00:05:53 -Prosím tě, vyved mě odtud.
-Neboj se, krásná masko, pojď.

00:06:28 -Pusťte, pane, vy mě nudíte.
-To je omyl, slečno, vy se nudíte.

00:06:37 -Přinesu ti nějaké občerstvení.
-Ne, zůstaň tu, nepotřebuji nic.

00:06:41 Teď se opravdu stydím, že jsem měla zbytečný strach.

00:06:44 Zato já jsem šťasten, že jsi mi dovolila, abych tě ochránil.

00:06:48 Děkuji ti. Bože, kde jen mohou být moji přátelé?

00:06:51 -Prosím tě, pomoz mi je hledat.
-Jen chviličku.

00:06:53 Přece mi hned neutečeš, sotva jsme se poznali.

00:06:56 Pověz mi, kdo jsou vlastně tví přátelé?

00:06:59 Matka? Sestra? Nebo snad manžel?

00:07:02 -Manžel? Ne, díkybohu.
-Ty nejsi provdaná?

00:07:06 -Už ne.
-Tak tedy vdova? To tě lituji.

00:07:11 Kdo ti říká, že jsem k politování? Jsou snad všichni manželé dobří?

00:07:17 Stojí vůbec nějaký muž za to, aby pro něho žena plakala?

00:07:20 To jsou krutá slova. Takhle doženeš své ctitele k zoufalství.

00:07:25 Žádné nemám, přijela jsem nedávno.

00:07:29 -Jsem tu cizí.
-Jako já. Náš pluk sem byl přeložen.

00:07:34 Nikoho tu neznám a jen náhodou jsem přišel na ples.

00:07:37 A už vidím, že jen proto, abych ztratil svůj klid.

00:07:41 Chtěl bych se ti zapsat, krásná masko, první do tvého srdce.

00:07:43 -Budu oddaný, věrný.
-Věrný?

00:07:46 -Odejdu, budeš-li takhle mluvit.
-Věrnost je přece...

00:07:48 Pouto dobré k tomu, abychom svázali toho druhého.

00:07:51 Ale já jsem volná a chci zůstat vždycky docela volná.

00:07:55 Nikdy se žádnému muži nepodaří, aby mě spoutal.

00:07:59 Ale tobě se podařilo svázat mne. Cítím to. A jsem rád.

00:08:04 Je to závazek jen pro mne, a proti tomu jsi bezmocná.

00:08:08 Nemůžeš mi přece zakázat, abych tě nemiloval.

00:08:11 Miluji tě šíleně. Jsi nejkrásnější žena, jakou jsem kdy poznal.

00:08:16 -Nevím, mohu-li vám věřit, pane.
-Zemřu láskou bez tebe.

00:08:20 Smím doufat?

00:08:21 -Ach ne, pane, nechci být milována.
-Já nechápu...

00:08:26 Všichni muži jsou pokrytci.

00:08:29 Přehánějí své city a myslí si, že ženu omámí slovy.

00:08:33 Co mám tedy dělat, abych se ti neprotivil?

00:08:38 Buď trpělivý, čekej, až se sama rozhodnu. A pak, možná...

00:08:46 Slibuji ti všechno, ty má roztomilá masko.

00:08:51 Možná že našemu setkání budu vděčit za jediné štěstí, které mi chybělo.

00:08:58 Zbožňuji tě. Udělám všechno, abych si zasloužil tvoji vlídnost.

00:09:03 Zase jen slova. Pověz, kde sloužíš, kapitáne.

00:09:07 U šestého jezdeckého pluku. Dovol mi podívat se, jak jsi krásná.

00:09:11 -Nestačí ti mé oči?
-Jsou kouzelné.

00:09:14 Ale nevím, jestli se mi nevysmívají.

00:09:17 -Emilie!
-Arture!

00:09:20 -Nevěrnice!
-Bídáku!

00:09:22 -Jen chviličku. Chci se ti podívat do tváře. -Ne.

00:09:26 Nikdy mě neuvidíš. Nedozvíš se o mně nic.

00:09:29 Viděl už někdo větší rozmar? Promiňte, madam, nebudu obtěžovat.

00:09:35 Chtěla jste se vrátit ke své společnosti. Musíme ji vyhledat.

00:09:40 Jmenuješ se Leon z Costy a jsi kapitánem 6. jezdeckého pluku.

00:09:45 Zdržíš se ještě zde ve městě?

00:09:48 Na tom vám nemůže záležet, když už mě nechcete vidět.

00:09:51 Ale kdo říkal, že nechci? Přeji si to dokonce.

00:09:59 Drahoušku, kam jste se poděla? Hledám vás už skoro hodinu.

00:10:03 Jsem unavená a nudím se. Prosím vás, pojďte domů.

00:10:07 Velmi ráda. Už tu stejně není pro mě nic zajímavého.

00:10:11 Mějte slitování. Řekla jste, že se uvidíme. Kdy a kde?

00:10:15 -Pán se tedy už nehněvá?
-Dejte mi trochu naděje.

00:10:18 -Možná se vám ohlásím za tři týdny.
-Za tři týdny?

00:10:22 -To jsou pro mě tři století.
-Tak za tři století, nebo nikdy.

00:10:26 -Do té doby zemřu netrpělivostí.
-To by ovšem překazilo můj úmysl.

00:10:29 -Jaký úmysl?
-Sbohem.

00:10:33 Budu na tebe asi hodně myslet.

00:11:04 Buď trpělivý. Čekej, až se sama rozhodnu. A pak... Možná...

00:11:13 Ne, nikdy mě už neuvidíš. Všichni muži jsou pokrytci.

00:11:18 Možná že se vám ohlásím za tři století.

00:11:22 Budu na tebe hodně myslet.

00:11:33 Dobré jitro, pane.

00:11:35 Ferdinande, včera na plese jsem poznal půvabnou dámu.

00:11:39 Měla na sobě krásné bílé domino.

00:11:43 Nevím, jak vypadala, dokonce nevím, ani jak se jmenuje.

00:11:46 -Pomůžeš mi ji vypátrat?
-Jak ji poznám, pane?

00:11:49 Je krásná jako bohyně. Má sladká ústa, krásné zuby,

00:11:55 rozkošnou šíji, sametový hlas... Zkrátka je okouzlující.

00:12:00 -Dovedeš si ji představit?
-Dokonale.

00:12:03 Právě tak vypadá každá žena, když se do ní zamilujeme.

00:12:52 Mám být pro zábavu nějaké koketě,

00:12:55 která se mi schválně schovává, aby mě dráždila?

