Příběh lásky a cti
Osmadvacetiletý, zatím ještě nepříliš známý básník Jan Neruda (Jiří Bartoška) se v roce 1861 potýká se zdrcující kritikou své prvotiny Hřbitovní kvítí. Přitahuje ho o čtyři roky starší začínající spisovatelka Johanna Mužáková, která publikuje pod pseudonymem Karolina Světlá (Božidara Turzonovová). Oba se stýkají ve vší počestnosti při různých příležitostech, například na pohřbu Boženy Němcové, se kterou se Světlá kdysi přátelila. Společenské konvence a obava z hanby a opovržení však Karolině nedovolí Nerudovu lásku opětovat. Pražská smetánka má totiž oči všude a každý skandálek je pro ni vítaným zpestřením...
Jeden z nejkrásnějších milostných příběhů české literatury nemá podobu novely či románu, nýbrž soukromé korespondence spisovatelů Karoliny Světlé a Jana Nerudy. Právě podle ní vznikl i scénář k filmu Otakara Vávry.