Zvláštní i všední příběhy obyvatel Prahy v českém povídkovém filmu (1959). Hrají: J. Marvan, J. Tříska, F. Kreuzmann, V. Brodský, V. Thielová, K. Chadimová, L. Munzar a další. Scénář Z. Brynych a V. Kalina. Režie Zbyněk Brynych
00:03:13 Vašku, jestli s tím dnes u mistra nepraštíš, tak nechoď domů!
00:03:18 -No jo, vždyť já vím!
-Jinak si za ním dojdu sama!
00:03:51 Věro!
00:03:56 Těbůh!
00:03:57 -Kde jsi tak dlouho?
-No máma, no, vždyť to znáš.
00:04:07 Pojď sem... Jak to dopadlo včera?
00:04:18 Naši už spali. Tak jsem vlezla do chodby maštalí.
00:04:22 -Těbůh.
-Co? -Nic.
00:04:46 Holky se mi stejně smějí, že s tebou vůbec chodím.
00:04:50 Víš, co třeba říkala Máňa?
00:04:55 -Že jsi kostelník.
-Máňa ať mi klidně políbí...
00:05:00 Ale fakt je, že bys tady taky práci dostal,
00:05:02 a nemusel bys jezdit až do města.
00:05:05 Starý Skalička by tě vzal hned.
00:05:08 Těbůh... Ten, co pije, jo?
00:05:10 Ale facku by ti nedal jako ten tvůj mistr.
00:05:19 A na Honzu už taky nemusíte čekat. Nepřijde.
00:05:26 -Těbůh. Tak Honza nepřijde?
-Nepřijde.
00:05:32 To teda zase bude se starým den.
00:05:36 Tak Vašku, řekneš to mistrovi dneska?
00:05:42 Když ti řeknu, že mu to řeknu, tak... Mu to řeknu.
00:05:47 -Jsem teda zvědavá.
-To ti teda řeknu.
00:05:52 -Věro, pojď, dělej!
-Nezdržuj.
00:05:54 -Tobě to trvá.
-Kdo na tebe má čekat.
00:05:57 -Volají tě holky.
-Vždyť to slyším, ne?
00:06:36 Dobré jitro, pane mistr.
00:06:56 Kde je Honza?
00:07:02 Nevím.
00:07:05 -Třeba zaspal.
-Zaspal.
00:07:09 Stavíme pro vás penzionáty, a vy se flákáte. Spíte!
00:07:15 Když já se učil, tak jsem musel večer všechno uklidit,
00:07:19 ráno připravit a potom jsem ještě musel čekat na mistra.
00:07:23 Já jsem na něj čekal, ne on na mě! Rozuměls?
00:07:29 Co koukáš?
00:07:34 Vezmi to!
00:08:16 Běž pro cigarety. Dvacet!
00:09:30 -Dobré jitro, pane Karpíšek!
-Dobré jitro!
00:10:22 Flákači.
00:10:45 Pořádek, jo. Do palice mlátit.
00:11:00 Kdo měl včera uklidit to nářadí dole?
00:11:03 No kdo ho měl uklidit? Dole snad chodí lidi, ne?
00:11:06 Co na mě furt tak řvete, pane mistr?
00:11:08 Řvát? Řvát na vás je málo.
00:11:10 Fackovat by vás měli. Od rána do večera.
00:11:14 To vám schází.
00:11:32 Cigarety! No!
00:11:35 Nemám.
00:11:38 Já už pro ně taky běhat nebudu, už ne.
00:11:42 A fackovat mě taky nebudete, to taky ne.
00:11:46 Ono už je to totiž dneska všechno trochu jiný, pane mistr. Všechno!
00:11:56 Dobrý slovo jsem od vás nikdy neslyšel.
00:12:00 Nikdy jste mi ani ruku nepodal.
00:12:05 Najděte si někoho jinýho. Já už u vás dnes končím.
00:12:09 -Ano. Ano, ano, končím, pane mistr! -Drž hubu!
00:12:14 Drž hubu. To je jediný, co vy umíte.
00:12:17 Copak vy se o někoho zajímáte? O mě nebo o Honzu?
00:12:22 A Honza k vám už taky nikdy nepřijde.
00:12:26 K vám už nikdy žádný učedník nepřijde.
00:12:30 Pane mistr.
00:12:32 Já jsem váš dvacátý učedník,
00:12:34 ale taky poslední učedník, pane mistr.
00:12:38 Seber si svý věci, zmiz.
00:12:42 Teď!
00:12:46 Zmiz!
00:12:57 Co koukáš? Co tady ještě chceš? Co tady ještě chceš!
00:13:10 Pane mistr!
00:13:20 Drž se, slyšíš, Vašku, drž se! Já jsem na laně, slyšíš?
00:13:26 Vydrž, Vašku!
