00:13:32Počkejte, podívám se na to sama.
00:13:35Zde to utáhneme. Slečna má takovou pěknou postavičku!
00:13:44Pardon.
00:13:49-Co tu, prosím tě, chceš?
-Helenko, musím se s tebou poradit.
00:13:55Jde o naše společné úspory.
00:13:58Víš, ten sluha z naší kanceláře má malou holčičku.
00:14:03Jak se jenom jmenuje? Věruška? Růženka?
00:14:09Miláčku, teď nemám čas. Potom mi to řekneš.
00:14:12Počkej na mě večer v devět hodin dole.
00:14:15Ale já musím být v půl deváté u strýčka Kudrny v restauraci.
00:14:19-Přijdu tam za tebou. Běž už.
-Nebylo by lepší sejít se jinde?
00:14:25-Vy se zde bavíte! Zákaznice čeká!
-Promiňte, to je pan...
00:14:30Nezajímá mě, kdo to je! Docházení pánů za personálem netrpím!
00:14:34-Přišel jsem v naléhavé záležitosti.
-To mě nezajímá!
00:14:38Zaměstnávám 15 děvčat. Kdyby za každou chodili takoví lidé...
00:14:47-Helenko, co bude?
-Čekej u strýčka. Přijdu tam.
00:14:53Služebník, poroučím se!
00:14:59Moje úcta!
00:15:01Jídelní lístek!
00:15:13-Dobrý večer, strýčku.
-Dobrý večer.
00:15:16Sekaná!
00:15:18-Rukulíbám, tetičko.
-Dobrý večer.
00:15:32Zase sekanou?
00:15:45-Dobrý večer, Helenko.
-Nazdar, Valdo.
00:15:53Proč jsi mě sem nikdy nepozval? Je to tu docela hezké.
00:15:57-Valentinovi se prý nelíbila večeře.
-Večeře?
00:16:01Tak to by nešlo. Dávám mu jídlo za režijní cenu kvůli tobě!
00:16:07Helenko, mohli bychom těch našich ušetřených 20 tisíc Bíbrovi půjčit?
00:16:17Já toho člověka neznám. Ale když to nutně potřebuje pro dítě...
00:16:26-Myslíš, že nám to vrátí?
-Vrátí. A je to na dobrou věc.
00:16:32Víš, ono se nemá sedět na penězích, když někdo potřebuje pomoc.
00:16:37No dobře. Ráno přinesu spořitelní knížku. Pane vrchní!
00:16:45-Račte si přát?
-Jaká je ta sekaná?
00:16:49Moc dobrá. Ale dej si raději řízek.
00:16:51Nic! Já ti dám řízek! Moje úcta, služebník.
00:16:56Tobě nestačí, že se u mě skoro zadarmo stravuješ?
00:17:00Ty chceš na můj účet hostit slečinky?
00:17:05Promiňte, já si chtěla večeři zaplatit sama.
00:17:08Strýčku, to jsi neměl. Helenka je moje a ty jsi ji urazil!
00:17:15-Už sem víckrát nepřijdu!
-Já se nezblázním. Moje úcta!
00:17:20Ta vila by se mi líbila, ale není oplocená.
00:17:25Postavil bych kolem ní plot vysoký 2 metry.
00:17:28Ale to by nebylo hezké! Za plotem by vila nebyla vidět.
00:17:34To máš pravdu. Ale místo terasy by měla být zimní zahrada.
00:17:45Ale co uděláme s tou garáží? Tam by mohla být králíkárna, ne?
00:17:50-Tam bude automobil!
-Automobil? Já zapomněla.
00:17:55Máme 20 tisíc ve spořitelně a už si kupujeme auto a vilu.
00:18:01Nejsme blázni? Copak si můžeme ušetřit 240 tisíc?
00:18:06Teď to půjde ještě pomaleji, když si budu muset platit obědy a večeře.
00:18:11-Snad toho nelituješ?
-Co by mi to bylo platné?
00:18:15-Helenko, vezmi tužku a počítej.
-Nesmíš si to nechat od strýce líbit.
00:18:21-Valdo, jestli se dozvím...
-Helenko, víckrát tam nepůjdu.
00:18:26Slibme si, že ode dneška pro nás neexistují žádní příbuzní.
00:18:30Dobrou noc. Pozdravuj maminku.
00:18:43Otevření domu 50 haléřů.
00:18:48-Kde jsi byla tak dlouho?
-S Valdou.
00:18:55-Proč jsi koupila víno?
-Pro sázavskou tetu. Má narozeniny.
00:19:01-Kolikáté?
-Pětapadesáté.
00:19:04-Ne, mami, já nepojedu.
-Proč?
00:19:08Soboty a neděle máme s Valdou pro sebe. Nemohla bych sama odjet.
00:19:13Tak ho vezmi s sebou. Vždyť ho z příbuzných ještě nikdo nezná.
00:19:20Valda má se svými příbuznými špatné zkušenosti. Určitě by nejel.
00:19:27Dělej, jak myslíš.
00:19:42Jen to dítě uspím, už ho probudíte!
00:19:45Promiňte, paní správcová. Nenechal mi zde něco pan Kolář?
00:19:50Nějaké knihy.
00:20:23Promiňte, omyl.
00:21:02Paní Troníčková, vyřiďte panu Plavcovi, ať nepoužívá mou rohožku!
00:21:08-Vyřídím mu to.
-Jinak z toho vyvodím důsledky!
00:21:29-Pane Plavče...
-Já vím. Udělal jsem to v zamyšlení.
00:21:35Vím, že to děláte ze šetrnosti. Co z toho máte, takhle šetřit?
00:21:45Nic neužijete, stále jen počítáte. A ještě při tomto špatném světle!
00:21:51Proč si nerozsvítíte lustr?
00:21:55Máte pravdu, ale já si to světlo nemohu dovolit. Musím kalkulovat.
00:22:03Tuhle práci dělám jen proto, abych si přivydělal.
00:22:08Mám za to tak málo, že bych musel vydělávat jen na elektřinu.
00:22:13Tamta žárovka spotřebuje 1 kW za 10 hodin, tato až za 100 hodin.
00:22:19Pracuji-li denně 4 hodiny, to je ročně 1 440 hodin, je to 144 kW.
00:22:29Stojí-li 1 kW 2,70, je to 368,80. Tato žárovka jen 36,80.
00:22:41Dobrou noc.
00:22:55-Mohu si připálit?
-Prosím.
00:23:03(RÁNA)
00:23:06-To je něco tak naivního!
