Zvláštní i všední příběhy obyvatel Prahy v českém povídkovém filmu (1959). Hrají: J. Marvan, J. Tříska, F. Kreuzmann, V. Brodský, V. Thielová, K. Chadimová, L. Munzar a další. Scénář Z. Brynych a V. Kalina. Režie Zbyněk Brynych
00:03:13Vašku, jestli s tím dnes u mistra nepraštíš, tak nechoď domů!
00:03:18-No jo, vždyť já vím!
-Jinak si za ním dojdu sama!
00:03:51Věro!
00:03:56Těbůh!
00:03:57-Kde jsi tak dlouho?
-No máma, no, vždyť to znáš.
00:04:07Pojď sem... Jak to dopadlo včera?
00:04:18Naši už spali. Tak jsem vlezla do chodby maštalí.
00:04:22-Těbůh.
-Co? -Nic.
00:04:46Holky se mi stejně smějí, že s tebou vůbec chodím.
00:04:50Víš, co třeba říkala Máňa?
00:04:55-Že jsi kostelník.
-Máňa ať mi klidně políbí...
00:05:00Ale fakt je, že bys tady taky práci dostal,
00:05:02a nemusel bys jezdit až do města.
00:05:05Starý Skalička by tě vzal hned.
00:05:08Těbůh... Ten, co pije, jo?
00:05:10Ale facku by ti nedal jako ten tvůj mistr.
00:05:19A na Honzu už taky nemusíte čekat. Nepřijde.
00:05:26-Těbůh. Tak Honza nepřijde?
-Nepřijde.
00:05:32To teda zase bude se starým den.
00:05:36Tak Vašku, řekneš to mistrovi dneska?
00:05:42Když ti řeknu, že mu to řeknu, tak... Mu to řeknu.
00:05:47-Jsem teda zvědavá.
-To ti teda řeknu.
00:05:52-Věro, pojď, dělej!
-Nezdržuj.
00:05:54-Tobě to trvá.
-Kdo na tebe má čekat.
00:05:57-Volají tě holky.
-Vždyť to slyším, ne?
00:06:36Dobré jitro, pane mistr.
00:06:56Kde je Honza?
00:07:02Nevím.
00:07:05-Třeba zaspal.
-Zaspal.
00:07:09Stavíme pro vás penzionáty, a vy se flákáte. Spíte!
00:07:15Když já se učil, tak jsem musel večer všechno uklidit,
00:07:19ráno připravit a potom jsem ještě musel čekat na mistra.
00:07:23Já jsem na něj čekal, ne on na mě! Rozuměls?
00:07:29Co koukáš?
00:07:34Vezmi to!
00:08:16Běž pro cigarety. Dvacet!
00:09:30-Dobré jitro, pane Karpíšek!
-Dobré jitro!
00:10:22Flákači.
00:10:45Pořádek, jo. Do palice mlátit.
00:11:00Kdo měl včera uklidit to nářadí dole?
00:11:03No kdo ho měl uklidit? Dole snad chodí lidi, ne?
00:11:06Co na mě furt tak řvete, pane mistr?
00:11:08Řvát? Řvát na vás je málo.
00:11:10Fackovat by vás měli. Od rána do večera.
00:11:14To vám schází.
00:11:32Cigarety! No!
00:11:35Nemám.
00:11:38Já už pro ně taky běhat nebudu, už ne.
00:11:42A fackovat mě taky nebudete, to taky ne.
00:11:46Ono už je to totiž dneska všechno trochu jiný, pane mistr. Všechno!
00:11:56Dobrý slovo jsem od vás nikdy neslyšel.
00:12:00Nikdy jste mi ani ruku nepodal.
00:12:05Najděte si někoho jinýho. Já už u vás dnes končím.
00:12:09-Ano. Ano, ano, končím, pane mistr! -Drž hubu!
00:12:14Drž hubu. To je jediný, co vy umíte.
00:12:17Copak vy se o někoho zajímáte? O mě nebo o Honzu?
00:12:22A Honza k vám už taky nikdy nepřijde.
00:12:26K vám už nikdy žádný učedník nepřijde.
00:12:30Pane mistr.
00:12:32Já jsem váš dvacátý učedník,
00:12:34ale taky poslední učedník, pane mistr.
00:12:38Seber si svý věci, zmiz.
00:12:42Teď!
00:12:46Zmiz!
00:12:57Co koukáš? Co tady ještě chceš? Co tady ještě chceš!
00:13:10Pane mistr!
00:13:20Drž se, slyšíš, Vašku, drž se! Já jsem na laně, slyšíš?
00:13:26Vydrž, Vašku!
