Před sto dvaceti lety se narodil tento nezaměnitelný malíř a spisovatel. Vzpomínky zaznamenal režisér J. Protiva (1987).
00:00:18 Tento dům si postavili bratři Čapkové.
00:00:22 Od jara r. 1925 v něm bydleli.
00:00:27 V této části Josef, starší bratr dnes už legendární dvojice.
00:00:34 Branka, kterou se každý den vracel z redakce Lidových novin.
00:00:50 Zde trávil chvíle v rodinném kruhu.
00:01:00 U tohoto stolu psal.
00:01:06 Ateliér, ve kterém vznikaly obrazy, kresby, grafika.
00:01:14 Budeme vám vyprávět o umělci,
00:01:17 který se zapsal do naší kultury v 1. pol. 20. století.
00:01:21 Jako malíř, grafik, jevištní výtvarník,
00:01:25 spisovatel, básník, dramatik a novinář.
00:01:28 Chceme vám přiblížit jedinečnou osobnost Josefa Čapka.
00:01:33 Nejen dokumentárním materiálem, fotografiemi a obrazy,
00:01:38 ale také osobními vzpomínkami jeho ženy Jarmily,
00:01:42 které čekají na svého vydavatele,
00:01:45 v interpretaci herečky Věry Kubánkové.
00:01:52 Tyto vzpomínky vycházejí z osobních zážitků a zkušeností.
00:01:57 Jsou subjektivní. Nechtějí být ničím jiným.
00:02:04 Záleží mi na tom,
00:02:06 aby bohatý a vnitřně dramatický život Josefa Čapka,
00:02:11 byl interpretován čistě, bez nadsázky a velkých slov.
00:02:16 Je tu vzácná jednota života i uměleckého projevu.
00:02:22 Měla by zůstat nerozmělněna.
00:02:27 S Josefem Čapkem jsem se seznámila v roce 1910,
00:02:32 jako žačka Umělecko-průmyslové školy na konci prvního ročníku.
00:02:37 On opouštěl školu jako absolvent speciálky Josefa Maška.
00:02:43 Chystal se na cestu do Paříže.
00:02:47 Za sklem portýrské lóže byl pro mě jednou dopis na neobvyklém papíře.
00:02:53 Plátno s křehkým vzorem kára, který mě překvapil i udivil.
00:02:59 Oslnil i mojí marnivost. Byl podepsán XYZ.
00:03:05 Čapek mohl právem počítat s tím,
00:03:08 že jméno bratří Čapků je již známou značkou v mladé literatuře.
00:03:13 Snad chtěl,
00:03:16 nebo rád by mě pokládal, za čtenářku této literatury.
00:03:20 Nechtěl je ale dát napospas možné zvědavosti školního kolektivu.
00:03:26 Já jsem tuto literaturu nečetla, protože se mi nedostala do ruky.
00:03:31 Tím méně jsem tušila, že značka JKČ je na speciálce školy.
00:03:36 Že ho někdy potkávám na chodbě či knihovně.
00:03:40 Na psaní jsem neodpověděla, třebaže nebylo milostné.
00:03:44 Pisatel se ale domáhal pozornosti s lichotivým zájmem o mou osobu.
00:03:50 Zacházela jsem s pisatelem jako s anonymem.
00:03:55 Protože to mohl být dokonce i školský žert,
00:03:59 myslela jsem, že bych se vážnou odpovědí zesměšňovala.
00:04:04 Odjela jsem na venkov u Prahy.
00:04:07 Zřejmě jsem potřebovala odstup z prostředí,
00:04:10 ve kterém se tak zcela nesourodě dopis vyskytl.
00:04:14 Jeho účinek byl tak delší a nečekanější.
00:04:18 10. října jsme se prvně sešli.
00:04:22 Odpoledne po školních hodinách před Rudolfinem.
00:04:26 Ačkoli jsem ve své minulosti již měla za sebou odmítnutí k sňatku,
00:04:33 vlastní neopětovanou lásku,
00:04:36 dvoření a psaníčka mladých mužů z tanečních zábav,
00:04:41 neměla jsem ještě nikdy takové dostaveníčko.
00:04:45 V tématech hovoru, která nadhodil, byla útočnost.
00:04:50 Zvláštní smělost, nekonvenčnost.
00:04:54 Zanechala ve mně údiv, skoro ohromení.