00:12:58 Není tu snad jediná žena, kterou bych nepronásledoval.

00:13:02 -Pán se zbytečně kompromituje.
-Rád bych se s ní kompromitoval.

00:13:09 Poraď mi něco pro uklidnění, abych mohl spát.

00:13:13 -Na to jsou nejlepší verše.
-Nevydržím sedět u čtení.

00:13:18 Tak snad opera. Ta se doporučuje k takovým účelům.

00:13:22 Opera! Tam jsem ještě nehledal.

00:13:31 Pane kapitáne, víte, že se o vás zajímají na nejvyšších místech?

00:13:36 -Nemám tušení, pane plukovníku.
-Jste diskrétní, a to je v pořádku.

00:13:42 Přijďte zas někdy do kasina, už tři týdny jste se tam neukázal.

00:15:02 -Nečekal jste dlouho, pane z Costy?
-Umíral jsem netrpělivostí.

00:15:07 Celé tři týdny po vás pátrám,

00:15:09 obracím se za každou ženou, která mi vás trochu připomíná,

00:15:13 oslovuji cizí dámy a jsem už lidem podezřelý.

00:15:16 Kdybyste se sama nepřihlásila, byl bych se tu úplně znemožnil.

00:15:20 Zato já jsem měla větší štěstí. Vím o vás vše, co jsem chtěla vědět.

00:15:24 -Vy se o mne zajímáte?
-Čím dál tím víc.

00:15:28 Nelhal jste mi. Řekli mi, že jste čestný muž a že umíte splnit slovo.

00:15:31 Udělám všechno, co budete chtít, abych vás zase uviděl,

00:15:35 abych mohl splnit vše, co jsem vám slíbil.

00:15:38 Musíte být poslušný a rozvážný. Zítra dostanete mé podmínky.

00:15:42 Musíte je podepsat a zaručit se čestným slovem, že je dodržíte.

00:15:46 Přece nebudete chtít čestné slovo a podpis na smlouvu z plesu?

00:15:52 Když to pro vás neznamená víc, nebudeme už o tom mluvit.

00:15:56 Tak tedy ano. Dal jsem vám srdce, proč bych vám nedal i své slovo.

00:16:01 Podepíši všechno, co mi předložíte.

00:16:05 Pojďte, zavedu vás k sobě nahoru. A mohu vám už sundat ten závoj?

00:16:09 Bez něho vám snadněji budu slibovat lásku.

00:16:13 Jak to se mnou mluvíte, proč mě urážíte? Mýlíte se ve mně.

00:16:18 Nejsem taková, za jakou mě máte, ale odpustím vám to.

00:16:22 Vím, že jsem sama zavinila vaše chování.

00:16:25 Musíte být ještě trpělivý. Počkejte do zítřka.

00:16:28 Ne, nesmíte mi odejít. Kdy vás uvidím?

00:16:31 -Uvidíte mne zítra.
-Dovolte, doprovodím vás. -Jeďte!

00:16:46 Očekávám důležitou zprávu. Přineseš mi ji hned, jak dojde.

00:16:50 -Nechoď ven, abys ji nepropásl.
-Ano, pane.

00:16:54 Dělej si svou práci v předsíni.

00:16:56 Chci, abys viděl, kdo zprávu přinese.

00:16:59 Budeš ho tajně sledovat až do domu jeho pána.

00:17:03 Buďte klidný, pane. Oznámím vám jméno i adresu té dámy.

00:17:13 Už se těším, jak se bude tvářit, až uvidí, že je prozrazena.

00:17:18 -Na nás si nepřijde.
-Spoléhám na tvou mazanost.

00:17:36 Ještě nesmím jít ven, pane?

00:17:55 -Co tu chceš?
-Čekám na vaše rozkazy, pane.

00:17:59 Zavři dveře a pojď sem.

00:18:07 Řeknu ti raději, o co jde, protože jsi starý popleta.

00:18:12 Mám podepsat tyto podmínky.

00:18:15 Jsou trochu divné, ale jinak bych ji neuviděl.

00:18:19 Dnes o půlnoci pro mne přijede vůz.

00:18:22 Sluha mi zaváže oči a odveze mě k oné dámě. A stejně tak i zpět.

00:18:26 Mám ho ve všem poslechnout a nesmím ho nutit, aby porušil své mlčení.

00:18:31 To platí i o tobě. Ne aby tě napadlo ho nějak obtěžovat.

00:18:35 Rozumím, pane. Pojedu za vámi a zjistím dům, do kterého vejdete.

00:18:43 -Neměl bych vzít strážníka?
-Proč musím mít mameluka za sluhu?

00:18:49 Když se tvůj pán zaváže čestným slovem, budeš to respektovat.

00:18:54 -A vy to chcete podepsat?
-To se rozumí.

00:18:58 Drahý pane, vždyť tu jde možná o život!

00:19:02 Tohle dobrodružství stojí za každé nebezpečí.

00:19:05 Ale jak já to zodpovím vašemu panu otci?

00:19:07 Nezapomeňte, že mi vás svěřil v ochranu.

00:19:10 Kázal mi, abych vám rozmluvil všechny pošetilosti.

00:19:13 Já si na vás nestěžuji, byl jste dosud vzorný pán.

00:19:17 -Až kupodivu solidní na svůj věk.
-Tak už dost!

00:19:21 Moc mluvíš. Něco jsem ti řekl, tak se nestarej o cizí věci.

00:20:31 Ten dopis polož ke dveřím a jdi si po své práci.

00:21:00 Je tam někdo?

00:21:14 -Už tě mám!
-Pomóc, lupiči!

00:21:18 -Odpusťte, pane, já nerad.
-Vrahové! Pomozte!

00:21:22 -Co se stalo?
-Vrah! Tam!

00:22:06 -Pane, máte návštěvu z Afriky.
-Hlupáku, to je on.

00:22:34 -Ne abys šel za mnou!
-Rozumím.

00:22:38 Pane, dovolte mi laskavě, abych vám zavázal oči.

00:22:42 Mohu si vzít kord?

00:22:44 Pán z Costy se nemusí bát o svou čest a bezpečnost.

00:23:09 Jeďte tam za tím vozem, ale tryskem!

00:23:15 Rychleji! Jde o život člověka!

00:23:18 Ale kvůli tomu nemůžu strhat koně. Však dojedeme.

00:23:39 Jsme na místě, pane. Račte jít se mnou.

00:25:00 Dal jste čestné slovo, pane.

00:25:20 Jsem tak šťastný...