00:13:32 -Pane mistr...
-Drž se, blázne! Drž se!
00:13:51 Uklouzl. Ten druhý ho zachránil.
00:13:54 Nahoře na báni dva lešenáři. Přijeďte, prosím vás, rychle!
00:14:06 Římsa... Římsa nás neudrží.
00:14:15 Sakra, Vašku.
00:14:31 Musíš to vydržet, musíš!
00:14:51 Musíš se chytit, musíš.
00:15:00 -Pane mistr...
-Musíš! Musíš se chytit!
00:15:54 Flákači...
00:16:00 Pane mistr...
00:16:13 Vašku!
00:17:05 Pane mistr!
00:18:03 Vydržte, hned vám hodím žebřík!
00:18:12 Ještě to zajistím!
00:18:25 Seber si věci a zmiz.
00:18:30 -Pane mistr...
-Zmiz.
00:19:20 To jsi, chlapče, hrdina.
00:19:22 Viděli jsme všechno, zachránil jsi ho.
00:19:25 -Jak se jmenuješ?
-Kolik je ti let?
00:19:31 Tak jak jsi ho zachránil?
00:19:35 To bylo všechno docela jinak. Copak vy víte.
00:19:48 Pane Karpíšek.
00:20:09 Řekni, jak se jmenuješ.
00:20:20 Václav Janura.
00:20:23 Ne, o mně nepište. To bylo všechno docela jinak.
00:20:32 Tady o panu mistrovi napište. Dělá to už třicet let. Karpíšek.
00:20:44 Třicet let to dělá a já jsem jeho dvacátý učedník.
00:20:51 A všechny ty věže, to je jeho práce.
00:20:55 Mistr a jeho dvacátý učedník. To bude titul, ne?
00:22:24 Mohl bych pořád spát. Jsem celý den takový malátný.
00:22:30 -Zrovna tuhle jsme o tom mluvili. Člověk vám závidí. -Mně?
00:22:37 Jak to děláte, pane Hanousek?
00:22:43 -No dělám.
-Už jde.
00:22:47 Zdraví vás Úřad důchodového zabezpečení.
00:22:52 Tak co, kdo byl nejhodnější?
00:22:54 Pane Fiala, prosím vás, vezměte mě jako prvního.
00:22:56 -Pospíchám.
-Beze všeho. -Pánové dovolí.
00:23:00 Tak prosím. To máme pět set dvacet rovných.
00:23:07 -Stavte se večer, pane Hanousek.
-Už jste to sehnal? -No doufám.
00:23:15 Zítra, tak v šest. Dnes mám moc práce.
00:23:20 -Tak děkuju vám, děkuju.
-Není zač.
00:23:23 Poklona. Pánové, děkuju vám.
00:23:51 Pane Hanousek, nepřijdete na polívku?
00:23:54 Nemám čas!
00:24:22 Dobrý den.
00:24:24 Dobrý den.
00:24:30 Dobrý den, pane Hanousku.
00:24:41 Tak ticho, klid prosím!
00:24:44 -Budu číst. Hrabalová.
-Ano.
00:24:47 Dobrý den, paní Vetešníková, Hanousek.
00:24:50 Potřebuji smoking na zítřek.
00:24:54 -Máte smoking?
-Samozřejmě.
00:24:57 Zítra ráno v pět hodin, Melantrich, film Pět z milionu.
00:25:00 Budu tam přesně, spolehněte se.
00:25:06 -Vy máte opravdu smoking?
-Ne, ale seženu ho. Na shledanou.
00:25:37 Dobrý den, slečno Alenko. Hledám pana referenta Bečváře.
00:25:43 -Ve výpravně, pane Hanousek.
-Ve výpravně. Tak děkuju uctivě.
00:26:02 -Poslyšte, pane Hanousek...
-Prosím.
00:26:06 Vy přece umíte francouzsky a německy, ne?
00:26:08 K službám, pane referente. Před válkou jsem v Německu byl.
00:26:12 Schovávám pro vás něco už tři dny.
00:26:15 To jste moc hodný, pane referente, že na mě tak pamatujete.
00:26:18 Přijedou Francouzi, Němci.
00:26:22 Každou neděli odpoledne, po celý měsíc.
00:26:26 Okružní jízda Prahou. To je, co? Pane Hanousek.
00:26:32 Tak v neděli přesně ve třináct hodin vás čekám.
00:26:36 A prosím vás, vezměte si na sebe něco slušného.
00:26:42 Můžete se spolehnout, pane referente. A mockrát děkuji.
00:26:46 -Není zač.
-Mockrát děkuji.
00:26:48 -Uctivá poklona.
-Na shledanou.
00:27:13 -Pane Hanousek!
-Dobrý den, dobrý den.
00:27:20 -Nezapomněl jste?