00:13:32-Pane mistr...
-Drž se, blázne! Drž se!
00:13:51Uklouzl. Ten druhý ho zachránil.
00:13:54Nahoře na báni dva lešenáři. Přijeďte, prosím vás, rychle!
00:14:06Římsa... Římsa nás neudrží.
00:14:15Sakra, Vašku.
00:14:31Musíš to vydržet, musíš!
00:14:51Musíš se chytit, musíš.
00:15:00-Pane mistr...
-Musíš! Musíš se chytit!
00:15:54Flákači...
00:16:00Pane mistr...
00:16:13Vašku!
00:17:05Pane mistr!
00:18:03Vydržte, hned vám hodím žebřík!
00:18:12Ještě to zajistím!
00:18:25Seber si věci a zmiz.
00:18:30-Pane mistr...
-Zmiz.
00:19:20To jsi, chlapče, hrdina.
00:19:22Viděli jsme všechno, zachránil jsi ho.
00:19:25-Jak se jmenuješ?
-Kolik je ti let?
00:19:31Tak jak jsi ho zachránil?
00:19:35To bylo všechno docela jinak. Copak vy víte.
00:19:48Pane Karpíšek.
00:20:09Řekni, jak se jmenuješ.
00:20:20Václav Janura.
00:20:23Ne, o mně nepište. To bylo všechno docela jinak.
00:20:32Tady o panu mistrovi napište. Dělá to už třicet let. Karpíšek.
00:20:44Třicet let to dělá a já jsem jeho dvacátý učedník.
00:20:51A všechny ty věže, to je jeho práce.
00:20:55Mistr a jeho dvacátý učedník. To bude titul, ne?
00:22:24Mohl bych pořád spát. Jsem celý den takový malátný.
00:22:30-Zrovna tuhle jsme o tom mluvili. Člověk vám závidí. -Mně?
00:22:37Jak to děláte, pane Hanousek?
00:22:43-No dělám.
-Už jde.
00:22:47Zdraví vás Úřad důchodového zabezpečení.
00:22:52Tak co, kdo byl nejhodnější?
00:22:54Pane Fiala, prosím vás, vezměte mě jako prvního.
00:22:56-Pospíchám.
-Beze všeho. -Pánové dovolí.
00:23:00Tak prosím. To máme pět set dvacet rovných.
00:23:07-Stavte se večer, pane Hanousek.
-Už jste to sehnal? -No doufám.
00:23:15Zítra, tak v šest. Dnes mám moc práce.
00:23:20-Tak děkuju vám, děkuju.
-Není zač.
00:23:23Poklona. Pánové, děkuju vám.
00:23:51Pane Hanousek, nepřijdete na polívku?
00:23:54Nemám čas!
00:24:22Dobrý den.
00:24:24Dobrý den.
00:24:30Dobrý den, pane Hanousku.
00:24:41Tak ticho, klid prosím!
00:24:44-Budu číst. Hrabalová.
-Ano.
00:24:47Dobrý den, paní Vetešníková, Hanousek.
00:24:50Potřebuji smoking na zítřek.
00:24:54-Máte smoking?
-Samozřejmě.
00:24:57Zítra ráno v pět hodin, Melantrich, film Pět z milionu.
00:25:00Budu tam přesně, spolehněte se.
00:25:06-Vy máte opravdu smoking?
-Ne, ale seženu ho. Na shledanou.
00:25:37Dobrý den, slečno Alenko. Hledám pana referenta Bečváře.
00:25:43-Ve výpravně, pane Hanousek.
-Ve výpravně. Tak děkuju uctivě.
00:26:02-Poslyšte, pane Hanousek...
-Prosím.
00:26:06Vy přece umíte francouzsky a německy, ne?
00:26:08K službám, pane referente. Před válkou jsem v Německu byl.
00:26:12Schovávám pro vás něco už tři dny.
00:26:15To jste moc hodný, pane referente, že na mě tak pamatujete.
00:26:18Přijedou Francouzi, Němci.
00:26:22Každou neděli odpoledne, po celý měsíc.
00:26:26Okružní jízda Prahou. To je, co? Pane Hanousek.
00:26:32Tak v neděli přesně ve třináct hodin vás čekám.
00:26:36A prosím vás, vezměte si na sebe něco slušného.
00:26:42Můžete se spolehnout, pane referente. A mockrát děkuji.
00:26:46-Není zač.
-Mockrát děkuji.
00:26:48-Uctivá poklona.
-Na shledanou.
00:27:13-Pane Hanousek!
-Dobrý den, dobrý den.
00:27:20-Nezapomněl jste?