-Ale skočil jsi na to!
00:23:09-Představ si, co by dělal Plavec!
-To je nápad!
00:23:23-Valentine, mohu si půjčit gumu?
-Můžeš, ale vrátit!
00:23:40Pane Plavec, máte jít k panu řediteli.
00:24:07Emane, podívej! Hlavní výhru 1 milion korun vyhrává los č. 8 456.
00:24:20-A co mám dělat?
-Plavec má číslo losu 18 456.
00:24:28-Víš to určitě?
-Mám to zapsáno.
00:24:40Mám nápad. Co kdybychom mu tam připsali 1? To by byla legrace!
00:24:47To je něco tak naivního! Ale legrace by to byla.
00:25:04-Podívej.
-Je to k nerozeznání.
00:25:08-Mám?
-Zkus to.
00:25:22-Je to dobré.
-Jak mu to dát, aby tomu uvěřil?
00:25:30Pan přednosta Bureš si stěžuje, že jste v kanceláři samá zábava.
00:25:34Že rušíte kolegy v úředních hodinách všelijakými žertovnými předměty!
00:25:38Dokonce jste nechal vybuchnout nějaké prskavky!
00:25:42Pane řediteli, já bych nějaké prskavky ani nevzal do ruky!
00:25:56Pane řediteli, to tedy vážně nevím...
00:26:01-Já si to vyšetřím!
-Opravdu za to nemohu.
00:26:35Tažební listina jubilejní loterie ze včerejšího tahu právě vyšla!
00:26:40Děkuji. Nic nechci.
00:26:49-Nic nechce.
-Musíte mu to vnutit.
00:26:59Kupte si tažební listinu. Ještě jsem nic neprodal.
00:27:09-Tak dobře. Kolik stojí?
-Jednu korunu.
00:27:16-Zde máte 1,20.
-Děkuji.
00:27:26Tažební listina včetně spropitného 1,20.
00:28:17-A máme po legraci.
-Musíme ho nějak upozornit.
00:28:22Zařídím to.
00:28:44Pojišťovna Fortuna. Pana Plavce? Spojím.
00:28:55Pan Plavec k telefonu!
00:29:05Tady Plavec.
00:29:09Pane Plavče, máte od nás los č. 18 456?
00:29:15Okamžik, podívám se.
00:29:25Ano. 18 456.
00:29:30Dovolte, aby naše firma byla první, kdo vám blahopřeje ke štěstí.
00:29:37Vyhrál jste milion!
00:29:41Jak prosím? Já? Kolik? Moment.
00:30:10-A kdy dostanu peníze?
-Za tři dny. Zatím užívejte štěstí!
00:30:20Děkuji. Poklona.
00:30:47-Je ti nevolno? Co se stalo?
-Nic mi není. Je mi báječně!
00:31:28Ehm, ehm.
00:31:47Takhle si nepohovíte!
00:31:53Pane, svou lehkomyslností ohrožujete klidný chod celého ústavu!
00:32:02A jste drzý!
00:32:06Jak to sedíte, když s vámi mluvím? Dejte si ještě nohy na stůl!
00:32:18Člověče, co tě to napadlo?
00:32:22Kolego, tomu se říká odvaha!
00:32:25Odvaha? Když člověk vyhraje, tak si to může dovolit!
00:32:28-Ty jsi vyhrál?
-Milion, pánové!
00:32:32Blahopřejeme!
00:32:43Mám pro tebe senzaci do novin. Můj kolega vyhrál milion!
00:32:53Pane řediteli, dal si nohy na stůl!
00:32:57-Kdo? -Pan Plavec!
-Pošlete ho ke mně!
00:33:02Helenko, představ si to štěstí! Milion! Hned za tebou přijedu.
00:33:11To tě nesmí ani napadnout! Uklidni se a zůstaň v kanceláři.
00:33:19Ano, zůstanu zde. Řekni mamince, že dnes přijdu požádat o tvou ruku.
00:33:32-Co je?
-Máte jít k panu řediteli.
00:33:36-Já?
-Jste pan Plavec?
00:33:38-Jsem Plavec.
-Tak plavte!
00:33:56-Jéje. Co když ho vyhodí?
-Prosím tě, nestraš!
00:34:04Můžete mi vysvětlit, proč jste to udělal?
00:34:06Sám nevím. Ale pan přednosta mě tolik pronásledoval!
00:34:13Nikdy jsem se neodvážil ozvat. Ale teď, když jsem vyhrál milion...
00:34:19-Najednou mi povolily nervy.
-Cože? Vy jste vyhrál milion?
00:34:25Ano. Milion vyhrálo číslo 18 456. A to jsem já.
00:34:30Gratuluji! Teď chápu vaše rozčilení. Vezměte si doutníček.
00:34:38To víte, pan přednosta je nervózní. Musíte ho omluvit.
00:34:43(RÁNA)
00:34:48-Co to bylo, pane řediteli?
-To byl takový malý žert.
00:34:54Dobře, že jste přišel. Právě jsem pana Plavce přeložil do sekretariátu.
00:35:03-Pane řediteli, jsem vám zavázán.
-Prosím.
00:35:08Pane přednosto, pan tajemník Plavec se už dolů nevrátí.
00:35:13-Ale já mám dole ve stole...
-Váš stůl tedy půjde s vámi.
00:35:18-Pane přednosto, zařiďte to.
-Jak ráčíte poroučet.
00:35:33Copak se to tady děje? Na místa!
00:35:43Poslyšte, ty legrácky už musí přestat!
00:35:47Pane přednosto, to nebyl vtip. Pan Plavec opravdu vyhrál milion!
00:35:51-Vyhrál? -Milion?
-Milion! -Ano!
00:35:55Milion? Tak proto...
00:36:00Na co čekáte, sedněte si!
00:36:06Bíbr, Vosádka! Sem!
00:36:13Stůl pro pana tajemníka Plavce dejte nahoru do sekretariátu.
00:36:19-Co tomu říkáš?
-Ještě že to takhle dopadlo.
00:36:23-Já měl strach, že ho vyhodí.
-Vždyť my jsme mu vlastně pomohli!
00:36:29Dnes už máte volno. Do kanceláře přijďte až v pondělí.
00:36:33Uctivé díky, pane řediteli.
00:36:35-Příjemnou neděli.
-Děkuji.
00:36:40Opatrně, nenaklánět! Ať se nevylije inkoust.
00:36:46-Už to neseme, pane tajemníku.
-Mám tam hodinky.
00:36:49-Všechno jsem zařídil. Je libo?
