Jan Roháč z Dubé
6. července 1415 zemřel ve švýcarské Kostnici mučednickou smrtí na kacířské hranici Mistr Jan Hus. Pro tisíce stoupenců jeho idejí reformy společnosti i církve se toto datum stalo impulsem k otevřenému revolučnímu boji, který vrcholil selskými bouřemi i konflikty uvnitř hlavních církví po celé Evropě. Husitské hnutí u nás však bylo po smrti vůdců Jana Žižky a Prokopa Holého roztříštěno. V bitvě u Lipan v roce 1434 byly poraženy poslední zbytky táboritů a sirotků. Zůstal jediný a osamocený Jan Roháč z Dubé, který shromáždil své věrné na hradu Sion poblíž Kutné Hory. Proti vojákům Panské jednoty však se svým houfem neměl vyhlídky na vítězství. Sion byl dobyt, Roháč z Dubé byl zajat a jako škůdce země popraven v Praze 9. září 1437.
Tuto hořkou epizodu konce husitského hnutí zachycuje film Jan Roháč z Dubé, který v roce 1947 podle dramatu Aloise Jiráska natočil režisér Vladimír Borský jako první československý barevný hraný film. Zvládnutí mohutných davových i bitevních scén patří ke kladům tohoto klasicky pojatého historického filmu. Je nutno připomenout podíl kameramana Jana Stallicha, hudbu Otakara Jeremiáše, výpravu architekta Jana Zázvorky a herecké výkony Otomara Korbeláře v roli titulní, v dalších rolích pak Ladislava Boháče, Jiřího Plachého, Theodora Pištěka. Ti všichni přispěli k diváckému úspěchu snímku.