Naši furianti
Film režisérů Vladislava Vančury a Václava Kubáska "Naši furianti" z roku 1937 je zdařilým přepisem stejnojmenné klasické divadelní hry Ladislava Stroupežnického. Je to především Vančurova zásluha, že děj filmu, který Stroupežnický situoval do pouhých tří kulis - na náměstí, do hospody a do světnice statku Dubských, byl přenesen do reálu jihočeské vesnice a že do rozšafných rozprav se dostaly aktuální narážky na situaci v přímém ohrožení republiky německým fašismem. Vančurovy netradiční představy o obsazení jsou znát v méně známých protagonistech: mileneckou dvojici vytvořili Zdeněk Hora a Zlata Hajdúková, dědečka Dubského zase František Havel. Většina ostatních rolí byla obsazena podle vžitých představ a v duchu stávající inscenační tradice. Dvojici Dubských hráli Václav Vydra st. a Antonie Nedošinská, dvojici Buškových Jaroslav Vojta a Míla Mellanová, Habršperka a Bláhu Theodor Pištěk a Jindřich Plachta. Film "Naši furianti" měl premiéru v březnu 1938. V té době byl český národ odhodlán neustoupit fašistické hrozbě. Proto diváci v kinech přijímali mravní vítězství poctivého Bláhy nad poťouchlým Fialou a v neposlední řadě i svorný odpor celé vesnice proti rakouskému četníkovi jako velké povzbuzení a na mnoha místech nadšeně tleskali.
"Našimi furianty" definitivně skončila Vančurova režijní činnost. Měl sice ještě mnoho plánů, ty však překazily mnichovské události a nacistická okupace. V roce 1942 byl zatčen a popraven.