-Ty hodiny, paní Čeledová.
00:27:24Už včera jsem to spravil. Hned jsem s tím tady, okamžik.
00:27:55Hned jsem s tím tam.
00:28:00Už jsem tu.
00:28:08-Dobrý den, pane Hanousek.
-Dobrý den.
00:28:24-Bože, to je krása.
-Chtělo to jen trošku namazat.
00:28:29Měl jsem to jedna dvě. Tak na shledanou, paní Čeledová.
00:28:38-Jste moc hodný, pane Hanousek.
-To nic, to nic. Na shledanou.
00:29:17To máme 8. 5., peníze pět set dvacet.
00:29:39Holka, dneska jsem se naběhal. A budu filmovat, ve smokingu.
00:29:54To je dobrý, voda je.
00:30:53Deštník!
00:30:58Celé světlo!
00:31:04Vážení, pohyb, pohyb, svítíme, svítíme! Na místa!
00:31:15Ticho!
00:31:24Dej to trochu výš. Dobrý, dobrý. Hned.
00:31:34-Bude to velký detail.
-Dovolíte, pane režisére?
00:31:43Tohle dejte pryč.
00:31:56Děkuju uctivě.
00:32:03-Kouříte?
-Ano, ovšem, samozřejmě.
00:32:08-Člověče, vy jste úplný Kreuzmann.
-To už mi lidi říkali.
00:32:12-Musí vám stačit na pět záběrů.
-Ano, děkuju uctivě.
00:32:30Pane Hanousek.
00:32:39Vyměňte mi doutník za tři cigarety.
00:32:48-Pánové, klid, klid.
-Můžeme tu generálku?
00:32:51-Jsme hotovi, můžeme!
-Prosím, připraveni!
00:32:55-Bude zkouška, pozor!
-Ticho!
00:33:01A nejíst, prosím. Až pojedeme naostro.
00:33:06Pozor, playback!
00:33:36Pojedeme, prosím. Pozor, kamera!
00:34:09Stop! Nejíst, prosím.
00:35:30-Je to dneska slabý, co?
-Jojo, slabý. Slabý.
00:35:38Dají místo nanuků. Komu to mám prodat?
00:35:45-Ahoj, táto.
-Dobrý večer.
00:35:48Frantíku!
00:35:52Dobrý večer, paní Matoušková.
00:35:55Stalo se něco u vás doma?
00:35:59Všechno je v pořádku. Jarmila tě pozdravuje. A Petr taky.
00:36:04Děkuji pěkně. Zaplaťpánbůh, to jsem se lekl.
00:36:10Tak co potřebuješ?
00:36:14Nic. Totiž...
00:36:20Dostal jsem najednou poukaz na...
00:36:23Je to na auto, víš?
00:36:37-Auto? Frantíku!
-Totiž...
00:36:43-Já to čekal až na podzim, víš?
-A co, kolik ti schází?
00:36:50-Sedm tisíc.
-Sedm tisíc. Hm...
00:37:05No ne, ty je máš, táto? Jak to děláš?
00:37:12Dělám. Pro koho si myslíš, že šetřím. Vždyť mám jen tebe.
00:37:20Tak je to dobrý. Jo, v neděli je, táto, první jízda.
00:37:24Pojedeš s námi do lesa. Na celý den.
00:37:27-V neděli?
-Ty nemůžeš?
00:37:31Můžu, samozřejmě že můžu.
00:37:37Á, pan Hanousek. Tak v neděli odpoledne, ano?
00:37:46Mně, je to trapné, pane referente, opravdu,
00:37:49ale v neděli, tuto neděli, totiž nemohu.
00:37:54Víte, jak bych vám to řekl, syn mě čeká. Dostal totiž au...
00:38:00-Já nemůžu v neděli.
-Bylo to skoro nastálo.
00:38:03Musím hledat někoho jiného.
00:38:05Je mi to líto, pane referente, ale je to takový rodinný svátek.
00:38:09Nedá se nic dělat. No, buďte zdráv.
00:38:17Nezlobte se, pane referente.
00:38:59Ty máš starost? Neměj. Pojedeme pomalu. Určitě pomalu.
00:39:10KLEPÁNÍ
00:39:12To bude Fiala.
00:39:18Zdravíčko, pane Hanousek.
00:39:20-Tak jsem tady.
-Tak co, nesete to?
00:39:24Potom to musíme zase pořádně zabalit, pane Fialo.
00:39:27Ale než to rozbalíme, já vám musím něco říct.
00:39:32Já to musím někomu říct.
00:39:35-Můj syn Frantík, znáte ho přece.
-No jakpak ne. -Koupil auto.