-Cigareta do kanceláře nepatří.
00:37:01To tedy ne. Cigareta do kanceláře nepatří.
00:37:12Kolego, na okamžik! Snímek pro noviny.
00:37:23-Heslo prosím.
-Helenka a Valentin.
00:37:30Nechte tam jen 50 korun, aby se nezrušila knížka.
00:37:34Po neděli sem stejně uložím větší obnos.
00:37:38-Maruško! Podívej, čti.
-Valentin vyhrál milion!
00:37:53Záloha na vilu 5 tisíc. Ále, co bych se s tím psal.
00:37:58Nezapomeň napsat, aby přišel k obědu se slečnou nevěstou.
00:38:05Tolik jsem se vždycky modlila, aby ti sv. Alois dal požehnání.
00:38:12Peníze jsi vyhrál jistě proto, že jsem se tak vroucně modlila.
00:38:20Nějak se mu zmiň o tom, že chceme koupit hotel.
00:38:29-Vy jste paní Bíbrová?
-S kým mám tu čest?
00:38:33Jsem od spolku Dětský domov a nesu vám nějaké peníze.
00:38:38-Peníze?
-Žádali jste o podporu pro dceru?
00:38:42-Ale muž to teprve včera podával.
-Když je to naléhavé, to my...
00:38:51-Ale pane, to je 5 tisíc!
-To je prozatím.
00:39:15Paní správcová, přinesl jsem pro Pepíčka, aby neplakal.
00:39:42To jsem rád, že se vidíme. Budu mít od prvního volný byt.
00:39:50Když jste vyhrál, nebudete přece v podnájmu.
00:39:53-To ne. Už jsem si koupil vilu.
-To je krása.
00:40:00-Se zahradou?
-Ano. A hlavně s rohožkou.
00:40:46-Dobrý den, pane Plavče.
-Dobrý den. Že mi chcete přát?
00:40:51Vím, že mnoho lidí vám blahopřálo k vašemu štěstí.
00:40:55-Ale já to myslím upřímně.
-Děkuji vám, paní Troníčková.
00:40:57Jednou zase štěstí nebylo slepé.
00:41:01Přeji vám to, i když vím, že se teď vystěhujete.
00:41:06Paní Troníčková, zde je 1 000 korun.
00:41:12Vy už po mně žádného nájemníka nebudete potřebovat.
00:41:16-Já si ten byt budu platit dál.
-Ne, pane Plavče, to nemohu.
00:41:21-Paní Troníčková, to bych se zlobil.
-Mockrát děkuji.
00:41:26Přišel vám dopis. Přinesl ho pikolík z restaurace.
00:41:30To mi asi píše strýček Kudrna, abych mu už nechodil na oči.
00:41:35(ZVONÍ ZVONEK)
00:41:44Rukulíbám. Nesu ze salonu kostým pro pana Plavce.
00:41:49Kostým? Počkejte.
00:41:53Pane Plavče!
00:41:56Dobrý den.
00:41:57Madam posílá kostým. Slečně Helence se moc líbil.
00:42:02To je opravdu milá pozornost. Že necháme srdečně pozdravovat.
00:42:10-Ten je hezký.
-Helenka má dobrý vkus.
00:42:21-To už asi nepřijde.
-Divíš se? Po tom, co jsi mu udělal?
00:42:26-Probudila se v něm hrdost.
-To mi nejde do hlavy.
00:42:31Teď je na tobě, abys to spravil. Vezmi si nový kabát a jdi za ním.
00:42:36Já? Nikdy! Moje úcta. Služebník. Nikdy!
00:42:42-A co ten hotel?
-Tak já tam tedy jdu.
00:42:46Podívejte se, když jste nic neměl, nemohl jste nic ztratit.
00:42:51Ale teď jste milionářem. Proto si dejte svůj život u nás pojistit.
00:42:56-Stačí váš jediný podpis.
-Neobtěžujte se a nenamáhejte se.
00:43:02Já sám jsem totiž úředníkem v pojišťovně.
00:43:07Tak mě jistě neodmítnete. Víte tedy, co to je pracovat na procenta.
00:43:14No to vím. Tak to dejte sem, pane kolego, já vám to podepíšu.
00:43:26-Moje úcta.
-Přejete si?
00:43:29Nějak jsem se zadýchal.
00:43:34-Je pan Plavec doma?
-Račte dál.
00:43:40Jestli jste od pojišťovny, nenamáhejte se.
00:43:44Pan Plavec už je pojištěn u našeho ústavu.
00:43:57-Valentine, co je s tebou?
-Strýčku, promiň, já se divím...
00:44:05Už se nezlobím. Vím, že jsi to udělal nerad.
00:44:10Neomlouvej se. Pojď se mnou k tetičce. Čeká na tebe.
00:44:16Teď nemohu, strýčku. V pět hodin musím být u Helenky.
00:44:21Jdu totiž požádat o její ruku.
00:44:23To je miloučké. To bude zasnoubení? Vystrojím ti banket!
00:44:28-Ale Helenka...
-Já vím. Lepší ženu bys nenašel!
00:44:36Strýčku, když jsi tak laskav, pozvi nejdřív Helenku a její maminku.
00:44:49Slečna Helenka a milostivá paní.
00:44:54Potom pozvi pana ředitele Kahouna s rodinou a šéfovou Helenky.
00:45:05Z kanceláře pozvi Voborníka a Bejšovce.
00:45:10Ne, ty ne. Zase by mi něco provedli.
00:45:13Pozveme Hábu a Kováře. A potom paní Troníčkovou.
00:45:19-Kdo to je?
-To je moje bytná.
00:45:26-Mám vyndat skleničky na víno?
-Ne. Valda je přísný abstinent.
00:45:31-Jen aby se nezkazil.
-To se nebojím.
00:45:35Bude šetřit dál, protože mu bude líto ten milion rozměnit.
00:45:46Helenko, nesou sem piano.
00:45:50-Jsme tady. Kam to postavíme?
-Nic jsme nekoupily. To bude omyl.
00:45:56-Slečna Helenka Bártová?
-To jsem já. -Tak je to pro vás.
00:46:00Ale my nic neplatíme!
00:46:02Ale já nechci peníze. Pan Plavec všechno zaplatil.
00:46:09-Valda? Ten má ale nápady!
-Tak vidíte, že je to sem.
00:46:25Adresy mám, kluk to oběhne a zítra je banket. Restauraci máš pro sebe.
00:46:33Děkuji. Potom to vyrovnám.
