Černý Petr

Počátkem šedesátých let vstoupila do československé filmové tvorby nová generace, charakterizovaná preferencí dokumentaristického pohledu na svět i na umění. Byla to generace absolventů FAMU, která hned svými debuty upozornila na výjimečnost svých talentů – Věra Chytilová, Jaromil Jireš, Jiří Menzel, Hynek Bočan, Juraj Jakubisko, Dušan Hanák nebo právě Miloš Forman. Ten byl u filmu a televize "mužem desíti řemesel", než dostal možnost natočit svůj první polodokumentární film Konkurs složený ze dvou částí – stejnojmenného „Konkursu“ o výběru nové zpěvačky divadla Semafor a „Kdyby ty muziky nebyly“ o Kmochově kolínské dechovce. S Kolínem zůstal Forman spjat i ve svém následujícím hraném debutu Černý Petr. Nejen, že se příběh odehrává v onom svérázně krásném polabském městě, ale jednu z hlavních rolí v něm vytvořil neherec, kapelník Kmochovy muziky Jan Vostrčil. Film byl natočen v roce 1963 podle nepublikované povídky Jaroslava Papouška o prvních dnech učedníka v samoobsluze. Neobvyklá autentičnost příběhu je dána i obsazením hlavních rolí – šlo většinou o neherce (vedle Jana Vostrčila to byl především Ladislav Jakim v titulní roli, zpěvák Pavel Sedláček a Pavla Martínková). Nezapomenutelný je však i Vladimír Pucholt v roli zednického učně, jehož nenapodobitelné "ahój" mezi mládeží tehdy takřka zlidovělo. Do té doby nezvyklá pravdivost právem přitahovala pozornost domácího i zahraničního publika a svému tvůrci přinesla řadu uznání a poct. Stejný originální přístup uplatňoval Miloš Forman i při tvorbě dalších filmů – Lásky jedné plavovlásky (1965), Hoří, má panenko (1967), ale i při natáčení svého prvního amerického filmu Taking Off (1971).