-Ty hodiny, paní Čeledová.
00:27:24 Už včera jsem to spravil. Hned jsem s tím tady, okamžik.
00:27:55 Hned jsem s tím tam.
00:28:00 Už jsem tu.
00:28:08 -Dobrý den, pane Hanousek.
-Dobrý den.
00:28:24 -Bože, to je krása.
-Chtělo to jen trošku namazat.
00:28:29 Měl jsem to jedna dvě. Tak na shledanou, paní Čeledová.
00:28:38 -Jste moc hodný, pane Hanousek.
-To nic, to nic. Na shledanou.
00:29:17 To máme 8. 5., peníze pět set dvacet.
00:29:39 Holka, dneska jsem se naběhal. A budu filmovat, ve smokingu.
00:29:54 To je dobrý, voda je.
00:30:53 Deštník!
00:30:58 Celé světlo!
00:31:04 Vážení, pohyb, pohyb, svítíme, svítíme! Na místa!
00:31:15 Ticho!
00:31:24 Dej to trochu výš. Dobrý, dobrý. Hned.
00:31:34 -Bude to velký detail.
-Dovolíte, pane režisére?
00:31:43 Tohle dejte pryč.
00:31:56 Děkuju uctivě.
00:32:03 -Kouříte?
-Ano, ovšem, samozřejmě.
00:32:08 -Člověče, vy jste úplný Kreuzmann.
-To už mi lidi říkali.
00:32:12 -Musí vám stačit na pět záběrů.
-Ano, děkuju uctivě.
00:32:30 Pane Hanousek.
00:32:39 Vyměňte mi doutník za tři cigarety.
00:32:48 -Pánové, klid, klid.
-Můžeme tu generálku?
00:32:51 -Jsme hotovi, můžeme!
-Prosím, připraveni!
00:32:55 -Bude zkouška, pozor!
-Ticho!
00:33:01 A nejíst, prosím. Až pojedeme naostro.
00:33:06 Pozor, playback!
00:33:36 Pojedeme, prosím. Pozor, kamera!
00:34:09 Stop! Nejíst, prosím.
00:35:30 -Je to dneska slabý, co?
-Jojo, slabý. Slabý.
00:35:38 Dají místo nanuků. Komu to mám prodat?
00:35:45 -Ahoj, táto.
-Dobrý večer.
00:35:48 Frantíku!
00:35:52 Dobrý večer, paní Matoušková.
00:35:55 Stalo se něco u vás doma?
00:35:59 Všechno je v pořádku. Jarmila tě pozdravuje. A Petr taky.
00:36:04 Děkuji pěkně. Zaplaťpánbůh, to jsem se lekl.
00:36:10 Tak co potřebuješ?
00:36:14 Nic. Totiž...
00:36:20 Dostal jsem najednou poukaz na...
00:36:23 Je to na auto, víš?
00:36:37 -Auto? Frantíku!
-Totiž...
00:36:43 -Já to čekal až na podzim, víš?
-A co, kolik ti schází?
00:36:50 -Sedm tisíc.
-Sedm tisíc. Hm...
00:37:05 No ne, ty je máš, táto? Jak to děláš?
00:37:12 Dělám. Pro koho si myslíš, že šetřím. Vždyť mám jen tebe.
00:37:20 Tak je to dobrý. Jo, v neděli je, táto, první jízda.
00:37:24 Pojedeš s námi do lesa. Na celý den.
00:37:27 -V neděli?
-Ty nemůžeš?
00:37:31 Můžu, samozřejmě že můžu.
00:37:37 Á, pan Hanousek. Tak v neděli odpoledne, ano?
00:37:46 Mně, je to trapné, pane referente, opravdu,
00:37:49 ale v neděli, tuto neděli, totiž nemohu.
00:37:54 Víte, jak bych vám to řekl, syn mě čeká. Dostal totiž au...
00:38:00 -Já nemůžu v neděli.
-Bylo to skoro nastálo.
00:38:03 Musím hledat někoho jiného.
00:38:05 Je mi to líto, pane referente, ale je to takový rodinný svátek.
00:38:09 Nedá se nic dělat. No, buďte zdráv.
00:38:17 Nezlobte se, pane referente.
00:38:59 Ty máš starost? Neměj. Pojedeme pomalu. Určitě pomalu.
00:39:10 KLEPÁNÍ
00:39:12 To bude Fiala.
00:39:18 Zdravíčko, pane Hanousek.
00:39:20 -Tak jsem tady.
-Tak co, nesete to?
00:39:24 Potom to musíme zase pořádně zabalit, pane Fialo.
00:39:27 Ale než to rozbalíme, já vám musím něco říct.
00:39:32 Já to musím někomu říct.
00:39:35 -Můj syn Frantík, znáte ho přece.
-No jakpak ne. -Koupil auto.