00:46:36Ale já to platím! Mám přece srdce. Ty máš jen nás a my máme jen tebe.
00:46:47A dej pozor, když budeš něco kupovat. Jen praktické věci!
00:46:55-Tak nazdar. A pozdravuj Helenku.
-Vyřídím. Děkuji, strýčku.
00:47:04-Co to Valdu napadlo, koupit piano?
-O to by nešlo. Ale není tu k hnutí.
00:47:13Řekni mi, jak se mám dostat do kredence?
00:47:18-Kolik je hodin, mami?
-Čtvrt na šest.
00:47:22Nějak nejde. A Valda je vždy dochvilný. Že by se někde zdržel?
00:47:28Skočím se zeptat, co s ním je.
00:47:32Milionář nemůže zůstat v úřadě.
00:47:35Budete podnikat, stavět, k tomu potřebujete auto.
00:47:38Ale ne, stavět nebudu. Už jsem si koupil hotovou vilu.
00:47:43-Ale s garáží. Do ní patří auto.
-Pospíchám na schůzku se snoubenkou.
00:47:49-Víte co? Poradím se s ní o tom.
-To nedělejte! Musíte ji překvapit!
00:47:53Už jsem ji překvapil. Koupil jsem jí piano.
00:47:56Ale auto, to je sen každé dámy. Pojedeme na předváděcí projížďku!
00:48:35-Tady. Valentin Plavec. Zvonit 2x.
-Emane, zvoň.
00:48:47Hledáme pana Plavce. Jsme kolegové z úřadu.
00:48:53-Bohužel, pánové. Pan Plavec odjel.
-Nevíte kam?
00:48:59Kupuje auto a jel na zkušební jízdu. Když koupil vilu za 240 tisíc...
00:49:09Vilu? Za 240 tisíc? Tak vám děkujeme.
00:49:22-Slyšel jsi? Vilu za 240 tisíc!
-Mlč. Myslím, že jsme to přehnali.
00:49:47-Zvuk klaksonu se mi nelíbí.
-Vyměníme ho za jiný.
00:49:51Ano, za jasnější.
00:50:08Zpívám květům, dálným světům, píseň jara modrých snů.
00:50:25V bázni klekám, stín tvůj čekám v soumraku na konci dnů.
00:50:42Půjdem nocí sami pod hvězdami, bílou nocí tichem pod sakurami.
00:50:59Zpívám květům, dálným světům, píseň jara modrých snů.
00:51:32-Nějaký pan Plavec.
-Jaký pan Plavec? -Náš úředník.
00:51:38A to mu tak uctivě děkuješ? Vždyť jsi ředitel!
00:51:42-Ale pan Plavec...
-Nepřeji si, abys byl k němu uctivý!
00:51:47A ty se nesměj na obyčejného úředníka!
00:51:50-Vůz se mi líbí. Ale ta barva...
-Barvu můžete mít podle přání.
00:51:54Mohla by být bleděmodrá? Helenka má totiž ráda bleděmodrou.
00:52:01Dvě skleničky sektu.
00:52:04-Na dvířka bych prosil monogram HP.
-Ale jmenujete se Valentin Plavec!
00:52:13To já už počítám na Helenku! Ona je teď HB, až si mě vezme, bude HP.
00:52:23O tom klaksonu jsme už mluvili.
00:52:27A teď šipka. Líbí se mi taková, jaká je na autobusech.
00:52:35Nemusí být velká, ale aby dělala takhle, to bych si přál.
00:52:43Podívej se!
00:52:47Ten člověk tam u vás určitě krade! Kde by vzal na šampaňské?
00:52:53Proč by kradl? Pan Plavec totiž vyhrál milion!
00:52:59Milion? A ty nic neřekneš! Proč jsi nám ho nepředstavil?
00:53:07-Jdi a přiveď ho ke stolu.
-Ale drahoušku! -Zařídím to sama.
00:53:15-A kde to mám podepsat?
-Zde.
00:53:25Zde je potvrzenka na zálohu.
00:53:38Přeji mnoho štěstí v novém voze vám i vaší nastávající paní.
00:53:49A teď bych rád věděl, co s tím automobilem budu dělat.
00:53:53Já toiž neumím řídit a Helenka také ne!
00:53:55-Opatříme vám šoféra.
-Opravdu? Firma bude tak laskava?
00:54:00Vím o jednom. Je to automechanik a jezdil s autobusem.
00:54:04To je dobře, že s autobusem. Aby si věděl rady s tímhle...
00:54:11Vy znáte tu dámu?
00:54:14Je to náš dobrý host. Přijíždí 2x týdně a zde uzavře koupi auta.
00:54:25Můžeš tam klidně jít. Je to obyčejná agentka s automobily.
00:54:33Mohu se spolehnout, že šofér určitě v pondělí nastoupí?
00:54:38Ovšem.
00:54:40Plat s ním vyjednejte sama. Vy víte, co se asi platí.
00:54:43Raději mu přidejte. Rád bych měl spokojený personál.
00:54:47Ať přijde v pondělí v 10 hodin. Máme večer banket, tak ať si poležím.
00:54:53-Všechno zařídím.
-Já už také spěchám.
00:55:09-Vy už odcházíte?
-Ano, vážený pane řediteli.
00:55:12Nechte pana ředitele, nejsme v úřadě. Zde jsme také trochu lidi.
00:55:17-Moje paní by vás ráda poznala.
-Je mi velkou ctí, ale...
00:55:22-Jen na chvíli. Mrzelo by mě to.
-No, kdyby vás to mělo mrzet...
00:55:27Prosím, pane řediteli.
00:55:46Doneste to tomu pánovi, který se mnou seděl.
00:55:52-Jaké auto jste koupil?
-Bleděmodré.
00:55:57-Myslím jakou značku?
-Copak značka, ale monogram HP!
00:56:03-A počet válců? -A obsah?
-Šest. -Obsah dva lidé.
00:56:11Promiňte, musím odejít. Ta dáma spěchá. Nedostal bych se domů.
00:56:18Jen zůstaňte s námi. Arnošte, prosím tě, zařiď to.
00:56:25To bude jistě přepychový vůz.
00:56:28Já ho nekoupil z touhy po přepychu. Jen z potřeby. Automobil potřebuji.
00:56:37Omluvte laskavě pana Plavce. Ještě s námi chvíli posedí.
00:56:42Ale pan Plavec říkal, že spěchá.
00:56:45-Máme zde vůz. Vezmeme ho s sebou.
-Jak si pan Plavec přeje.