00:05:00 Nevzpomněla jsem
00:05:02 ani na svoje modernější literární záliby nebo znalosti.
00:05:07 Byla jsem tak málomluvná, neschopná vnímat, divit se,
00:05:13 vyznat se i reagovat současně, v tomto pro mě novém světě,
00:05:18 že jsem ho pak požádala ještě o jednu schůzku.
00:05:22 Viděli jsme se tedy ještě jednou.
00:05:25 17. října 1910 odjel Josef Čapek do Paříže.
00:05:32 V Paříži, hlavním městě světového umění,
00:05:36 na něho nejvíce zapůsobila díla Daumierova, Cézannova,
00:05:42 Picassova, Braquova a černošská plastika.
00:05:49 Ve Španělsku ještě El Greco a Goya.
00:05:58 Podobné zkušenosti přímého kontaktu s evropským uměním
00:06:03 měli i jeho generační druhové.
00:06:06 Nastupují s expanzivní silou svého mládí
00:06:10 proti starší generaci ve spolku Mánes.
00:06:13 V roce 1911 zakládají Skupinu výtvarných umělců,
00:06:17 ve které do roka nastává další názorová diferenciace.
00:06:23 Osvobozující a veliké bylo pro Josefa Čapka poučení z kubismu.
00:06:29 Zjistil, že je možné vytvořit vedle skutečnosti viděné očima
00:06:34 skutečnost novou, výtvarnou.
00:06:37 Umělec si může vytvořit nová pravidla tvorby.
00:06:42 Josef Čapek, Emil Filla, Otto Gutfreund,
00:06:47 Bohumil Kubišta, Václav Špála, Antonín Procházka a další,
00:06:52 naplnili tento poznatek tvůrčím činem
00:06:56 a tím vytvořili český kubismus,
00:06:59 jehož evropský význam je všeobecně uznáván.
00:07:24 Můj vztah k Josefu Čapkovi
00:07:27 se zatím rozvinul v opravdovou osudovou lásku.
00:07:32 O Vánocích r. 1913 si dáváme první vánoční dárky.
00:07:36 Navzdory špatným koncům
00:07:39 jeho redaktorské existence ve Volných směrech,
00:07:43 jsme se někdy v únoru r. 1914 navzájem sobě zaslíbili.
00:07:48 Někde na toulce Prahou.
00:07:51 Snad ty zlé věci, jeho starosti, nejistoty a umělecký neklid,
00:07:57 nás donutili k vyjasnění našeho vzájemného poměru.
00:08:01 I když bez vyhlídek na blízké uskutečnění společného života.
00:08:07 Začala 1. světová válka, která brzy ustrnula v zákopech.
00:08:11 Za padlé a zmrzačené musely být postaveny nové zálohy.
00:08:16 Tedy nové odvody i starších ročníků na jaře r. 1915.
00:08:23 Josef byl tentokrát odveden.
00:08:27 Poslal mi kytičku,
00:08:29 jakou si furiantsky připínají venkovští rekruti,
00:08:33 se stručným sdělením: voják.
00:08:36 To znamenalo cesty do Kadaně, Chomutova a Terezína
00:08:40 kvůli dalším prohlídkám.
00:08:43 Byl znovu uznán neschopným pro službu v poli.
00:08:46 Měl vysoký stupeň slabozrakosti.
00:08:50 Toto všechno se opakuje na podzim r. 1916.
00:08:55 Být potravou pro děla bylo tím hroznější a odpornější,
00:09:00 že nikdo si nepřál vítězství.
00:09:03 Celá země toužila po porážce Rakousko-Uherska,
00:09:06 ze které mohly vzejít nové Čechy.
00:09:15 Za války si lidé intenzivněji uvědomovali své češství.
00:09:20 Rodným krajem Josefa Čapka je Podkrkonoší.
00:09:25 Jsou to místa posvěcená literaturou Boženy Němcové a Aloise Jiráska.
00:09:31 Dětství prožil v Úpici.
00:09:34 Zde byl jeho otec obvodním a továrním lékařem.
00:09:38 Doktor Antonín Čapek pocházel z rolnického rodu.
00:09:43 Matka Božena byla dcerou mlynáře a obchodníka.
00:09:48 Na otce vzpomínal Josef,
00:09:50 sestra Helena a bratr Karel s velkou láskou a úctou.