00:25:24 Ale proč se mi neustále tajíte?

00:25:27 Smilujte se, dejte pryč ten závoj. Ukažte se mi.

00:26:48 Prosím, pane, buďte tak laskav, vezměte svůj kord a pojďte se mnou.

00:26:52 Ne, nepůjdu odtud, dokud ji neuvidím,

00:26:55 dokud se nedozvím, proč se mnou tak zachází.

00:26:58 Vaše slovo, pane.

00:27:05 Vy bezcitná! Moje sladká...

00:27:09 Všechno vám vysvětlím, ale teď jděte.

00:27:12 -Jen na chvíli, na jediné slůvko!
-Vaše slovo, pane.

00:27:16 Já vím, slíbil jsem.

00:28:34 -Chválabohu.
-Proč?

00:28:37 Chválabohu, že jste vyvázl z toho dobrodružství.

00:28:41 Nikdy jsem o vás neměl takový strach.

00:28:44 Tak to nebyl jenom sen.

00:29:08 -To ty jsi přinesl ten dopis?
-To se ví.

00:29:10 -A kdo tě poslal?
-Jeden moc opálený pán.

00:29:13 Řekl mi, strč pod dveře dopis, zaklepej a dostaneš stříbrňák.

00:29:18 Tak bych prosil.

00:29:26 Služebník!

00:29:31 -Tak co, už to máš?
-Ano, pane. -Tak dej sem.

00:29:35 -Rychle, spěchám.
-Tu je, pane.

00:29:38 Proč jsi to neřekl hned?

00:29:40 -Jak sem došel?
-Nevyplaceně.

00:29:47 Kolik iluzí asi zničím.

00:29:51 Jistě si lichotíte, že jste zvítězil nad slabou ženou.

00:29:55 A zatím ji bezvýhradně posloucháte, čekáte, až ji poznáte,

00:30:00 abyste využil její slabosti a úplně ji ovládl.

00:30:04 Ale to se nikdy nestane, protože mezi ní a vámi je konec.

00:30:11 Slíbila jsem vám však vysvětlení a vaše jemné chování si je zaslouží.

00:30:17 Povím vám, proč jsem to všechno udělala.

00:30:22 Proč jste zase smutná?

00:30:24 Emile, přestaň, obtěžuješ paní Lenku.

00:30:28 Nechte ho, vždyť se celý rok neuvidíme.

00:30:30 -Kdy chcete odjet?
-Odpoledne. -To nemyslíte vážně!

00:30:34 Emile, pomoz mi přemluvit paní Lenku, aby tu ještě zůstala.

00:30:38 Vždyť můj manžel by se s vámi ani nemohl rozloučit.

00:30:40 Omluvte mne u něho, ale mám vážné důvody.

00:30:43 Chci dohlédnout na zařizování svého zámečku.

00:30:47 Vy mi něco tajíte. Děti, běžte se podívat vedle,

00:30:51 je tam krásná vyhlídka na zahradu.

00:30:57 Dobře, že jste se vrátil. Věnujte se trochu těm maličkým.

00:31:02 -Odevzdal jste můj dopis?
-Jak jste si přála, milostivá paní.

00:31:08 A teď se mi můžete svěřit, Lenko.

00:31:11 Není tu opravdu nic, o čem by se dalo hovořit.

00:31:15 Mne neoklamete. Váš odjezd, vaše smuteční šaty...

00:31:20 Ale od smrti vašeho manžela jsem vás neviděla v černém.

00:31:24 Teď začnu žít jako řádná vdova.

00:31:27 Ale proč to všechno tak najednou? Nedávno jste byla s námi na plese.

00:31:33 Teď už nemá pro mne smysl vyhledávat dobrodružství.

00:31:37 Ale přece byste nechtěla být stále tak zatrpklá.

00:31:40 V pětadvaceti letech ovdovět s takovým jměním,

00:31:43 a vy byste chtěla žít jak jeptiška? To by byl hřích na vašem mládí.

00:31:49 -Žádná láska neomluví takovou oběť.
-Jaká láska, prosím vás.

00:31:54 Což jste neznala mého muže?

00:31:57 Znala, právě proto nerozumím vaší trpkosti.

00:32:01 Bože, teď mě napadá, kdepak máte jeho obraz?

00:32:04 -Nikde jsem ho neviděla.
-Nesnesu ho mít na očích. Ale je tu.

00:32:11 -Poznáváte ho?
-Ano, je to on.

00:32:14 Věrný portrét, tak živý, jako by se na mě díval.

00:32:17 A vidíte, je to špatná podobizna, není to vůbec on,

00:32:21 protože malíř neznal duši barona Rosettiho.

00:32:24 Viděl jen hezkou tvář a elegantní postavu,

00:32:27 do které se nezkušená dívka zamilovala.

00:32:30 Všechny přítelkyně vám záviděly nejhezčího a nejbohatšího manžela.

00:32:35 Ale jak hezkou měl tvář, tak ošklivou měl povahu.

00:32:38 Naučil se se mnou zacházet jako se svými otroky na plantáži.

00:32:42 Byl podezíravý, prudký, plný nízkosti.

00:32:46 O tom jste se mi nikdy ani slovem nezmínila.

00:32:50 Člověk se nechlubí svým utrpením.

00:32:53 Mou hrdost pokořil, jak nejvíc mohl.

00:32:56 I mezi služkami jsem měla sokyně.

00:33:00 Dny a noci našeho manželství byly nekonečný řetěz urážek a zoufalství,

00:33:06 až mi vyschly slzy a já se už nepokusila o odpor,

00:33:10 protože jsem se přestala cítit člověkem.

00:33:14 Pak skončil tak, jak žil, uprostřed hýření. O tom nikdo neví.

00:33:21 To bylo mé vysvobození z manželského pekla.

00:33:24 Má ubohá Lenko.

00:33:26 Bože, jak jsem ho nenáviděla! Naučil mě opovrhovat všemi muži.

00:33:30 Musíte být spravedlivá. Hleďte, mé manželství například je šťastné.

00:33:35 Vašeho opovržení zasloužil jen ten jediný.

00:33:38 Pro vás přece nebude těžké najít

00:33:42 dokonalého manžela mezi nejlepšími muži.

00:33:45 Pak začnete život znovu, s dětmi, a budete jistě šťastná jako já.

00:33:50 -Lenko, myslím to s vámi dobře.
-Ne, já nechci. Znám ty elegány.

00:33:56 Buď jdou za penězi, nebo jsou prázdní a hloupí. Nenávidím je.

00:34:01 Nenávidím manželské pouto, kterým nás chtějí ovládnout.