00:39:42 Auto? Pane, to musí mít pěkný příjem.
00:39:48 A dnes je první jízda.
00:39:52 A já pojedu, pane Fiala, pojedu na celý den do lesa.
00:40:01 Tak to nic lepšího jste nemohl koupit.
00:40:05 Safra, počkejte, teď mě napadá,
00:40:07 víte, že by se to dalo použít dozadu do toho okýnka?
00:40:12 Tak dávejte pozor.
00:40:19 Ale to je roztomilý.
00:40:26 Dneska mám šťastný den, pane Fialo.
00:40:34 Krásný, moc krásný.
00:40:42 Udělal jste mi velkou radost, soudruhu řediteli.
00:40:46 O tom nemluvte, to je zbytečné.
00:40:48 -Co tomu říkáš, Jarmilo?
-Já už to dávno věděla.
00:40:53 Irena mi všechno prozradila.
00:40:55 Ten tygr je ale pěkně blbej.
00:40:57 Petře, ještě jednou, a nikam nepojedeš.
00:41:00 Nech ho, vždyť je to dítě.
00:41:08 -Dobré jitro.
-Dobré ráno, dědo.
00:41:11 Dobré jitro, tatínku.
00:41:15 To je to vaše...
00:41:19 -Krásný auto.
-Dědo, dědo, dědo!
00:41:26 -Ty jsi mu to neřekl?
-Já jsem na tátu zapomněl.
00:41:30 Tak jak se ti líbí, Petře?
00:41:33 Ten je ale. Toho tam dám místo tygra, dědo.
00:41:37 Nazdar, táto.
00:41:42 Já nevím, jak bych ti to řekl... Nestačil jsem ti to vzkázat.
00:41:47 Mám tady představeného z úřadu, pomáhá mi, víš.
00:41:52 Skoro se sám pozval. Nemohl jsem odmítnout.
00:41:56 Tak jedou s námi. Táto, prosím tě, nezlob se.
00:42:03 Tatínku, dovolte, abych vám představila...
00:42:07 -To je soudruh Král.
-Král. -Hanousek.
00:42:10 -Jeho žena Irena.
-Králová. -Hanousek. Těší mě.
00:42:29 No tak Františku, jeďte, no jeďte, samozřejmě.
00:42:36 -Já mám dneska stejně práci.
-Ty se nezlobíš, táto?
00:42:43 -Kdy zas přijdete, tatínku?
-Tak na shledanou, pane Hanousku.
00:42:50 -Na shledanou, těšilo mě.
-Na shledanou.
00:42:55 Na shledanou, tatínku.
00:43:01 -Nazdar, táto.
-Tak na shledanou, dědo!
00:44:17 To zavinil Bonifác.
00:44:29 Dášo!
00:44:33 -Co je?
-Kluk řve!
00:44:36 Tak ho utiš. Vypadla mu asi tramvaj.
00:44:39 -To mu ji nemůžeš podat ty? Vidíš, že pospíchám. -Já taky.
00:45:13 Tatínek si s tebou bude hrát, víš?
00:45:16 Mně je to tedy jedno, rozumíš, mně je to úplně jedno.
00:45:20 Dovolíš?
00:45:25 Prosím.
00:45:30 Bonifác by se zlobil.
00:45:44 Bonifác.
00:46:26 -Dobrý večer, paní Despivová.
-Dobrý večer.
00:46:38 -Dobrý večer, paní Despivová.
-Dobrý večer, pane Jiroušek.
00:46:43 -Vaše paní už šla.
-Já vím.
00:46:46 Totiž ona... Žena má... takovou schůzku.
00:46:50 A mě teď volali, tak jsem vás chtěl poprosit,
00:46:53 kdybyste se občas podívala k nám nahoru, jestli kluk spí.
00:46:56 -Podívám, pane Jiroušek, podívám.
-Děkuju vám, paní Despivová.
00:46:59 -Prosím, prosím.
-Na shledanou.
00:48:45 Dobrý večer. Nezlobte se, že jdu trošku...
00:48:52 Půl a deset. Jdeš normálně. Pozdě.
00:49:01 Před pěti lety jsi obdivoval šaty.
00:49:10 Vám to sluší.
00:49:14 Kam půjdeme?
00:49:21 Na koncert, do Valdštejnské. Hrají Mozarta.
00:49:31 -Přinesl jsem vám kytku.
-Žluté růže.
00:49:39 Ty mám nejradši.
00:49:43 Jak jste to uhádl?
00:49:46 Dokonce jsem tušil, že budete mít žluté šaty.
00:50:12 To zavinil jen Bonifác, že podvečer jak velká růže voní.
00:50:19 To zavinil jen Bonifác, proč ona po něm a on vzdychá po ní,
00:50:27 a když spolu kráčejí ulicí, alejí,
00:50:35 vědí, že už spolu pátým rokem jdou na věčnou zelenou.