00:09:55 Byl to on, kdo s babičkou Helenou Novotnou vytvořili dětem domov,
00:10:01 který nepostrádal porozumění pro dětské bolesti.
00:10:05 Byl proteplen lidovou moudrostí.
00:10:13 Josef Čapek byl ve škole průměrným žákem.
00:10:17 Jeho zájmy byly ale široké.
00:10:20 Sbíral kameny, rád kreslil, hodně četl.
00:10:27 Doma denně viděl nemoci a někdy i smrt.
00:10:32 Dva roky chodil do tkalcovské školy ve Vrchlabí.
00:10:36 Pak pracoval v tkalcovně.
00:10:39 Při těžké jednotvárné práci byl nešťasten.
00:10:45 Díky sestře Heleně a vlivu jejího manžela, doktora Koželuhy,
00:10:50 se rodiče uvolili podpořit Josefovu touhu po výtvarném umění.
00:10:56 Ve svých 17 letech odchází sám do Prahy.
00:11:00 Stává se žákem Umělecko-průmyslové školy.
00:11:06 V prvním období po skončené válce
00:11:09 se stává moje životní pouť s Čapkem skutečnější.
00:11:14 Reálnější. Ne již v oblacích, dopisech a na ulicích.
00:11:19 Uvedl mě ke svým rodičům,
00:11:21 kteří se měli brzy vracet na Slovensko do Trenčianských Teplic.
00:11:26 Zde doktor Čapek v posledních letech ordinoval.
00:11:30 Spolu jsme navštívili moje nejmilejší známé nebo příbuzné.
00:11:35 Konečně také shlédl on můj domov.
00:11:38 Ty vysoké rozlehlé pokoje vinohradského domu
00:11:42 v měšťanském stylu 80.let, kde jsem se narodila a vyrostla.
00:11:47 V Praze, do které se nahrnuli Češi z Vídně, úřady z Vídně,
00:11:54 nově zřízená vyslanectví a jejich personál,
00:11:58 bylo nalézt a dostat byt zcela nemožné.
00:12:02 Vzdali jsme se toho marného úsilí po několika týdnech.
00:12:07 Tehdy mi Čapkova maminka poslala z Trenčianských Teplic psaní,
00:12:13 ve kterém nám dávala k dispozici jejich pražský byt v Říční ulici.
00:12:18 Prosila, abychom nenechávali Karla samotného.
00:12:22 Aby mohl zůstat s námi.
00:12:24 Že potřebuje ženskou péči, aby se z něho nestal medvěd.
00:12:29 Karel nebyl medvěd. Byl to nejroztomilejší společník.
00:12:33 Nabídku jsme přijali rádi.
00:12:36 Tak jsem vstoupila do života bratří Čapků.
00:12:39 Karel zůstal s námi.
00:12:41 Jeho potřeba účasti na bratrově životě byla nesmírná.
00:12:46 Plná rozmarných nápadů, sdílností, srdečného uznání.
00:12:52 Oni potřebovali zůstat spolu.
00:12:56 Když jsme umístili svoje zařízení do dvou pokojů,
00:13:01 jeden pokoj zůstal Karlovi,
00:13:04 shledali jsme, že máme báječný, rozkošný byt.
00:13:17 Spolupráce bratří Čapků byla jedinečná.
00:13:21 Těžko bychom hledali podobnou dvojici v celé světové kultuře.
00:13:27 Začala v r.1907 prvním tištěným referátem
00:13:30 o výstavě spolku Mánes v Moravskoslezské revue.
00:13:35 Pokračovala dalšími články a prózami,
00:13:38 které vyšly pod názvem Zářivé hlubiny a Krakonošova zahrada.
00:13:47 Společně poznávali kvas moderního umění v Paříži.
00:13:52 Společně podepisují manifest českých spisovatelů,
00:13:56 který se rozhodně vyslovil
00:13:59 proti oportunismu českých poslanců ve Vídni a za naše sebeurčení.
00:14:06 Napsali společně tři divadelní hry.
00:14:09 Ještě před válkou Lásky hra osudná (1922).
00:14:14 Ve 20.letech následovaly jejich nejúspěšnější hry:
00:14:18 Ze života hmyzu (1921) a Adam stvořitel (1927).
00:14:24 Josef vytváří několik jevištních výprav k režiím Karla.
