Otakar Vávra o filmu

Chtěl jsem o těch procesech znát podrobnosti. Kaplický mi doporučil archiváře v Šumperku dr. Františka Spurného. Rozjel jsem se tam, ubytoval se v zámku ve Velkých Losinách a pan doktor Spurný mi měsíc překládal z archivních originálů psaných brkem, ze staroněmčiny zápisy sto osmdesáti ze dvou set devadesáti čarodějnických procesů i s autentickými charaktery a dialogy...

Film byl skutečně úderný, byl to můj poslední nejlepší film. Ale politickým orgánům přece jen připomněl politické procesy, a proto se nesměl promítat ve středu Prahy. Diváci ale za ním jezdili autobusy na pražskou periferii i do okolních vesnic, takže v období premiéry dosáhl půldruhého milionu návštěvníků.