Dvě deci tuše

Dokumentární film Ester Geislerové o potřebě zmapovat, obsáhnout a pochopit život a osobnost jejího předčasně zesnulého otce Petra Geislera. Je pokusem doplnit a proměnit jeho obraz i způsob, jakým je vnímán svým okolím, představit jej v celé šíři jeho lidských kvalit i pochybení, profesních úspěchů i selhání a ukázat jeho nesporný umělecký talent. Z kaligrafií, fotografií, novinových článků, překladů, básní a dopisů sesbíraných v archivech a soukromých sbírkách i ze vzpomínek žen, přátel, dětí, studentů a kolegů se skládá mnohovrstevnatý a hluboce lidský portrét. Kontrast mezi realitou totalitního Československa a Tokiem osmdesátých let ilustruje rozpor mezi touhou po svobodě, vzhlížením k ideálu a ubíjející každodenností.

Ester Geislerová otce hledá mezi tahy štětce, na dně sklenky, v Tokiu, které zásadně formovalo jeho vnitřní svět, ve vzpomínkách jeho přátel i v nejosobnějších rodinných archivech. Je dcerou, pro niž vztah k otci jeho smrtí neskončil. Její film mu vzdává živý, bolestně upřímný hold a potvrzuje, že smrt je „jen jiná forma života“.