00:14:29 Karel na oplátku režijně uvádí jeho hru Země mnoha jmen (1923).
00:14:35 Když Josef dostává v r. 1920 výpověď z Národních listů,
00:14:40 Karel odchází solidárně s ním.
00:14:43 Oba vstupují do redakce Lidových novin.
00:14:47 Přesto však dochází v pol. 30.let k určité krizi bratrského vztahu.
00:14:54 Nedorozumění přešlo a od r. 1937 stojí naše dvojice bok po boku
00:15:00 s mnoha jinými ve frontě proti fašismu,
00:15:04 který začíná své expanzivní tažení Evropou.
00:15:23 Padesát let spisovatel, padesát let esejista,
00:15:27 padesát let "kumštu znatel", padesát let žurnalista.
00:15:31 Padesát let slova dělník, padesát let divadelník,
00:15:35 padesát let básník duší, padesát let kreslíř tuží,
00:15:40 padesát let nadlyrik, padesát let satirik.
00:15:43 Pět set let tu jubiluje. Zásluhám jich tuž!
00:15:48 Z labyrintu, jímž svět sluje poutník vchází do rozkošného domu.
00:15:55 Takto přivítal Čapkovu padesátku nápad a vtip Eduarda Basse.
00:16:01 Oslavný večer uspořádala Umělecká beseda
00:16:05 v předvečer narozenin ve svém divadélku na Malé Straně.
00:16:09 Divadélko bylo zaplněno do posledního místečka.
00:16:13 Bylo tam dusno a horko.
00:16:16 Velké ocenění Čapkovy literární tvorby
00:16:20 pronesl na tomto večeru Vítězslav Nezval.
00:16:23 Obsažné a velmi nové ocenění
00:16:26 a charakteristiku Čapka-člověka pronesl Václav Rabas.
00:16:31 Nálada zájmu a těsné napjaté účasti nepolevila až do konce.
00:16:36 Ani když jsme se pomalu rozcházeli.
00:16:40 V Alšově síni byly rozestavěny malé stolky.
00:16:43 Já jsem předpokládala, že mnozí z členů besedy
00:16:47 a nejbližší přátelé ještě chvíli s Josefem Čapkem setrvají.
00:16:52 Alšova síň se zaplnila
00:16:54 do posledního místa u stolů a i v předpokoji. To jsme nečekali.
00:17:00 Asi o půlnoci přišel Eduard Bass.
00:17:04 Jako vždy, o všem co se v Praze děje,
00:17:07 dobře informovaný šéfredaktor.
00:17:10 Asi v jednu hodinu v noci
00:17:12 jsme poslali dceru Alenu s kuchařkou domů spát.
00:17:16 Návštěvníci se ale nerozcházeli.
00:17:19 Beseda musela sáhnout ke svým vlastním zásobám vína.
00:17:24 Josef Čapek, jinak vždy skromný a ostýchavý,
00:17:28 navštívil po řadě stoly návštěvníků.
00:17:31 Když ke třetí hodině ráno společnosti pomalu ubývalo,
00:17:37 zavolal Karel od svého stolu na Josefa: "Josef, domů!"
00:17:42 Mávla jsem na něho záporně rukou, aby odešel sám.
00:17:47 Viděla jsem, že se Josef cítí dobře.
00:17:50 Tak mám v paměti obraz těch ranních hodin.
00:17:56 Sedím po levici Eduarda Basse.
00:18:01 Ten se ke mně naklání se slovy: "Takhle to má Čapek rád".
00:18:07 Myslí tím
00:18:10 tu nehlučnou a zasvěcenou výměnu názorů bez obavy z odmlčení.
00:18:19 Odbývá se v kroužku posledních,
00:18:22 kteří zůstali kolem Čapka v malém počtu.
00:18:31 Vraťme se k malířskému a literárnímu dílu Josefa Čapka.
00:18:36 Od r. 1918 vystavuje se skupinou Tvrdošíjných.
00:18:41 Analýza tvaru je nahrazena znakovostí,
00:18:45 charakteristickou výrazností a dějovostí.
00:18:55 Věnuje se volné grafice, ilustracím, knižním obálkám.
00:19:00 Jeho obálky, vytvořil jich kolem pěti set,
00:19:03 jsou již dlouhou dobu vzácnou sběratelskou lahůdkou.
00:19:20 Vznikají obrazy dětí plné slunce a křehké poezie.