00:39:42Auto? Pane, to musí mít pěkný příjem.
00:39:48A dnes je první jízda.
00:39:52A já pojedu, pane Fiala, pojedu na celý den do lesa.
00:40:01Tak to nic lepšího jste nemohl koupit.
00:40:05Safra, počkejte, teď mě napadá,
00:40:07víte, že by se to dalo použít dozadu do toho okýnka?
00:40:12Tak dávejte pozor.
00:40:19Ale to je roztomilý.
00:40:26Dneska mám šťastný den, pane Fialo.
00:40:34Krásný, moc krásný.
00:40:42Udělal jste mi velkou radost, soudruhu řediteli.
00:40:46O tom nemluvte, to je zbytečné.
00:40:48-Co tomu říkáš, Jarmilo?
-Já už to dávno věděla.
00:40:53Irena mi všechno prozradila.
00:40:55Ten tygr je ale pěkně blbej.
00:40:57Petře, ještě jednou, a nikam nepojedeš.
00:41:00Nech ho, vždyť je to dítě.
00:41:08-Dobré jitro.
-Dobré ráno, dědo.
00:41:11Dobré jitro, tatínku.
00:41:15To je to vaše...
00:41:19-Krásný auto.
-Dědo, dědo, dědo!
00:41:26-Ty jsi mu to neřekl?
-Já jsem na tátu zapomněl.
00:41:30Tak jak se ti líbí, Petře?
00:41:33Ten je ale. Toho tam dám místo tygra, dědo.
00:41:37Nazdar, táto.
00:41:42Já nevím, jak bych ti to řekl... Nestačil jsem ti to vzkázat.
00:41:47Mám tady představeného z úřadu, pomáhá mi, víš.
00:41:52Skoro se sám pozval. Nemohl jsem odmítnout.
00:41:56Tak jedou s námi. Táto, prosím tě, nezlob se.
00:42:03Tatínku, dovolte, abych vám představila...
00:42:07-To je soudruh Král.
-Král. -Hanousek.
00:42:10-Jeho žena Irena.
-Králová. -Hanousek. Těší mě.
00:42:29No tak Františku, jeďte, no jeďte, samozřejmě.
00:42:36-Já mám dneska stejně práci.
-Ty se nezlobíš, táto?
00:42:43-Kdy zas přijdete, tatínku?
-Tak na shledanou, pane Hanousku.
00:42:50-Na shledanou, těšilo mě.
-Na shledanou.
00:42:55Na shledanou, tatínku.
00:43:01-Nazdar, táto.
-Tak na shledanou, dědo!
00:44:17To zavinil Bonifác.
00:44:29Dášo!
00:44:33-Co je?
-Kluk řve!
00:44:36Tak ho utiš. Vypadla mu asi tramvaj.
00:44:39-To mu ji nemůžeš podat ty? Vidíš, že pospíchám. -Já taky.
00:45:13Tatínek si s tebou bude hrát, víš?
00:45:16Mně je to tedy jedno, rozumíš, mně je to úplně jedno.
00:45:20Dovolíš?
00:45:25Prosím.
00:45:30Bonifác by se zlobil.
00:45:44Bonifác.
00:46:26-Dobrý večer, paní Despivová.
-Dobrý večer.
00:46:38-Dobrý večer, paní Despivová.
-Dobrý večer, pane Jiroušek.
00:46:43-Vaše paní už šla.
-Já vím.
00:46:46Totiž ona... Žena má... takovou schůzku.
00:46:50A mě teď volali, tak jsem vás chtěl poprosit,
00:46:53kdybyste se občas podívala k nám nahoru, jestli kluk spí.
00:46:56-Podívám, pane Jiroušek, podívám.
-Děkuju vám, paní Despivová.
00:46:59-Prosím, prosím.
-Na shledanou.
00:48:45Dobrý večer. Nezlobte se, že jdu trošku...
00:48:52Půl a deset. Jdeš normálně. Pozdě.
00:49:01Před pěti lety jsi obdivoval šaty.
00:49:10Vám to sluší.
00:49:14Kam půjdeme?
00:49:21Na koncert, do Valdštejnské. Hrají Mozarta.
00:49:31-Přinesl jsem vám kytku.
-Žluté růže.
00:49:39Ty mám nejradši.
00:49:43Jak jste to uhádl?
00:49:46Dokonce jsem tušil, že budete mít žluté šaty.
00:50:12To zavinil jen Bonifác, že podvečer jak velká růže voní.
00:50:19To zavinil jen Bonifác, proč ona po něm a on vzdychá po ní,
00:50:27a když spolu kráčejí ulicí, alejí,
00:50:35vědí, že už spolu pátým rokem jdou na věčnou zelenou.