00:50:48 Pět let, Dášo.
00:50:54 A hezkých pět let, Jirko.
00:51:10 Za pět minut půl.
00:51:44 Slyšíš? Hrají Mozarta.
00:52:21 -Jedna.
-Dva. -Tři.
00:52:26 -Čtyři.
-Pět!
00:52:31 Kde jsi vzal na to šampaňský?
00:52:48 Ty přece nepiješ.
00:52:54 Vážení přátelé, v rámci našich večerů Hledáme nové talenty
00:52:59 hledá náš orchestr Karla Kraugartnera zpěvačku,
00:53:02 kterou by mohl doprovodit v písni Den svatého Bonifáce.
00:53:08 -Ach tyhle soutěže.
-Slyšel jste mě někdy zpívat?
00:53:15 -No, přece bys, Dášo...
-Uhodl jste, pane Jiroušek.
00:53:20 Já!
00:53:25 -Dášo!
-Bonifác.
00:53:46 Jak řekla včela poupěti, co přilétlo, to odletí.
00:53:57 Máte nějaké přání?
00:54:01 -Koňak.
-Prosím. -Dva.
00:54:10 ZPĚV
00:55:19 Ta je žůžo, kamaráde.
00:55:23 Pánové, ten slavík by nám neměl uniknout.
00:55:27 -Tak to sbalíme.
-Že váháš. -Tutovka.
00:55:30 No co koukáš? Jak to dozpívá, tak to sbalím.
00:55:57 Kamaráde a teď se dívej.
00:56:07 -Pardon. My jsme takhle parta, že jo? -Ano.
00:56:15 -Nazdar!
-Nazdar.
00:56:19 Nazdar.
00:56:20 A vyvařujeme originál jamsessiony.
00:56:23 Kdybyste si s námi chtěla někdy zazpívat.
00:56:26 Ovšem válíme jedině rychlý věci. Samý odvazy.
00:56:33 Tak zvedni posaz, no. No tak jedu, jedu, jedu.
00:56:39 On si přisedl.
00:56:44 Bonifác.
00:56:49 Prosím.
00:56:56 -Tak já bych tedy přišla.
-Jste v seznamu? -Pardon.
00:57:01 Dovolte, abych vás seznámila. Můj přítel Bonifác.
00:57:06 Výborný tanečník.
00:57:08 Tak tedy la pardon.
00:57:15 Šest, sedm, osm.
00:57:30 Mít aspoň jedno takovýhle okno. Nic víc. A mohli bychom se vzít.
00:57:48 Víš, já jsem stejně rád, že jsem si tě to...
00:58:00 Že jsem si tě vzal, Dášo.
00:58:08 Tak je to asi správný, víš?
00:58:11 Lidi se mají napřed vzít a teprve potom jim...
00:58:20 Můžou svítit okna.
00:58:51 Tak sbohem, Bonifáci.
00:59:19 Tak on jede.
00:59:29 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:59:34 Pane Olmer, tak vy jste přece nezapomněl.
00:59:36 Já tu budu každého Bonifáce, jen abyste tu byli vy.
00:59:51 Budeš to zase platit ty?
00:59:59 Tak jedeme!
01:01:11 DÍTĚ PLÁČE
01:01:17 Prosím tě, utiš ho.
01:01:24 Vždyť jsi tady jako já, ne?
01:01:33 Jedna, dvě, tři.
01:01:39 Tomášku!
01:01:50 To zavinil Bonifác.
01:02:13 Martine, dělej!
01:02:30 Martine.
01:02:42 Haló, počkej na mě! Vildo! Tak počkej!
01:02:53 Je tam.
01:02:55 -Ten zas bude mít řečí.
-Ale jen klid, nech to na mně.
01:03:00 Znáš mě, já mu to neumím říct, kam jdeme.
01:03:02 -Uklidni se, nech to na mně.
-No dobře. -Pojď.
01:03:32 Jeď!
01:03:37 Zbláznili jste se, chlapi? Kam jdete?
01:03:40 -My to naděláme v pondělí!
-Tohle mám s vámi každou sobotu.
01:03:45 Já to budu hlásit výš!
01:03:47 A přitom taky nahlaš ty gumovky, co máme tři čtvrtě roku dostat!
01:03:53 Meloucháři!
01:04:09 -Matko!
-Hned.
01:04:12 -Co? To už jdeme?
-Já si odskočím.
01:04:24 -Platíme.
-Já vím. Platíte.
01:04:32 -Platíme šest piv.
-Tak co? Přijdete večer?
01:04:38 Máme toho dnes moc. To víte, sobota. Sedm svateb.
01:04:43 Jedna až na Proseku. Podívejte se.
