Slavný loutkový film na motivy pohádkové komedie Williama Shakespeara (1959). Mluví: R. Pellar. Hudba: V. Trojan. Zpívá: Kühnův dětský sbor. Kamera: J. Vojta. Scénář a režie: Jiří Trnka

Mezi záplavou shakespearovských filmových adaptací zaujímá výjimečné postavení loutkový film Jiřího Trnky Sen noci svatojanské, a to proto, že půvabnou Shakespearovu féerii transponoval do speciální kategorie filmové tvorby, jakou jsou oživlé loutky. Zároveň jde o první širokoúhlý loutkový film na světě. Jiří Trnka se ve své tvorbě inspiroval významnými literárním díly vícekrát (Andersenův Císařův slavík, Jiráskovy Staré pověsti české, Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka). A k Shakespearovi, jak Jiří Trnka vzpomíná, měl blízko už od dětství. V jeho loutkovém velkofilmu se střetávají a prolínají tři rozličná prostředí: urozené prostředí tří dvojic aténských milenců, lidové prostředí ochotnického hereckého souboru prostých řemeslníků a konečně pohádkové prostředí kouzelných bytostí ze světa elfů a víl. Film je považován na nejnáročnější Trnkovo dílo. O velikosti vykonané práce uvedeme jen příklad záběrů s pláštěm královny Titanie. Plášť je složen ze samých droboučkých víl, elfů, květin, lesních plodů a hmyzí havěti. Bylo potřeba 80 pohyblivých figurek. A tak si kratičká scéna, v níž si Titanie sejme plášť a jeho živoucí složení se rozletí, vyžádala v přípravě tři dny, při natáčení pak další dva dny práce tří animátorů. Na plátně tento záběr proběhne za šest vteřin. Hudbu, kterou opět složil Václav Trojan, nahrála Česká filharmonie za řízení Karla Ančerla a zpíval Kühnův dětský sbor.

Trnkův Sen noci svatojanské získal mnoho domácích i zahraničních ocenění a je právem jedním ze základních děl světové pokladnice animovaného filmu.

Napište nám