00:56:53-Jakže? Vy máte vilu?
-A jakou! Mám s sebou obrázek.
00:57:00Podívej se, jakou má pan Plavec vilu!
00:57:03-Opravdu hezká. Vy ji kupujete?
-Už je koupená.
00:57:09Nevěděl jsem, že máte vilu.
00:57:12Mám ji teprve od 11 hodin. Měl jsem ji už vyhlédnutou předtím.
00:57:21Haló! Doneste to tomu pánovi!
00:57:26-Byla drahá?
-Ani ne. Stála 240 tisíc.
00:57:31-Jistě je komfortně zařízená.
-Ano. Dvě rohožky.
00:57:36To je od vás milé. Pan tajemník ti poslal kytici, Julinko.
00:57:49Mami, pospěš si!
00:57:52Musíme být pryč, než se Valentin vrátí.
00:57:55Možná se už vůbec nevrátí.
00:57:58Valda? Snad si nemyslíš, že by mi byl nevěrný.
00:58:02Ale chci ho vytrestat. Když nepřišel a neomluvil se, ať nás shání.
00:58:07Ale to piano musí hned v pondělí z domu!
00:58:23Pane tajemníku, na vaše rodinné štěstí!
00:58:30Jste tak laskavi.
00:58:35Taková vila je hezká věc. Ale jsou s tím starosti.
00:58:40Jen zahrada co dá práce! Máte už zahradníka?
00:58:44Nemám. Na toho jsem zapomněl. Co budu dělat bez zahradníka?
00:58:51Mé sestřenice muž je zahradníkem, ten by se vám hodil.
00:59:00Milostivá paní, bylo by možné ho získat?
00:59:04Ovšem. Na zeleninu není. Je odborníkem jen na květiny.
00:59:14Byl bych vám hluboce zavázán. Ale měl bych jednu podmínku.
00:59:20Zahradník by musel nastoupit v pondělí ráno.
00:59:26Spolehněte se! V pondělí je u vás.
00:59:29Milostivá paní, spadl mi kámen ze srdce!
00:59:36Děkuji vám. Člověk má nějakou starost za sebou, a je rád na světě!
00:59:49Jaký je to pocit, stane-li se člověk milionářem přes noc?
00:59:54Copak přes noc, na mě to přišlo v 10 hodin dopoledne!
00:59:59-Jak vám bylo? Co jste udělal?
-Dal si nohy na stůl!
01:00:06-To je úžasné! Jak jste to udělal?
-To je jednoduché. Takhle!
01:00:24To je všechno pro tebe, na památku. Tohle je od slečny Julinky.
01:00:33Pro štěstí, do auta. Julinka to sama udělala.
01:00:37Tedy pane řediteli...
01:00:41Tohle je od tetičky a zde je maličkost ode mne.
01:00:46Nevím, jak bych vám poděkoval.
01:00:49-Mně? Zlato?
-Vždyť jsi náš!
01:00:54A teď malý přípitek. Prosím ke stolu!
01:01:06Strýčku, schoval jsi večeři pro Helenku a pro paní Bártovou?
01:01:11Nechal jsem jim lístek, aby sem přišly, jakmile se vrátí.
01:01:16Nestarej se, všechno je v pořádku.
01:01:20Pan ředitel bude něco povídat.
01:01:27Dámy a pánové. Dovolte mi, abych pronesl několik srdečných slov.
01:01:41Ze vzácného přátelství našeho milého milionáře se všichni těšíme.
01:01:47Zavřeno. Nedá se nic dělat.
01:01:53Pojď sem, slyšíš? Někdo tam mluví!
01:01:58-To je rádio.
-Někdo tam je!
01:02:08Ne jměním, ale milou povahou získal si nás všechny.
01:02:21Ať žije náš milionář!
01:02:37Vážení přátelé! Děkuji za krásná slova. Vaše uznání mě velmi těší.
01:02:51Dojímá mě, že jsem vaše přátelství získal ne penězi, ale svou povahou.
01:03:08Chci pracovat pro blaho Fortuny s novou vervou díky vašemu uznání.
01:03:21Peníze znamenají mnoho, ale vaše přátelství je největším bohatstvím.
01:03:29-A proto připíjím!
-Ať žije pan Plavec!
01:03:33Valentine, na nic nepřipíjej! Musíme ti něco říct.
01:03:38-Poklona, pane řediteli.
-Copak je, pánové?
01:03:41Pánové asi přišli s nějakým vtipem.
01:03:46Promiňte, pane řediteli, tentokrát je to opravdu vážné.
01:03:52Dobře. Když něco máte, řekněte to před mými přáteli.
01:03:58Vážení! Kolegové Voborník a Bejšovec nám přichystali malé překvapení.
01:04:03Ručím vám za to, že se všichni zasmějeme.
01:04:11My to tedy řekneme. Ale uvědomte si, že jste nás k tomu donutili!
01:04:15My přišli kolegovi říct, že...že...
01:04:18Že kolega Plavec nevyhrál!
01:04:23Mládenci, tohle se vám povedlo! Tak se posaďte mezi nás, hoši.
01:04:34-Musíme vám to vysvětlit!
-Dobře, vždyť my víme...
01:04:38Milostivá paní, Valdo!
01:04:41My vůbec netušili, že se to takhle rozjede.
01:04:44Chtěli jsme udělat jen takový žert.
01:04:46Ale když jsme se dozvěděli, že Valda koupil vilu a auto,
01:04:49řekli jsme si, že se musíme přiznat.
01:04:51-Přiznat? A k čemu?
-Co jsme udělali s tažební listinou.
01:04:55S tažební listinou? Co je s ní?
01:05:00-Já jsem tam připsal...totiž my...
-Ano, my. Totiž on tam připsal 1.
01:05:06-Jakou jedničku?
-Na tažební listinu.
01:05:09To není možné!
01:05:11Pánové, mám dojem, že tu není něco v pořádku.
01:05:14Jak to vlastně je?
01:05:15Pane řediteli, milostivá paní, Valdo.
01:05:20Tady je pravá tažební listina. Podle ní vyhrává los č. 8 456 a ne 18 456.
01:05:30A tady tím jsme natiskli jedničku.
01:05:34Takhle!
01:05:44Uklízet!
01:05:59A všechno ven!
01:06:06Dovolte, to je drzost! Na podobné jednání nejsem zvyklý!
01:06:11Nejsem uličník, jsem seriózní člověk.
01:06:25-Valentine, nezlob se.
-Nechte mě, prosím vás.