01:04:48 Hele, Bartoňovic vdávají holku.
01:04:51 A včera tady byla pro tři piva a tvářila se jakoby nic.
01:04:54 Jo, dnes se lidí žení, jako by měl být zítra soudný den.
01:05:02 A mají tititi?
01:05:04 Poslyšte, chlapi, co děláte s těmi penězi?
01:05:10 My nehrajeme pro peníze, matko, ale lidem pro radost.
01:05:14 -Už jsi platil?
-Že hrajeme lidem pro radost, viď?
01:05:19 Večer přijdeme, Mařenko.
01:05:48 Martine.
01:05:52 Tady mívala zahrádku Božka Fairaizlová, pamatuješ se?
01:05:59 Člověče, to od tebe slyším pokaždý, když jdeme okolo.
01:06:04 Já vím, a nezlob se. Já si vždycky vzpomínám,
01:06:09 jak mi Božka dávala slunečnice pro kanára.
01:06:14 Těch piv bylo moc.
01:06:46 Jsou mladí, s rytmem!
01:07:00 Tak hodně štěstí do manželství, ať se vám to vydaří,
01:07:05 račte měti hodně dětí, to vám přejí šumaři.
01:07:20 Tak ať se na vás život mračí nebo slunko usměje,
01:07:26 hlavně se vždy mějte rádi, drazí manželé.
01:07:31 Tak hodně štěstí do manželství, na zdraví si připijem,
01:07:38 přišli jsme vám gratulovat, tady Vilda s Martinem.
01:07:55 -Tak na zdraví.
-Na zdraví!
01:08:13 A znáte, pánové, Arivederci Roma?
01:08:31 Hodně štěstí do manželství, ať se vám to vydaří,
01:08:38 račte měti hodně dětí, to vám přejí šumaři.
01:08:45 Františku, nech to být, já to zaplatím.
01:08:48 -Josef, kolik jim mám dát?
-Tak sto třicet korun.
01:08:55 Pojďte, vždyť je to legrace!
01:08:58 Tak hodně štěstí do manželství, na zdraví si připijem.
01:09:12 ZVONEK
01:09:19 Evičko, Evičko, vzbuď se, vzbuď se! Někdo zvoní.
01:09:28 -Co to je? Co se stalo?
-Já nevím.
01:09:31 Ježíšmarjá, to bude určitě teta Milena.
01:09:34 Umí hrát na harmoniku?
01:09:41 Já jsem to říkala, že určitě někdo přijde.
01:09:43 -Počkej, počkej, tiše.
-Kdo to je? -Nevím.
01:10:20 Co se děje, prosím vás?
01:10:24 -Je tady svatba?
-Byla.
01:10:27 -A kde je ženich?
-Tady.
01:10:32 -Prosím vás, pánové, klid. Až v pokoji. -Kdo to přišel?
01:10:36 -Přišli nám zahrát.
-Dobrý den.
01:10:38 Jé, milostpaní, jako růžička!
01:10:45 -Vy to tady máte chudý.
-Co je ti do toho?
01:10:52 -Tak hodně štěstí do manželství.
-Ať se vám to vydaří.
01:10:58 Račte měti hodně dětí, to vám přejí šumaři.
01:11:05 Pak ať se na vás život mračí nebo slunko usměje,
01:11:11 hlavně se vždy mějte rádi, drazí manželé.
01:11:17 Tak hodně štěstí do manželství, na zdraví si připijem.
01:11:27 -Vy jste muzikant?
-Ano.
01:11:33 -Taky profesionál?
-Taky.
01:11:41 Bylo to moc hezký, pánové. Ale my nemáme žádný peníze.
01:11:48 -Já bych vám... Na revanš.
-Prosím, kolego.
01:14:15 Martine! Martine, co je ti?
01:14:24 To byla muzika. A jak to válel.
01:14:29 Viděl jsi, jak byli šťastni?
01:14:35 Vidíš, a neměli ani vorla na zaplacení.
01:14:39 A komu měli zaplatit?
01:14:42 Já ti jen říkám, že neměli ani vorla na zaplacení.
01:14:47 A já zas říkám, že už mi to jde na nervy.
01:14:54 Nejsme ani ryba, ani rak.
01:14:58 Melouchy dneska dělají i inteligenti.
01:15:03 Co je nám po nich?
01:15:11 Vildo, já si jenom myslím, že už z ničeho nemáme jaksi...
01:15:17 -Já nevím, jak bych to řekl. Potěšení. -To nemáme.
01:15:27 Být tak ještě jednou mladí.
01:15:32 -Pamatuješ se na Božku?
-Fairaizlovou. -Tu jsem měl rád.
01:15:42 Ta ti nosila semenec pro kanára. A ty sis ji chtěl vzít.
01:15:52 A možná že to všechno dopadlo jinak.