00:34:05 Slabšího zotročuje a silnější ho zneužívá.

00:34:08 Jsem naštěstí dost bohatá, abych mohlá být volná a nezávislá.

00:34:13 Nikdy žádný muž nebude rozhodovat o mém osudu.

00:34:15 Co může být hezčího pro mladou ženu?

00:34:18 -Znamená vaše volnost štěstí?
-Proč ne?

00:34:22 Vidím vás často zamyšlenou jako nešťastnou ženu.

00:34:25 -A dnes, když jste si hrála s mými dětmi... -Snad.

00:34:28 Jedno mě trápí. Nemám nikoho, kdo by mě potřeboval,

00:34:32 kdo by mě miloval a mohl mi to říct.

00:34:36 -Kdybych tak mohla mít dítě.
-To je prosté. Vdejte se.

00:34:40 -Kdybych tak mohla mít dítě bez manželství. -Lenko, zase už?

00:34:44 Bláznivý nápad, že ano?

00:34:46 Ale přece bych mohla říct, že otcem dítěte je nebožtík muž.

00:34:51 A to by mi každý věřil, když mě vidí ve smutku.

00:34:54 Lenko, zapomínáte na základní společenské a přirozené povinnosti.

00:34:59 To by bylo šílenství. Slibte mi, že už na to nikdy nepomyslíte.

00:35:03 Ovšem, snad byste to nebrala vážně.

00:35:07 Děti, půjdeme. Rozlučte se s paní Lenkou.

00:35:11 -Šťastnou cestu a brzy se vrať!
-Děkuji ti, miláčku. Na shledanou.

00:35:17 Vím, že byste nebyla schopna něčeho takového.

00:35:20 Je to jen bláznivý nápad.

00:35:24 Zní to neuvěřitelně, ale stalo se.

00:35:28 Až se naplní můj čas, dostanete půl prstenu s datem narození.

00:35:33 Diamant vám ohlásí syna, rubín dceru.

00:35:36 Druhou polovinu prstenu vaše dítě dostane v případě,

00:35:40 že by mne ztratilo. Zařídím, aby vás pak našlo, ať budete kdekoli.

00:35:43 Budou-li obě poloviny prstenu souhlasit,

00:35:46 dokáže tím právo na vaši ochranu.

00:35:49 Doufám, že ji svému dítěti neodepřete.

00:35:53 Sbohem, pane, sbohem, Leone, navždy.

00:36:00 Nehledejte mne, bylo by to zbytečné.

00:36:03 Dnes odpoledne odjíždím.

00:36:06 Zapomeňte na romantickou ženu, kterou nesmíte nikdy poznat.

00:36:11 Zapomeňte na to zvláštní dobrodružství jako na sen,

00:36:15 který se nenávratně rozplynul.

00:36:18 Budu upřímně ráda, dozvím-li se někdy, že jste šťasten.

00:37:11 Podejte mi ji.

00:37:20 Konečně mám pro koho žít.

00:37:24 Teď už si nepřeji víc.

00:37:26 Škoda, že se toho štěstí nedožil nebožtík pan hrabě Rosetti.

00:37:30 Tvůj otec by byl šťastný, kdyby věděl, že jsi na světě.

00:38:08 Toto mám odevzdat pánovi.

00:38:28 Rubín...

00:38:31 Je to dcera.

00:39:17 Pobočník kapitán z Costy.

00:39:21 Excelence, hlásím příchod.

00:39:25 Zde je můj dekret. Očekávám rozkazy.

00:39:30 Gratuluji vám, pobočníku.

00:39:32 Dovolte, Excelence, abych vám poděkoval za své čestné jmenování.

00:39:36 Jen vzhledem k vašemu bezúhonnému chování a vynikajícím vlastnostem

00:39:39 jsem se rozhodl vyžádat si vás za svého pobočníka.

00:39:42 Musíte se seznámit s celou prací. Za několik dnů odjedeme na bojiště.

00:39:46 -Máte ve městě známé?
-Neznám nikoho.

00:39:49 -Uvedu vás do zdejší společnosti.
-Jste velmi laskav, Excelence.

00:40:03 Generál z Perugie přichází.

00:40:07 Dobrý večer, hrabě Angely.

00:40:09 -Jak se vám daří, milý generále?
-Přivedl jsem nového pobočníka.

00:40:13 -Kapitán baron z Costy.
-Těší mě, že vás poznávám.

00:40:17 Paní hraběnko, kdykoli vás vidím, jste vždy půvabnější.

00:40:22 Dovol drahoušku, abych ti představil našeho milého hosta.

00:40:27 Pan generál si ho vybral za pobočníka.

00:40:30 Nevím, jak jsem si zasloužil tu čest.

00:40:39 -Myslím, že jsme přerušili pana z Lanty? -Vlastně už nic.

00:40:44 Jeden ubožák zde ve městě

00:40:47 chtěl vést elegantní život bez dostatečných důchodů.

00:40:51 Nakonec spáchal sebevraždu.

00:40:56 -Všední případ.
-Opravdu, příliš smutné.

00:41:00 A co vy, pane z Costy, nezažil jste nějakou zajímavou historku?

00:41:05 V našem domě každý host vypravuje zajímavou příhodu ze svého života.

00:41:11 Snad zklamu tak náročnou společnost,

00:41:14 protože já jsem nic zvláštního neprožil.

00:41:17 Ale jednomu důstojníkovi se přihodilo

00:41:21 neuvěřitelně romantické dobrodružství.

00:41:24 Bylo to před čtyřmi lety na maškarním plese.

00:41:30 A do dnešního dne nepoznal onen důstojník

00:41:34 ani jméno, ani tvář své záhadné maskované milenky.

00:41:41 -Úžasné dobrodružství.
-Neomluvitelná nerozumnost.

00:41:46 Tak lehkomyslně se vydávat v nebezpečí z touhy po volnosti?

00:41:51 -Je to prostě neslušné.
-Nesoudil bych ji tak přísně.

00:41:56 V jejím jednání vidím důkaz pevného charakteru a rozvahy.

00:42:00 A všimněte si, s jakým vtipem provedla svůj románek.

00:42:04 Podle mne je to asi roztomilá žena.

00:42:08 Přál bych si být na místě toho důstojníka.

00:42:11 Já také, ale nestrpěl bych, aby si se mnou takhle hrála.

00:42:16 Žádná přísaha by mi nezabránila,

00:42:19 abych ji nenalezl a nedonutil k poslušnosti.