01:06:52Pane Plavče, slyšíte? Už musíte do kanceláře.
01:07:07Paní Troníčková, já do kanceláře nejdu. Bojím se teď mezi lidi.
01:07:15To je nesmysl. Co se stalo, stalo se. Vy za nic nemůžete.
01:07:20Já vím. Ale ta ostuda! Kdybych se nestyděl, dal bych se do breku.
01:07:30Co já jenom řeknu Helence? Utratil jsem skoro všechny naše peníze.
01:07:39Uklidněte se. Přinesu vám snídani. Všechno se zase spraví.
01:07:44Ba ne. Tohle se nedá spravit.
01:08:46-Paní Troníčková, co je to?
-To je vaše.
01:08:51Ty peníze si nechte. Je to jediná moudrá věc, kterou jsem udělal.
01:08:59Aspoň mám postaráno o bydlení.
01:09:01Peníze si nechte. Vy s Helenkou je budete potřebovat víc než já.
01:09:05(ZVONÍ ZVONEK)
01:09:14Je tu ta slečna pro ten kostým.
01:09:18Prosím.
01:09:29A mám dostat na elektriku.
01:09:37Děkuji.
01:09:50Kostým 3 koruny.
01:09:55-Tak co je s vámi?
-Prosím vás, nenuťte mě.
01:10:01-Já se tady zamknu.
-Ne, vy půjdete do kanceláře.
01:10:20-Co tomu řeknou lidi?
-Co je vám po nich?
01:10:24Kdo to s vámi myslí dobře, nebude vám nic zazlívat.
01:10:39Sbohem.
01:10:44A to vám povídám, ne abyste se vrátil!
01:10:48Kdepak!
01:10:54-Helenko, tohle bylo ve schránce.
-Ukaž!
01:11:00To je od Valdy.
01:11:04Milá Helenko, odpusť, že jsem včera večer nepřišel a omluv mě u maminky.
01:11:11Přijďte ke strýčkovi do restaurace. Je tam velký banket na naši počest.
01:11:16Líbá tě Valentin. Mám pro tebe velké překvapení!
01:11:19Mami, my jsem mu křivdily. Mám takovou radost!
01:11:52Nazdar, milionáři!
01:11:57-Tihle milionáři, ti mají život.
-Ale jsou s tím starosti, kolego.
01:12:04Pánové, nedělejte hloupé vtipy!
01:12:18Kolego, nezlob se. Nás to mrzí víc než tebe.
01:12:24Kdybys potřeboval peníze, my bychom ti vypomohli!
01:12:27Pánové, prosím vás, nechte mě. Já chci mít klid!
01:12:39Pane Plavec, hledají vás tady dva páni.
01:12:48-Moje úcta. -Pan bankéř Kopecký.
-Pan Plavec. -Těší mě.
01:12:54Přijel jsem na popud pana Králíčka.
01:12:57Chci s vámi potvrdit smlouvu u notáře.
01:13:00Pánové, promiňte, ale já tu smlouvu musím zrušit.
01:13:07To je asi špatný vtip, pane Plavče! Vilu jste koupil a složil zálohu.
01:13:14Nezlobte se, ale jsem teď v situaci, že nemohu nic koupit. Nemám peníze.
01:13:26A to jste nevěděl dřív? Na tu vilu jsem měl tři zájemce!
01:13:35Nerozčilujte se, pane Králíčku. Odevzdám věc právnímu zástupci!
01:13:43Milionářům už včera odzvonili. Není tu žádný zábavní podnik!
01:13:54Nestrpím, aby nějaký podvodník podrýval kázeň našich zaměstnanců!
01:13:59-Rozuměl jste?
-Rozuměl.
01:14:17Kampak jdete?
01:14:19Pryč. Uznáte, že za těchto okolností zde nemohu zůstat.
01:14:27Děkuji vám za všechno. Byl jsem tu rád.
01:14:32Ale ještě trpět za to, že jsem se stal obětí nemístného žertu...
01:14:55Copak je? Pracujte! Pokračovat!
01:15:17Pan milionář jde domů, tak to musí být rámus! Chudák dítě!
01:15:32Pane Plavče, čeká na vás tento pán.
01:15:36Dobrý den.
01:15:38Mám u vás nastoupit místo šoféra.
01:15:40Z toho nic nebude. Já jsem ten vůz totiž nekoupil.
01:15:43Do toho mi přece nic není. Mám u vás nastoupit místo!
01:15:47Snad pochopíte, že když nemám vůz, nepotřebuji šoféra!
01:15:51Říkám vám, že na ten vůz vůbec nejsem zvědavý.
01:15:54Zde jsou moje papíry. Přihlašte mě. A potřeboval bych nějakou zálohu.
01:15:58-To tedy opravdu nemohu.
-To bych se na to podíval!
01:16:03Jdu na policii!
01:16:07-Hledám pana Plavce.
-Tady.
01:16:11-Těší mě, Příhoda.
-Vás neznám.
01:16:15-Jsem zahradník. Ředitelka mě posílá.
-Aha. Mám radost. Já ještě...
01:16:23Nemáte na mě čas? Jdu před dům čekat na ženu.
01:16:28Přijede s dětmi a s nábytkem. Pak se nastěhujeme do vaší vily.
01:16:33Sbohem.
01:16:36-Vila, auto, šofér, zahradník.
-Co jste si to spískal?
01:16:44-Proč jste se vrátil z kanceláře?
-Na nic se mě neptejte.
01:16:50Já jsem dneska všechno prohrál.
01:16:54Jéjéjé...! Čti! Tady!
01:17:03Jubilejní loterie oznamuje, že v tažební listině došlo k chybě.
01:17:10Z čísla losu vyhrávajícího hlavní výhru milion korun vypadla jednička.
01:17:15Takže vyhrává los číslo 18 456!
01:17:23Vyhrál!
01:17:25-Kdo vyhrál?
-Plavec!
01:17:36-Dobrý den.
-Račte si přát?
01:17:38-Je pan Plavec doma?
-Nevím.
01:17:50-Paní Troníčková, je Valda doma?
-Je. Vrátil se z kanceláře.
01:17:55Že neotvírá.
01:17:57-Můj bože, byl takový rozčilený!
-Aby se mu tak něco stalo!
01:18:16-Valdo! Valdo!
-Nechte mě! Já nic neplatím!
01:18:24Helenko!
01:18:31-Helenko, ty se na mě nehněváš?
-Ne, nehněvám.
01:18:40Co tě to napadlo s tím pianem?
01:18:44-Nelíbí se ti?
