Jaroslav Vojta ve filmové adaptaci populární hry Ladislava Stroupežnického o rivalitě dvou selských rodů (1937). Dále hrají: V. Vydra, J. Plachta, A. Nedošinská, M. Mellanová, Z. Hora, F. Havel, Z. Hajdúková, V. Trégl, F. Kovářík, T. Pištěk a další. Kamera K. Degl. Scénář a režie Vladislav Vančura a Václav Kubásek

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Film režisérů Vladislava Vančury a Václava Kubáska „Naši furianti“ z roku 1937 je zdařilým přepisem stejnojmenné klasické divadelní hry Ladislava Stroupežnického. Je to především Vančurova zásluha, že děj filmu, který Stroupežnický situoval do pouhých tří kulis – na náměstí, do hospody a do světnice statku Dubských, byl přenesen do reálu jihočeské vesnice a že do rozšafných rozprav se dostaly aktuální narážky na situaci v přímém ohrožení republiky německým fašismem. Vančurovy netradiční představy o obsazení jsou znát v méně známých protagonistech: mileneckou dvojici vytvořili Zdeněk Hora a Zlata Hajdúková, dědečka Dubského zase František Havel. Většina ostatních rolí byla obsazena podle vžitých představ a v duchu stávající inscenační tradice. Dvojici Dubských hráli Václav Vydra st. a Antonie Nedošinská, dvojici Buškových Jaroslav Vojta a Míla Mellanová, Habršperka a Bláhu Theodor Pištěk a Jindřich Plachta. Film „Naši furianti“ měl premiéru v březnu 1938. V té době byl český národ odhodlán neustoupit fašistické hrozbě. Proto diváci v kinech přijímali mravní vítězství poctivého Bláhy nad poťouchlým Fialou a v neposlední řadě i svorný odpor celé vesnice proti rakouskému četníkovi jako velké povzbuzení a na mnoha místech nadšeně tleskali.

„Našimi furianty“ definitivně skončila Vančurova režijní činnost. Měl sice ještě mnoho plánů, ty však překazily mnichovské události a nacistická okupace. V roce 1942 byl zatčen a popraven.

* 27. 12. 1888

† 20. 4. 1970


Stopáž96 minut
Rok výroby 1937
 ST čb 4:3
ŽánrFilm