Písnička česká

Šedesátá léta minulého století v Československu byla relativně svobodná, třeba v populární hudbě. Šlágry z "Laxíku" najednou zněly i z "rozhlasu po drátě" a jejich popularita pomalu ustupovala v prvních hitparádách původní tvorbě a s ní souvisejícími akcemi: například s festivalem Bratislavská lýra a hlavně s anketou o Zlatého slavíka. Na mnoha "hvězdných" kariérách té doby i některých dočasných zatraceních se na textech podílel básník Petr Rada. Jeho Modlitba pro Martu, kterou zhudebnil Jindřich Brabec, předznamenala další vývoj ve státě i "šoubysnysu": někdo si zachoval charakter na úkor kariéry, další volil emigraci, jiný se nerozpakoval získávat vavříny na Festivalech politické písně, Zlatých palcátech. Po mnoha letech se Petr Rada vrátil z Austrálie (stejně jako někteří "neexistující" zpěváci na pódiu), ale návrat autora zlidovělé "hymny" nebyl triumfální. Možná se však v někom trochu hnulo svědomí...