00:42:22 Jaképak ohledy k osobě, která tak málo dbá sama na sebe.

00:42:26 Její chování nelze ospravedlnit.

00:42:29 Možná ta nenávist k druhému manželství měla vážné důvody.

00:42:34 A to ostatní omlouvá mateřská láska.

00:42:38 Která z nás by neomluvila poklesek učiněný z touhy po dítěti?

00:42:43 Uznáte ale, že si s tím důstojníkem zahrála příliš krutě?

00:42:46 A co mu tak zlého udělala?

00:42:49 Myslíte, že je to mu to jedno,

00:42:51 když ho stále pronásleduje vzpomínka na krásnou ženu,

00:42:55 do které se zamiloval, a ona mu stále uniká?

00:42:59 Vznítila jeho srdce jen proto, aby ho opustila?

00:43:03 Ani snad neví, jak po ní touží. On neví nic o své ženě a o dítěti,

00:43:07 ale sám je pod jejich neviditelným dozorem.

00:43:10 Je nejnešťastnějším z nešťastných,

00:43:13 protože nikdy nepozná rodinné štěstí.

00:43:15 Uznejte, že trochu přeháníte. Proč se neožení?

00:43:19 To nemůže a nechce.

00:43:21 Tak dlouho, dokud je svobodná jeho milenka, chce být volný i on.

00:43:26 Co kdyby dokonce přestala nenávidět manželství

00:43:30 a dala mu svou ruku, po které tolik touží?

00:43:32 Co by si pak počal, až by měl sám ruce svázané?

00:43:35 Líčíte svého přítele příliš jemnocitně.

00:43:38 A co ten prstýnek rozdělený mezi ním a dítětem? To není pouto?

00:43:43 Jeho dcera může vždycky k němu přijít jako k svému otci.

00:43:47 A co nejhorší, bude to znamenat, že jeho láska už nežije.

00:43:52 Vyprávěl jste tak živě o tom muži, že tomu skoro uvěřím.

00:43:59 Dobrodružství vašeho přítele je opravdu velmi zajímavé.

00:44:03 Naštěstí začíná válka,

00:44:05 a tak může aspoň slavně skončit život, který už nemá cenu.

00:44:09 Co to říkáte, pane. Vy máte jistě na svého přítele vliv,

00:44:13 musíte ho odvrátit od takové strašné myšlenky.

00:44:17 Řekněte mu, že musí žít pro své dítě. Je to jeho povinnost.

00:44:21 Proč by měl mít povinnosti?

00:44:24 Jaké na něho mají právo, když mu zkazila život?

00:44:28 Jediná kulka všechno spraví.

00:44:31 Pane z Costy, je čas se rozloučit. V noci odjíždíme.

00:44:37 -Přeji vám hodně úspěchů a slávy.
-A hlavně šťastný návrat.

00:44:42 Paní hraběnko, hrabě, panstvo...

00:44:54 Ten mladý muž je velice zajímavý, jemný a má dobré srdce.

00:44:59 Byla by škoda, kdyby měl padnout ve válce.

00:45:31 Zavřete okno, nemohu snést ten příšerný hluk.

00:45:37 Postarejte se, abychom zítra ráno mohli odjet.

00:45:40 Chci vidět svoji Leonku, stýská se mi po ní.

00:45:46 Počkejte, vy zůstanete zde.

00:45:49 -Budete mi posílat zprávy z bojiště.
-Ano, milostivá paní.

00:46:10 -Mamičko!
-Leonko!

00:46:17 Můj miláčku.

00:46:22 Bože, jak jsi podobná svému tatíčkovi.

00:46:49 Výborně, Leonko! Jak ty to krásně umíš!

00:46:56 Kdyby tě viděl tatíček, jistě by měl z tebe radost.

00:47:41 -Mamičko, pojď ke mně.
-Snad by ses nebála, Leonko?

00:47:56 -Prosím, milostivá paní?
-Co je to za hluk?

00:48:18 -Kdo to tam jede?
-To jsou vojáci, Leonko.

00:48:22 Říká se, že po naší silnici pojedou všechny vojenské transporty.

00:48:27 Přejete si ještě něco, milostivá paní?

00:48:39 Mamičko, je tatíček taky voják?

00:48:45 Ano, Leonko.

00:49:01 -Paní baronka je v parku, i s dceruškou. -S dceruškou?

00:49:05 Prosím, račte tudy.

00:49:13 Má drahá Lenko, už jsem se bála o vaše zdraví.

00:49:17 Psala jste mi tak melancholické dopisy, že jsem přijela za vámi.

00:49:21 Je to od vás opravdu milé.

00:49:24 Mamičko!

00:49:27 Bože, to je krásné dítě!

00:49:29 Divíte se? To jediné tajemství jsem měla před vámi.

00:49:33 Neodvážila jsem se vám to říct,

00:49:35 protože vy byste moje jednání neschválila.

00:49:43 Co je nového na bojišti? Máte nějaké zprávy?

00:49:47 Vzpomínáte si na toho pobočníka, generála z Perugie,

00:49:52 který nám vyprávěl tu zvláštní historku?

00:49:55 -Ano. Co je s ním?
-Od poslední bitvy je nezvěstný.

00:49:59 Lenko, vzpamatujte se!

00:50:03 Vidíte, ta samota vám nesvědčí, všechno vás hned vzrušuje.

00:50:18 Teď už má jenom mě.

00:50:20 Lenko, svěřte se mi, ulehčí se vám.

00:50:25 -To dítě je má dcera.
-Ne!

00:50:28 Pamatujete se na příběh důstojníka, který u nás vyprávěl pán z Costy?

00:50:33 Tak ta záhadná, umíněná žena, to jsem byla já.

00:50:38 Chtěla jsem být matkou, ale bez toho pokoření v manželství.

00:50:42 Lenko, co vás to jen napadlo? Tolik námahy pro jedno bláznovství!

00:50:48 Riskovala jste svoji pověst a společenské postavení.

00:50:52 Dala jste se svést svou fantazií,

00:50:55 dala jste jí přednost před skutečným štěstím.

00:50:57 Poslechněte mě, jeďte rychle za otcem své dcerušky.

00:51:03 -Neochuzujte ji ani sebe o lásku.
-Vždyť už ani nemohu, je pozdě.

00:51:09 Proč? Kdo byl ten důstojník?

00:51:13 Leon z Costy.

00:51:15 Cože? To byl on? Lenko, co jste to udělala? Je mi vás opravdu líto.

00:51:24 Chtěla jste si usnadnit život, a zatím jste si jej ztížila.

