Potomci

Matěj Kopecký (*1775–†1847) byl synem loutkáře Johanese Kopeckého, ale jeho cesta k loutkařině byla klikatá a dlouhá. Dostal se k ní až po návratu z Napoleonských válek, kdy se jako vysloužilec a invalida mohl uživit pouze jako kramář. Aby se jeho zboží lépe prodávalo, přidal ke své živnosti i loutková představení, s nimiž cestoval po českých krajích. Je považován za "patriarchu českého loutkářství", byl jedním z řady českých loutkoherců - národních buditelů, kteří v 1. polovině 19. století svým dílem šířili osvětu. Mezi nositeli českého národního obrození zaujal navždy význačné postavení a především pomohl do venkovských oblastí přinášet českou kulturu. Oproti ostatním loutkářům se zapsal hluboko do povědomí díky dodnes populární postavě Kašpárka, kterou převzal z německé tradice a uvedl ji do českého prostředí. Jeho představení však neopomíjela ani vážnější témata - Kopecký se například často vracel k pro něj fascinující postavě Fausta.

Se svou ženou měl Matěj Kopecký celkem 15 dětí, dospělosti se dožilo jen šest z nich. Z toho jenom tři - synové Josef, Václav a Antonín - se věnovali rodinné loutkářské tradici, která s jejich dalšími potomky přežívala dále. O pokračovatelích tradice vypráví v dokumentárním snímku z roku 1978 již sedmá generace tohoto slavného rodu.