-Líbí.
01:18:47Ale za prvé neumím hrát, za druhé máme malý byt. Nemůžeme se tam hnout.
01:18:57Vidíš, na to jsem zapomněl. Já vůbec zapomněl na moc věcí.
01:19:05Helenko, ty se na mě budeš hrozně zlobit. Ty už mě nemůžeš mít ráda!
01:19:15-Vezmi si to.
-Co je to?
01:19:20-Pojistka na půl milionu.
-A co s tím mám dělat?
01:19:29Za 4 dny bude v platnosti. Zajdi tam a vyzvedni si ty peníze.
01:19:39-Teď už toho mám dost!
-Ty nevíš, co se stalo...
01:19:42Vím! Nic jsi nevyhrál.
01:19:44-Tak se proto nezblázníš!
-Zblázním!
01:19:47Helenko, koupil jsem ti vilu s garáží, potom bleděmodré auto.
01:19:56Najal jsem šoféra, zahradníka.
01:20:00A těch 20 tisíc, co jsme ušetřili, ty také nemám. Jsou pryč.
01:20:25Teď snad uznáš, že ta pojistka je jediné východisko.
01:20:35-Že se nestydíš!
-Stydím. Ale co mám dělat?
01:20:40Co máš dělat? Budeme pracovat dál a dostaneme se z toho.
01:20:46To bychom museli pracovat 100 let. Vila 240 tisíc, auto 80 tisíc.
01:20:54To všechno musím zaplatit. Podepsal jsem smlouvy a složil zálohy.
01:20:59Šofér šel na policii a co udělá zahradník, to se teprve dozvím.
01:21:04A řekl jsi těm lidem, jak to s tou výhrou vlastně bylo?
01:21:07-Ne.
-Tak vidíš.
01:21:09Přece tě nikdo nemůže nutit koupit věci, na které nemáš.
01:21:14Smlouvy musíme zrušit. Ty si vezmeš na starosti automobil a já vilu.
01:21:18Helenko, ty bys chtěla? Ty jsi jediná na světě! Já bych tě...
01:21:25Helenko, ty se na mě nezlobíš? Ty holka moje zlatá!
01:21:32Tak pojď. Ty si vezmi na starost vilu a já auto.
01:21:37Potom se sejdeme u nás doma.
01:22:07-Teď právě odešli!
-Kam šli?
01:22:11To nevím. Ale slečna Helenka šla asi do salonu.
01:22:17Děkujeme.
01:22:28Kdepak jsou páni Voborník a Bejšovec?
01:22:32-Šli za panem Plavcem. On totiž...
-Nezajímá mě, co pan Plavec!
01:22:38Pánové Bejšovec a Voborník si nebudou dělat z kanceláře holubník!
01:22:52Když je to tak, jak říkáte, na dodržení kupní smlouvy netrváme.
01:22:57Děkuji vám.
01:22:59-A co bude se zálohou?
-To už je horší.
01:23:02Upravovali jsem vám vůz podle vašeho přání. Zálohou uhradíme naši režii.
01:23:09Co se dá dělat. Rukulíbám.
01:23:17-Tak přece jen vyhrál!
-Jen aby si něco neudělal!
01:23:23-Nevíte nic o slečně Helence?
-Ne. Zeptejte se u pana Kudrny.
01:23:30Rukulíbám.
01:23:38Pane Horo, vy jste byl u toho, když Bejšovec s Voborníkem odešli.
01:23:43Co říkali? Proč šli za panem Plavcem?
01:23:46On totiž nakonec opravdu vyhrál! A oni mu to šli říct.
01:23:50-Co říkáte?
-Tady to je.
01:23:59Proč vlastně pan tajemník Plavec opustil kancelář?
01:24:04To nikdo neví. Asi se urazil!
01:24:12Patrně přemírou vaší úřední horlivosti!
01:24:16Měl byste ho vyhledat a požádat ho, aby se vrátil.
01:24:20Ale to, vážený pane řediteli, snad ani nemohu.
01:24:25Odpovědnost za to před panem prezidentem nesete jedině vy!
01:24:33Prosím. Už jdu.
01:24:50Spojte mě s mým bytem!
01:24:52Pryč!
01:25:05Maruško, kabát a zlaté hodinky!
01:25:17-Nemůžete zvonit mírněji?
-Je zde napsáno 2x silně!
01:25:23Když nikdo neotevírá, tak asi nejsou doma!
01:25:28-Tak nezvoňte!
-Zvoním snad na váš zvonek?
01:25:32To by tak scházelo!
01:26:08Poslechněte, vy jedna... Co si račte přát?
01:26:11-Pan Plavec není doma?
-Není!
01:26:18Pane komisaři, jak bychom vám to jenom řekli...
01:26:23Prosím, k věci!
01:26:25Nebyla dnes hlášena nějaká sebevražda?
01:26:30Proč se ptáte?
01:26:32Jeden náš přítel si myslel, že vyhrál milion.
01:26:35Potom se ukázalo, že nevyhrál. A potom se ukázalo, že vyhrál!
01:26:39-Tak vyhrál, nebo nevyhrál?
-Nejdřív nevyhrál. -Potom vyhrál.
01:26:43On vlastně neví, na čem je. Bojíme se, aby si něco neudělal.
01:26:47Protože vyhrál a myslí, že nevyhrál.
01:26:50Žádnou sebevraždu hlášenou nemáme.
01:26:53-Ale jestli nepřestanete...
-My už jdeme. Poroučíme se.
01:27:21-Co chcete?
-Hledám pana Plavce.
01:27:25-Hledejte ho, ale neobtěžujte!
-Jak to se mnou mluvíte?
01:27:30Vy koukejte zmizet!
01:27:36Tak a teď ať někdo zazvoní!
01:28:11-Kde je vizitka?
-Tamhle! Asi se přestěhoval.
01:28:17-Moje úcta, pánové.
-Poklona.
01:28:24-Tak už se na něho nezlob, mami.
-Co mám dělat.
01:28:28-Děkuji vám, milostivá.
-Počkejte, neděkujte!
01:28:32Dokud tahle obluda nebude pryč, tak se neudobříme.
01:28:35Zařídím to, buďte klidná.
01:28:38-Valdo, ne aby tě napadlo jít domů.
-Doma mě čekají hrozné věci.
01:28:45-Jaké?
-Je tam šofér, zahradník s rodinou.
01:28:51-Nechej je čekat a běž do kanceláře.
-Nepůjdu. Bojím se Bureše!