00:51:29 Jste krásná, máte všechno, co potřebujete.

00:51:32 Ale ta nejposlednější žena je šťastnější než vy,

00:51:35 protože má svého muže a své dítě.

00:51:39 Lenko, vy už nemilujete jen své dítě, vy milujete také jeho.

00:51:45 Neplačte, má drahá, doufejme, že Leon žije,

00:51:51 že budete moci všechno napravit.

00:51:53 Ne, to ne. Udělala jsem chybu, ale udělala jsem ji vědomě.

00:51:59 Dobře jsem si všechno rozmyslela. Je mi líto toho muže

00:52:03 a nebudu šťastná, dokud se nedozvím, že žije.

00:52:07 Vyčítala bych si jeho smrt. Ale nezávislá nepřestanu být nikdy.

00:53:10 BOUCHÁNÍ NA DVEŘE

00:53:30 Otevřte!

00:53:34 Prosím, otevřte!

00:53:39 -Co se stalo?
-Prosím, pomozte!

00:53:51 Paní baronko, nějaký sluha prosí o pomoc pro svého nemocného pána.

00:53:56 -Omdlel prý ve voze.
-Přineste ho sem a připravte lůžko.

00:54:16 Můj ubohý pán. Rána z bitvy se mu znovu otevřela.

00:54:20 Ach bože, můj pán je ztracen.

00:54:28 To je on. Přichází ke mně zemřít.

00:54:31 Vzpamatujte se, ať se neprozradíte. Jděte ihned pro lékaře.

00:54:43 Co se to se mnou stalo?

00:54:46 Všechno se dozvíte později, pane. Teď potřebujete ticho a klid.

00:54:54 A jak to bylo dál?

00:54:56 Bil se v prvních řadách, jako by mu vůbec nezáleželo na životě.

00:55:01 Po bitvě nebyl ani mezi živými, ani mezi mrtvými.

00:55:04 Až druhý den jsem ho našel, těžce zraněného.

00:55:08 Museli jsem projít nepřátelskými liniemi až na naše hranice.

00:55:13 -Bože, to byla cesta.
-A jak jste se dostali až sem?

00:55:17 Jeli jsme do města, aby se vyléčil.

00:55:20 A právě u vašeho zámečku se mu znovu otevřela rána.

00:55:30 Nikdy jsem nevěřila, že se takto shledáme.

00:55:33 Kdyby to nebylo tak smutné, řekla bych,

00:55:35 že se takovou náhodou snad mohou sejít jen milenci,

00:55:39 kteří po sobě ustavičně touží.

00:55:41 -Drahoušku, nechoďte tam.
-Nebojte se, nezdržím se dlouho.

00:55:43 -Všechno prozradíte.
-Dám mu jen květiny.

00:55:48 Doktore, jak mu je?

00:55:51 Velká ztráta krve ho příliš zeslabila.

00:55:55 Obávám se, že by vysokou horečku nepřežil.

00:55:59 Ať má úplný klid a prosil bych vás, dámy, abyste ho ani vy nerušily.

00:56:04 Ponechte ho na starosti opatrovnici. Postarejte se, aby mu nic nechybělo.

00:56:12 Slyšela jste? Jen byste mu ublížila.

00:56:35 Chutnalo vám, pane Ferdinande?

00:56:38 Děkuji, jsem tu u vás náramně spokojen. Máte výbornou kuchařku.

00:56:44 Však také dostáváte od všeho to nejlepší.

00:56:47 Milostivá paní to tak nařídila, protože prý jste hrdina.

00:56:50 Váš pán, chudáček, ještě moc nejí.

00:56:54 -Já to vynahradím.
-A jinak se vám tu líbí?

00:56:58 Zdá se mi, že bych si tady brzy zvykl.

00:59:28 Přijde... Aspoň jednou ji uvidět.

00:59:37 Řekněte jí, že umírám.

00:59:43 Ztratil jsem ji, navždy.

00:59:50 Má dceruško... Přiveďte mi ji.

00:59:55 Jak mi můžete odepřít, abych viděl svou dceru, když umírám?

01:00:10 Co? Kdo je to tam na pohovce?

01:00:16 To jsi ty, milenko? Tolik jsem se tě nahledal!

01:00:25 Zůstaň tu, zůstaň tu se mnou, ale tu masku dej pryč.

01:00:33 Ty mi zase utíkáš! Ne!

01:00:37 -Tentokrát tě už nepustím.
-Leone, počkejte.

01:00:48 Odpusťte.

01:00:53 Je mi hrozně slabo. Prosím vás, nadzvedněte mi hlavu.

01:01:03 Chtěl bych spát.

01:01:20 Lenko, spíte ještě?

01:01:42 Dobré jitro, milostivá paní.

01:02:07 Lenko, co to děláte?

01:02:10 Nechte mě. Nikdo mě odtud nedostane, dokud nebude zachráněn, nebo mrtev.

01:02:17 Ať ví, že ho miluji, ať ví, že jsem jeho.

01:02:21 Můj bože, jen ať žije. Všechno ostatní je mi lhostejné.

01:02:39 Kde vlastně jsem?

01:02:49 Zdá se mi to jen?

01:02:53 Tu tvář jsem někde viděl. Odpusťte, madam.

01:03:00 Je to možné? Myslím, že u hraběnky Angelyové jsem vás viděl.

01:03:08 A to stačilo, abych na vás nikdy nezapomněl.

01:03:12 Tiše, nemluvte, lékař nařídil úplný klid.

01:03:18 Nemyslete na nic a spěte.

01:03:25 Dobré jitro, paní baronko.

01:03:32 Jakpak se daří našemu nemocnému?

01:03:37 -Dobré jitro, kde je mamička?
-V modrém pokoji, ale tam nesmíš.

01:03:42 -Proč tam nesmím?
-Leží tam moc nemocný pán.

01:03:45 -A mamička tam smí?
-Ošetřuje ho, ale ty bys rušila.

01:03:49 -A když budu potichu?
-Rušila bys mamičku. Jdi si hrát.

01:04:00 Tak jak mu je, doktore?

01:04:03 Ten dlouhý spánek mu pomohl. Horečku nemá, nebezpečí už nehrozí.

01:04:07 Ale upozorňuji, že rekonvalescence bude dlouhá.

01:04:11 Nesmí odtud dříve, dokud se mu rána úplně nezahojí. Nevydržel by jízdu.

01:04:17 Děkuji vám, doktore.

01:04:20 Postarám se, aby se u mě cítil co nejlépe.

01:04:27 Pán z Costy vstane.

