Jarní vody
K velkým milostným příběhům světové literatury patří i novela Jarní vody ruského klasika Ivana Sergejeviče Turgeněva (1818-1883). Romantický příběh o čisté, ale nenaplněné lásce se sice odehrává na šlechtickém sídle v polovině 19. století, citová tápání a omyly však nejsou vázány na dobu ani na místo.
Není divu, že se také filmové adaptace Turgeněvovy novely ujal režisér nad jiné povolaný, mistr v umění tlumočit křehký svět citů a vztahů vůbec: Václav Krška (Měsíc nad řekou, Stříbrný vítr, Legenda o lásce...). Jarní vody natočil v roce 1968 jako svůj předposlední film, s V. Olmerem, K. Fialovou, A. Štrkulovou, J. Kemrem, L. Munzarem a dalšími. K působivosti obrazové složky filmu přispěly i české exteriéry - Konopiště, Opočno, park v Průhonicích...
Turgeněvův svět staví do kontrastu ryzí city na jedné straně a pragmatismus a "zbytečné lidí" na druhé - a nadále přitahuje další tvůrce: sama novela Jarní vody byla zfilmována hned několikrát (dokonce i v Hong Kongu), naposledy v roce 1989 s Timothy Huttonem a Nastasjou Kinski.