00:19:26 Pro ně napsal knížku O pejskovi a kočičce (1929).
00:19:30 Pro dospělé novelu Stín kapradiny (1930)
00:19:34 a filozofický esej Kulhavý poutník (1936).
00:19:38 Vydává studii Umění přírodních národů (1938).
00:19:41 Stal se členem Umělecké besedy.
00:19:46 Maluje květinářky, pradleny, ženy při různých domácích pracech,
00:19:51 které se dotýkají tvrdé reality života.
00:20:12 Obrazy myslivců a rybářů
00:20:14 nás překvapí rozmanitostí tvarového podání.
00:20:18 Cítíme zde opojnou radost z malování.
00:20:22 Staly se, v pravém slova smyslu,
00:20:25 "šedévry" našeho novodobého malířství.
00:20:39 Drama konce 30. let předznamenává obraz Černá skupina.
00:20:45 Samotnému začátku tragédie je věnován cyklus Oheň.
00:20:52 Postava ženy - matky nás oslovuje
00:20:56 svým zoufalým, varujícím a burcujícím gestem i dnes.
00:21:01 Stejně naléhavě jako před půl stoletím.
00:21:15 Pro Karla přijelo gestapo v březnu r. 1939, když začala okupace.
00:21:21 Odjelo s prázdnou.
00:21:24 Josef byl zatčen 1. září, když začala válka.
00:21:29 Pankrác, Dachau, Buchenwald, Sachsenhausen a Bergen-Belsen.
00:21:37 To jsou místa jeho kalvárie, tj. místa velkého utrpení.
00:21:43 Rozhlas oznámil smrt Josefa Čapka.
00:21:47 Po osvobození jsem rozeslala do několika denních listů
00:21:51 inzerát s prosbou, aby se mi přihlásili ti,
00:21:55 kdo něco vědí o jeho smrti.
00:21:58 Brzy jsem dostala dopis od doktora Víznera z Vysokého Chlumce.
00:22:03 Požádala jsem ho o napsání podrobností
00:22:06 o stavu Josefa Čapka v táboře, zejména o jeho smrti.
00:22:11 Nato jsem dostala druhý dopis.
00:22:14 Ten mě zbavil důvěry ve věrohodnost sdělení.
00:22:20 Pokládala jsem za důležitější
00:22:23 chodit k lékařskému domu do Sokolské ulice,
00:22:27 kam přijížděly autobusy s navracejícími se vězni.
00:22:32 V polovině června také již z Bergen-Belsenu.
00:22:36 Čapkovo jméno, ani jako umělce, ani jako vězně, nikdo neznal.
00:22:42 Téhož roku 1945 v srpnu, ohlásily jedny pražské noviny,
00:22:48 že jejich reportér mluvil s lékařem,
00:22:52 přímým svědkem posledních dnů a smrti Josefa Čapka.
00:22:57 Byl to doktor Trojan.
00:23:00 Především si pamatoval data, což skoro u žádného z vězňů nebylo.
00:23:07 Z nich vyplývalo, že 31. března byl s Josefem na "appellplatze".
00:23:13 Byl s ním v jedné světnici a že ještě 4. dubna byl Čapek živ.
00:23:21 Nebyl přímým svědkem smrti. Uvěřila jsem, že žije.
00:23:30 Že zůstal v nějakém ústavu ve stavu schizofrenie,
00:23:35 jak se někdy po skvrnitém tyfu stává.
00:23:38 Vydala jsem se pátrat po poválečném Německu a Norsku,
00:23:43 kam bylo mnoho zachráněných vězňů převezeno na léčení, ale marně.
00:23:50 S největší pravděpodobností zemřel na onemocnění tyfem někdy v dubnu.
00:23:59 Přesné datum není známé.
00:24:02 Byl pochován ve společném hrobě pěti tisíc obětí.
00:24:36 Dobro je přirozenější než zlo. A i kdyby nebylo...
00:24:41 Jestli dobro je výsledkem boje, jestli má být ustavičně hájeno,
00:24:48 vybojováváno, nechť tedy je boj. Trvalý boj.
00:24:57 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Medailon uměleckého malíře, grafika, spisovatele, novináře, jevištního výtvarníka, básníka, dramatika a kritika Josefa Čapka (1887–1945). Dokument z roku 1987 mapuje především poslední léta jeho života a tvorby.