01:04:30 Máte mu vyčistit šaty a podívat se, jsou-li v pořádku.

01:04:34 Proč by vstával? Je přece těžce nemocen.

01:04:37 Doktor mu dovolil dnes poprvé trochu se projít.

01:04:40 Jen ať si nezahrává se svým zdravím.

01:04:43 Doktor dovolil, ovšem, proč by nedovolil.

01:04:46 Jemu na tom nezáleží, jestli se pánovi přitíží.

01:04:49 -A pak zase bude muset ležet.
-Pán z Costy spěchá.

01:04:56 -O čem přemýšlíte, pane Ferdinande?
-O rozmarech svého pána.

01:05:01 -Dnes třeba si umínil, že vstane.
-Však si také, chudinka, poležel.

01:05:05 -A co vám na tom vadí?
-Než vstane, musím ho obléci.

01:05:10 -Tak jděte. Jsou šaty vyčištěny?
-Mají se vyčistit.

01:05:14 -Tak já vám tedy pomohu, aby vám to rychleji šlo. - Můžete.

01:05:25 Teď si vezmeme pana kapitána my na starost.

01:05:28 Ach bože, dámy, to přece nemohu!

01:05:32 Jen se opřete pohodlně.

01:05:35 První kroky do nového života.

01:05:38 Začínají docela příjemně.

01:05:44 Mamičko!

01:06:06 To je hezké dítě!

01:06:14 Moje dceruška Leonka.

01:06:20 Neutíkej, pojď sem ke mně.

01:06:34 Chce vědět, kdo jste.

01:06:37 -Jsem tvůj přítel Leon, víš?
-Ano, příteli Leone.

01:06:42 -Roztomilá. Kolik jí je let?
-Tři... Čtyři roky.

01:06:49 Myslel jsem, že o rok méně.

01:06:57 Jste najednou tak smutný. Odvedu ji zas.

01:06:59 Paní Lenko, kdybyste věděla,

01:07:02 co všechno mi připomíná vaše dceruška...

01:07:05 Snad ne to romantické dobrodružství,

01:07:07 které jste nám vyprávěl u hraběte Angelyho?

01:07:10 Mám podezření, že jste je prožil sám.

01:07:12 Ano, paní Lenko, byl jsem to naneštěstí já.

01:07:17 Proti své vůli jsem věrný té vzpomínce.

01:07:21 Chtěl jsem proto zemřít, a nemohl jsem.

01:07:24 Ale také nemohu klidně žít.

01:07:27 Tak vy jste ji nepřestal milovat?

01:07:31 Nevím, jestli ji miluji, jsem-li dost slabý, abych ji ještě miloval.

01:07:36 A svým půvabem a svými rozmary mě celého pronikla.

01:07:41 -Vzala mi duši.
-Tolik věrnosti si zaslouží odměnu.

01:07:47 Uvidíte, že jednoho dne pocítí lítost,

01:07:52 a přijde sama za vámi, aby odčinila svou křivdu.

01:07:57 Vy ji neznáte. Jak je hrdá a bezcitná.

01:08:01 Už tři roky si na mě ani nevzpomněla.

01:08:04 Asi odjela někam daleko a teď se mi směje, jak jsem důvěřivý.

01:08:11 Ale chci na ni zapomenout.

01:08:15 Poslední dobou cítím, že to snad bude možné.

01:08:21 Vy chcete zapomenout, Leone?

01:08:24 Paní Lenko, proč ona neměla vaši duši a vaši něžnost?

01:08:31 Teď bych byl šťastný, má dceruška by mi seděla na klíně...

01:08:36 Možná je také tak hezká jako vaše.

01:08:40 A její matka u mě také.

01:08:44 Tyhle vzpomínky vám nedělají dobře. Leonku už odvedu.

01:08:48 Odpusťte, madam, byla to taková živá představa, krásná jako sen.

01:08:54 Škoda, že mě z ní probouzíte.

01:09:15 To je hrozné, on mi začíná být nevěrný.

01:09:19 -Proboha, s kým?
-Se mnou. -S vámi?

01:09:22 To je roztomilé. A myslíte, že ho odloudíte sobě samé?

01:09:27 Nesmějte se tomu, je to hrozná situace.

01:09:29 -Co když mi opravdu neodolá?
-A bude vám nevěrný s vámi.

01:09:33 Na to nechci ani pomyslet.

01:09:36 To by znamenalo, že jsem ho svou tváří a vlídností

01:09:39 okouzlila víc než jako milenka.

01:09:41 Ale teď je to pravdu romantické.

01:10:09 Dost, příteli Leone, já už nemohu.

01:10:16 Ty má zlatá Leonko.

01:11:08 -Dobrou noc, dámy.
-Dobrou noc, pane kapitáne.

01:11:12 Děkuji vám za krásný večer.

01:11:17 -Leonko, co tu děláš? Proč nespíš?
-Když já nemohu.

01:11:21 Přítel Leon mi ještě nedal pusu na dobrou noc.

01:11:31 Odpusť, drahá přítelkyně, víckrát to neudělám.

01:11:59 -Dobrou noc, Leonko.
-Dobrou noc, příteli Leone.

01:12:06 Mamičko, tatíček měl také tak hezkou uniformu?

01:12:12 To víš, že měl právě takovou.

01:12:26 Odpusťte, paní Lenko, myslím, že je opravdu příliš pozdě.

01:12:47 A proč tak najednou?

01:12:49 Astry mi připomněly, že za několik dní začne sezona.

01:12:52 Odjezd už opravdu nemohu odkládat.

01:12:56 Dovolte, hraběnko, abych vás směl doprovázet.

01:12:59 -Ale co vás to napadá?
-Nechte mě odjet, paní Lenko.

01:13:03 Užíval jsem příliš dlouho štěstí být s vámi a vaším dítětem.

01:13:07 Byly to kouzelné dny u vás.

01:13:10 Ale nemám na ně právo. Víte, že jsem vázán.

01:13:13 Musíme se zeptat lékaře, není-li nebezpečné, abyste odjel.

01:13:17 Nebezpečné by bylo zůstat. Je nejvyšší čas, abych odjel.

01:13:21 Později bych už neměl sílu.

01:13:24 Tak dobrá, drahá, musím vám svěřit svého rytíře.

01:13:29 Ale jste mi za něho odpovědná.

01:13:37 Teď mi vysvětlete tuhle novou komedii.

01:13:41 Je přece jasné, že se bojí, aby se do vás nezamiloval. Proto utíká.

01:13:44 Nač ještě čekáte? Vaše bláznovství trvá už příliš dlouho.

