Angelika, markýza andělů
Angelika, markýza andělů je první část pětidílné ságy o krásné Angelice a její cestě za láskou k hraběti de Peyrac. Do Angeliky, zchudlé šlechtičny, se zamiloval už v jejím dětství venkovan Nicolas, ale protože v den její svatby kvůli Angelice zabil správce, musel uprchnout. Angelika náhodou odhalila intriky proti králi, stala se nebezpečnou královým nepřátelům, kteří ji dali zavřít do kláštera. Vysvobodil ji až sňatek s bohatým hrabětem, kterého však Angelika znala jen podle řečí, jež o něm kolovaly. Po prudké nenávisti přišla láska na život a na smrt. Hrabě de Peyrac byl však příliš bohatý, vzdělaný a odvážný. Nikdo a v ničem nesmí zastínit krále.
Autory jedné z nejznámějších romantických hrdinek Angeliky jsou manželé Anne a Serge Golonovi. Francouzská spisovatelka, vlastním jménem Simone Changeux, se narodila v roce 1921. Od mládí se vášnivě věnovala psaní. Svůj první román vydala ve svých osmnácti letech. Na své cestě po Kongu potkala Vsevoloda Sergejeviče Goloubinoffa, syna ruských emigrantů. Vrátili se společně do Francie a začali spolu psát, narodily se jim čtyři děti. I po několika knihách úspěch stále nepřicházel. Vedle psaní byla Simoninou vášní i historie a její volba padla na sedmnácté století. Společně s manželem studovali archivní materiály, jezdili do míst, kde se romány o Angelice odehrávají, a Simone psala ve dne v noci.
Jejich agent trval na tom, aby knihy podepsal její manžel, který přijal umělecké jméno Serge Golon, protože zastával názor, že čtenáři budou více důvěřovat mužskému autorovi. Ten však rozhodně odmítl, a tak se dohodli na kompromisu, knihu podepíší oba dva.
V roce 1957 vyšla první kniha o 900 stránkách, která byla rozdělena do dvou dílů: Angelika, markýza andělů a Angelika, cesta do Versailles. Co se dělo dál, je již všeobecně známé. Po fenomenálním úspěchu knihy si romantická dobrodružství krásné Angeliky nenechali ujít ani filmaři. Režisér Bernard Borderie (autor oblíbené verze Tří mušketýrů) natáčel první dva díly současně.
Golonovi vydávají další pokračování, jež jsou okamžitě převáděna na filmové plátno.