01:28:58Valdo, proč by ses bál? Jdi přímo k řediteli!
01:29:06Máš pravdu. Jdu přímo k řediteli a pana Bureše si vůbec nevšimnu.
01:29:16Hledal jsem ho marně. Nikdo o něm neví.
01:29:22Jestli si něco udělal, máte ho na svědomí!
01:29:25-Já? Ale vážený pane řediteli...
-Doufejme, že se objeví.
01:29:34Hlavně se postarejte o to, aby měl stůl zase v sekretariátě.
01:29:38Račte být bez starosti.
01:29:44Slečno, pojďte s námi! On by nám už nevěřil, že opravdu vyhrál.
01:29:50-A opravdu vyhrál?
-Opravdu.
01:29:53-Víte, co byste zasloužili?
-My mu to řekneme opatrně.
01:29:59Emane, já už mám nervy pryč.
01:30:02-Tak si dej cigáro. Udělá ti dobře.
-Děkuji.
01:30:11Tohle je něco tak naivního!
01:30:14Tak pojďte!
01:30:24Opatrně!
01:30:28Pan Plavec! Račte nahoru rovnou do sekretariátu.
01:30:34-Je tam pan ředitel? -Ovšem.
-Tak mě laskavě ohlaste.
01:30:41-Ale hned!
-No prosím.
01:30:50Jak je ten Bureš najednou uctivý. Asi od ředitele dostal!
01:30:54Já z toho radost nemám. Ten bude zase vyvádět!
01:31:01Vítám vás, pane tajemníku.
01:31:04Nevím, jak se to stalo, že váš stůl přestěhovali dolů.
01:31:10Vaše místo je od této chvíle definitivně v sekretariátě.
01:31:15Děkuji vám. Vždyť už na to čekám 13 let.
01:31:22Pane přednosto, dovolte, abych já a moje žena...
01:31:30Přišla vám poděkovat za naši Máničku.
01:31:34To nestojí za řeč. Děláme, co můžeme.
01:31:40Rukulíbám, milostivá.
01:31:42-Zaplať pánbůh, pane přednosto.
-Prosím vás, to se dělá?
01:31:45Rozlučte se dole se svými kolegy. Potom nastupte v sekretariátě.
01:31:50Prosím, pane řediteli.
01:31:55To je náhoda, pan Plavec!
01:32:02Promiňte to včerejší nedopatření. Strýček je trochu podivín.
01:32:08-Doufám, že dnes večer přijdete.
-Dnes večer nemohu Helenku opustit.
01:32:13-Koho?
-Moji snoubenku.
01:32:16Aha. Pak vás nemohu zdržovat.
01:32:21Má úcta.
01:32:31-Podívej se, to je on!
-Kdo?
01:32:34Ten, co přinesl těch 5 tisíc! Pane!
01:32:42-To jsem ráda, že vás vidím.
-Pane Plavec, tak to jste byl vy?
01:32:46Žena říká, že jste nám přinesl těch 5 tisíc.
01:32:50-Já?
-Určitě. Přece jste k nám přišel!
01:32:53-Promiňte, to bude omyl.
-Vy nejste ze spolku Dětský domov?
01:32:58-Nejsem.
-Ale ta podoba!
01:33:01Možná vám někoho připomínám, ale jinak...
01:33:13A je to on!
01:33:17Helenka!
01:33:19Pánové, jděte od ní pryč! To vám nestačí, co jste provedli mně?
01:33:27-Kluci, já bych vám...
-Nechceš bonbonek?
01:33:30-Jo, kousnu do toho a vystřelí to!
-Tak cigaretu!
01:33:33Ta vybouchne. Dejte mi trochu vody.
01:33:47To je najednou pozornosti! Děkuji.
01:33:53-Už jsi se uklidnil? -Jak je ti?
-Dobře.
01:33:57Teď už jsem úplně klidný.
01:34:00Valentine, dovol, abychom ti oznámili, že jsi opravdu vyhrál!
01:34:10Pánové, teď už toho mám dost! Ten váš vtip mě stál hodně peněz.
01:34:18Já jich nelituji. Získal jsem za ně cennou životní zkušenost.
01:34:26Poznal jsem lidi. Když se myslelo, že mám peníze, nosili mě na rukou.
01:34:32Ale jak to se mnou prasklo, obrátili se ke mně zády.
01:34:37Ale tentokrát jsi opravdu vyhrál!
01:34:40Pánové, rozumím vtipu, ale jen když je dobrý.
01:34:44-Tak tento los vyhrál?
-Ano. -Dobře.
01:34:55Jéjéjé! Néééé!
01:35:09Co jsi to udělal? Vždyť ten los doopravdy vyhrál!
01:35:11Helenko, jen klid. Vila bude. S plotem a garáží. A auto také.
01:35:21Ty ses zbláznil!
01:35:23Nezbláznil! Hoši tu nechali ty noviny. Pravý los mám tady!
01:35:28-To je zase můj vtip!
-Valdo!
01:35:31Gratuluji! Jsi první, kdo doběhl Bejšovce a Voborníka.
01:35:35Gratulujeme!
01:35:41Copak jste neviděli milionáře? Na svá místa!
01:35:47-Pan přednosta, to je Helenka.
-Dovolte, abych vám gratuloval.
01:35:58-Smím vám nabídnout cigaretu?
-Cigareta do kanceláře nepatří!
01:36:07-A doutníček?
-Doutníček ano. Až po obědě.
Valentin Plavec (Oldřich Nový) je nenápadný zakřiknutý úředníček velké pojišťovny. Žije velmi skromně a každý uspořený haléř pečlivě ukládá, aby měl se svou milou, chudou švadlenkou Helenkou (Hana Vítová), po svatbě něco peněz do začátku. Pro svou nevýbojnou povahu si v zaměstnání vysloužil přezdívku „dobrotivý“ a není divu, že se stal i terčem žertíků, jimiž si jeho kolegové Voborník (Eman Fiala) a Bejšovec (Ladislav Pešek) krátí nudu kancelářské šedi. Dvojice vtipálků jednou zfalšuje loterijní listinu tak, aby byl „výhercem“ první ceny právě Valentin. Výsledek nevinného žertíku předčí všechna očekávání. Bezelstný dobrák se chytí do připravené pasti a začne z gruntu měnit svůj život. Tatam je jeho pokora před nadřízenými, spořivost a nesmělost. Rázem se stává středem pozornosti a ani si ve své radosti nevšímá, kolik jeho obdivovatelů hledí, jak mu od peněz co nejrychleji odpomoci…