01:13:49 Kdybyste věděla, jak je příjemné být svou vlastní sokyní.

01:13:56 Už jste si zase vymyslela nový způsob, jak ho dál trápit?

01:14:01 On je mi věrný i ve své nevěrnosti. Utíká přede mnou, aby mne nezradil.

01:14:06 Nechce mě milovat, protože mě nikdy nepřestal milovat. Jak jsem šťastná!

01:14:14 A co ubohý Leon? Kdy budete myslet také na jeho štěstí?

01:14:19 Lenko, řekněte mu, kdo jste. Odjedeme společně, vezmete se...

01:14:23 Doufám, že teď už se manželství nebojíte.

01:14:26 Odjeďte s ním. Přijedu brzy za vámi.

01:14:30 -Pak vám řeknu, co zamýšlím.
-Zase ta romantika.

01:14:32 Bude to naposled, přísahám vám.

01:14:37 Jak můžete opustit takovou milou, pěknou paní?

01:14:40 Jak se o vás starala, samá pozornost...

01:14:44 -Jako v ráji.
-Myslím, že máš moc řečí.

01:14:48 Jedno je jisté. Že se ještě nestalo, aby někdo utíkal z ráje dobrovolně.

01:15:10 Bojím se o vaše zdraví.

01:15:12 Dávejte na něho pozor, drahoušku.

01:15:15 Nebojte se, Lenko.

01:15:18 Pán z Costy bude bydlet v mém domě.

01:15:21 Budu ho ošetřovat jako vlastního bratra.

01:15:28 Děkuji vám, paní baronko, za vaše pohostinství,

01:15:32 za vaši péči a něžnost. Nikdy nezapomenu na ty dny u vás.

01:15:46 -Sbohem, má přítelkyně Leonko.
-Sbohem.

01:15:56 Příteli Leone!

01:16:01 Na shledanou.

01:16:05 -Ještě je čas. -Mohu se mu přiznat jen jediným způsobem.

01:16:56 Tam jsou mí přátelé.

01:16:59 Můžete se vrátit domů, když zde máte tak smutné vzpomínky.

01:17:04 Zde začalo dobrodružství, které mi zničilo život.

01:17:08 -Příjemnou zábavu.
-Dobrou noc.

01:17:13 Konečně vás mám, nevěrníku! Na mě si už ani nevzpomenete?

01:17:18 Bože, jste to vy? Je to možné?

01:17:23 Proč se tolik divíš? Znáš přece můj talent k zázrakům.

01:17:26 To je také jediné, co jsem o vás věděl.

01:17:29 To všechno bylo. Teď jsi zase můj.

01:17:31 Konečně se dočkáš toho, co si zasluhuješ.

01:17:34 Madam, jakou komedii chcete zase se mnou hrát?

01:17:37 Jak se může za čtyři roky muž změnit!

01:17:41 Nepřísahal jste mi, Leone, na tomto místě věrnost?

01:17:43 Nemáte právo mě obviňovat, jestli jsem se změnil,

01:17:46 Vy sama jste mě oklamala, zapomněla na mne.

01:17:48 Leone, nebuďte tak přísný. Teď jsem s vámi a vše napravím.

01:17:55 Myslíte, že vám věřím? Možná že mi za chvíli zmizíte.

01:17:59 -Nebo si vymyslíte novou lest.
-Ne, žádnou lest.

01:18:02 Vy nevíte, co i já jsem vytrpěla. Zapomeňte na nesmyslný rozmar.

01:18:07 Vidíte, vracím se k vám.

01:18:10 Vezměte si konečně svou ženu. Vaše láska mě přemohla.

01:18:14 Jste si tak jista, že vás mám ještě rád?

01:18:17 Copak musím milovat ženu, která mě opustila, kterou ani neznám?

01:18:21 Kdo vám říká, že si teď zase já nevážím své volnosti?

01:18:36 Odpusťte, mluvil jsem příliš tvrdě, lituji.

01:18:41 Ale nemohl jsem vědět, že jste tak citlivá.

01:18:45 Sejměte masku a dovolte, abych vás doprovodil domů.

01:18:50 Sejmout masku? Ne.

01:18:53 Proč byste se na mě díval, když už mě nemůžete milovat?

01:18:57 Ale já vím, proč jste tak chladný.

01:19:00 Vím dobře, kde jste se uzdravoval a kdo vás ošetřoval.

01:19:03 Pak také víte, že jsem neporušil svůj slib.

01:19:07 Nezapírám, celé tři měsíce mě ošetřovala žena, krásná a něžná.

01:19:11 Je přirozené, že jsem jí vděčný a že na ni nikdy nezapomenu.

01:19:16 Buďte tedy šťasten. Jste volný, nechci od vás už nic.

01:19:21 Vaše štěstí bude i mým štěstím.

01:19:23 -Už nemáte žádné přání?
-Jediné. Chci vidět svou dceru.

01:19:28 Přijďte zítra posnídat ke mně. Uvidíte ji.

01:19:32 Pošlu pro vás kočár se svým černým sluhou.

01:19:56 Jsme na místě, pane.

01:20:22 Milostivá paní, je tu pán z Costy.

01:20:33 To jste vy? Je to možné, že bych měl tolik štěstí?

01:20:39 Anebo je to zase nová lest? Ne, to by bylo příliš kruté.

01:20:43 Prosím, skončete to.

01:20:45 Příteli Leone!

01:20:51 Nechtěl bys mi spravit prstýnek? Mamička říkala, že to umíš.

01:20:58 -Lenko, má dcera!
-Ano, je to tvá Leonka.

01:21:09 Konečně jsem tě našel, ty má rozmarná milenko!

01:21:15 -Dobré jitro, pane Ferdinande!
-Tomu se opravdu říká dobré jitro.

01:21:20 -Mohu vás pozvat na snídani?
-Můžete.

01:21:23 Budu hledět, aby vám u nás chutnalo.

01:21:26 To já si u vás brzy zvyknu.

01:21:30 Tumáš svůj prstýnek.

01:21:35 Škoda, že jsem ti ho nemohl spravit před třemi lety.

01:21:39 Odpusť, Leone, že jsem tě tak nerozumně zkoušela.

01:21:42 Já jsem za to také trpěla.

01:21:45 Byla jsem tvou milenkou, přítelkyní i ošetřovatelkou.

01:21:50 Milovala jsem tě tolika různými způsoby,

01:21:54 ale teď chci být jedině tvou ženou.

01:21:59 Skryté titulky Blažena Stráníková