00:50:48Pět let, Dášo.
00:50:54A hezkých pět let, Jirko.
00:51:10Za pět minut půl.
00:51:44Slyšíš? Hrají Mozarta.
00:52:21-Jedna.
-Dva. -Tři.
00:52:26-Čtyři.
-Pět!
00:52:31Kde jsi vzal na to šampaňský?
00:52:48Ty přece nepiješ.
00:52:54Vážení přátelé, v rámci našich večerů Hledáme nové talenty
00:52:59hledá náš orchestr Karla Kraugartnera zpěvačku,
00:53:02kterou by mohl doprovodit v písni Den svatého Bonifáce.
00:53:08-Ach tyhle soutěže.
-Slyšel jste mě někdy zpívat?
00:53:15-No, přece bys, Dášo...
-Uhodl jste, pane Jiroušek.
00:53:20Já!
00:53:25-Dášo!
-Bonifác.
00:53:46Jak řekla včela poupěti, co přilétlo, to odletí.
00:53:57Máte nějaké přání?
00:54:01-Koňak.
-Prosím. -Dva.
00:54:10ZPĚV
00:55:19Ta je žůžo, kamaráde.
00:55:23Pánové, ten slavík by nám neměl uniknout.
00:55:27-Tak to sbalíme.
-Že váháš. -Tutovka.
00:55:30No co koukáš? Jak to dozpívá, tak to sbalím.
00:55:57Kamaráde a teď se dívej.
00:56:07-Pardon. My jsme takhle parta, že jo? -Ano.
00:56:15-Nazdar!
-Nazdar.
00:56:19Nazdar.
00:56:20A vyvařujeme originál jamsessiony.
00:56:23Kdybyste si s námi chtěla někdy zazpívat.
00:56:26Ovšem válíme jedině rychlý věci. Samý odvazy.
00:56:33Tak zvedni posaz, no. No tak jedu, jedu, jedu.
00:56:39On si přisedl.
00:56:44Bonifác.
00:56:49Prosím.
00:56:56-Tak já bych tedy přišla.
-Jste v seznamu? -Pardon.
00:57:01Dovolte, abych vás seznámila. Můj přítel Bonifác.
00:57:06Výborný tanečník.
00:57:08Tak tedy la pardon.
00:57:15Šest, sedm, osm.
00:57:30Mít aspoň jedno takovýhle okno. Nic víc. A mohli bychom se vzít.
00:57:48Víš, já jsem stejně rád, že jsem si tě to...
00:58:00Že jsem si tě vzal, Dášo.
00:58:08Tak je to asi správný, víš?
00:58:11Lidi se mají napřed vzít a teprve potom jim...
00:58:20Můžou svítit okna.
00:58:51Tak sbohem, Bonifáci.
00:59:19Tak on jede.
00:59:29-Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:59:34Pane Olmer, tak vy jste přece nezapomněl.
00:59:36Já tu budu každého Bonifáce, jen abyste tu byli vy.
00:59:51Budeš to zase platit ty?
00:59:59Tak jedeme!
01:01:11DÍTĚ PLÁČE
01:01:17Prosím tě, utiš ho.
01:01:24Vždyť jsi tady jako já, ne?
01:01:33Jedna, dvě, tři.
01:01:39Tomášku!
01:01:50To zavinil Bonifác.
01:02:13Martine, dělej!
01:02:30Martine.
01:02:42Haló, počkej na mě! Vildo! Tak počkej!
01:02:53Je tam.
01:02:55-Ten zas bude mít řečí.
-Ale jen klid, nech to na mně.
01:03:00Znáš mě, já mu to neumím říct, kam jdeme.
01:03:02-Uklidni se, nech to na mně.
-No dobře. -Pojď.
01:03:32Jeď!
01:03:37Zbláznili jste se, chlapi? Kam jdete?
01:03:40-My to naděláme v pondělí!
-Tohle mám s vámi každou sobotu.
01:03:45Já to budu hlásit výš!
01:03:47A přitom taky nahlaš ty gumovky, co máme tři čtvrtě roku dostat!
01:03:53Meloucháři!
01:04:09-Matko!
-Hned.
01:04:12-Co? To už jdeme?
-Já si odskočím.
01:04:24-Platíme.
-Já vím. Platíte.
01:04:32-Platíme šest piv.
-Tak co? Přijdete večer?
01:04:38Máme toho dnes moc. To víte, sobota. Sedm svateb.
01:04:43Jedna až na Proseku. Podívejte se.
