Nepohřbený muž

V říjnu letošního roku si připomínáme sedmdesáté výročí Maďarského povstání. Maďarské povstání, nebo také maďarská revoluce, bylo celonárodním povstáním proti sovětské diktatuře a okupaci Maďarské lidové republiky, které vypuklo 23. října a skončilo pod koly sovětských tanků 10. listopadu 1956. Z poklidné demonstrace solidarity s událostmi v Polsku vybuchl odpor proti autoritářskému režimu v Maďarsku. Večer padly první výstřely u rozhlasu, kdy nenáviděná tajná policie střílela do demonstrantů. Následujícího dne vyrazila sovětská vojska do budapešťských ulic.

Symbolem maďarského povstání utopeného v krvi sovětskou armádou se stal Imre Nagy, komunistický předseda vlády (1953–1955 a poté opět v roce 1956), který po nástupu do funkce začal prosazovat reformy a začínalo se mluvit o vystoupení z Varšavské smlouvy a vyhlášení neutrality. Neustoupil, odmítl nazvat maďarské povstání kontrarevolucí. V zinscenovaném procesu byl odsouzen k trestu smrti oběšením. „Jen jedna věc mě naplňuje odporem, že jednou mě budou rehabilitovat ti, kteří mě nyní budou věšet," píše Imre Nagy před svou smrtí, která byla politickou vraždou.