01:15:59 Koukej.
01:16:04 Víš? Život není melouch.
01:16:53 Pojď, máme to až na Proseku. Abychom nezmokli.
01:17:08 Tak pojď.
01:17:11 -Hodně zdraví, stálé štěstí.
-Martine.
01:17:19 Já vím. Fidli, fidli.
01:17:38 Vildo, být tak ještě jednou mladý.
01:17:50 Už nám zase pod nohama běží koleje.
01:17:55 Každý hned si zpívá, lidi, čím to je?
01:18:00 Nás už město nedohoní, už jsme za Prahou,
01:18:03 za chvíli nám bude vonět tráva pod hlavou.
01:18:16 Jak se těšíš na prázdniny?
01:18:19 V pondělí už nastupuju do zaměstnání, paní Hodková.
01:18:24 Tak ty už jdeš do zaměstnání, Kateřino?
01:18:28 To to letí. Náš Karel je už taky z vojny doma.
01:18:33 Koupil si skútra.
01:18:41 Víte, člověk sobotu a neděli má držet.
01:18:45 To je přece něco docela jinýho, pardon... než sedět v Praze.
01:18:52 Člověk potřebuje trochu toho vzduchu. A klid.
01:18:59 Já se vždycky už od pondělka těším.
01:19:16 Káčo, ahoj!
01:19:29 Holky, jdeme jí naproti.
01:19:40 Franto, nešlápni si na bíbra.
01:19:57 Káčo, Kateřino, ahoj!
01:20:03 To jsi přišla o všechno. Měla jsi tu být včera.
01:20:06 Dáša se topila.
01:20:08 Nepovídej. Plavala jsem jen pod vodou.
01:20:11 -A včera jsme vyhráli ve volejbale. -Patnáct dva.
01:20:14 Půjdeš s námi k Liškům na jahody?
01:20:15 A po volejbale jsme si daly každá malý pivo.
01:20:18 -To jsi měla vidět vrchního!
-A platili to poražení!
01:20:22 Uděláme si táborák. Máme na to věnec buřtů.
01:20:25 Máme sukýnky z rákosu. A budeme tancovat při bubnech.
01:20:45 -A jací jsou tu letos kluci?
-Pitomí!
01:20:49 -A večer dolejzají.
-A nám je to fuk.
01:20:51 A já ti, Kačenko, něco řeknu.
01:20:52 -My když jsme byli včera u řeky, tak Dáša plavala... -Holky, Karel.
01:20:57 A co má ten skútr, tak si o sobě moc myslí.
01:21:04 -Neviděly jste mámu, holky?
-Neviděly!
01:21:09 Nejsme žádný holky, abys věděl.
01:21:19 Tak pardon, slečny.
01:21:26 A mámu máš v konzumu. Přijela jsem s ní vlakem.
01:21:31 Tak co to neřekneš hned, ty šíšo.
01:21:44 Stejně si o sobě moc myslí.
01:21:49 ZPĚV
01:22:03 Dobrý den!
01:22:18 -Ahoj!
-Nazdar, Káčo.
01:22:27 -Ahoj, Káčo.
-Ahoj.
01:22:34 -Káčo, půjdeš s námi na volejbal?
-Já ještě nevím. -Pojď, Káčo!
01:22:48 -Nazdar, mami!
-Nazdar.
01:22:59 Tak co, šíšo?
01:23:01 -Nazdar, Katko!
-Dobrý den. -Dobrý den.
01:23:06 -Už si mě ani nevšímáš, viď?
-Ani jsem vás neviděla, pane Hodek!
01:23:10 -Jela jsem s vaší paní ve vlaku!
-Karel pro ni jel na motoru, víš?
01:23:16 Vždyť já vím.
01:23:18 Už je z Kateřiny slečna, paní Pešková.
01:23:21 Vyrostla za ten rok, že?
01:23:23 A představte si, že ji teď chtějí dát do Kadaně. Takový hnízdo!
01:23:26 Radši jsem ji poslala do fabriky. Aspoň ji má člověk na očích.
01:23:34 Ahoj, táto. Ty se pořád holíš a nepereš.
01:23:37 -Dobrý den, paní Pešková!
-Dobrý den, paní Hodková!
01:23:40 Jezdí jako blázen, paní Pešková.
01:23:43 Takhle můžeš jezdit s holkami, Karle, a ne se mnou. To si pamatuj.
01:23:46 -Já se divím, po kom vlastně je.
-Já že se bojím? Vůbec se nebojím.
01:23:49 Počkej, já ti to prodám! Tumáš, odnes tu tašku s masem.
01:24:29 Jak se máš, slečno?
01:24:35 Prý jdeš v pondělí to... do zaměstnání, jo?
01:24:39 A co má být?