01:04:48Hele, Bartoňovic vdávají holku.
01:04:51A včera tady byla pro tři piva a tvářila se jakoby nic.
01:04:54Jo, dnes se lidí žení, jako by měl být zítra soudný den.
01:05:02A mají tititi?
01:05:04Poslyšte, chlapi, co děláte s těmi penězi?
01:05:10My nehrajeme pro peníze, matko, ale lidem pro radost.
01:05:14-Už jsi platil?
-Že hrajeme lidem pro radost, viď?
01:05:19Večer přijdeme, Mařenko.
01:05:48Martine.
01:05:52Tady mívala zahrádku Božka Fairaizlová, pamatuješ se?
01:05:59Člověče, to od tebe slyším pokaždý, když jdeme okolo.
01:06:04Já vím, a nezlob se. Já si vždycky vzpomínám,
01:06:09jak mi Božka dávala slunečnice pro kanára.
01:06:14Těch piv bylo moc.
01:06:46Jsou mladí, s rytmem!
01:07:00Tak hodně štěstí do manželství, ať se vám to vydaří,
01:07:05račte měti hodně dětí, to vám přejí šumaři.
01:07:20Tak ať se na vás život mračí nebo slunko usměje,
01:07:26hlavně se vždy mějte rádi, drazí manželé.
01:07:31Tak hodně štěstí do manželství, na zdraví si připijem,
01:07:38přišli jsme vám gratulovat, tady Vilda s Martinem.
01:07:55-Tak na zdraví.
-Na zdraví!
01:08:13A znáte, pánové, Arivederci Roma?
01:08:31Hodně štěstí do manželství, ať se vám to vydaří,
01:08:38račte měti hodně dětí, to vám přejí šumaři.
01:08:45Františku, nech to být, já to zaplatím.
01:08:48-Josef, kolik jim mám dát?
-Tak sto třicet korun.
01:08:55Pojďte, vždyť je to legrace!
01:08:58Tak hodně štěstí do manželství, na zdraví si připijem.
01:09:12ZVONEK
01:09:19Evičko, Evičko, vzbuď se, vzbuď se! Někdo zvoní.
01:09:28-Co to je? Co se stalo?
-Já nevím.
01:09:31Ježíšmarjá, to bude určitě teta Milena.
01:09:34Umí hrát na harmoniku?
01:09:41Já jsem to říkala, že určitě někdo přijde.
01:09:43-Počkej, počkej, tiše.
-Kdo to je? -Nevím.
01:10:20Co se děje, prosím vás?
01:10:24-Je tady svatba?
-Byla.
01:10:27-A kde je ženich?
-Tady.
01:10:32-Prosím vás, pánové, klid. Až v pokoji. -Kdo to přišel?
01:10:36-Přišli nám zahrát.
-Dobrý den.
01:10:38Jé, milostpaní, jako růžička!
01:10:45-Vy to tady máte chudý.
-Co je ti do toho?
01:10:52-Tak hodně štěstí do manželství.
-Ať se vám to vydaří.
01:10:58Račte měti hodně dětí, to vám přejí šumaři.
01:11:05Pak ať se na vás život mračí nebo slunko usměje,
01:11:11hlavně se vždy mějte rádi, drazí manželé.
01:11:17Tak hodně štěstí do manželství, na zdraví si připijem.
01:11:27-Vy jste muzikant?
-Ano.
01:11:33-Taky profesionál?
-Taky.
01:11:41Bylo to moc hezký, pánové. Ale my nemáme žádný peníze.
01:11:48-Já bych vám... Na revanš.
-Prosím, kolego.
01:14:15Martine! Martine, co je ti?
01:14:24To byla muzika. A jak to válel.
01:14:29Viděl jsi, jak byli šťastni?
01:14:35Vidíš, a neměli ani vorla na zaplacení.
01:14:39A komu měli zaplatit?
01:14:42Já ti jen říkám, že neměli ani vorla na zaplacení.
01:14:47A já zas říkám, že už mi to jde na nervy.
01:14:54Nejsme ani ryba, ani rak.
01:14:58Melouchy dneska dělají i inteligenti.
01:15:03Co je nám po nich?
01:15:11Vildo, já si jenom myslím, že už z ničeho nemáme jaksi...
01:15:17-Já nevím, jak bych to řekl. Potěšení. -To nemáme.
01:15:27Být tak ještě jednou mladí.
01:15:32-Pamatuješ se na Božku?
-Fairaizlovou. -Tu jsem měl rád.
01:15:42Ta ti nosila semenec pro kanára. A ty sis ji chtěl vzít.
01:15:52A možná že to všechno dopadlo jinak.
