Hrad z písku
Příběh filmu se odvíjí v polorozpadlém statku, kde pod práchnivějícími krovy a léta nekosenou trávou žije svou šťastnou symbiózu s přírodou mladá maminka (Ch. Poullain) se svou desetiletou dcerou (L. Vondráčková). Holčička si s nekonečnou obrazotvorností ráda vymýšlí. Třeba svou vlastní babičku, jejímž jménem sama sobě posílá pohlednice, v nichž udílí rady do života své navýsost nepraktické matce. Tuto klidnou dvojici jednou vyruší příjezd podivného páru - cizince (K. Roden) a jeho tlumočnice (J. Brejchová).
Milostný vztah, který se mezi maminkou a cizincem zrodí a který tlumočnice nerada vidí, záhy ztroskotává na nemožnosti slovního kontaktu. Ač se oba snaží najít jakýsi metajazyk pohledů, pocitů, chutí, vůní a barev, stejně zabředají do situací, kdy povolávají tlumočnici, aby zašustila slovníky a našla vhodná slova. Ovšem, že příjde chvíle, kdy tlumočnice vycítí, že cizince už ztratila a neodpustí si nevinný podtrh, nic horšího než nepřesný překlad, lingvistickou hříčku, která však způsobí zásadní změnu...
Film může být vnímán jako pouhá love story, která diváka unáší pomalým rytmem vyprávění, plynulými jízdami kamery. Na jejím pozadí je však možné dešifrovat osobní drama tlumočnice, věčného zprostředkovatele myšlenek druhých, jehož možnosti manipulace s lidmi, odkázanými na překlad jsou však až nebezpečné. V širším úhlu pohledu je film symbolem dnešního světa, v němž se lidé nedokážou dorozumět.
Jana Brejchová byla za svůj herecký výkon v tomto filmu nominována na Českého lva.
A na MFF Troia v Portugalsku film získal cenu OCIC a opět J.Brejchová Hlavní cenu za ženský herecký výkon.