01:24:47 -Proč se koukáš do té pavučiny?
-Protože chci.
01:24:59 A jinak jsi zdravá.
01:25:08 -Holky, je to úplně jasný.
-A co jí řekl?
01:25:14 Koukala se do pavučiny, on se k ní naklonil a řekl...
01:25:23 -Tak dělej! Co jí řekl?
-Moment.
01:25:26 A jinak jste krásná.
01:25:43 -Dobrý den, pane Jando.
-Nazdar.
01:26:14 Kateřino, tak pojď hrát.
01:26:22 -Káčo!
-Kateřino! -Kateřino!
01:26:31 Holky, je nějaká fajnová, ne?
01:27:10 Káčo!
01:27:14 Kde jsi byla celý odpoledne?
01:27:19 Tady.
01:27:21 Půjdeš s námi večer? Budeme dělat táborák.
01:27:26 A stejně jsme si už ve vodě řekly, že jsi nafoukaná.
01:27:31 Ba ne, holky, je zamilovaná. Pojďte.
01:27:36 Zamilovaná Káča!
01:28:06 Kateřino!
01:28:26 Pojď nahoru!
01:29:00 Karle!
01:29:25 Karle!
01:29:40 Karle!
01:29:55 Sedíš tady jako loupežník.
01:30:01 Jak jsi mě tu našla?
01:30:04 Snad si nemyslíš, že jsem tě hledala?
01:30:09 No tak si sedni, no, když už jsi tady.
01:30:23 -Ty si už nehraješ s holkami?
-Hraju.
01:30:31 -Proč ses koukala do té pavučiny?
-Už ses do ní někdy koukal?
01:30:40 Ne.
01:30:44 -A co jsi tam viděla?
-Nic. To já se tak někdy koukám.
01:30:52 Ty se tak nikdy nekoukáš?
01:31:13 Taky.
01:31:20 Kde?
01:31:29 -Tady.
-Tady?
01:31:35 A co tu vidíš?
01:31:40 -Nic.
-Tak proč na to koukáš? Tady?
01:31:53 Tady mě ještě nikdo nenašel, víš, Kateřino?
01:32:02 Já.
01:32:09 Ty jsi mě hledala?
01:32:32 Proč to všechno děláme?
01:32:47 Třeba se vůbec nemáme rádi.
01:32:53 Ty mi nic nepovíš?
01:33:00 Kateřino!
01:33:05 Kateřino!
01:33:16 Kateřino!
01:33:43 Večer si všechno připrav a ráno nezaspi. A dělej pořádně.
01:33:55 Tak nazdar. A v sobotu přijeďte s taťkou.
01:34:12 -Tak co je, šíšo?
-Nic.
01:34:22 Tak ti děkuju, mami.
01:34:29 Šíšo.
01:34:52 Holky, Katka!
01:35:14 Kateřino!
01:35:25 -Těbůh, Káťo.
-Ahoj, Franto.
01:36:24 Kateřino!
01:36:57 Já jsem byl mámě pro mlíko, víš, tak...
01:37:05 Co je?
01:37:09 -No já jedu do Prahy.
-No já vím.
01:37:16 -Já už mám lístek.
-Fakt? -No fakt.
01:37:40 Přece nebudeš jezdit vlakem, ne, když máme toho skútra?
01:37:45 Tak pojď.
01:38:10 Drž se pevně, Kateřino!
01:38:45 Skryté titulky Blažena Stráníková
Koncem 50. let natočil režisér Zbyněk Brynych dva žánrově podobné filmy, oba podle námětu Vladimíra Kaliny: mezinárodně oceňovanou Žižkovskou romanci (1958) a povídkový snímek Pět z milionu (1959). Pětice samostatných příběhů je situována do tehdejší Prahy a zachycuje všední život obyvatel velkoměsta.
Povídka Mistr a dvacátý učedník líčí příběh klasického generačního konfliktu mezi despoticky přísným pokrývačským mistrem a jeho svěřencem. Odehrává se z valné části na věži malostranského chrámu sv. Mikuláše.
Příběh Každý den je neděle představuje čilého důchodce, který se pachtí za drobnými příležitostnými výdělky.
Povídka To zavinil Bonifác vypráví o dvojici manželů, kteří si rok co rok připomínají výročí seznámení a příslušný den (na svatého Bonifáce) si opakují vše, co před lety prožili.
Příběh Otrhaná písnička vypráví o dvou stárnoucích muzikantech.
Lyrická Pavučina zachycuje pocity poprvé zamilované mladičké dívky.
V hlavních rolích uvidíme několik legend českého filmu (Jaroslava Marvana, Františka Kreuzmanna, Fandu Mrázka) a představitele tehdy nastupující herecké generace (Valentinu Thielovou, Jana Třísku, Luďka Munzara, Karlu Chadimovou).