01:15:59Koukej.
01:16:04Víš? Život není melouch.
01:16:53Pojď, máme to až na Proseku. Abychom nezmokli.
01:17:08Tak pojď.
01:17:11-Hodně zdraví, stálé štěstí.
-Martine.
01:17:19Já vím. Fidli, fidli.
01:17:38Vildo, být tak ještě jednou mladý.
01:17:50Už nám zase pod nohama běží koleje.
01:17:55Každý hned si zpívá, lidi, čím to je?
01:18:00Nás už město nedohoní, už jsme za Prahou,
01:18:03za chvíli nám bude vonět tráva pod hlavou.
01:18:16Jak se těšíš na prázdniny?
01:18:19V pondělí už nastupuju do zaměstnání, paní Hodková.
01:18:24Tak ty už jdeš do zaměstnání, Kateřino?
01:18:28To to letí. Náš Karel je už taky z vojny doma.
01:18:33Koupil si skútra.
01:18:41Víte, člověk sobotu a neděli má držet.
01:18:45To je přece něco docela jinýho, pardon... než sedět v Praze.
01:18:52Člověk potřebuje trochu toho vzduchu. A klid.
01:18:59Já se vždycky už od pondělka těším.
01:19:16Káčo, ahoj!
01:19:29Holky, jdeme jí naproti.
01:19:40Franto, nešlápni si na bíbra.
01:19:57Káčo, Kateřino, ahoj!
01:20:03To jsi přišla o všechno. Měla jsi tu být včera.
01:20:06Dáša se topila.
01:20:08Nepovídej. Plavala jsem jen pod vodou.
01:20:11-A včera jsme vyhráli ve volejbale. -Patnáct dva.
01:20:14Půjdeš s námi k Liškům na jahody?
01:20:15A po volejbale jsme si daly každá malý pivo.
01:20:18-To jsi měla vidět vrchního!
-A platili to poražení!
01:20:22Uděláme si táborák. Máme na to věnec buřtů.
01:20:25Máme sukýnky z rákosu. A budeme tancovat při bubnech.
01:20:45-A jací jsou tu letos kluci?
-Pitomí!
01:20:49-A večer dolejzají.
-A nám je to fuk.
01:20:51A já ti, Kačenko, něco řeknu.
01:20:52-My když jsme byli včera u řeky, tak Dáša plavala... -Holky, Karel.
01:20:57A co má ten skútr, tak si o sobě moc myslí.
01:21:04-Neviděly jste mámu, holky?
-Neviděly!
01:21:09Nejsme žádný holky, abys věděl.
01:21:19Tak pardon, slečny.
01:21:26A mámu máš v konzumu. Přijela jsem s ní vlakem.
01:21:31Tak co to neřekneš hned, ty šíšo.
01:21:44Stejně si o sobě moc myslí.
01:21:49ZPĚV
01:22:03Dobrý den!
01:22:18-Ahoj!
-Nazdar, Káčo.
01:22:27-Ahoj, Káčo.
-Ahoj.
01:22:34-Káčo, půjdeš s námi na volejbal?
-Já ještě nevím. -Pojď, Káčo!
01:22:48-Nazdar, mami!
-Nazdar.
01:22:59Tak co, šíšo?
01:23:01-Nazdar, Katko!
-Dobrý den. -Dobrý den.
01:23:06-Už si mě ani nevšímáš, viď?
-Ani jsem vás neviděla, pane Hodek!
01:23:10-Jela jsem s vaší paní ve vlaku!
-Karel pro ni jel na motoru, víš?
01:23:16Vždyť já vím.
01:23:18Už je z Kateřiny slečna, paní Pešková.
01:23:21Vyrostla za ten rok, že?
01:23:23A představte si, že ji teď chtějí dát do Kadaně. Takový hnízdo!
01:23:26Radši jsem ji poslala do fabriky. Aspoň ji má člověk na očích.
01:23:34Ahoj, táto. Ty se pořád holíš a nepereš.
01:23:37-Dobrý den, paní Pešková!
-Dobrý den, paní Hodková!
01:23:40Jezdí jako blázen, paní Pešková.
01:23:43Takhle můžeš jezdit s holkami, Karle, a ne se mnou. To si pamatuj.
01:23:46-Já se divím, po kom vlastně je.
-Já že se bojím? Vůbec se nebojím.
01:23:49Počkej, já ti to prodám! Tumáš, odnes tu tašku s masem.
01:24:29Jak se máš, slečno?
01:24:35Prý jdeš v pondělí to... do zaměstnání, jo?
01:24:39A co má být?
01:24:47-Proč se koukáš do té pavučiny?
-Protože chci.
01:24:59A jinak jsi zdravá.
01:25:08-Holky, je to úplně jasný.
-A co jí řekl?
01:25:14Koukala se do pavučiny, on se k ní naklonil a řekl...
01:25:23-Tak dělej! Co jí řekl?
-Moment.
01:25:26A jinak jste krásná.
01:25:43-Dobrý den, pane Jando.
-Nazdar.
01:26:14Kateřino, tak pojď hrát.
01:26:22-Káčo!
-Kateřino! -Kateřino!
01:26:31Holky, je nějaká fajnová, ne?
01:27:10Káčo!
01:27:14Kde jsi byla celý odpoledne?
01:27:19Tady.
01:27:21Půjdeš s námi večer? Budeme dělat táborák.
01:27:26A stejně jsme si už ve vodě řekly, že jsi nafoukaná.
01:27:31Ba ne, holky, je zamilovaná. Pojďte.
01:27:36Zamilovaná Káča!
01:28:06Kateřino!
01:28:26Pojď nahoru!
01:29:00Karle!
01:29:25Karle!
01:29:40Karle!
01:29:55Sedíš tady jako loupežník.
01:30:01Jak jsi mě tu našla?
01:30:04Snad si nemyslíš, že jsem tě hledala?
01:30:09No tak si sedni, no, když už jsi tady.
01:30:23-Ty si už nehraješ s holkami?
-Hraju.
01:30:31-Proč ses koukala do té pavučiny?
-Už ses do ní někdy koukal?
01:30:40Ne.
01:30:44-A co jsi tam viděla?
-Nic. To já se tak někdy koukám.
01:30:52Ty se tak nikdy nekoukáš?
01:31:13Taky.
01:31:20Kde?
01:31:29-Tady.
-Tady?
01:31:35A co tu vidíš?
01:31:40-Nic.
-Tak proč na to koukáš? Tady?
01:31:53Tady mě ještě nikdo nenašel, víš, Kateřino?
01:32:02Já.
01:32:09Ty jsi mě hledala?
01:32:32Proč to všechno děláme?
01:32:47Třeba se vůbec nemáme rádi.
01:32:53Ty mi nic nepovíš?
01:33:00Kateřino!
01:33:05Kateřino!
01:33:16Kateřino!
01:33:43Večer si všechno připrav a ráno nezaspi. A dělej pořádně.
01:33:55Tak nazdar. A v sobotu přijeďte s taťkou.
01:34:12-Tak co je, šíšo?
-Nic.
01:34:22Tak ti děkuju, mami.
01:34:29Šíšo.
01:34:52Holky, Katka!
01:35:14Kateřino!
01:35:25-Těbůh, Káťo.
-Ahoj, Franto.
01:36:24Kateřino!
01:36:57Já jsem byl mámě pro mlíko, víš, tak...
01:37:05Co je?
01:37:09-No já jedu do Prahy.
-No já vím.
01:37:16-Já už mám lístek.
-Fakt? -No fakt.
01:37:40Přece nebudeš jezdit vlakem, ne, když máme toho skútra?
01:37:45Tak pojď.
01:38:10Drž se pevně, Kateřino!
01:38:45Skryté titulky Blažena Stráníková
Koncem 50. let natočil režisér Zbyněk Brynych dva žánrově podobné filmy, oba podle námětu Vladimíra Kaliny: mezinárodně oceňovanou Žižkovskou romanci (1958) a povídkový snímek Pět z milionu (1959). Pětice samostatných příběhů je situována do tehdejší Prahy a zachycuje všední život obyvatel velkoměsta.
Povídka Mistr a dvacátý učedník líčí příběh klasického generačního konfliktu mezi despoticky přísným pokrývačským mistrem a jeho svěřencem. Odehrává se z valné části na věži malostranského chrámu sv. Mikuláše.
Příběh Každý den je neděle představuje čilého důchodce, který se pachtí za drobnými příležitostnými výdělky.
Povídka To zavinil Bonifác vypráví o dvojici manželů, kteří si rok co rok připomínají výročí seznámení a příslušný den (na svatého Bonifáce) si opakují vše, co před lety prožili.
Příběh Otrhaná písnička vypráví o dvou stárnoucích muzikantech.
Lyrická Pavučina zachycuje pocity poprvé zamilované mladičké dívky.
V hlavních rolích uvidíme několik legend českého filmu (Jaroslava Marvana, Františka Kreuzmanna, Fandu Mrázka) a představitele tehdy nastupující herecké generace (Valentinu Thielovou, Jana Třísku, Luďka Munzara, Karlu Chadimovou).
